Učitelské Noviny, leden-červen 1976 (XXVI/1-25)

1976-01-08 / No. 1

I. sjezd Komunistické strany Kuby proběhl ve dnech 17.—22. prosince 1975 v Havaně. Pres 3300 delegátů, kteří za­stupovali vice než dvě stě tisíc komu nistů, projednávalo nejdůležitější otáz­ky současného i budoucího rozvoje ostrova svobody. Sjezd probíhal ve znamení proletář­­ského internacionalismu, pevného sepě­tí se socialistickým společenstvím, pře­devším se Sovětským svazem. Zúčastni­lo se ho 85 delegací komunistických a dělnických stran z celého světa. V průběhu prvních dvou dnů přednesl zprávu o činnosti ústředního výboru KS Kuby jeho první tajemník Fidel Castro Hlavní pozornost věnoval rozboru revo­lučního hnutí, které učinilo z někdejší poslední španělské kolonie v Americe první socialistickou zemi v této části světa. Vyzdvihl obrovský, význam, který pro revolucionáře měla pomoc socialis tických zemí v čele se Sovětským sva­zem. „Díky vzniku a posilování světové socialistické soustavy byly vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj kubánské revoluce,“ konstatoval soudruh Castro. Při])omněl dále, že po vítězství to byla opět podpora Sovětského svazu a ostat­ních bratrských zemí, která pomohla zmařit všechny pokusy imperialismu o vojenské či hospodářské zničení mladé­ho socialistického státu. V závěru zprávy o činnosti ÜV KS Ku­by zdůraznil Fidel Castro, že Kuba bude i v budoucnu pevně stát po boku Sovět- * ského svazu, Člen politického byra a tajemník ÚV KSSS Michail Suslov, který vedl dele­gaci sovětských komunistů, předal sjez­du poselství Leonida Brežněva. S vel­kým ohlasem se setkala také vystoupe­ní soudruhů Kádára, Zivkova a člena politického byra ÜV Vietnamské strany pracujících Nguyen Giapa. V manifes­taci Československo—kubánského přá­telství se proměnilo jednání při vystou­pení vedoucího naší stranické delegace, člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ Vaslla Biľaka. Dosavadní budovatelské úspěchy a upevnění marxisticko—leninského cha­rakteru strany, těsné sepětí s meziná­rodním komunistickým a dělnickým hnutím v čele s Komunistickou stranou Sovětského svazu se staly východiskem pro základní dokumenty, které sjezd schválil. Jsou to: programová platforma, na jejímž základě vypracuje ÚV KS Ku­by program strany, který bude schválen na II. sj8zdu; návrh nové socialistické ústavy, který bude předložen 15.12.1976 k lidovému referendu; směrnice k pěti­letému plánu rozvoje národního hospo­dářství na léta 1976—80. Jednomyslně byla schválena také zpráva o činnosti ústředního výboru. Prvním tajemníkem nového ústřední­ho výboru KS Kuby byl zvolen Fidel Castro. ■ ■ ■ V roce 1958 bylo na Kubě přes milión zcela negramotných, pres milión polo­gramotných, 600 000 dětí, pro které ne­byly školy, a přes 10 000 nezaměstna­ných učitelů. Revoluce vyřešila tyto problémy zvý­šením počtu škol a alfabetizační kam­paní, na níž se podílelo přes 3000 dobro­volných učitelů. Ve školy bylo změně­no 69 bývalých kasáren batistovských ozbrojených sil. V současné době se intenzívně pracu­je na přípravách plánu, jehož cílem je zdokonalit kubánské školství, aby odpo­vídalo potřebám socialistické společ­nosti. Plán je základem pro stálé zdo­konalování školského systému, nebot marxisticko -leninské metodologické a organizační základu, na nichž je zalo­žen. obsahuií i vědecký základ pro roz­voj školství. Ze zprávy o činnosti ÚV KS Kuby, přednesené na I. sjezdu Fidelem Castrem 8. ledna 1976 ■ ročník XXVI (79) - číslo 1 - cena 80 hal. ze za dlouholetou úspěš­nou nakladatelskou činnost v oblasti školství Řád prá­ce. Vysoké státní vyznáme- i ání předal 22. prosince v Praze ministr školství ČSR doc. Milan Vondruška do rukou ředitele Státního pe­dagogického nakladatel­ství Bedřicha Satrapy. Prezident Československé socialistické republiky pro­půjčil Státnímu pedagoga»« kému nakladatelství v Pró­ ŠKOLA NEMŮŽE STÁT ' STRANOU Vstoupili jsme do nového roku, roku XV. sjezdu KSČ a prvního roku šesté pě­tiletky. Tyto skutečnosti jsou mimořádně závažné a významné pro celou naši so­cialistickou společnost, a to nejen proto, že svým dosahem výrazně poznamenáva­jí dny, které bezprostředně prožíváme, ale i proto, že vytvářejí svým způsobem ne-$ opakovatelnou, slavnostní atmosféru, dů­stojný rámec široké pracovní iniciativy našich pracujících, úsilí o novou, vyšší kva­litu našeho socialistického