Učitelské Noviny, leden-červen 1977 (XXVII/1-26)
1977-01-06 / No. 1
Rozvoj pracovní iniciativy-rozvoj tvůrčích sil Dne 17. a 18, prosince .se. konala ve velkém sále Ústředního klubu školství :a, vědy v Praze 20. plenární schůze .českého výboru Odborového svazu pracovníků škplství a vědy. V úvodu jednání plenární schůze přivítal tajemník ČVOS. Zdeněk Němec pracovníka oddělení školství, a vědy OV KSC Karla Fišeru, tajemníka České odborové rady Jana Kříže, delegaci ústředního výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy vedenou jeho předsedkyní soudružkou Hanou Růžičkovou, zástupce ministerstva školství GSR_ ing. Františka Nečase a další hosty. Poté se "ujala slova předsedkyně ÚVOS Hana Růžičková. Ve svém vystoupení seznámila přítomné s obsahem dopisu předsedy českého výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy Jana Košťála, který požádal o zproštění z této funkce ze zdravotních důvodů. Předsednictvo ČVOS a ÚVOS áopis soudruha Jana Košťála projednalo a rozhodlo se doporučit, aby aho žádosti bylo vyhověno. Plně ocenilo Jeho 'ci pro rozvoj Revolučního odborového hnutí, Odborový svaz pracovníků školství a vě'•druh Jan Košťál stál v období konsolištejně jako v dalších letech na pozicích maixismu-leninismu, projevoval se jako obětavý a zkušený funkcionář. Aktivně se podílel zejména na rozvoji pracovní iniciativy, na prohlubování účasti pracujících na řízení, na upevňování socialistického charakteru našich škol. Společenskou angažovanost odborů vždy chápal jako aktivní podíl odborových orgánů a organizací na realizaci linie komunistické strany, na plnění volebních programů Národní fronty, stejně Jako v posilování úlohy odborů, v prohlubování jejich spolupráce s ostatními společenskými organizacemi. Donis vedoucího oddělení školství a vědy ŰV KSČ. v němž bylo vyjádřeno ocenění práce a zásluh soudruha Košťála, předal Janu Košťáloví Karel Fišera, pracovník oddělení školství a vědy ŰV KSČ. Plénum českého výboru Odborového svazu žádosti soudruha Jana Košťála vyhovělo. Novým předsedou byl v doplňovacích volbách jednomyslně zvolen na návrh předsednictva ČVOS RNDr. Ladislav Halberštát. 6. ledna 1977 - ročník XXVIÍ (80) - číslo 1 - cena 80 hal. Při vstupní do nového roku 1977 pozdravil v tradičním novoročním projevu jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty, vlády Československé socialistické republiky i jménem svým všechny naše pracující generální tajemník OV KSČ a prezident republiky soudruh Gustáv Husák. Soudruh RNDr. Ladislav Halberštát se narodil 17. dubna 1943. Po ukončeni studia na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pracoval na učňovské škole v Prostějově, poté pak působil jako odborný asistent kaiedry chemie na ' pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Již za studií se soudruh Ladislav Halberštát iniciativně zapojuje do veřejně politické činnosti, do svazácké a odborářské práce. Je členem KSČ od roku 1964. Jako člen ZV ROH a později člen předsednictva KVOS pracovníků školství a vědy Severomoravského kraje se aktivně ipodílel na konsolidačním procesu na pedagogické fakultě UP v Olomouci. Od roku 1972 je členem předsednictva ÜVOS pracovníků školství a vědy, kde velmi odpovědně pracoval zejména v oblasti rozvoje pedagogické tvořivosti a na úseku práce s mladými členy a funkcionáři odborového svazu. V další části jednání se plénum ČVOS zabývalo otázkami rozvoje pracovní iniciativy. Bilanční zprávu o rozvoji pracovní iniciativy za uplynulé období přednesl předseda komise pro rozvoj pracovní iniciativy doc. dr. Bohuslav Klíma, CSc. Pracovní iniciativa učitelů i ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků škol, školských zařízení a vědeckých íPokračování na str. 9) BILANCE A PEStSPEKTIYY. - HANA RŮŽIČKOVÁ, předsedkyně ÚVOS pracovníků-školství a vědy Jak se již stalo dobrou tradicí všech oblastí naší socialistické společnosti, i členové odborového svazu školství a vědy vstupují do nového kalendářního roku po zevrubném bilancování své práce v minulém roce. Ve kterých článcích odborového