Učitelské Noviny, leden-červen 1977 (XXVII/1-26)

1977-01-06 / No. 1

Rozvoj pracovní iniciativy-rozvoj tvůrčích sil Dne 17. a 18, prosince .se. konala ve velkém sále Ústředního klubu školství :a, vědy v Pra­ze 20. plenární schůze .českého výboru Odbo­rového svazu pracovníků škplství a vědy. V úvodu jednání plenární schůze přivítal ta­jemník ČVOS. Zdeněk Němec pracovníka oddě­lení školství, a vědy OV KSC Karla Fišeru, ta­jemníka České odborové rady Jana Kříže, de­legaci ústředního výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy vedenou jeho před­sedkyní soudružkou Hanou Růžičkovou, zástup­ce ministerstva školství GSR_ ing. Františka Nečase a další hosty. Poté se "ujala slova předsedkyně ÚVOS Hana Růžičková. Ve svém vystoupení seznámila pří­tomné s obsahem dopisu předsedy českého vý­boru Odborového svazu pracovníků školství a vědy Jana Košťála, který požádal o zproštění z této funkce ze zdravotních důvodů. Předsed­nictvo ČVOS a ÚVOS áopis soudruha Jana Koš­ťála projednalo a rozhodlo se doporučit, aby aho žádosti bylo vyhověno. Plně ocenilo Jeho 'ci pro rozvoj Revolučního odborového hnutí, Odborový svaz pracovníků školství a vě­­'•druh Jan Košťál stál v období konsoli­­štejně jako v dalších letech na pozicích maixismu-leninismu, projevoval se jako oběta­vý a zkušený funkcionář. Aktivně se podílel zejména na rozvoji pracovní iniciativy, na prohlubování účasti pracujících na řízení, na upevňování socialistického charakteru našich škol. Společenskou angažovanost odborů vždy chápal jako aktivní podíl odborových orgánů a organizací na realizaci linie komunistické strany, na plnění volebních programů Národ­ní fronty, stejně Jako v posilování úlohy od­borů, v prohlubování jejich spolupráce s ostat­ními společenskými organizacemi. Donis vedoucího oddělení školství a vědy ŰV KSČ. v němž bylo vyjádřeno ocenění prá­ce a zásluh soudruha Košťála, předal Janu Košťáloví Karel Fišera, pracovník oddělení školství a vědy ŰV KSČ. Plénum českého výboru Odborového svazu žádosti soudruha Jana Košťála vyhovělo. No­vým předsedou byl v doplňovacích volbách jednomyslně zvolen na návrh předsednictva ČVOS RNDr. Ladislav Halberštát. 6. ledna 1977 - ročník XXVIÍ (80) - číslo 1 - cena 80 hal. Při vstupní do nového roku 1977 pozdravil v tradičním novoročním projevu jménem ústředního výboru Komunistické strany Česko­slovenska, ústředního výboru Národní fronty, vlády Československé socialistické republiky i jménem svým všechny naše pracující generální tajemník OV KSČ a prezident republiky soudruh Gustáv Husák. Soudruh RNDr. Ladislav Halberštát se naro­dil 17. dubna 1943. Po ukončeni studia na pří­rodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pracoval na učňovské škole v Pro­stějově, poté pak působil jako odborný asis­tent kaiedry chemie na ' pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Již za studií se soudruh Ladislav Halberštát iniciativně zapojuje do veřejně politické čin­nosti, do svazácké a odborářské práce. Je čle­nem KSČ od roku 1964. Jako člen ZV ROH a později člen předsednictva KVOS pracovníků školství a vědy Severomoravského kraje se ak­tivně ipodílel na konsolidačním procesu na pe­dagogické fakultě UP v Olomouci. Od roku 1972 je členem předsednictva ÜVOS pracovní­ků školství a vědy, kde velmi odpovědně pra­coval zejména v oblasti rozvoje pedagogické tvořivosti a na úseku práce s mladými členy a funkcionáři odborového svazu. V další části jednání se plénum ČVOS zabý­valo otázkami rozvoje pracovní iniciativy. Bi­lanční zprávu o rozvoji pracovní iniciativy za uplynulé období přednesl předseda komise pro rozvoj pracovní iniciativy doc. dr. Bohuslav Klíma, CSc. Pracovní iniciativa učitelů i ostat­ních pedagogických a nepedagogických pra­covníků škol, školských zařízení a vědeckých íPokračování na str. 9) BILANCE A PEStSPEKTIYY. - HANA RŮŽIČKOVÁ, předsedkyně ÚVOS pracovníků-školství a vědy Jak se již stalo dobrou tradicí všech oblastí naší socialistické společnosti, i členové odbo­rového svazu školství a vědy vstupují do no­vého kalendářního roku po zevrubném bilan­cování své práce v minulém roce. Ve kterých článcích