Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1982 (XXXII/26-46)
1982-07-01 / No. 26
(Pokračování ze str. 1) a obrany socialistické vlasti. Připomínám, že žáci základních a středních škol & musí ve stanoveném rozsahu osvojit do* vednosti první zdravotnické pomoci, v ochraně proti škodlivým látkám, v orientaci v terénu i v dalších významných činnostech. Při formování nové mladé- generace má hlavní odpovědnost socialistická škola, učitelé, mistři odborné výchovy a vychovatelé. Od nich budeme i nadále vyžadovat cílevědomé spojování výchovného půsoibení a vzdělávací činnosti s rozvojem zájmů a schopností žáků. Každý pedagog musí být vysoce kvalifikovaný odborník, horoucí a přesvědčený vlastenec a internacionalista, bojovník za vysoké ideály socialismu. Musí být vytrvalý při získávání mladých pro politiku KSČ, pro budování socialismu a pro aikítivní boj za mír. Připomínám charakteristiku socialistického učitele proto, že on je rozhodujícím Činitelem ve výchově a vzdělávání mladé generace, neboť pracuje sice w přítomnosti, ale jeho práce je předznamenána budoucností. Jeho autorita je založena na znalostech lidí, na jeho vysokých morálních kvalitách, všestranné pedagogické kvalifikaci, specializované odbornosti a na jeho skutečném pedagogickém mistrovství. Mimořádnou pozornost věnovaly stranické a odborové orgány, národní výbory a ústřední úřady přípravě nové směny dělnické třídy. Organizační přestavba přípravy mládeže pro dělnická povolání z odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek na střední odborná učiliště je před dokončením. V současné době navštěvuje střední od. borná učiliště již 99,8 % z celkového počtu žáků-učňů. V síti je 599 středních odborných učilišť, mimo ni zůstává pouze šest odborných učilišť a jedna učňovská škola. Mohlo by se zdát, že tvorba sítěvstředních odborných učilišť je ukončena. Ale není tomu tak. Současná síť zdaleka neodpovídá prostorovým, materiálně technickým, organizačním i kádrovým požadavkům pro přípravu dělnické mládeže od roku 1984. Proto mají krajské národní výbory zpřesnit návrh perspektivní sítě všech středních škol v kraji s cílem vytvořit a účinně působit na vytváření podmínek pro to, aby mohla splnit své úkoily při zajišťování povinné školní docházky pro veškerou mládež, a to již od 1. září i984, kdy do středních škol nastoupí hromadně absolventi základních škoil. TEORII SPÁJET S ODBORNÝMI DOVEDNOSTMI Velmi závažným úkolem národních výborů je vytvořit nezbytné podmínky pro získání, kvalitní výchovu a dobré uplatnění absolventů základních škol připravovaných ve středních odborných učilištích pro dělnická povolání v podnicích řízených národními výbory. Prvořadou pozornost musí národní výbory soustředit na maximální využití místních možností a podmínek pro výchovu dělníků určených pro služby a připravovaných v málo početných a řadu let již nenaplňovaných učebních oborech. Považujeme za nezbytné, aby byla rychle vytvořena kvalitní 'síť středisek praktického vyučování, která doplní síť středních odborných učilišť zřízenou jaik v působnosti národních výborů, tak v působnosti ústředně řízeného hospodářství* V souvislosti s tím budeme společně hledat rezervy pro zřizování tříd učebních oborů i skupin z oblasti služeb i při nižších počtech žáků a učňů, než stanoví obecná norma. Také tím přiblížíme vyučování co nejvíce k bydlišti učňů. Nově připravovaná norma počtu učňů a žáků na mistra odborné výchovy umožní obdobný postup národních výborů i při odborném výcviku. Také obsahová přestavba přípravy mládeže pro dělnická povolání je před dokončením. Do všech prvních tříd středních odborných učilišť byli k 1. září 1981 přijímáni žáci výhradně do učebních a studijních oborů nové soustavy. K tomuto datu bylo do středních odborných učilišť přijato z osmého ročníku základních devítiletých Škol již 54 755 žáků, to Je 60,7 °/o všech přijatých. Jednou z prověrek obsahové a organizační přestavby přípravy mládeže na dělnická povolání byly i závěrečné učňovské