Učitelské Noviny, leden-červen 1986 (XXXVI/1-26)

1986-01-02 / No. 1

Z DOMOVA i ze zahraničí Ve výhledu do roku 2000 vyvstávají před námi zvláště v so­ciálně ekonomické oblasti vysoce náročné a v mnohém nové úkoly, které projedná XVII. sjezd strany. Jde o to, dále pokročit v budování rozvinuté socialistické společnosti. (Zé zprávy předsednictva ÜV KSČ ô svoláni a přípravě XVII. sjezdu) USA versus OSN Letošní čtyřicáté výročí založení Organizace spojených národů osla­vily Spojené státy způsobem skutečně svérázným. Americký Kongres schválil — a prezident Reagan podepsal — zákon o omezení pohybu pracovníků sekretariátu OSN mimo území New Yorku. Přibližně pět set diplomatů ze šesti zemí světa se tedy může voleě pohybovat jen v okruhu asi 25 kilometrů od sídla OSN na newyorském Manhattanu. Toto opatření Washington jako obvykle zdůvodnil „potřebami bez­pečnosti“ USA. Podle Charty OSN má každá z jejích členských zemí respektovat mezinárodní status sekretariátu Spojených národů a nepřekážet mu ve výkonu práce. Tím spíše by tato zásada měla být platná pro zemi, na jejímž území se nachází hlavní sídlo OSN. Na neslučitelnost po­dobného rozhodnutí s mezinárodními závazky vůči OSN proto ve své nôte americké misi při Spojených národech upozornil generální ta­jemník OSN Javier Peréz de Cuellar. Americký krok je dalším důkazem snahy Washingtonu oslabit OSN, snížit její vliv a účinnost. Pokusem nátlaku na tuto nejreprezentativ­nější mezinárodní organizaci je ostatně i dodatek k rozpočtu minister­stva zahraničí USA na příští finanční rok. podle něhož má mít ame­rická delegace při rozhodování OSN o finančních otázkách nikoli v souladu s Chartou jeden hlas, ale několik hlasů. Pokud toto ne­oprávněné privilegium nedostanou, sníží USA podstatnou měrou své příspěvky do fondu OSN. Před dvěma roky americký delegát v OSN Ch. Lichenstein v odpo­vědi na obviňování, že USA porušují Chartu OSN, veřejně prohlásil, že prý nespokojené členské státy mohou kdykoli přeložit sídlo Spoje­ných národů z New Yorku do jiné metropole a že prý je osobně přijde na letiště vyprovodit. Prezident Reagan tato slova dodatečně podpořil a americké vydírání ustalo teprve ve chvíli, kdy řada členských států nabídla, aby se tedy OSN z New Yorku přestěhovala do jejich hlavních měst. Zákon omezující pohyb některých pracovníků sekretariátu OSN se ohání „znepokojením nad špionážní činností“, kterou prý vyvíjejí. Ob­dobného nepodloženého obvinění americká diplomacie a propaganda užívá v posledních letech každou chvíli. Cílem této argumentace není jen snaha zasít u Američanů nedůvěru vůči socialistickým zemím, jichž se též týká, ale zároveň zakrýt činnost vlastní rozvědky, která operuje i na půdě OSN. Jak před nedávném vyšlo najevo v americkém tisku, musejí všichni Američané, kteří chtěj! pracovat v Organizaci spojených národů, pře­dem projít patřičným „pohovorem“ u Federálního úřadu pro vyšetřo­vání. krč Provolání (Dokončení ze str. 1) zvýšit pomoc při organizování mezinárodních táborů dětí a mládeže, šířeji výužít exkurzní vzdělávací činnosti, veřejně prospěšné a pestré zájmové, tělovýchovné a sportovní činnosti ,k prohlubování vlastenecké a internacionální výchovy. Rozvíjet je potřebné mezinárodní socialistickou spolupráci a účast v internacionálním socia­listickém soutěžení. Výchovně. využijeme a spojíme den 1. září .,— zahájenlnového^ školního roku — s Dnem odborových akcí za mír. ÚVOS pracovníku školství a vědy vyjadřuje přesvědčení, že nej.vyššímu humánnímu cíli současnosti. í buduu^nasitjL—e, íitbic'není a upevnění míru — věnují učitelé^iďž^l-iK.i stí pracovníci, vědci a ostatní pracující akademií věd ČSSR všechny své síly a zku­šenosti, že k tomuto základu lidského štěstí účinně v tvořivém přístupu povedou i mladou generací. Očekáváme, že členové ROH ze školství a vědy plně využijí i svého společenské­ho postavení, politické a veřejné činnosti, zvýšené aktivity k XVII. sjezdu KSČ, k 65. výročí založení KSČ i voleb do zastupitelských orgánů k účinnějšímu výchov­nému působení mezi mládeži i širokou veřejností. Právo žít v míru musí být na naší planetě naplněno. Obláček pod souhvězdím Pegasa Jakou podívanou nabídne Halleyova kometa? Na oblohu se nejčastěji dívají hvězdáři, meteorologové, letci, zemědělci, pracovníci správy silnic, horské služby a některé další skupiny obyvatelstva, mezi něž, jak se traduje, patří i mi­lenci a básníci. Jestli jsem někoho vynechala, prosím o prominu­tí. Letos si však začali kupovat di­vadelní kukátka a dalekohledy i li­dé, kteří na nebe pohlížej! jen teh­dy, když jim na nos spadne výživná dešťová kapka a paraple odpočívá doma na věšáku. Důvod je prostý — blíží se jedna z vesmírných návštěv, jež byly odedávna vítány se značně smíšenými pocity, ale vždy budily vel­kou pozornost. Ovšem, jde o kometu, a to ne leda­jakou. Vděčí za svou proslulost ang­lickému astronomovi a geofyzikovi Edmondu Halleyovi, který žil v le­tech 1656—1742. Jeho dílu přísluší úcta — sestavil katalog 341 hvězd jižní oblohy, vypočítal elementy dva­ceti komet, i té, která s jeho jménem putuje až na hranice sluneční sou­stavy, aby se po sedmdesáti šesti le­tech, jak předpověděl, opět vracela do blízkosti Země. Ti, kteří očekávají podívanou jako kdysi betlémští pastýři, budou však asi zklamáni. Kometa měla být pozo­rovatelná sice 1 pouhým okem večer nad jižním obzorem od poloviny pro­since, ale na rozhraní srpna a záři měla jasnost o jednu a půl třídy men­ší, než se předpokládalo. Z toho se dá usuzovat, že nebude na obloze nijak zvlášť významným objektem. Otazníkem však zůstává její vývoj v blízkosti Slunce. Svůj typický vzhled vlasatice s mohutnou hlavou a záři­vým chvostem totiž získává teprve působením silného slunečního záře­ní, kdy se zahřívá led, který spojuje balvany v jádru komety. Molekuly plynu jsou pak působením rezonanč­ního tlaku záření vymeteny do ob­­lastjjjyje Již nepůsob! nepatrná při­tažlivost a soudržnost samotné ko­mety. Díky tlaku slunečního záření jejejí chýošt-nasměrován vždy od Slunce. Materiál chvostu kometa na­vždy ztrácí. Někdy slapové síly pů­sobí na soudržnost jádra tak inten­zívně, že se některé komety při zpět­ném vzdalování od Slunce rozpadají. Každý další návrat tohoto nebeského tuláka značně vyčerpá. Přes svůj nád­herný vzhled, který z ní činí popu­lární astronomický jev, je kometa vlastně chudý příbuzný. Její skuteč­ná podstata je prakticky nicotná. Jád­ro má v průměru maximálně deset kilometrů a nejde přitom o kompakt­ní těleso, ale o balvany a prach spo­jené ledem. Nejpůsobívější je oblak plynu a prachu, který se tvoří kolem jádra teprve ve vzdálenosti deseti až patnácti astronomických jednotek od Slunce. Jasná koma se vytvoří asi ve vzdálenosti jedné až dvou astrono- NA ZAJÍMAVÉ TÉMA mických jednotek od Slunce (kolem tři set miliónů kilometrů) a v příz­nivých případech se vyvine i ohon komety, který se může protáhnout na sto miliónů kilometrů. Koma se může rozvinout do průměru sto tisíc až milión kilometrů. Tehdy Je pro nás pozorovatelná. Jen ve sluneční soustavě Je asi Jedna až sto miliard komet. Ty, které známe, tvoří jen nepatrný zlomek z tohoto počtu — asi šest set. Polovina z nich byla díky kvalitě astronomických přístrojů a systematičnosti pozorování oblohy objevena teprve v našem století. Sou­dí se, že zásobárnou komet je oblak, vzdálený od Slunce kolem deseti bi­­liónů kilometrů, tj. asi 0,3 parseku. Gravitační poruchy, způsobené blíz­kými hvězdami, vychýlí občas někte­rou z komet z její kruhové dráhy, takže se pozvolna začne blížit k Slun­ci po nesmírně výstředné dráze pro­táhlé elipsy. Rychlost jejich pohybu se ve shodě s Kepleřovými zákoný velmi podstatně mění. V přísluní (pe­­rihélu), kdy je kometa Slunci nej­blíž, letí rychlostí kolem 500 kilo­metrů za sekundu, zatímco v odsluní (aféliu) se pohybuje rychlostí jen stovek metrů za sekundu. S rostoucí blízkostí Slunce se její rychlost li­neárně zvyšuje. Když ji objevíme da­­lekehledsai, přeťala už obvykle drá-Ku Jupitera a řiti se obrovskou rych­losti. Jupiter ostatně dosti často zkra­cuje svým působením dráhu komet a urychluje jejich návraty ke Slunci, přispívá tedy k jejich opotřebováni ztrátami hmoty a k pozdějšímu ťá­­niku. U Halleyovy komety se počítá s životností asi 2900 let. Trvání ko­met tedy nepřesahuje desetitisíce let. Halleyova kometa byla odedávna jednou z nejsledovanějších — její putování lze zaznamenat již velmi dáv­no. První dochované zprávy jsou z jejího návratu v roce 240 př. n. 1. První přesnější měření poloh této komety provedl Johannes Kepler v roce 1607 v Praze. Z pozorováni v le­tech 1531, 1607 a 1682 určil Edmond Halley její periodicitu a předpověděl opětovný návrat v roce 1758. Afélium Halleyovy komety je až za drahou Neptuna, kdežto bod jejího přt­­sluni leží devadesát miliónů kilomet­rů od Slunce uvnitř dráhy Venuše. Nejbližší vzdálenosti dosáhne 9. úno­ra 1986. Dráhu Země minula počát­kem prosince, když se jl 27. listopadu nejvíce přiblížila. Na své zpětné pou­ti bude Zemi opět nejblíže 10. dubna 1986. Astronomové mohou sledovat je­jí dráhu mezi souhvězdími — od okra­je Blíženců přes Býka, kdy byla ne­zřetelnou hvězdičkou kousek od jas­ného Aldebaranu, do souhvězdí Ryb a Vodnáře. Na začátku prosince by­la malým obláčkem pod souhvězdím Pegasa. Komplexní výzkum Halleyovy ko­mety včetně snímkování jejího jádra ze vzdálenosti 10 000 km má za úkol sovětská sonda Vega, určená k prů­zkumu Venuše. Na jejím vybavení se podílela i ČSSR. K pozorování ko­mety byly vyslány i další sondy. I když zjev komet sám o sobě při­tahuje pozornost, zájem vědců se na ně soustřeďuje í z jiného důvodu. Jejich složení není dosud přesně zná­mo a přitom se předpokládá, že je­dině ony dávají příležitost zkoumat původní látku, z níž byla utvořena .sluneční .soustava, Vše.c.hna ostatní hmota byla tojiž různými procesy změněna. Doufejme tedy, že tentokrát Hal­leyova kometa nezklame a poskytne nám nevšední podívanou, i když je­den z předních světových astronomů tvrdí, že je snazší sázet na koně než na jasnost komet. JARMILA SAVIČKA Ústřední výbor Odborového svazu práčovi íků školství a vědy Důvěra i odpovědnost (Dokončení ze sir. 1J jedné generaci a snad i protu s. do bře rozumíme a táhneme za jeden provaz. Tím ovšem nechci říci, še mozi sebe nebereme mladé. Velice dobře vi me, že nadejde čas, kdy my budeme končit a po nás nastoupí tlálš, generaie. A proto musíme již dnes vybírat mladé schopné lidi a dobře je připravit na pJ néni náročných úkolů ve straně i ve spo­lečnosti. Například mezi inspektory ;ná me několik velice mladých pracovn'kü z řád ředitelů škol, s nimiž Dočítáme v budoucnu na vedoucí místa. Práce stranických organizaci na ško lách je dobrá. I když nejsou základní tr Setkali jsme se v pracovně výchov ného poradce. Místo nebylo zvoleno náhodně. Soudružka Marie Suková, předsedkyně základní organizace KSČ na gymnáziu ve Štěpánské ulici v Praze, kromě výuky biologie a che­mie a třídnictví v jedné ze tříd čtvr­tého ročníku, vykonává také nároč­nou funkci výchovného poradce. I když škola patří mezi nejsťarší své­ho druhu ve střední Evropě, letos oslaví 430 let od svého založení, naše rozmluva byla ryze současná. Před několika dny i zde jednali komunisté na své výroční členské schůzi o dosažených výsledcích ve výchovně vzdělávací, práci a o úko lech v nadcházejícím období, kterých není opravdu málo. Po delší době, kdy probíhala rekonstrukce objektu školy, se gymnázium opět vrátilo do své budovy. Modernizovaný interiér ještě voní novotou. Ale také mnohé zbývá zařídit, vybavit, dodělat. Aby ani v těchto náročných pod­mínkách neutrpěla úroveň výchovně vzdělávací práce, to je hlavním úko­lem stranické organizace a vedení školy. V souvislosti s realizací nové­ganizace nijak početné, neboť ani vět­šina škol nemá v.elké pedagogické sbi.ry, je jejich činnost- opravdu znát. Až na jednu výjimku, kde .jsou komunisté ze. školy organizováni ve vesnické organi­zaci KSČ, máme na všech školách zá­kladní Organizace. Učitelky materských škol mají dvě základní organizace KSČ. a to v Tachove a ,vo Stříbře. Průměrná organizovanost Činí ve školství W pro­cent. Větší než 30 procent je ve střed­ních odborných ucihšticn. Přesto, .e lato situaci lze považovat za příznivou, vě­nujeme velkou pozornost získávání á vý­chově kandidátů a nových členu stviv. Velice se nám osvědčují pravidelné po­hovory se školskými pracovníky, Kieř ho pojetí práce střední školy zde vě­nuji výraznou pozornost především výchovné složce pedagogického pro­cesu. Usilují o prohloubení indivi­duální péče o žáky. Stranická orga­nizace podrobně rozpracovala její systém, který se v současné době uskutečňuje v .prvním ročníku. Jde KOMUNISTÉ o dokonalé poznání rodinného záze­mí žáka, jeho možností, schopností a potřeb, specifických zájmů i talen­tu. Pozornost je zaměřena též na profesionální orientaci žáků. Také v tomto směru je uplatňován indivi­duální přístup a citlivé usměrňováni zájsnů k oborům, u nichž se jeví větší společenská potřeba. Důležitou oblast v činnosti základ­ní organizace KSČ tvoří péče o sva­­záckou organizaci. Komunisté pomá­hají mladým rozvíjet přitažlivou a prospěšnou zájmovou činnost, spo­leční hledají další účinné formy prá­nastupují do funkce. Účastní se jich 1 příslušní vedoucí pracovníci školství a inspektoři. Společně s vedoucím odboru školství ONV si každoročně stanovíme plán návštěv škol. Loni jsme jimprík'ad navštívili všechny venkovské materské školy, předtím jsme se zaměřili na plně organizované základní školy, letos se soustřeďujeme na střední školy. Při té­to příležitosti hovoříme s řediteli škcí, s předsedy základních stranických orga­nizací, funkcionáři ROH a dalšími pra­covníky, probíráme jednotlivé problémy, společně se radíme. Mám takový' svůj osobní závazek — během roku a^jspoň jednou navštívit každé školské zařízeni v okrese, kromě mateřských škol. Moc mí to pomáhá, neboř na vlastní oči vi­dím. jak a Čím školy Žijí, jací jsou tam lidé, co se jim daří a kde má jejich prá­ce slabá místa. A to lidé berou. Těší je zájem o jejich práci, o jejich radosM i ce s mládeži. Jednou z nich jsou na­příklad večery vlastni tvorby, při­pravují činnost filatelistického krouž­ku apod. Také letošní rok, bohatý na významné politické, kulturní a společenské události, přinese jistě řa du inspirujících podnětů pro další rozvoj práce SSM na škole i mimo ni. Vždyť v aktivní, angažované čin­nosti mladých lidí a ve vhodném vy­užívání volného času lze spatřovat jednu z cest k omezeni některých negativních jevů mezi mládeži. „Jsme si vědomi toho, že směr, který jsme ve výchově našich žáků nastoupili, klade na celý pedagogický sbor, ale především na třídní učite­le, vysoké nároky,“ řekla v závěru našeho krátkého setkáni soudružka Marie Suková. „Je to však naprosto nutné. Stejně nutné je přehodnotit obecně vžitý pohled na práci tříd­ního učitele. Již zdaleka to není jen formální funkce v systému organizace a řízení školy. Roste odpovědnost třídních učitelů za svěřený kolektiv, za každého žáka. Na střední školy dnes přicházejí žáci již ve čtrnácti starosti. Hlavni však Je, že mám mož­nost vidět za hlášeními a výkazy iidi. Pohled na mnohdy složité problémy se tím očistí do konkrétnosti a potom se také lépe domluvíme j o těch sebeob­­tížnějších úkolech. Mladí, jak jsem Již zdůraznil, (sou v centru pozornosti a péče našeho okres­ního výboru KSC. Vždyť Socialtsucký svaz mládeže je pro stranu zálo-tnu bu­doucích komunistů, zárukou kontinuity revolučního procesu v naši společnosti. A tak když jsme před několika málo le­ty zjistili, že činnost SSM na středních školách není zrovna na nejlepší ůruvnt, pozvali jsme si čestné tajemníky — vět­šinou členy strany — a začali jsme s ni­mi pracovat. Dvakrát ročně jsme otevřeně hovořili o problémech mládežnických or­ganizací na školách, radili, pomáhali. Později jsme k jednání přizvali též ta­jemníky OV SSM. První setkání nebylo letech. Mnozí z nich jsou ještě dět­mi, a jako takové je musíme i brát. Nezbytný je nejen specifický přístup ve vzdělávací složce, ale především citlivější působení na jejich výchovu. Je nutný mnohem těsnější kontakt učitele s žáky i jejich rodiči. Stručně řečeno, mnohému musíme žáky tepr­ve naučit, vést je k samostatnosti, radit jim, pomáhat. To vyžaduje vel­kou trpělivost a dost času. Proto ně­kteří učitelé o třídnictví ani příliš nestojí. Já mám však jinou zkušenost. Také se mi stalo, že jsem některý rok neměla žádnou třídu. A věřte, že mi to chybělo. Mít svoji třídu, své žáky, Žít s jejich radostmi i starost­mi, vidět, jak doslova rostou před očima, vést je od prvních kroků na škole až po nezapomenutelné napětí a rozechvět! před maturitou, to je snad to nejkrásnější, co může tato práce učiteli dát.“ Soudružka Marie Suková byla na výroční členské schůzi základní stra­nické organizace zvolena delegátkou obvodní konference Komunistické strany Československa v Praze 1. ad moc příjemné, ale postupně se tato for­ma práce vžila. Loni již začal OV SSM organizovat pravidelná setkání sám a my věříme, že tento styl práce, který jsme pomohli navodit, se udrží i nadále a při­nese své ovoce. Před pěti lety . jsme měli problémy s kvalifikovanosti učitelů. Díky dobré spo­lupráci s Pedagogickou fakultou j Plzni a nevšednímu pochopení jejího děkana soudruha prófesora Vladimíra Brichty se nám podařilo tento nepříznivý stav zce­la zvrátit. V současné době si můžeme mezi mladými učiteli již vybírat pro na­še školy ty nejlepší. A těm pak zajistit opravdu dobré pracovní í životní pod­mínky. Na počátku byla těsná spoluprá­ce se studenty pedagogické fakulty, kte­ří pocházeli z našeho okresu. Jíž )d dru­hého ročníku s nimi hovořil předseda OVOS pracovníků školství a vědy, pra­covníci odboru školství ONV a také zá­stupci OV KSC. Setkání pokračují do­dnes. Hovoříme o perspektivách okresu, o jeho úspěších i problémech. Nic nela­­kujeme na růžovo. Závěrem poIpiVne otázku: Kdo k nám chce jít pracovat? A řada studentů má opravdový zájem, protože cítí, že s nimt jednáme ni ro­vinu. Hlásí se někteří 1 z jiných okresů. Ptáme se jich na požadavky. Většinou íe to byt. Když slíbíme, snažíme se dané slovo splnit. Zde si nelze s důvěrou za­hrávat. Práce s mladými pokračuje. Neustále bude třeba doplňovat pedagogické sbi ly o ty, kteří postupně odcházejí na zaslou­žený odpočinek, posilovat členskou zá­kladnu strany kvalitními mladými učite­li, vychovateli, mistry odborné výchovy a v neposiadní řadě 1 poněktríl ovlivnit vysokou feminizaci našeho škůlství. Pro­to například vedoucí odboru školství ONV chodí pravidelně na zdejší gymná­zium mezi žáky třetího a čtvrtého roč? niku a získává zájem chlapců o učitelské povolání. A že se jeho úsilí setkává s pochopením, dokazuje v posledních le­tech i stoupající počet chlapců studuií­­clch na pedagogické fakultě. Dokonce letos přišel již jeden absolvent na první stupeň základní školy. Zatím je bílou vránou, ale jistě ne nadlouho. K mladým jsme nároční, neboť nároč­né jsau úkoly a cíle, které vytyčuje škol­ská politika strany. Dáváme jim důvě­ru a možYiosti uplatnit přirozenou akti­vitu svého věku. A praxe potvrzuje, že st tento přístup společnosti vyplácL Třídní učitelka

Next