odborového života se zamýšleli nad výsledky, kde stanovili úkoly pro rok 1977? Především na výročních schůzích odborových úseků. Tyto schůze, které byly skončeny již v polovině listopadu, ukázaly, že odborové úse­ky mají i v oblasti školství a vědy své plné opodstatnění. Živá praxe, dělnost a rozšiřová­ní okruhu činnosti odborových úseků mají rozhodující vliv na skutečnost, že roste akti­vita členů při plnění hlavních politických úko­lů odborové organizace. I v práci všech typů škol se tedy plně projevila účelnost těchto základních seskupení odborářů, jimiž odboro­vé úseky jsou. Jejich výroční schůze ukázaly, že se dále prohloubila zejména obsahová práce odborových úseků, to znamená funkční pláno­vání jejich činnosti, kvalitní příprava jejich schůzí tak, aby na patřičné úrovni odpovídaly na nejaktuálnější potřeby pracoviště. Prohlou­bila se i spolupráce s vedoucími pracovníky, která je zase podmíněna neformálním přená­šením pravomoci ze závodních nebo místních výborů ROH na členské schůze odborových úseků. Usnesení výročních členských schůzí ve své většině pak strhčně, ale konkrétně shrnula hlavní úkoly úseků, zejména v oblasti péče o vzdělávání členů, pracovní iniciativy a snahy o odpovídající pracovní prostředí. Cha­rakteristickým kladným rysem výročních schů­zí odborových úseků ve školství bylo i kon­krétní rozpracování úkolů, které v souvislosti s realizací dokumentu o dalším rozvoji čes­koslovenské výchovně vzdělávací soustavy ma­jí právě tyto početně nejmenší, ale pracovně jednotně motivované kolektivy odborářů. Další etapa tohoto důležitého bilancování od­borářské práce — výroční členské schůze zá­kladních organizací — byly v naprosté většině dobře připraveny. Všeodborové orgány okres­ní i svazové předem odpovědně konzultovaly připravované zprávy a usnesení výročních člen­ských schůzí, byla vydána celá řada metodic­kých materiálů. Odvětvové úkoly Plánu akti­vity ROH, stanovené 15. plenární schůzí ÚVOS, byly v řadě OVOS a ZV ROH konkretizovány na místní podmínky. Proto můžeme s uspokojením konstatovat, že zprávy o činnosti základních organizací byly konkrétní„komplexněji bilanco­valy úkoly plánu aktivity a neměly dříve běž­ný popisný ráz. Velice potěšitelné bylo, že ve­dle rozborů plánů aktivity se ve zprávách vel­mi podrobně rozebíraly také úkoly odborářů při uskutečňování dalšího rozvoje českosloven­ské výchovně vzdělávací soustavy. Dalším dů­kazem vzestupné úrovně odborářské práce je skutečnost, že se v diskusi i v přijatých usne­seních neobjevily jen „tradičně odborářské“ zá­ležitosti, ale i některé problémy ukazující na hlubší pochopení role odborů na pracovišti. Tak se hovořilo o mezilidských vztazích v ko­lektivech, o racionalizačních opatřeních, o spo­lupráci různých typů škol, zvláště prvních roč­níků ZDŠ a mateřských škol. Pozornost vzbu­dila i nutnost návaznosti výchovného působe­ní brigád socialistické práce patronátních zá­vodů na výchovné plány školy a jednotlivých učitelů. I když se mohli odboráři pochlubit stovkami hodin, které věnovali na výrobu učebních pomůcek, bylo oprávněně kritizováno, že takto použitý drahocenný čas, ať už učitelek mateřských škol nebo učitelů prvních ročníků ZDŠ, mohl být účinněji využit ke studiu — za předpokladu včasného vybavení škol pomůckami pro realizaci nových učebních osnov —, případně ke kvalitnější přípravě na vlastní vyůčovací nebo výchovnou práci učite­le. Máme radost, že můžeme zaznamenat i stou­pající úroveň usnesení výročních členských schůzí, které ve svých celcích promyšleně a komplexně určují úkoly každého odboráře v ná­sledujícím období. V této části bilancování prá­ce odborářů se znovu potvrdilo, jak velmi cen­ná je trvalá pomoc poskytovaná stranickými orgány odborářům. Pozitivní výsledky výroč­ních členských schůzí zcela jistě též podstat­ně ovlivnila celková politická aktivita podní­cená XV. sjezdem KSČ a volbami do zastupi­telských sborů. Předsednictvo ústředního výboru odborového svazu je si však současně plně vědomo, že ve­dle obecně kladných výsledků odborářské akti­vity prokázané výročními schůzemi existuje ještě celá řada „slabších