Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1976 (XXVI/26-47)

1976-07-01 / No. 26

Tradičně se na závěr školního ro­ku scházejí představitelé minister­stev školství České a Slovenské so­cialistické republiky se školskými pracovníky národních výborů, aby zhodnotili plnění hlavních úkolů v uplynulém roce, seznámili se s úko­ly e perspektivami na příští školní rok. Na aktivu vedoucích školských pracovníků národních výborů Sloven­ské socialistické republiky, který se konal dne 17. června v Bratislavě, hovořil' k otázkám dalšího rozvoje československého školství a k hlav­ním úkolům v této oblasti po XV. sjezdu strany tajemník, ústředního výboru KSČ soudruh Josef Haviin. V pátek 18. června se sešel aktív vedoucích školských pracovníků krajských á okresních národních vý-. . borů České socialistické republiky v Praze. Úvodní slovo k hlavním úko­lům v oblasti školství po XV. sjezdu KSČ pronesl vedoucí oddělení škol­ství a vědy ÚV KSČ soudruh Jaromír Sitař. Ministr školství ČSR soudruh Milan Vondruška se ve svém vystou­pení zabýval hodnocením uplynulého školního roku a přípravou na škol­ní rok 1976/1977. Zdůraznil rovněž, že školy a výchovná zařízení čekají v příštím školním roce závažné úko­ly zejména v souvislosti s přípravou voleb do zastupitelských orgánů všech stupůů. V závěru bohaté a ne­formální diskuse účastníci aktivu jednomyslně schválili obsah dopisu generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ a prezidentu republiky soudruhu Gus­­távu Husákovi. V dopise vyjádřili odhodlání splnit všechny úkoly, po­stupně a cílevědomě vytvářet pod­mínky pro soustavné zkvalitňování výchovně vzdělávací práce tak, aby z mladých lidí vyrůstali socialistic­ky uvědomělí, odborně zdatní pra­covnú' a morálně pevní občané na­ší socialistické vlasti. Jednání uzavřel náměstek minis­tra školství ČSR soudruh Karel Če­pička. Předsednictvo aktivu vedoucích školských pracovníků národních výborů ČSR při projevu vedoucího oddělení školství a vědy ÜV, KSČ járomira Sitaře jna snímku vlevo j. Proces uvolňování mezinárodního napětí r se zásluhou iniciativního a konstruk­tivního mírového úsilí zemí socialistické­ho společenství, které se opírá o aktivní podporu celé pokrokové a demokratické mezinárodní veřejnosti, úspěšně rozvíjí. Hodnotíme-li výsledky, kterých bylo v uplynulých letech dosaženo při prosazo­vání leninských principů mírového souži­tí států s rozdílným společenským zříze­ním jako nezvratné normy mezinárodních vztahů, můžeme právem konstatovat, že na cestě k realizaci odvěké tušby všech poctivých lidí na světě — k přetvoření naší planety v oblast pevného a trvalého míru, mezinárodní bezpečnosti a plodné spolupráce všech států — byly učiněny první důležité kroky. Úspěchy, kterých bylo v úsilí o uvolnění mezinárodního napětí a ozdravení politic­ké atmosféry ve světě dosaženo, nás však nemohou vést k sebeuspokojení, k faleš­nému optimismu nebo dokonce k závěru, že vývoj k mírové budoucnosti bude nadá­le probíhat samovolně, automaticky. Právě naopak: v přítomné době je nutné, jak ne­jednou zdůraznili na mezinárodně politic­kém fóru představitelé Sovětského svazu a ostatních států socialistického společen­ství, vynaložit úsilí, aby se uvolnění z ob­lasti politické přeneslo i do sféry vojen­ské. Odpůrci uvolnění napětí se totiž ne­vzdali svých snah o narušení probíhajících pozitivních procesů, nadále zvyšují vojen­ské rozpočty, posilují . zbrojní potenciál imperialistických zemí, hromadí zbraně ... Proces materiálních příprav na válku se v důsledku toho nejen nezastavil, ale v ně­kterých důležitých směrech ještě naopak prohloubil. Nechrne však v tomto směru vypovídat fakta: V rozporu s proklamacemi svých čelných představitelů, kteří nejednou zdů­raznili svůj zájem na upevnění míru ve světě, zvyšují západní země neustále své zbrojní rozpočty, jak vyplývá z oficiálních statistik NATO, dosáhly v roce 1975 vojen­ské výdaje tohoto paktu rekordní částky 149,2 miliardy dolarů. A v letošním roce je tato suma ještě daleko vyšší: ve Spoje­ných státech amerických byl schválen nej­­vyšší vojenský rozpočet v historii, 113 mi­liard dolarů, v Německé spolkové repub­lice se zbrojní výdaje zvýšily na 33 miliard marek, ve Francii byl schválen pětiletý zbrojní program, podle kterého činí vo­jenské výdaje na letošní rok 50 miliard franků, na rok 1977 představují 58 miliard franků a v roce 1982 mají dosáhnout as­tronomické výše 144 miliardy franků. Ob­dobná je situace i v ostatních členských zemích Severoatlantického paktu — ve Velké Británii stoupl zbrojní rozpočet v letošním roce o 936 miliónů liber, v Řec­ku se v porovnání s uplynulým rokem zvý­šil o třicet procent a v Turecku dokonce o plných šedesát procent. Uvedené údaje dostatečně přesvědčivě ukazují, že nepřátelé