zkoušky, ke kterým nedávno přistoupilo více než 16 000 učňů. Zkoušky prvým absolventů tříletých učebních oborů nové soustavy prokázaly u většiny z nich dobré teoretické znalosti a manuální dovednosti (3,2 % prospělo s vyznamenáním, 17,6 °/o velmi dobře, 76,3 % prospělo a Jen 2,9 % neprospělo). Žákům Čtyřletých studijních oborů středních odborných učilišť musí být jas. né, že jejich studium není specifto&on přípravou k přijetí na vysoké školy, že se s mimi počítá jako s posilami pro náročná dělnická povolání a ve výjimečných případech i pro technickohospodářské funkce provozního charakteru v národním hospodářství. Neustále se setkáváme s připomínkami k tzv. přílišné náročnosti teoretického vyučováni ve středních odborných učilištích a to především ve všeobecně vzdělávacích předmětech. S těmito připomínkami se setkáváme 1 u některých učitelů. Soudruzi si ale musí uvědomit, že připravujeme především všestranně vzdělaného a dobře odborně připraveného budoucího dělníka. K plnění toho. to cíle musí důsledně přizpůsobit používané metody a přístupy. V případech, kdy se ve třídách soustředili absolventi základních škol s velmi nízkými studijními předpoklady, nutno využít všech prostředků ke zvýšení jejich zájmu o studium, a to jak důsledným spojováním všeobecné i odborné teorie s odborným výcvikem a praktickou činností, tak soustředěním výuky na základní učivo. Značné možnosti otvírají učební osnovy vyučovacích předmětů tím, že umožňuji redukci učiva v jednotlivých tematických celcích až do 20 %. Některé „připomínky“ k odbornému vý. cviku učňů a především k malému rozsahu jsou motivovány snahou zachovat pro dohánění plnění plánu. Často se setkáváme se zneužitím učňů k provádění pomocných prací, k výkonu Činností kte-; ré nechtějí dospělí pracovníci z různých, hlavně finančních důvodů vykonávat. 0 tom svědčí zjištění státního dozoru na výchovu učňů o využívání doby určené pro odborný výcvik. Naipř. v jednom středním odborném učilišti stavebním vykonávali žáci třetího ročníku v době od 1. 9. do 30. 11. na stavbě pomocné práce v celkovém počtu 5072 hodin. Učni sázeli stromky, vyváželi chlévskou mrvu, pracovali na terénních úpravách atd. I v prvním ročníku byly osnovy plněny pouze na 30 %. Obdobných příkladů by bylo možno jmenovat řadu, 1 když z celkového počtu středních odborných učilišť jich bylo prověřeno pouze 28. Je zřejmé, že se mnoho hospodáře ských a výchovných pracovníků patrně necítí vázáno úkolem posílit profesní dovednosti učňů uloženým XVI. sjezdem KSČ v dokumentu Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981—1985 v části XI, bodu 5. KAŽDÁ TVŮRČÍ PŘIPOMÍNKA VÍTÁNA V některých případech se setkáváme s požadavky, někdy halasně prosazovanými, ahy se obsah a pojetí učebního oboru ihined přizpůsobily potřebám určitého podniku nebo dokonce jednotlivému závodu, a to bez ohledu na zájmy národního hospodářství 1 na předpokládané budoucí změny techniky, technologie i organizace práce a výrobních programů. Dokazuje to nepochopeni vztahu mezi širokým profilem absolventa učebního oboru a jeho specializací v závěru učební doby, vztahu mezi přípravným obdobím a obdobím odborného rozvoje. Veškeré připomínky k obsahu učebních oborů bereme velmi vážně a všechny budou důkladně skupinami odborníků uváženy a podle potřeby co nejdříve realizovány. Úspěšný rozvoj středních odborných učilišť je závislý na úrovni výchovně vzdělávací práce ostatních stupňů i druhů škol. Základní devítileté školy musí soustředit svou pozornost na výchovu a vzdělávání mládeže, která bude nastu-pwvat do středních odborných učilišť tak, aby i absolventi s horšími studijními předpoklady byli schopní zvládnout učivo. Na úseku gymnázií pokračují přípravy ne všeobecné zavedení nové koncepce této školy. V současné době věnujeme velkou pozornost hodnoceni experimentálních učebních osnov i učebnic. Usilujeme o to, aby jejich obsah odpovídal současným i perspektivním potřebám rozvoje národního hospodářství, aby se v nich projevovalo