Učitelské Noviny, leden-červen 1980 (XXX/1-26)
1980-01-03 / No. 1
Plenární schůze UV odborového svazu Dne 8. prosince 1979 se konala v Praze v Ústředním klubu školství a vědy 10. plenární schůze ŰV Odborového svazu pracovníků školství a vědy. Jednání se zúčastnili zástupci Ústřední rady odborů, ministerstev školství CSR a SSR a přesodové krajských a městských výborů odborového svazu. Plenární schůze ÜVOS mela výrazně kontrolní charakter. Na programu bylo projednání zkušeností z realizace podílu a účasti odborového svazu na úkolech vyplývajících z dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji a v Bratislavě. Zprávy předsednictev krajského výboru odborového svazu Jihomoravského kraje a městského výboru odborového svazu v Bratislavě přednesli Stanislav Bořil a Vladimír Mazák. Obě zprávy vycházely z .snesení stranických a všeodborovýeh orgánů, z celostátního sjezdu odbórovéhu svazu v roce 1977 a z krajských svazových konferencí roku 1979. Rea govaly na obsah jednání VII. plenární schůze ÚRO a 9. plenární schůze ÜVOS společné s CVOS a SVOZ a využily živých zkušeností z realizace plánů aktivity ZO ROH v roce 1979 a z příprav plánů aktivity ZO ROH v roce 1980. Ve zprávě KVOS Jihomoravského kraje byl položen důraz na zkušenosti z odborové práce v oblasti předškolmí, výphovy a v oblasti přípravy mládeže pro dělnická povolání, na problematiku spolupráce odborového svazu se státní školskou správou a na podíl odborového svazu při vzděláváni učitelů a výchovných pracovníků. Ve zprávě MěstVOS Bratislava byly podrobněji rozebrány zkušenosti z odborové práce v oblasti základních a vysokých škol, otázky pedagogické propagandy a spolupráce škol se závody. Zprávy obou orgánů zahrnovaly zkušenosti z podílu odborového svazu na rozvoji pedagogické tvořivosti a účasti pracujících na řízeni škol prostřednictvím odborové organizace. Zprávy přednesené soudruhy Boriiéin a Mazákem obsahovaly řadu podnětných zkušeností, které bude možno využít i v ostatních krajích. Přinesly řadu konkrétních dokladů o velké obětavosti funkcionářů odborového svazu a členů ROH z různých typů škol a výchovných zařízení. Obsahovaly však i závažnou kntiku nedostatků v odborové práci a sebekritický pohled na činnost vlastních orgánů i základních organizaci ROH v obou krajích. V diskusi k předneseným zprávám vystoupilo devět funkcionářů ÜVOS, kteří doplnili a rozvedli poznatky a zkušenosti z obou krajů. Diskuse se zaměřila na podíl a účast odborového svazu při realizaci přestavby studia na vysokých školách a přestavby přípravy dorostu pro dělnická povolání, na problematiku základního školství a přípravy nových učitelů. V diskusi byly dále podrobně rozvedeny poznatky z připrav plánů aktivity ZO ROH na rok 1980 a z celkového zaměření a výsledků- práce základních organizací ROH při realizaci dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy. Na základě zkušeností a poznatků ze zpráv i z diskuse plenární schůze ÚVOS konstatovala, že úkoiy odborového svazu ve vztahu k dalšímu rozpozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, obsažené v dokumentech celostátního sjezdu odborového svazu z r. 1977 a plenárních schůzí ÜVOS z let 1976—1979, jsou stanoveny správně a vystihují základní obsah i formy odborové práce ve školství a vědě v rozhodujících odvětvových otázkách. Pozitivních výsledků je dosahováno zejména v podílu odborového svazu nr. studiu obsahové přestavby učiteli a vychovateli a na její kvalifikované popularizaci na veřejnosti, v rozvoji pracovní iniciativy a účasti pracujících na řízení škol a výchovných za(Dokončení na str. sj.J Vykročili jsme do roku 1980, začíná poslední pětina 20. století, ve kterém se lidský duch vypjal k tvůrčím činům, jež nemají v ceiých dosavadních dějinách obdoby. Avšak zároveň právě v tomto století došlo k