Učitelské Noviny, leden-červen 1978 (XXVIII/1-26)
1978-01-05 / No. 1
7 Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR soudruh , Gustáv Husák oslaví 10. ledna své pětašedesáté narozeniny. Jménem našich čtenářů i jménem redakce Učitelských novin mu do dalších let přejeme mnoho úspěchů, zdraví a sil v jeho obětavé práci ve prospěch naší socialistické vlasti. Soudruh Husák projevuje vřelý vztah k naší mládeži. Setkání s mladými lidmi bylo zahrnuto i do programu jeho pobytu mezi kladenskými pracujícími v listopadu loňského roku. Joto ČTK VSTUPUJEME DO ROKU NÁROČNÝCH ÚKOLŮ A VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ U plynulý rák 1977 byl rokem úspěšného plnění programu XV. sjezdu KSČ. Dále se dynamicky rozvinulo naše národní hospodářství, upevnily se životní a sociální jistoty nás všech, znovu a trvale vzrostla životní úroveň Stále se prohlubující důvěra v politiku KSČ, jednota strany a všeho lidu byla uejkonkrátněji vyjadřována Širokým proudem pracovní iniciativy, která vyústila ve splněné závazky na počest IX. všeodborového sjezdu a zvláště 60. výročí VRSR. Plánované úkoly byly ve svém celku splněny a v mnohých ukazatelích i překročeny. Prvním lednem 1978 vstupujeme tedy do třetího roku naší šesté pětiletky, do roku dalšího odpovědného plnění velkých cílů socialismu. Také pracovníci školství budou v roce 1S78 již třetím rokem uskutečňovat náročné úkoly nového pojetí pedagogické práce, třetí rok realizace obsahové přestavby celé naší výchovně vzdělávací soustavy. Je naší velikou hrdostí a potvrzuje to správnost politiky vedoucí síly naší společnosti — Komunistické strany Československa —, že se do obětavého uskutečňování smělého úkolu daného XV. sjezdem KSČ — vytvoření školy svým vyučovacím i výchovným posláním vskutku socialistické — tak cílevědomě zapojila a tvůrčím přístupem jehu realizaci naplnila zdrcující většinu pedagogických pracovníků všech typů našich škol. Díky neúnavné, iniciativní a cílevědomé práci učitelek mateřských škol, všech pedagogických pracovníků základních škol, z nichž zvláštní úcty zaslouží práce těch, kdo již řadu let v náročně pojaté ověřovací práci připravují metodicky další postupné ročníky pro pedagogickou práci obsahově náročnější — učitelek a učitelů experimentálních škol —, díky práci pedagogů všech typů škol středních, pedagogických pracovníků vzdělávajících a vychovávajících mladou dělnickou generaci, profesorů vysokých škol, zvláště těch, které připravuji bndoucí učitele, díky jim všem se prostě každé školské zařízení stalo pracovištěm naplněným odpovědnou prací celé pedagogické fronty, kde se přímo v denní práci ověřovala pravdivost slov tajemníka ÚV KSČ josefa Havlína: „Vždyť právě učitel je ústředním, nezastupitelným činitelem socialistické školy, která v leninském pojetí představuje nástroj výchovy lidské osobnosti.“ Proto patří právě na prahu roku 1978 všem našim pedagogům za takový odpovědný vztah k úkolům XV. sjezdu KSČ, za takovou poctivou a tvůrčí, často namáhavou a nelehkou práci upřímné soudružské poděkování nás všech! Obdiv á úctu si za svou odpovědnou práci zaslouží od celé naší společnosti zvláště učitelky všech typů škol. V uplynulém roce znovu socialismus přesvědčivě potvrdil své přednosti před kapitalismem a viditelně pozitivními výsledky dokázal, že je jedinou a spolehlivou cestou k všestrannému rozvoji ekonomiky, kultury, vzdělanosti, a tím i osobnosti každého člena socialistické společnosti. V hlubokém protikladu k naší jasné perspektivě a bezpečné přítomnosti vstupuje do roku 1978 svět kapitalismu. Stále se prohlubující krize celé struktury kapitalistické společnosti se nejviditelněji projevuje v jejím nejhroznějším znaku — v nezaměstnanosti. V kapitalistickém světě bylo na konci roku 1977 17 miliónů nezaměstnaných. Nezaměstnanosl se hluboce dotkla i školských pracovníků. V USA bylo jen ve státě New York v roce 1977 propuštěno 20 tisíc pracovníků škol. Ve státě New York byla také uzavřena státní univerzita pro nedostatek finančních udržovacích prostředků a následkem toho je další propouštění tisíců