míst“ ať již v pojetí, obsahu, nebo i ve formách a metodách půso­bení odborářských orgánů a organizací. Stále ještě přežívají rysy formálního přístupu k plně­ní úkolů, metoda kritické náročnosti není vlastní mnohým funkcionářům i celým ZV ROH. Mnohde se neužívá důsledně rozborů, nedife­rencovanú se přistupuje k určení úkolů, jejich kontrole a hodnocení. Široký aktiv odborářů často není mobilizován jmenovitě určenými úkoly pro obecně platné cíle. I když účinnost naší práce je často právě u pracovníků škol­ství a vědy obtížně měřitelná, není výsledkům práce věnována tak podrobná pozornost, aby se z chyb i kladů mohl zobecnit další postup. Proto byla věnována zvýšená péče bilancování dvouleté činnosti okresních výborů našeho od­borového svazu, které začalo prvními okresními konferencemi již v prosinci 1976. I zde mů­žeme z prvních zkušeností konstatovat, že se aktivita odborových orgánů při naplňování ce­lospolečenské úlohy Revolučního odborového hnutí projevila především ve velmi konkrétním zabezpečování závěrů 15. plenární schůze URO a 15. plenární schůze našeho odborového sva­zu, které rozpracovaly úkoly XV. sjezdu KSČ pro ROH. První zkušenosti z okresních konfe­rencí ukazují, že tam, kde okresní výbory od­borového svazu vycházely z analýzy práce, kte­rou provedly základní organizace, kde vychá­zely i z bilancování úkolů daných minulou okresní konferencí, kde odpovědně hodnotily svůj přínos k splnění celospolečenských úkolů, tam byla zabezpečena nejen konkrétní a věcná úroveň zpráv a přijatých usnesení, ale zvláš­tě i živá a podnětná diskuse. Takřka pravidlem se stalo, že na okresních konferencích se přihlásilo i více než dvacet diskutujících i na témata velmi aktuální — podíl našich svazo­vých orgánů ma ideověvýchovném působení na pracovní kolektivy, soustavná péče o mladé učitele a vědecké pracovníky, rozvoj pracov­ní iniciativy, účast na řízení, zvláště prostřed­nictvím spolupráce při tvorbě a kontrole plá­nu pracovišť i péče o přiměřené pracovní pod­mínky našich členů. Nebylo dosud jedné okres­ní konference, která by, ať již ve zprávě nebo v řadě diskusních vystoupení, podrobně neho­vořila o podílu odborářů na uskutečnění doku­mentu o rozvoji československé výchovně vzdě­lávací soustavy, buď v prvních fázích jeho usku­tečňování, nebo v perspektivách jeho plnění. Nesmírně podnětné v tom smyslu byly diskus­ní příspěvky těch odborářů, kteří v uplynulých letech experimentálně ověřovali nové vyučo­vací osnpvy na všech typech škol. Je velice potěšitelné, že odborové organizace se už v prů­běhu experimentálního ověřování velmi cílevě­­vědomě zabývaly výsledky práce jednotlivých vyučujících a snažily se jim pomáhat tak, aby tato odpovědná práce měla výsledky nejen pro kolektiv školy, ale byla správně využita i v ce­lém okrese. Opravdu dělná účast stranických i všeodborových orgánů na přípravě i průběhu okresních konferencí zdůraznila význam zase­dání tak důležitého aktivu, kterým je kolektiv delegátů a nově zvolené orgány odborového svazu na okrese. Okresní konference pokračují ještě v první polovině měsíce ledna a věříme, že se stanou odpovědným nástupcem ke kon­ferencím krajským, k svazovým sjezdům a po­tom i k IX. všeodborovému sjezdu. Nejen odborářům ve školství a vědě, ale všefh členům ROH dala 16. plenární schůze ÚRO ve svém usnesení „Zásady účasti ROH na dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy“ řadu podnětů i konkrét­ních úkolů, jak uskutečňovat záměry KSČ pro další zdokonalování přípravy a vzdělávání mladé generace a neustálé vzdělávání všech pracujících. Usnesení URO věnuje samozřejmě v první řadě pozornost přípravě budoucí děl­nické třídy — středním odborným učilištím. Zabývá se podrobněji i účastí ROH na sou­stavném vzdělávání dospělých. Odborové or­gány a organizace se budou tedy v dalším období systematicky zabývat těmi úkoly, které pro ně z dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy vyplývají, zařazovat je do svých plá­­'nů a hodnotit jejich plnění. I to se tedy stane nedílnou součástí nezastupitelné úlohy ROH při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ.

Next