života se zamýšleli nad výsledky, kde stanovili úkoly pro rok 1977? Především na výročních schůzích odborových úseků. Tyto schůze, které byly skončeny již v polovině listopadu, ukázaly, že odborové úseky mají i v oblasti školství a vědy své plné opodstatnění. Živá praxe, dělnost a rozšiřování okruhu činnosti odborových úseků mají rozhodující vliv na skutečnost, že roste aktivita členů při plnění hlavních politických úkolů odborové organizace. I v práci všech typů škol se tedy plně projevila účelnost těchto základních seskupení odborářů, jimiž odborové úseky jsou. Jejich výroční schůze ukázaly, že se dále prohloubila zejména obsahová práce odborových úseků, to znamená funkční plánování jejich činnosti, kvalitní příprava jejich schůzí tak, aby na patřičné úrovni odpovídaly na nejaktuálnější potřeby pracoviště. Prohloubila se i spolupráce s vedoucími pracovníky, která je zase podmíněna neformálním přenášením pravomoci ze závodních nebo místních výborů ROH na členské schůze odborových úseků. Usnesení výročních členských schůzí ve své většině pak strhčně, ale konkrétně shrnula hlavní úkoly úseků, zejména v oblasti péče o vzdělávání členů, pracovní iniciativy a snahy o odpovídající pracovní prostředí. Charakteristickým kladným rysem výročních schůzí odborových úseků ve školství bylo i konkrétní rozpracování úkolů, které v souvislosti s realizací dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy mají právě tyto početně nejmenší, ale pracovně jednotně motivované kolektivy odborářů. Další etapa tohoto důležitého bilancování odborářské práce — výroční členské schůze základních organizací — byly v naprosté většině dobře připraveny. Všeodborové orgány okresní i svazové předem odpovědně konzultovaly připravované zprávy a usnesení výročních členských schůzí, byla vydána celá řada metodických materiálů. Odvětvové úkoly Plánu aktivity ROH, stanovené 15. plenární schůzí ÚVOS, byly v řadě OVOS a ZV ROH konkretizovány na místní podmínky. Proto můžeme s uspokojením konstatovat, že zprávy o činnosti základních organizací byly konkrétní„komplexněji bilancovaly úkoly plánu aktivity a neměly dříve běžný popisný ráz. Velice potěšitelné bylo, že vedle rozborů plánů aktivity se ve zprávách velmi podrobně rozebíraly také úkoly odborářů při uskutečňování dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy. Dalším důkazem vzestupné úrovně odborářské práce je skutečnost, že se v diskusi i v přijatých usneseních neobjevily jen „tradičně odborářské“ záležitosti, ale i některé problémy ukazující na hlubší pochopení role odborů na pracovišti. Tak se hovořilo o mezilidských vztazích v kolektivech, o racionalizačních opatřeních, o spolupráci různých typů škol, zvláště prvních ročníků ZDŠ a mateřských škol. Pozornost vzbudila i nutnost návaznosti výchovného působení brigád socialistické práce patronátních závodů na výchovné plány školy a jednotlivých učitelů. I když se mohli odboráři pochlubit stovkami hodin, které věnovali na výrobu učebních pomůcek, bylo oprávněně kritizováno, že takto použitý drahocenný čas, ať už učitelek mateřských škol nebo učitelů prvních ročníků ZDŠ, mohl být účinněji využit ke studiu — za předpokladu včasného vybavení škol pomůckami pro realizaci nových učebních osnov —, případně ke kvalitnější přípravě na vlastní vyůčovací nebo výchovnou práci učitele. Máme radost, že můžeme zaznamenat i stoupající úroveň usnesení výročních členských schůzí, které ve svých celcích promyšleně a komplexně určují úkoly každého odboráře v následujícím období. V této části bilancování práce odborářů se znovu potvrdilo, jak velmi cenná je trvalá pomoc poskytovaná stranickými orgány odborářům. Pozitivní výsledky výročních členských schůzí zcela jistě též podstatně ovlivnila celková politická aktivita podnícená XV. sjezdem KSČ a volbami do zastupitelských sborů. Předsednictvo ústředního výboru odborového svazu je si však současně plně vědomo, že vedle obecně kladných výsledků odborářské aktivity prokázané výročními schůzemi existuje ještě celá řada „slabších míst“ ať již v