těsné spojení vědy s pedagogickou praxí. Jako problém se ukazuje stanovení rozsahu osnov a učebnic ve vztahu k časové dotaci. Řešení nebývá jednoduché, neboť ani u vědeckých a pedagogických pracovníků ani v autorských kolektivech není často jednoznačný ůýzoc na to, co je v daném oboru základním učivem. Máme zájem na tom, aby se při posuzování osnov plně uplatnili zkušení pedagogové z praxe. Víme, že se mnohdy experimentální osnovy a učebnice kritizují v kolektivech učitelů, ve sborovnách škol se pronášejí námitky proti některým jejich částem a zde vše začíná a zároveň konči. Nám jde o to, aby se tato. kritika dostala na příslušná místa, do Výzkumného ústavu pedagogického a k nám na ministerstvo školství. Proto jsme uveřejnili osnovy a diali je široké pedagogické veřejnosti k diskusi. Vítáme každou tvůrčí připomínku učitelů z praxe i pracovníků krajských pedagogických ústaBodle zásad dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy věnujeme na gymnáziích soustavnou pozornost žákům talentovaným v matematice a fyzice. V rozvíjení různých forem péče o tyto žáky jsme pokročili kupředu, dokládají to výsledky na mezinárodních olympiádách v matematice a fyzice. Jsme si však vědomi, že zde máme ještě rezervy, a proto usilujeme o další prohloubení péče o žáky talentované v těchto předmětech. K tomu má přispět i seminář organizovaný ministerstvem školství a Jednotou československých matematiků a fyziků v srpnu 1982 v Hradci Králové. Na úseku středních odborných škol jsme ukončili první etapu tvorby základních pedagogických dokumentů. Ve školním roce 1982—1983 nás čeká druhá a třetí, etapa, která zahrnuje dalších osmdesát studijních oho.rů málo početných nebo monotypiních. Druhou eitapu tvorby ukončíme v únoru 1983, třetí etapu v říjnu 1983. Na základě zkušeností z první etapy chceme zvýšenou pozornost věnovat připomínkovému řízení. Je nutné, aby odbory školství KNV i školy posuzovaly předložené návrhy komplexně se znalostí obecných částí souboru, tj. pojetí příslušného studijního oboru a profilu absolventa. Dále je důležité při posuzování uplatňovat nikoli okamžité potřeby školy, ale bohatých praktických zkušeností škol využít k zobecňujícímu perspektivnímu chápání přípravy technickohospodářských pracovníků v. období vědeckotechnického rozvoje. Stabilizací sítě škol chceme zamezit zavádění studijních oborů bez předchozího nutného projednání s ministerstvem školství a bez zajištění potřebných kádrových a materiálních podmínek. Potře by národního hospodářství budeme po sužovat z hlediska celorepublikového, Nelze na jeho úkor preferovat místní zájmy. Součástí tvorby sítě je í uvážlivé zavádění jednotlivých druhů odborné přípravy na gymnáziích v souladu s jejími čili a současnými úkoly profesionální orientace žáků. Právě proto, že odbornou přípravou sledujeme .směrování žáků k žádoucím oborům vysokoškolského studia, musí. zavádění jejích jednotlivých druhů odpovídat plánovaným počtům vysokoškolských odborníků podle potřeb státu i příslušného kraje. Proto klademe důraz na zvýšení počtu žáků v technických směrech odborné přípravy. Analýza současné struktury potvrdila, že jsou ve vyšším počtu, než je žádoucí, zavedeny základy ekonomiky. Není to nový problém. Je . pravda, že absolutně sice narůstá počet žáků v technických druzích odborné přípravy, ale se současným stavem nemůžeme stále být spokojeni, t když' jsme. si vědomi, že úprava vzájemných proporcí mezi jednotlivými druhy odborné přípravy na gymnáziích je dlouhodobý proces, který vyžaduje etapovitá řešení, nemůžeme přijmout skutečnost, že ve školním roce 1982—1983 bude například v rámci NVP strojírenství na gymnáziích zastoupeno pouze 5,2% žáků, základy elektrotechniky v Jihočeském kraji pouze 4,9 % žáků, ale na druhé straně základy ekonomiky a organizace v Severočeském a Severomoravském kraji téměř 32 procenta žáků. Odbory školství KNV musí dbát o to, aby analýzy podmínek jednotlivých gymnázií, jejich výrobního zázemí, kádrových a materiálních