Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1976 (XXVI/26-47)
1976-07-01 / No. 26
Tradičně se na závěr školního roku scházejí představitelé ministerstev školství České a Slovenské socialistické republiky se školskými pracovníky národních výborů, aby zhodnotili plnění hlavních úkolů v uplynulém roce, seznámili se s úkoly e perspektivami na příští školní rok. Na aktivu vedoucích školských pracovníků národních výborů Slovenské socialistické republiky, který se konal dne 17. června v Bratislavě, hovořil' k otázkám dalšího rozvoje československého školství a k hlavním úkolům v této oblasti po XV. sjezdu strany tajemník, ústředního výboru KSČ soudruh Josef Haviin. V pátek 18. června se sešel aktív vedoucích školských pracovníků krajských á okresních národních vý-. . borů České socialistické republiky v Praze. Úvodní slovo k hlavním úkolům v oblasti školství po XV. sjezdu KSČ pronesl vedoucí oddělení školství a vědy ÚV KSČ soudruh Jaromír Sitař. Ministr školství ČSR soudruh Milan Vondruška se ve svém vystoupení zabýval hodnocením uplynulého školního roku a přípravou na školní rok 1976/1977. Zdůraznil rovněž, že školy a výchovná zařízení čekají v příštím školním roce závažné úkoly zejména v souvislosti s přípravou voleb do zastupitelských orgánů všech stupůů. V závěru bohaté a neformální diskuse účastníci aktivu jednomyslně schválili obsah dopisu generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ a prezidentu republiky soudruhu Gustávu Husákovi. V dopise vyjádřili odhodlání splnit všechny úkoly, postupně a cílevědomě vytvářet podmínky pro soustavné zkvalitňování výchovně vzdělávací práce tak, aby z mladých lidí vyrůstali socialisticky uvědomělí, odborně zdatní pracovnú' a morálně pevní občané naší socialistické vlasti. Jednání uzavřel náměstek ministra školství ČSR soudruh Karel Čepička. Předsednictvo aktivu vedoucích školských pracovníků národních výborů ČSR při projevu vedoucího oddělení školství a vědy ÜV, KSČ járomira Sitaře jna snímku vlevo j. Proces uvolňování mezinárodního napětí r se zásluhou iniciativního a konstruktivního mírového úsilí zemí socialistického společenství, které se opírá o aktivní podporu celé pokrokové a demokratické mezinárodní veřejnosti, úspěšně rozvíjí. Hodnotíme-li výsledky, kterých bylo v uplynulých letech dosaženo při prosazování leninských principů mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením jako nezvratné normy mezinárodních vztahů, můžeme právem konstatovat, že na cestě k realizaci odvěké tušby všech poctivých lidí na světě — k přetvoření naší planety v oblast pevného a trvalého míru, mezinárodní bezpečnosti a plodné spolupráce všech států — byly učiněny první důležité kroky. Úspěchy, kterých bylo v úsilí o uvolnění mezinárodního napětí a ozdravení politické atmosféry ve světě dosaženo, nás však nemohou vést k sebeuspokojení, k falešnému optimismu nebo dokonce k závěru, že vývoj k mírové budoucnosti bude nadále probíhat samovolně, automaticky. Právě naopak: v přítomné době je nutné, jak nejednou zdůraznili na mezinárodně politickém fóru představitelé Sovětského svazu a ostatních států socialistického společenství, vynaložit úsilí, aby se uvolnění z oblasti politické přeneslo i do sféry vojenské. Odpůrci uvolnění napětí se totiž nevzdali svých snah o narušení probíhajících pozitivních procesů, nadále zvyšují vojenské rozpočty, posilují . zbrojní potenciál imperialistických zemí, hromadí zbraně ... Proces materiálních příprav na válku se v důsledku toho nejen nezastavil, ale v některých důležitých směrech ještě naopak prohloubil. Nechrne však v tomto směru vypovídat fakta: V rozporu s proklamacemi svých čelných představitelů, kteří nejednou zdůraznili svůj zájem na upevnění míru ve světě, zvyšují západní země neustále své zbrojní rozpočty, jak vyplývá z oficiálních statistik NATO, dosáhly v roce 1975 vojenské výdaje tohoto paktu rekordní částky 149,2 miliardy dolarů. A v letošním roce je tato suma ještě daleko vyšší: ve Spojených státech amerických byl schválen nejvyšší vojenský rozpočet v historii, 113 miliard dolarů, v Německé spolkové republice se zbrojní výdaje zvýšily na 33 miliard marek, ve Francii byl schválen pětiletý zbrojní program, podle kterého činí vojenské výdaje na letošní rok 50 miliard franků, na rok 1977 představují 58 miliard franků a v roce 1982 mají dosáhnout astronomické výše 144 miliardy franků. Obdobná je situace i v ostatních členských zemích Severoatlantického paktu — ve Velké Británii stoupl zbrojní rozpočet v letošním roce o 936 miliónů liber, v Řecku se v porovnání s uplynulým rokem zvýšil o třicet procent a v Turecku dokonce o plných šedesát procent. Uvedené údaje dostatečně přesvědčivě ukazují, že