života. Ani na­še škola nemůže stát stranou celospole­čenského dění, protože je školou socialis­tickou, významným nástrojem výchovy a vzdělávání dorůstajícího poklení. Význam vzájemného vztahu společnosti a školy je ještě víc umocňován tím, že KSČ jako vedoucí síla naší společnosti, jako subjekt jejího řízení, spojuje všechny plány dal­šího rozvoje společnosti s formováním nového, socialistického člověka.. Všechno, co naše společnost vytváří, vytváří pro blaho a k prospěchu člověka; dynamický rozvoj našeho národního hospodářství se odráží v neustálém zvyšování materiální a kulturní úrovně života našeho lidu. ]e tomu tak proto, že nejvyšším cílem ko­munismu je zabezpečení všestranného, iiamonického rozvoje člověka. ODRAZ SPOLEČENSKÉHO POHYBU VE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍM PROCESU Je proto úplně zákonité, že všechno, čím žije naše socialistická společnost, se spe­cificky odráží v kvalitě obsahu výchovně vzdělávacího procesu. Jde jen o to, aby byl tento odraz společenského pohybu reálný, aby nezkresleně a pravdivě zrcad­lil tento vývoj, aby za ním nezaostával, aby s ním byl v souladu a citlivě reago­val na všechno, co jej provází. Dotkli jsme se záměrně kvality odrazu společenského pohybu ve výchovně vzdě­lávacím procesu, protože citlivá a angažo­vaná reakce pedagogů na aktuální potře- PhDr. ŠTEFAN BACHÁR, CSc. by a požadavky spojené se současnou etapou rozvoje naší společnosti zvyšuje jejich pedagogické mistrovství, pomáhá splňovat jejich poslání socialistického uči­tele. To všechno je kritickým pohledem na vlastní práci, konfrontací existující a žádané úrovně přípravy mladé generace pro život a práci v naší společnosti. Jestliže si tedy komunistická strana ja­ko vedoucí síla naší společnosti vytyčuje na základě analytického rozboru a hodno­cení určité etapy výstavby socialismu na svých sjezdech generální linií pro další období, dotýká se její analytický rozbor, hodnocení a generální linie vycházející z komplexního, systémového přístupu strany ke všem jevům našeho života i otázek ob­sahu a rozsahu vzdělávání, metod a fo­rem výchovně vzdělávacího procesu, čilí otázek pedagogické teorie a praxe. Když si pozorně pročítáme Dopis ÚV KSČ stra­nickým orgánům a organizacím, všem ko­munistům k přípravě XV. sjezdu KSČ, mů­žeme sledovat kontinuitu úkolů vytyčo­vaných stranou na XIV. sjezdu s úkoly, které stojí před naší školou dnes. Může­me zaregistrovat nejen úspěchy, ale i změny, ke kterým se naše socialistická společnost od XIV. sjezdu KSČ dopraco­vala a které mají hlediska přípravy mla­dého pokolení velký význam, a můžeme si i hlouběji a výrazněji uvědomit priori­tu a rozsah úkolů, které nás v této oblasti čekají. Společenský pohyb jsme připomínali i 2 toho důvodu, že jestliže chce škola plnit své poslání ve společnosti v plné šíři, mu­sí se společenský pohyb nevyhnutelně od­razit v obsahu výchovně vzdělávacího procesu jako orientace pro přirozené a úspěšné zapojování našich mladých lidí nejen do pracovního procesu, ale i do ve­řejně politického dění. Je věcí našich so­cialistických učitelů a jejich pedagogic­kého mistrovství, aby kvalifikovaně a se zaujetím naši mládež nejen seznámili s teorií marxismu-leninismu, ale také ji přesvědčili o tom, že jedině tato teorie správně vykládá zákony společenského vý­voje. O jejich úloze v tomto smyslu hovo­ří nejen XIV. sjezd KSČ, ale i plénum ÚV o hlavních úkolech ideologické práce ze září 1972 a plénum o otázkách socialistic­ké výchovy mladého pokolení a jeho pří­pravě na život a práci v rozvinuté socia­listické společnosti z července 1973. Pro každého člověka je mimořádně důležité poznání zákonů společenského vývoje, pro­tože mu umožňuje správně pochopit je­ho sociální úlohu a místo ve společnosti. Vycházejíce z teoretického bohatství mar­xismu-leninismu víme, že určující silou integrující lidi do společnosti je aktivita v procesu společenské výroby. Podstata každého konkrétního historického spole­čenství lidí je ve výrobních vztazích, v» vzájemné ekonomické závislosti lidi při koordinaci výroby a spotřeby. Můžeme te­dy říci, že rozhodujícím článkem v pro­cesu utváření společnosti i člověka je vzá­jemný vztah, vzájemné působení výrob­ních sil a vztahů. Dialektika výrobních sil a výrobních vztahů byla tedy tím objevem, který vy­tvořil základní předpoklady pro vědecké (Dokončení na str. 3/

Next