dvěma strašlivým válkám, jaké historie nikdy předtím nepoznala. Od skončeni té druhé uplyne v letošním roce již 35 let. Měřeno lidským živitem jsou ony tři a půl desítky let mírového nebe nad evropským kontinentem i nad převážnou částí dalších míst naší planety nesporně příznivě dlouhá doba. Ovšem z hlediska celkové existence lidstva to znamená zatím puuze část naděje na svět bez utrpení a neštěstí, které plodí války. Neboť kromě té naděje i v tomto století atomového a kosmického věku jako zlověstný stín nás provází též hrozba. Její nositelé — jak dokázali v závěru loňského roku — nejsou ochotni brát na vědomí vůli stamiliónů pokrokových lidí toužících po radosti z míru. V touze zachránit své mocenské imperialistické pozice, které se bortí pod tlakem humanistického revolučního hnutí lidových mas, jsou schopni strhnout státy a národy do nepředstavitelně hrozného nového válečného dobrodružství. úvažme jen, že podle střízlivých historických rozborů došlo za písemně doloženou dobu vývoje lidstva přibližně ke 14,5 tisícům válkám, v nichž zahynuly 4 miliardy lidí. Nicméně trvalo „to“ 5000 let. Zrůdným počínáním představitelů vojensko-průmyslukých komplexů imperialismu by nyní bylo možné během několika dnů lento strastiplný počet téměř zdvojnásobit. Nesmíme připustit, aby se osudy lidí — rodin, matek, dětí — dostaly do rukou šílenců. Jestliže proti vůli národů — v době, kdy se jedná o tak důležité věci, jako je ratifikace dohody SALT 2, v době uskutečňování závěrů konference v Helsinkách a připravy dalšího j Ldr.ání o evropské bezpečnosti v Madridu — rada Severoatlantického paktu rozhodla, aby na území západní Evropy byly rozmístěny nové nukleární rakety, pak to nesmí nechat v klidu žád- MILAN VONDRUŠKA, ného mírumilovného pokrokového člověka, jemuž jsou drahé všechny vytvořené hodnoty, celá velkolepá skutečnost socialistické a komunistické epochy. Proto naším základním rozhodujícím i největším novoročním předsevzetím je důsledná, neochvějná a důrazná podpora sovětské mírové iniciativy, která se jako symbolická duha míru klene celým poválečným vý vojem a vždy s novou neutuchající aktivitou přichází — v těch nejkritičtějších chvílích — jako výraz sily a mohutnosti socialistického společenství, jemuž zejména Evropa i ostatní svět vděčí za těch dosavadních 35 let mírového života. „Úsvit socialismu, který vzešel nad mnohými zeměmi v druhé polovině čtyřicátých let,“ řekl loni v říjnu ve svém berlínském projevu generální tajemník ŰV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. Ijič Brežněv, „září stále jasněji. V Evropě, právě tak jako ve všech ostatních oblastech naší planety chceme mír. Ta je stěžejní základ naší zahraniční politiky, její páteř. SSSR a další evropské socialistické země navrhuji jasnou perspektivu, a to reálně zajistit všem národům život v bezpečnosti a míru. Teď jsou na řadě západní země.. Jejich odpověď ukáže, zda jsou ochotny brát zřetel na vůli a životu! zájmy národů.“ Prosincové rozhodnutí rady NATO se stalo doslova „ranou pod pás“ místo adekvátní odpovědi na akt dobré vůle, s nímž v zájmu míru a pokojného života lidí vystoupil Sovětský svaz v čele ostatních socialistických zemí. Jak nehorázné je tvrzení, že Západ musí zbrojit, aby mohl jednat o míru! Ale tím rozhodněji proti této zlovůli postavíme a budeme uskutečňoval naše tradiční revoluční gottwaldasské heslo: Buduj vlast — posílíš mír! V tomto směru nás čeká právě v roce 1980 na školách všech stupňů a typů mnoho soustavné, podněcující » všestranně tvořivé výchovně vzdělávací práce a přesvědčivého ideologického působení. Máme k tomu mimořádně vhodnou příležitost, nebot letošní ministr školství ČSR rok je ve znamení 35. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje a osvobození Československa Sovětskou armádou. Pro všechny školy, školská a výchovná zařízení plyne z tohoto jubila výrazná inspirace; impulsy pro pedagogické kolektivy i jednotlivce, podněty k širokému rozvoji aktivity a každodenní iniciativy, k vysoké efektivnosti výchovně vzdělávacího procesu a kvality socialistické výuky. Budeme naši mládež vychovávat k radosti z tvořivé práce, k šťastnému socialistickému životu, ke skutečné tvůrčí seberealizaci. Zároveň však ji povedeme k nekompromisnímu boji proti násilí, proti ponižování člověka, proti každé formě nelidskosti. Je to přímo naše osudová povinnost, abychom prostřednictvím živých svědectví minulosti, která k nám v letošním roce 35. výročí vítězství nad fašismem budou hovořit velice intenzívně, vychovávali mladé pokolení k opravdovému pohledu na život, abychom ukazovali mladým lidem podstatu socialistického humanismu i to, z čeho se zrodila dnešní socialistická přítomnost. Zároveň pak budeme žákům a studentům naší socialistické školy odhalovat s veškerou vážnosti všenhny hrozbyplné záměry imperialistických mocenských kruhů, abychom náš mírový val posilovali novou mladou směnou statečných obránců světa práce, pokroku a míru. Před námi je poslední rok šesté pětiletky, dovršení práce na úkolech XV. sjezdu KSČ. Jasnou orientaci pro postup v tomto klíčově důležitém ruce, pro práci a působení učitelů, vychovatelů, mistrů odborné výchovy, ředitelů, pracovníků školské správy, ale i žáků a studentů nám všem dalo nedávné prosincové 14. zasedání ŰV KSČ. Nejde pochopitelně o nuvé úkoly, nýbrž o to, aby práce na plnění již vytyčených úkolů a konaném i díle byla opět kvalitnější, pfekiivnšjší hospodárnější. Abychom dokázali propojit všechny cesty k plánovaným cílům a se ctí k nim dospět. Neboť výsledky 14. zasedáni ŰV KSČ se netýkají pouze ekonomických otázek, iniciativu ale života celé společnosti — tedy 1 práce škol a výchovných zařízení. Školství, výchova, vzdělání, ideologická práce představuji totiž velice důležitou součást i sociálně ekonomické problematiky. Proto společně ve svazku s dělnickou třídou a s družstevním rolnictvem, za vedení KSČ, budeme v novém roce co nejrozhodněji naplňovat reálnou a cílevěnomou linii, jež pro nás plyne z dokumentu „Další rozvoj československé výchov-* ně vzdělávací soustavy“. K tomu ná* přímo zavazují výsledky jednání 14. zasedání ŰV KSČ z prosince loňského roku. Ve zprávě předsednictva ŰV KSČ O hlavních úkolech rozvoje národního hospodářství v rose 1980 se mimo jiné řiká: „Důsledné uskutečňování vědeckotechnických poznatků v naši každodenní praxi vyžaduje • větší náročností a rozhodností zkvalitňovat práci všech středních a vysokých škol, lépe než dosud připravovat jejich absolventy na náročné úkoly, především ve výrobě.“ V závěrečném slově na tomto zasedán í zdůraznil generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák, že přes všechny složitosti a problémy, které se však daří postupně řešit, vstupujeme do roku 1980 jako konsolidovaný stát, v němž podpora politiky KSČ od všeho lidu je skutečnos-* tí. Je bezpodmínečně nutné, aby výsledky 14. zasedání ÜV KSČ dobře prostudovali všichni pracovníci v celé sféře školství, konkretizovali je do jednotlivých úkolů, které lze dobře kontrolovat a jež aktivizují učitele, vychovatele, pracovníky v pedagogice, socialistické výchově i vědě. Den za dnem chceme v roce 1980 postupovat vpřed, urychlovat vědecký i společenský pokrok, splnit úkoly a ette XV. sjezdu KSČ, jejichž nedílnou součástí je boj za trvalé upevnění míru, za odzbrojení, za uvolněni mezinárodního napětí, za přáteJé ství a spolupráci mezi národy, za rozvoj leninismu. Naše mírová internacionální politika je kompasem tvůrčího naplnění života, je majákem zářícím na cestu do nového roku 1980. 3. ledna 1980 - ročník XXX (83) - číslo 1 - cena 80 hal. Důrazně podporujeme mírovou Foto J. Boček