stavů vyústily v reálnější oborovou strukturu v souladu spotřebami národního hospodářství. Složitým ekonomickým problémem, před kterým KNV stojí, je vybaveni středních škol malou výpočetní technikou. Jsme si vědomi toho, že splnění tohoto úkolu je o to těžší, že nám náš průmysl není s to nabídnout moderním poža'davkům odpovídající techniku § potřebnými parametry, KVALIFIKOVANĚ PROTI NESPRÁVNÝM NÁZORÜM I letos jsme věnovali velkou pozornost přijímacímu řízení na střední školy. S výsledky nejsme spokojeni. Stále se nedaří omezovat zájem o studium na středních ekonomických školách, středních pedagogických školách, středních knihovnických školách, na středních průmyslových školách stavebních a trvá nedostatečný zájem o studium hornictví, hutnictví, strojírenství, silnoproudé elektrotechniky. Ukazuje se, že síla veřejného mínění a mnohdy zastaralých a nesprávných názorů některých rodičů na jednotlivé studijní obory zůstává stále velkým omezujícím faktorem pro všechny, kteří pracují v oblasti výchovného poradenství. Přesto musíme hledat další účinné cesty k vyrovnání rozdílů v zájmu o studijní obory. Problémy se vyskytují i u monotypních a málo početných st-udijnich oborů. Zde je nutno vycházet z plánovaných podkladů celospolečenské objednávky. Existuji vážné problémy v přijímáni uchazečů do některých důležitých oborů středních odborných učilišť. Nedaří se dostatečně získávat mladé lidi do spole. čensky důležitých a preferovaných oborů. Je tedy nutné výrazně zvýšit účinnost profesionální orientace žáků i úsilí příslušných podniků o získání dostatečného počtu mladých k přípravě pro Jejich podnik a na požadované povolání. Národní hospodářství nemůže fungovat bez horníků, kominíků, opravářů obuvi, chemiků čistíren a prádelen, obráběčů kovů i pekařů. V souvislosti s přijímacím řízením sé fcmiňuji ještě o jedné věci. Na některých experimentálních gymnáziích se přihlásil do prvního ročníku nižší počet žáků z experimentálních ZD3, než kolik jé třeba pro otevření samostatné třídy. Protože však chceme maximálně využit poznatků z experimentálního ověřování výuky na těchto gymnáziích, souhlasíme s tím, aby se nedostatečný počet žáků z experimentálních ZDŠ x prvním roční-híku gymnázia doplnil žáiky z devátých tříd ZDŠ. Ve zvýšené míře klademe důraz na dosažení vyšší účinnosti výchovné práce v domovech mládeže. Za poslední léta jsme v některých obsahových aspektech pokročili kupředu, dosud se však nedaří žádoucím způsobem řešit otázku kádrového zajištění výchovy v domovech mládeže. K obsazení volných míst i ke zlepšeni stávající struktury kádrů v těchto zařízeních bude nutno více než dosud vyvinout systematickou politickou práci a působit k získání nových absolventů fakult připravujících učitele a k získání dalších kvalifikovaných pracovníků, neboť k realizaci komunistické výchovy potřebujeme i v domovech mládeže vysoce kvalifikované pedagogy, lidi, kteří mají -pochopení pro problémy mladých a budou zároveň i dobrými partnerý pro domovní rady SSM, aby i tyto mládežnické orgány sehrály svou aktivizující roli při organizaci života v domovech mládeže. V souvislosti s tvorbou sítě odborné přípravy na gymnáziích' jsem hovořil o současných úkolech profesionální orientace žáků, o jejich směrováni k celospolečensky důležitým\ oborům vysokoškolského studia. K žádoucímu plnění těchto úkolů přispívá i zájmová činnost technického charakteru. Proto je nutné systematicky podporovat rozvoj středoškolské odborné činnosti a soutěže v technických oborech, nadále rozšiřovat počet technických zájmových kroužků na základních i středních školách, zvyšovat i účast na technické zájmové činnosti. Nad těmito otázkami se společně zamýšlíme při jednáních na odborech ’školství v krajích, víme o obtížích, které na úseku spolupráce se závody a družstvy v této věci existují. Obraťme pozornost na předškolní zařízení a na základní školu. Výsledky analýzy, výchovy dětí v předškolních zařízeních potvrzují opodstatněnost a správnost teoretických předpokladů, z kterých nové, pojetí výchovné práce vychází. Můžeme konstatovat, že byly správně Stanoveny cíle předškolní výchovy a Odhadnuty stupně náročnosti úkolů, jejich přirozená návaznost. Realizace nového pojetí významně přispívá k vyrovnání rozdílů mezi dětmi vyplývajících z různosti sociálního prostředí, y němž vyrůstají. Analýza potvrdila nejen přednosti jednotlivých složek vychio.vy, ale i možnosti dalšího zkvalitňování. Toho bude v plném rozsahu využito při úpravách programu výchovné práce pro jesle a mateřské školy a přípravě metodických materiálů. Pro každou výchovnou složku budou vypracovány dílčí metodiky, které budou obsahovat více námětů, konkrétních ukázek, rozličnější metodické postupy a příklady z praxe. Při tvorbě těchto dílčích metodických publikací budeme sledovat a nadále propracovávat problematiku jednotřidních mateřských škol, KLADY, ALE TAKÉ NEDOSTATKY Ve všech krajích CSR dosahujeme téměř úplné kvalifikovanosti učitelek mateřských škol. V současné době se však začíná snižovat jejich potřeba, a tedy i plán výkonů. V roce 1980—1981 jsme přijali do prvního ročníku středních pedagogických škol 3112 žáků, v roce 1982 až 1983 klesne počet přijatých, na 2017. I v dalších letech očekáváme mírně sestupný trend. Na obor vychovatelství budeme přijímat žáky naposledy k 1. září 1985; od 1. září 1986 budou připravováni na vysokých školách. Prá.vě skončený školní rak 1981—1982 byl šestým rokem realizace nového pojetí výchovy a vzděláni na základní, škole, v němž na základě komplexní analýzy účinnosti nového obsahu prvního stupně byla provedena úprava prozatímních učebních osnov. Při korekcích jsme Vycházeli jednak’ % analýzy, Jednak z písemných stano- IDokončení na str. 4] dynam rozvojn X f Soustředění. Foto — Ladislav Vašek, Hlinsko Soutěž bez tečky IDokončeni ze str. 1) kvapující. Plyne ze skutečnosti, že v mnoha učebnicích (školách) pro výuku hře na zobcovou flétnu je nevhodně označen prstoklad jednotlivých hmatů a žák i učitel, který je často vlastně samoukem na tento nástroj, chápe označení obrazně. Chybí také další text k poloze palce při pootevření přefukovacího otvoru v závislosti na výšce tónu. Poloha palce levé ruky nezakrývá při hraní přefouknuté oktávy vždy jen polovinu přefukovacího otvoru, ale mění se podle jednotlivých tónů. Výběr soutěžních skladeb pro zobcovou flétnu byl poměrně dobrý. Nemělo by se však zapomínat ani na současné autory — J. Bůžka, V. Štěpku a Z. Zahradníka. Ukázalo se také, že je zapotřebí, aby se jednotlivé lidové školy umění zaměřily více na výběr chlapců pro tento nástroj. Z celkového počtu hráčů tvořili pouhých sedm procent. Hlavním nedostatkem při hře na příčnou flétnu byl nesprávný postoj hráče a vadné dýchání. U většiny se projevilo špatné držení trupu (zakulacená záda), a tím i nedostatečná funkce bránicového dýchání. K odstranění tohoto jevu je vhodné zařadit — byť 1 nepravidelné . kursy potíybové výchovy pro hráče dechových nástrojů, především pro začátečníky. Repertoár soutěžících přesahoval v mnoha případech schopnosti hráčů a jejich technické možnosti. Značnou část skladeb hráli tempově nesprávně. Markantně se to projevilo u menuetů hraných v příliš pomalém tempu. Je mnohem důležitější správně frázovat, hrát ve správném tempu a interpretačně dobře než vyhrát obtížnou skladbu, kterou žák nezvládne. Vyvstává tedy naléhavý úkol přizpůsobit výběr přednesových skladeb možnostem žáků a popřípadě rozmnožit prostřednictvím krajského pedagogického ústavu některé notové materiály. Z celkového počtu hráčů bylo pouhých deset procent chlapců, což je opět velmi málo, nehledě na skutečnost, že část žáků soutěžících za druhý cyklus lidových škol umění hrála na tento nástroj teprve dva až tři roky. Ukazuje se, že při dalších soutěžích by bylo prospěšné, aby se krátce po jejich ukončení uskutečnil rozborový seminář, kde by bylo možno poučit se z pedagogických postupů a získané zkušenosti uplatnit v praxi- MILOSLAV VINŠ, lidová škola umění v Mostě ~T~