uvolňování napětí nejsou nikterak pasivní, že se snaží všemi prostředky narušovat rozvíjející se mírové vztahy mezi zeměmi s rozdílným společen­ským zřízením; usilují o to, aby svět byl znovu vržen nazpět do období nepřátel­ské konfrontace a studené války. Právě v této souvislosti vyvstává nalé­havěji než kdykoli v minulosti potřeba bojovat za zastavení horečného zbrojení a za odzbrojení. V tomto směru přišla s vý­znamnou iniciativou Světová rada míru: Obrátila se na všechny, jimž je mír dra­hý, s výzvou sjednotit síly k ofenzívě pro­ti horečnému zbrojení. Při vypracovávání svého apelu vycházela ze skutečnosti, že veřejné mínění je důležitým faktorem mezinárodního života, což se názorně pro­jevilo již více než před čtvrtstoletím, kdy více než půl miliardy lidí podepsalo zná­mou Stockholmskou výzvu o zákazu ato­mové zbraně. V současné době působení mírumilovné veřejnosti neobyčejně vzrost­lo a jeho vliv může nepřátele uvolňování napětí a stoupence závodů ve zbrojení zkrotit. Výzamným impulsem k zintenzív­­nění aktivního boje všech pokrokově smýš­lejících a mírumilovných lidí ze všech pěti kontinentů proti horečnému zbrojení je právě iniciativní provolání Světové ra­dy míru — Nová stockholmská výzva. Stejně jako u výzvy zveřejněné před pětadvaceti lety je i v současné době pod­pisová kampaň k Nové stockholmské vý­zvě těžištěm praktické činnosti -stoupenců míru na celém světě, výrazem odhodlání národů postupovat tak, aby byly společně zkroceny antihumánní reakční síly a po­sílena důvěra v mírovou budoucnost lid­stva. Skutečně masový charakter má podpiso­vá kampaň k Nové stockholmské výzvě v Sovětském svazu a ostatních státech socia­listického společenství, mezi nimi i u nás v ČSSR, kde je zároveň vyjádřením spon­tánní podpory širokých vrstev veřejnosti konstruktivní mírové politice Komunistic­ké strany Sovětského svazu a ostatních bratrských stran. Shromažďování podpisů však probíhá i v desítkách dalších zemí — výzvu po­depsalo 200 poslanců indického parlamen­tu včetně vedoucích představitelů vlád­noucí strany Indický národní kongres, své podpisy na tento významný dokument při­pojila i řada členů britského parlamentu a představitelé veřejného mínění v dal­ších západoevropských zemích. S rozsáhlou podporou se Nová stock­holmská výzva setkala u naší českoslo­venské veřejnosti. To potvrzují i desítky rezolucí, které docházejí do naší redakce z jednotlivých škol. Podpisy naších občanů na Nové stockholmské výzvě jsou spon­tánní manifestací široké podpory politice Komunistické strany Československa, naší zahraničně politické aktivitě, jejíž páteři je úsilí o upevnění trvalého míru. Jsou vy­jádřením vůle českého a slovenského lidu společně s národy Sovětského svazu a os­tatních socialistických zemí i s celou po­krokovou světovou veřejností čelit nepřá­telům uvolňováním napětí a odzbrojení, učinit vše pro zachování a upevnění míru a mezinárodní bezpečnosti. H. KRÁTKÝ SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST LIDSTVA Ohlasy na Novou stockholmskou výzvu „My, učitelé ZDŠ Ketkovice, Lukovany, Čučíce a MŠ Ketkovice, Lukovany, čučíce j okres Brno-venkov j, shromáždění na mi­mořádné pedagogické radě, se plně připo­jujeme k Nové stockholmské výzvě Světo­vé rady míru. Na našich školách pracuje většina žen­­matek. je tedy našim přáním jako žen i vychovatelek mladého pokolení, aby na­še děti vyrůstaly v míru, nemusely se bát zbraní, které dokáží ve chvilce zničit ce­lá města. Žádáme proto zastavení horečné­ho zbrojení a svolání celosvětové konfe­rence o odzbrojení.“ Takových a podobných dopisů dostává­me do naší redakce po zveřejnění Nové stockholmské výzvy a prohlášení Česko­slovenského mírového výboru velmi mnoho. Ve stejném duchu píší i komunisté ze základních organizací strany ZDŠ Petřiny­­sever, Petřiny-střed, Petřiny-jih, Norberto­va, Řepy a učňovské školy obchodní v Pra­ze 6. Ve své rezoluci na podporu prohlá­šení Československého mírového výboru vyjadřují pevné odhodlání bojovat po bo­ku všech pokrokových sil světa v čele s Komunistickou stranou Sovětského sva­zu a dalšími bratrskými stranami za úplné a všeobecné odzbrojení. Současně zdůraz­ňují trvalou platnost hesla „Buduj vlast — posílíš mír“. Na zvláštní škole v Královicích jokres Plzeň-sever j vzpomněli v besedě se žáky tragických událostí z 10. června 1942 —­­. vyhlazení Lidic. Tuto besedu spojili se se­známením s obsahem a smyslem prohláše­ní Československého mírového výboru a s jeho aktuálností v současných podmín­kách. Závěrem vyjádřili žáci i učitelé svý­mi podpisy plnou podporu Nové stock­holmské výzvě. Svůj dopis končí, slovy, jež nejlépe vystihují smysl celé akce: „Pod­pis každého z nás je hlasem pro mír a socialismus, pro šťastnou budoucnost naší země a celé naší planety.“ \

Next