nepřátelé uvolňování napětí nejsou nikterak pasivní, že se snaží všemi prostředky narušovat rozvíjející se mírové vztahy mezi zeměmi s rozdílným společenským zřízením; usilují o to, aby svět byl znovu vržen nazpět do období nepřátelské konfrontace a studené války. Právě v této souvislosti vyvstává naléhavěji než kdykoli v minulosti potřeba bojovat za zastavení horečného zbrojení a za odzbrojení. V tomto směru přišla s významnou iniciativou Světová rada míru: Obrátila se na všechny, jimž je mír drahý, s výzvou sjednotit síly k ofenzívě proti horečnému zbrojení. Při vypracovávání svého apelu vycházela ze skutečnosti, že veřejné mínění je důležitým faktorem mezinárodního života, což se názorně projevilo již více než před čtvrtstoletím, kdy více než půl miliardy lidí podepsalo známou Stockholmskou výzvu o zákazu atomové zbraně. V současné době působení mírumilovné veřejnosti neobyčejně vzrostlo a jeho vliv může nepřátele uvolňování napětí a stoupence závodů ve zbrojení zkrotit. Výzamným impulsem k zintenzívnění aktivního boje všech pokrokově smýšlejících a mírumilovných lidí ze všech pěti kontinentů proti horečnému zbrojení je právě iniciativní provolání Světové rady míru — Nová stockholmská výzva. Stejně jako u výzvy zveřejněné před pětadvaceti lety je i v současné době podpisová kampaň k Nové stockholmské výzvě těžištěm praktické činnosti -stoupenců míru na celém světě, výrazem odhodlání národů postupovat tak, aby byly společně zkroceny antihumánní reakční síly a posílena důvěra v mírovou budoucnost lidstva. Skutečně masový charakter má podpisová kampaň k Nové stockholmské výzvě v Sovětském svazu a ostatních státech socialistického společenství, mezi nimi i u nás v ČSSR, kde je zároveň vyjádřením spontánní podpory širokých vrstev veřejnosti konstruktivní mírové politice Komunistické strany Sovětského svazu a ostatních bratrských stran. Shromažďování podpisů však probíhá i v desítkách dalších zemí — výzvu podepsalo 200 poslanců indického parlamentu včetně vedoucích představitelů vládnoucí strany Indický národní kongres, své podpisy na tento významný dokument připojila i řada členů britského parlamentu a představitelé veřejného mínění v dalších západoevropských zemích. S rozsáhlou podporou se Nová stockholmská výzva setkala u naší československé veřejnosti. To potvrzují i desítky rezolucí, které docházejí do naší redakce z jednotlivých škol. Podpisy naších občanů na Nové stockholmské výzvě jsou spontánní manifestací široké podpory politice Komunistické strany Československa, naší zahraničně politické aktivitě, jejíž páteři je úsilí o upevnění trvalého míru. Jsou vyjádřením vůle českého a slovenského lidu společně s národy Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí i s celou pokrokovou světovou veřejností čelit nepřátelům uvolňováním napětí a odzbrojení, učinit vše pro zachování a upevnění míru a mezinárodní bezpečnosti. H. KRÁTKÝ SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST LIDSTVA Ohlasy na Novou stockholmskou výzvu „My, učitelé ZDŠ Ketkovice, Lukovany, Čučíce a MŠ Ketkovice, Lukovany, čučíce j okres Brno-venkov j, shromáždění na mimořádné pedagogické radě, se plně připojujeme k Nové stockholmské výzvě Světové rady míru. Na našich školách pracuje většina ženmatek. je tedy našim přáním jako žen i vychovatelek mladého pokolení, aby naše děti vyrůstaly v míru, nemusely se bát zbraní, které dokáží ve chvilce zničit celá města. Žádáme proto zastavení horečného zbrojení a svolání celosvětové konference o odzbrojení.“ Takových a podobných dopisů dostáváme do naší redakce po zveřejnění Nové stockholmské výzvy a prohlášení Československého mírového výboru velmi mnoho. Ve stejném duchu píší i komunisté ze základních organizací strany ZDŠ Petřinysever, Petřiny-střed, Petřiny-jih, Norbertova, Řepy a učňovské školy obchodní v Praze 6. Ve své rezoluci na podporu prohlášení Československého mírového výboru vyjadřují pevné odhodlání bojovat po boku všech pokrokových sil světa v čele s Komunistickou stranou Sovětského svazu a dalšími bratrskými stranami za úplné a všeobecné odzbrojení. Současně zdůrazňují trvalou platnost hesla „Buduj vlast — posílíš mír“. Na zvláštní škole v Královicích jokres Plzeň-sever j vzpomněli v besedě se žáky tragických událostí z 10. června 1942 —. vyhlazení Lidic. Tuto besedu spojili se seznámením s obsahem a smyslem prohlášení Československého mírového výboru a s jeho aktuálností v současných podmínkách. Závěrem vyjádřili žáci i učitelé svými podpisy plnou podporu Nové stockholmské výzvě. Svůj dopis končí, slovy, jež nejlépe vystihují smysl celé akce: „Podpis každého z nás je hlasem pro mír a socialismus, pro šťastnou budoucnost naší země a celé naší planety.“ \