pracovníků univerzity V Acg'ii i Walesu bylo v roce 1977 nezaměstnaných 40 tisíc kvalifikovaných učitelů. Jejich počet stále vzrůstá protože položky rozpočtů na celý komplex péče o mladou generaci a zvláště na školství jsou stále vládou i místními správními jednotkami dále snižovány. V Itálii čeká 650 tisíc mladých lidí ve věku 23 až 30 let marně na práci. Z těchto mladých lidí má doktorát 32 800, diplom 342 980 a střední školu 197 845. Ve Španělsl-u je nyní 60 tisíc vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nezaměstnaných. Přitom však chybí velký počet učitelů seber-'žší kvalifikace pro všechny typy státních škol, na jejichž vybavení odpovídajícími vyučujícími nemá vláda zájem. Tak se stává běžnou skutečností, že tisíce dětí španělského venkova vůbec nejsou scholarizovány. Stejně hrozivý je stále stoupající počet nezaměstnaných ve Francii, kde z 1,5 miliónu nezaměstnaných jsou tři čtvrti miliónu mladých chlapců a dívek, z nichž každý druhý nepracoval ve svém životě ani den a nemá proto nárok na podporu v nezaměstnanosti. Inflace a nezaměstnanost také způsobily, že v roce 1977 mělo ve Francii jen 12 procent dělnických dětí možnost vysokoškolského vzdělání. Jsme tedy svědky skutečnosti, že ve všech kapitalistických státech jsou rozpočty na školství soustavně snižovány a východisko z krize svého systému hledá kapitalismus ve stálém, byť frázemi o „nutnosti obrany“ zastíraném zbrojení. Tak — dle údajů OSN — se každý rok vydává 300 miliard dolarů ročně na vojenské účely, přitom se ale ve světě 400 miliónů lidí dosyta nenají. A přece by stačilo jen 8 miliard dolarů, aby se nasytily milióny hladovějících dětí naší planety! Stejně by 8 miliard dolarů stačilo na to, aby se alespoň naučilo číst a psát 900 miliónů negramotných, kteří jsou stále ještě na celém světě. n o roku 1978 vstupujeme tedy v ČSSR se zcela jinými předpoklady, než jsou ty, které jsme ve stručnosti uvedli o současných jevech kapitalismu. Rok 1978 bude rokem dalšího upevnění našeho socialistického systému ve všech jeho znacích a není jen symbolické, že 30. výročí Vítězného února budeme oslavovat v takových podmínkách. Je to skutečná revoluční návaznost února 1948 s naší socialistickou přítomností. Odkaz Února nás bude v naší práci ve školách nabádat zejména k tomu. abychom dovedli vysvětlit a pak zpevnit ve vědomí svých žáků Marxovu myšlenku, že „třídní boj vede nevyhnutelně k diktatuře proletariátu a že lato diktatura« proletariátu je jenom přechodem k zrušení všech tříd a beztřídní společnosti“. (Vladimír Iljič Lenin, Sebrané spisy, svazek III, strana 285.) Proto oslavy_ Vítězného února nebudou u nás pouhou vzpomínkou, ale povedou nás k zamyšlení, doveden<e-li dnes ve své práci pedagoga plně využít všeho toho, co únorovému vítězství předcházelo a co ho dovršilo. Stále bychom si měli ve svých postojích, ve své práci odpovídat na otázku, jestli opravdu důsledně revoluční odkaz Února střežíme a naplňujeme! Stejně tak 30. výročí vydání zákona o jednotné škole, které si připomeneme v dubnu 1978, by nás mělo vést k zamyšlení nad přímou souvislostí vítězství dělnické třídy v únoru 1948 s naplněním tužeb všech pokrokových pedagogů o uskutečnění školské soustavy vskutku demokratické. Ohromná důvěra, kterou již před 30 lety dala KSČ učitelům tím, že jim svěřila realizaci své školské revoluční polínky, je pro nás stále zavazující. A konečně v roce 1978 budeme mít velkou příležitost vysvětlit řadu příkladů proletářské solidarity a socialistického internacionalismu zejména v přímé souvislosti s konáním IX. světového všeodborového sjezdu, který se sejde v Praze. Přejeme-li si na prahu roku 1978, aby byl dobrý, úspěšný, aby se v něm dále zvýšila celospolečenská úloha vzdělání školy a učitele, uvědomujeme si současně, že je jen v našich rukou a záleží jen na výsledcích naší práce, na její neformální a opravdové účinnosti, jakou přinese spokojenost i osobní štěstí nám všem. A do takové práce přeji všem školským pracovníkům hodně úspěchů a ze srdce iim děkuji. HANA RŮŽIČKOVA, předsedkyně ÚVOS pracovníků školství a vědy V