pojetí, obsahu, nebo i ve formách a metodách působení odborářských orgánů a organizací. Stále ještě přežívají rysy formálního přístupu k plnění úkolů, metoda kritické náročnosti není vlastní mnohým funkcionářům i celým ZV ROH. Mnohde se neužívá důsledně rozborů, nediferencovanú se přistupuje k určení úkolů, jejich kontrole a hodnocení. Široký aktiv odborářů často není mobilizován jmenovitě určenými úkoly pro obecně platné cíle. I když účinnost naší práce je často právě u pracovníků školství a vědy obtížně měřitelná, není výsledkům práce věnována tak podrobná pozornost, aby se z chyb i kladů mohl zobecnit další postup. Proto byla věnována zvýšená péče bilancování dvouleté činnosti okresních výborů našeho odborového svazu, které začalo prvními okresními konferencemi již v prosinci 1976. I zde můžeme z prvních zkušeností konstatovat, že se aktivita odborových orgánů při naplňování celospolečenské úlohy Revolučního odborového hnutí projevila především ve velmi konkrétním zabezpečování závěrů 15. plenární schůze URO a 15. plenární schůze našeho odborového svazu, které rozpracovaly úkoly XV. sjezdu KSČ pro ROH. První zkušenosti z okresních konferencí ukazují, že tam, kde okresní výbory odborového svazu vycházely z analýzy práce, kterou provedly základní organizace, kde vycházely i z bilancování úkolů daných minulou okresní konferencí, kde odpovědně hodnotily svůj přínos k splnění celospolečenských úkolů, tam byla zabezpečena nejen konkrétní a věcná úroveň zpráv a přijatých usnesení, ale zvláště i živá a podnětná diskuse. Takřka pravidlem se stalo, že na okresních konferencích se přihlásilo i více než dvacet diskutujících i na témata velmi aktuální — podíl našich svazových orgánů ma ideověvýchovném působení na pracovní kolektivy, soustavná péče o mladé učitele a vědecké pracovníky, rozvoj pracovní iniciativy, účast na řízení, zvláště prostřednictvím spolupráce při tvorbě a kontrole plánu pracovišť i péče o přiměřené pracovní podmínky našich členů. Nebylo dosud jedné okresní konference, která by, ať již ve zprávě nebo v řadě diskusních vystoupení, podrobně nehovořila o podílu odborářů na uskutečnění dokumentu o rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy, buď v prvních fázích jeho uskutečňování, nebo v perspektivách jeho plnění. Nesmírně podnětné v tom smyslu byly diskusní příspěvky těch odborářů, kteří v uplynulých letech experimentálně ověřovali nové vyučovací osnpvy na všech typech škol. Je velice potěšitelné, že odborové organizace se už v průběhu experimentálního ověřování velmi cílevěvědomě zabývaly výsledky práce jednotlivých vyučujících a snažily se jim pomáhat tak, aby tato odpovědná práce měla výsledky nejen pro kolektiv školy, ale byla správně využita i v celém okrese. Opravdu dělná účast stranických i všeodborových orgánů na přípravě i průběhu okresních konferencí zdůraznila význam zasedání tak důležitého aktivu, kterým je kolektiv delegátů a nově zvolené orgány odborového svazu na okrese. Okresní konference pokračují ještě v první polovině měsíce ledna a věříme, že se stanou odpovědným nástupcem ke konferencím krajským, k svazovým sjezdům a potom i k IX. všeodborovému sjezdu. Nejen odborářům ve školství a vědě, ale všefh členům ROH dala 16. plenární schůze ÚRO ve svém usnesení „Zásady účasti ROH na dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy“ řadu podnětů i konkrétních úkolů, jak uskutečňovat záměry KSČ pro další zdokonalování přípravy a vzdělávání mladé generace a neustálé vzdělávání všech pracujících. Usnesení URO věnuje samozřejmě v první řadě pozornost přípravě budoucí dělnické třídy — středním odborným učilištím. Zabývá se podrobněji i účastí ROH na soustavném vzdělávání dospělých. Odborové orgány a organizace se budou tedy v dalším období systematicky zabývat těmi úkoly, které pro ně z dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy vyplývají, zařazovat je do svých plá'nů a hodnotit jejich plnění. I to se tedy stane nedílnou součástí nezastupitelné úlohy ROH při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ.