Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1987 (XXXVII/27-46)
1987-07-02 / No. 27
ADRESOVÁNO UČITELŮM Mládí má budoucnost Sovětské učňovské školství reaguje na změny v národním hospodářství Když před časem postihlo sovětskou Moldávii zemětřesení, mezi prvními přispěchali pomoci opravovat vzniklé škody žáci stavebních učilišť z různých koutů Sovětského svazu. Byla to pro ně zkouška ohněm a obstáli v ní na výbornou. Svým elánem i profesionální úrovní dokonce v lecčems předstihli starší dělníky. A nespokojili se jen se zadanou prací. Ve chvílích volna se mnozí z nich rozešli po bytech zdejších starých lidí, kterým vyspravili, co bylo třeba — tu oprýskanou omítku, jinde třeba vymalovali celý byt jen za slůvko děkuji. V Sovětském svazu žní slovo perestrojka nff,každém' kroku. Není divu, vždyť sě; dotýká'Všech sfér života lidí. Školství nuvýjíinafe,./kde nejvíce postihují změny ťu oblast vzdělávání, která bezprostředně souvisí s národním hospodářstvím. V současné době se v Sovětském svazu na nejrůznější dělnické profese připravují zhruba čtyři milióny mladých lidí. O organizaci jejich studia se stará státní výbor pro odborné technické vzdělávání, který je rovnocenným partnerem ministerstva školství. O samostatný útvar jde však zejména proto, že nepečuje pouze o školství jako takové, ale jeho pravomoc-zasahuje do všech oborů, které si žádají dělnické profese. Jinými slovy, má na starosti meziresortní koordinaci. Hovořili jsme o této problematice s jedním z vedoucích pracovníků Vladimírem Chlopikovem. Vysvětlil nám,'že učňovské školství v Sovětském svazu má pět forem. První z nich zahrnuje tříleté a čtyřleté učební obory, v nichž se připravují žáci, kteří přestupují na učiliště z osmé třídy základní školy. Druhá forma dává možnost v jednoletém studiu získat .odbornost absolventům, kteří dokončili desetiletou povinnou školní docházku. Další variantu využívá zhruba jen osm procent populace, která se z osmé třídy může jít vyučit do jednoletých či dvouletých učebních oborů. Čtvrtá forma je večerní a týká se řádně vyučených pracujících, kteří si . chtějí zvýějj kvaliftkaqi. A konečně pro páioü šé rovněž mohou rozhodnout pracující, avšak je denní, takže je pro ni musí uvolnit závod. Využívá se hlavně v zemědělství.. Všechny tyto studijní verze mohou existovat v rámci jednoho učiliště. Nový přístup se nyní projevuje zejména v připravované reorganizaci meziresortníčh vztahů. Je totiž hodně podniku, které nemají vlastní učiliště a přitom potřebují nové kvalifikované kádry. Zatím musely brát vlastně jen to, co .na ně zbylo z . těch závodů, které, si vychovávají dorost hla.vně pro své potřeby. Novou fází prochází rovněž příprava na úzké specializace, které st žádá doba a vědeckotechnický rozvoj. Na jednom závodě potřebují třeba jen dva tři takové lidi ročně. Přitom vzhledem k finančně nákladnému zajištění učebních podmínek například pro robotechniku a další modérní obory by nebylo rentabilní, aby závod kvůli této hrstce Udí draze vybavoval učebny. Půjde tedy -o to zkoncentrovat tyto specializace do jednoho zařízení'pro celé .yeíké, lasti. S tím souvisí i další nový princip j-— přechod na plánování přípravy budoucích dělníků na základě smluv s jednotlivými závody. Zatím se hospodářské plány sestavovaly většinou jen na základě výsledků za určité časové, obýtobí, nejčasťěji za pětiletku. Zvyšovaly se pravidelně, a tím se řídil 1 počet nových pracovníků. Jenže s přechodem na chozrasčot a samofinancování se situace změnila; v mnoha oborech se reálná potřeba kvalifikovaných dělníků rapidně zmenšila. Třeba na běloruské železnici snížili počet zaměstnanců o dvanáct tisíc. Zato. však v sovětské společnosti rostou nároky na služby,, a proto právě tam, bude třeba přesouvat mladý kvalifikovaný dorost. Budou se tedy muset důkladně prověřit skutečné potřeby podniků, které si díky novému způsobu hospodaření budou napříště šatny hlídat svou rentabilitu nejen z hlediska výroby, ale i kádrové politiky. A ještě další novinka z oblasti sovětského učňovského školství stojí jistě za zmínku. Je to rozšíření profilu odbornosti ve vybraných profesích. Vezměme za příklad stavebnictví. Učební obory byly poměrně úzce specializované — štukatér,’ malíř pokojů, obkladač a podobné. Nyní bude škola pro širokou stavbárskou profesi připravovat mladé lidi pouze v jednom povolání, které však v sobě zahrne vešchny potřebné profesní Složky. Důvodem k tomuto rozhodnému a dosti odvážnému kroku byl průzkum, ve kterém se zjistilo, že úzké zaměření se v praxi stejně nedodržuje. Každý stavbař dělá chvíli to, jindy ono, co je právě při budování stavebního celku důležité. Tím však koná spoustu prací nekvalifikovaně. Nové pojetí by tomu mělo zabránit. Bezesporu zajímavá je oblast hospodaření s finančními prostředky i kádry na jednotlivých učilištích. Žáci během souvislé učební praxe v podnicích dostávají minimálně padesát procent výdělku, který je v té které profesi běžný pro dospělé pracovníky. Zbytek se převádí do fondu učiliště .a vyžívá se k jeho modernizaci. V Sovětském svazu se také podařilo vyřešit problém, který je i u nás dosti palčivý, a sice platy mistrů odborné výchovy. Postupně ve všech resortech vcházejí v platnost smlouvy, že těm lidem, kteří ss; rozhodli odejít z výroby předávat mladým svůj um do učilišť, zůstane plat zachován y takové výši, jaký měli na závodě. ■ ■ B Při návštěvě Moskvy jsme jedno ze středních odborných učilišť navštívili. Bylo jím zařízení, které vychovává budoucí pracovníky pro zdejší obuvnický závod Rudý bohatýr. Nalézá se na samém okraji Moskvy. Nové domy kolem dokola rostou jako houby po dešti, vytrhávají se tramvajové koleje, áby je nahradily jiné na nových trasách, objížďky' se: vyhýbají těžkým mechanismům, které tvoří povrch několikaproudových magistrál. To je ostatně typický obrázek všech moskevských okrajových čtvrtí. jeli jsme sem, jak je zdejším dobrým zvykem, taxíkem. Ale i šofér byl chvílemi bezradný, kudy, se dát, když město mění podobu ze dne na den. S pořádným zpožděním jsme přece jen učiliště našli. Ve svěží zeleni obrovského.parkového areálu se jeho dvoupodlažní budovy takřka ztrácejí. Nad vzrostlými stromy se tyčí pouze stavba výškového domu, který připomíná moderní hotel., Dozvěděli jsme sě později, že ' rovněž patří k učilišti a že bude od příštího roku sloužit jako internát. Klobouk dolů, staví se tu rychle. Závod Rudý bohatýr oslaví letos sté výročí svého založení, učiliště je 'jen o ďva roky mladší. Prošlo dlouhým vývojem — od krátkodobých kursu [přeš různé formy učňovské školy. Dnešní podobu středního vzděláváni má od roku 1979. V závodě se vyrábí především gumová obuv. Ale nejsou, to, jen typické holínky, ale různé sportovní obutí v kombinaci gumy, kůže či plátna. Učiliště má čtyři budovy: pavilóny pro teoretjcké vyučování, výrobní haly, ubytovací komplex a ■ místnosti pro trávení volného času. Žáci se zde učí ve tříletých a jednoletých učebních oborech, zdarma dostávají čtyřikrát denně jídlo, pobírají stipendium,šestatřicet rublů měsíčně a kromě toho padesátiprocentní výdělek za produktivní č,nnost v době, kdy pracují přímo ve výrobě. Výběr uchazečů se děje na základě podrobných charakteristik ze základní školy. Přijímací zkoušky se tedy nedělají. O některé obory je větší, o jiné menší zájem, jak tomu bývá nakonec všude. Bezkonkurenčně však vede zaměření, které se zde nově zavádí — operátor výroby pomocí počítače. Kritéria přijetí jsou z pochopitelných důvodů nejpřísnější.' Prohlídka učiliště rozhodně stojí za to.. Vyhněme se však popisnosti a nechrne zaznít pocity, které v nás zdejší návštěva zanechala. Dojem první — ředitelka: Jmenuje se Zoja. Georgijevna Danilová. Tak se nám představila, ale vzápětí nám vysvětlila, že v současné době se jak při oficiálním představování, tak v běžném hovoru začíná vynechávat takzvané otěčestvo. Čili zcela prostě Zoja Danilová. Stejně jako Její stručné jméno je i ona věcná, konkrétní, asi nemiluje mnoho slov. Je to žena mladá a energická. Perfektní oblečení, účes, celková upravenost. Všechny tyto atributy většinou shrnujeme pod pojem elegance. Po prvních větách Je Jasné, že přesně ví, co chce, že svá předsevzetí také umí prosadit. Ovšem nenásilně, Jaksi samozřejmě. Dokáže totiž hned navodit_ bezprostřední přátelský kontakt. Říká se tomu osobnost a nelze na tó nikde získat recept. Dojem druhý — čistota: Na parketových podlahách, která jsou i na chodbách, není smítko. Možná je to trochu i tím, že učiliště je převážně dívčí. Na jednu učební jednotku, která má v průměru čtyřiadvacet žáků, připadají dva, maximálně tři chlapci, protože se zde vyučují obory, které jsou již tradičně ženskou doménou. A kluci, kteří jsou v menšině, se zkrátka musejí podřídit. Třeba tak, jak jsme to viděli po skončení vyučování. Vzali do ruky kbelík, koště, hadr a starali se o průběžný úklid. Dojem třetí — estetika: Třídy pro teoretické vyučování nemají na stěnách takřka volného místečka. Ale nejsou to ledajaké nástěnky, které zaplňují prostor. Jsou na nich. různými formami zobrazeny výrobní postupy, technologie, historie a podobně — podie odborného zaměření té které učebny. Všechny Jsou zdařilé po výtvarné stránce. Zeptali jsme se proto, zda jsou dílem žáků, učitelů nebo všech společně. Ani jedno, ani druhé, ani třetí. Učiliště, protože disponuje značnou sumou peněz z plnění svého výrobního programu, si vybere dobrého výtvarníka a dílo mu zadá. Vznikají tím nejen práce, drobné, ale i monumentální. Třeba y knihovně na siěnách je realizována malba charakterizující ruskou a sovětskou literární historii, zdi a sloupoví v jídelně jsou zase zaplněný sgrafity s výjevy ze života mladých lidí. Úprava pracovního a životního prostředí ve škole je však jen jednou částí působení na mladé lidi v této oblasti. V učňovském školství je totiž věnována velká pozornost estetické výchově jako celku. Dojem čtvrtý — počítače: Ani výrobě obuvi se nevyhnou. Naopak, v podniku Rudý bohatýr se už počítače uplatňují. A protože škola by měla být vždycky o krůček vpředu, není čemu se divit, že ve všech oborech, které se ve zdejším učilišti vyučují, žáci absolvují předmět základy informatiky a výpočetní techniky. V prvním a druhém ročníku je to zhruba po sto hodinách za běžný školní rok. Vyučuje , se ve specializované učebně, kde je šestnáct osobních počítačů. Pracovat tedy na nich mohou žáci po jednom, maximálně ve dvojicích. Příští rok bude otevřena další taková učebna. Dojem pátý — celkový; Cílevědomost a promyšlenost též ve zdánlivých maličkostech, jako je sortiment výrobků, na jejichž zhotovo-. vání se žáci podílejí. Svému řemeslu by se bezpochyby naučili i na vý-i robcích běžné produkce. V halách závodu mají však svůj vlastní repertoár. Z gumové obuvi jsou to krásné barevné holínky, ze sportovní boty určené výhradně mladé módě, které si v ničem nezadají s výrobky známých firem jako jsou Adidas, Puma či Botas. V učilišti však nechtějí přebrat štafetu světové priority. Smysl je hlubší. Kromě dobrého zvládnutí profese vypěstovat v žácích lásku k oboru tím, že od začátku dělají výrobky, které se mladým líbí, a proto těší je vyrábět. Vědí, že na pultech v obchodech se po jejich botách jen zapráší. Jak nám řekla děvčata v jedné z dílen, jsou ráda, že se učl právě pro závod Rudý bohatýr, protože ten má mezi lidmi zvuk. A ony už Jako žákyně svým dílem k jeho do-' brému jménu přispívají. Dá se předpokládat, že takový názor je zárukou kvalitní práce v budoucím řádném zaměstnání. Co víc si může každý podnik přát? Tyto vztahy však nepřicházejí samy a nejsou zadarmo. Připravila: HELENA ČECHOVA Z leningradské školy číslo sedm. Foto — Ivan Micka, Kounov Žákyně středního odborného učiliště připraxi v závodě Rudý bohatýr Moskva. Foto — archív »