Úřední List, únor 1921 (34-47)

1921-02-23 / No. 43

-Strana 738. : „Úřední list Republiky Československé“ i Číslo 43. x - podrobnostmi (doba pořádání výstavy, délka jejího trvání, program, rozpočet, chystané odměny, složení jury a pod.). Ministerstvo zemědělství žádá EBERLE H Dain aby „uvědomily hospodářské spolky, že prozatímně ura - vuje se postup při ucházení se o subvence státní atd. na hospodářské výstavnictví tímto způsobem: © Žádosti o morální neb hmutnou podporu hospodář - ských výstav, výstavek a pod. nutno při menších podnicích předkládati aspoň čtvrt roku přede dnem otevření projektov-ného podniku, a sice ministerstvu zemědělství a to jen prostře inictvím zemědělské rady za účelem po­­dání dobrozdání. Žádost nutno řádně odůvodniti a dolo­­-žili jak výše uvedeno, Na žádosti později došlé nebude možno bráti zřetele. Výplata povolených příspěvků režij­­ních, pokud bude možno žádostem v tomto směru vyho­­. věti, 1 jiných podpor bude uskutečněna teprve tehdy, když. do měsíce po skončení výstavy bude předložen re. ferát 0 téže. Při výstavách většího slohu, na něž výstavní komité dožaduje se značnějších státních 'Podpor finančních, nutno -žádost předložiti pokud možno brzy, nejméně však rok před otevřením projektované výstavy, aby bylo ministerstvu zemědělství umožněno vřadění příslušné položky do roz­­počtu a žádosti dotyčné dle možnosti vyhověti. Ministerstvo zemědělství může v odůvodněných pří­­padech poskytaouti zálohu na povoleňou subvenci na-vý­­tavu. : 2: Výzva k moření osiva proti sněti mazlavé, Ministerstvo zemědělství upozorňuie letos opě­­tovně jako roku loňského na Ohromné škody. které působeny jsou na pšenici snětí mazlavou. Sněť mazla­­vá jest houba cizopasíci na pšenici a způsobuje, že v zrňech nevytvoří se bílý moučnatý obsah. nýbrž černě hnědá. mazlavá nepříjemně váchnoucí hmota (výtrusy, zárodky. houby). Při rmlácení se snětivé klasy (zma) rozdrti. zárodky (výtrusv) rozmetají se Do všech částech obilí a dostávají se takto zamořeným osivem, po případě hnojem ze snětivé slámv onět na pole, kdež napadají mladé pšeničné rostliny: podhoubí sněti prorůstá pak celým stéblem pšeničným. dostá­­valíc se tak znova do klasu. Ztráty způsobené snětí mazlavou činí 20 až 30%, ba i 50% což znamená. že se z lednoho hektaru sklidí © jednu pětinu. © jednu třetinu. na Silně zamořených „polích dokonce o nolovinu méně, -Obrovské tyto. ztráty dají se však zabrániti. zni­­číme-li zárodky sněti na osivu mořením. Nejrozšíře­­nější a nejúčinnější Jest moření molrou skalicí, Návodk moření 1% roztokem modré skalice. Příprava 1% roztoku: Roztok připravíme tím způ­­sobem. že v několika (as 10) litrech horké vody roz­­pustíme 1 (jeden) kilogram modré skalice: iakmile se skalice v horké vodě úplně rozpustí. doplníme roztok studenou vodou na celkový obsah 100 (sto) litrů. Osivo k moření určené propírá se neiprve asi (pět) rninut v čisté. studené vodě. Do dřevěné nádoby 5 (kádě) vleieme as 20 litrů čisté studené vody a vysy­­„peme pak 15 až 20 kg osiva: osivo omýváme co = důkladněji vodou, při čemž veškerá nečistota. zejm: všechna snětivá zrna vyplavou na povrch Vody. Vy­­plavenou nečistotu pečlivě sebereme (hustou drátěnóu síťkou) a ojstraníme. Kdvž lest osivo důkladně pro práno, vyberem neb vypustíme vodu. Abychom mohli vodu vypůstit, lest třeba. aby káď byla opatřena u dna otvorem se sítem a zátkou. Sebraná nečitota. snětivá zrna a voda ku praní použitá nesmí přijíti ani do hnoje ani do močůvky. - Propranon pšenici moříme nak no 4 (čtvři) minuty v 1% roztoku modré skalice, Propranou pšenici vvsy­­pene do koše. uvnitř pytlovinou potaženého a vono­­time 1 s košem do 1% roztoku modré skalice v sudě tak. aby osivo bylo úplně potopeno. Po té promýváme pšenici v roztoku „mmouce ji důkladně rukama. aby veškerá zrna přišla v řádný stvk s roztokem. Nutno zdůrazniti, že nestačí pouhé rmáčení osiva v roztoku, nýbrž že jest nutno po celou dobu 4 minut osivo ru­­kama v roztoku omývati. Objeví-li se na povrchu ještě nějaká nečistota nebo dokonce celá snětivá zrna. od­­straní se tím způsobem, jako při propírání vodou. Po uplynutí 4 minut vyimeme koš i s osivenm z roztoku a „když roztok z koše vytekl, zavěsíme jei na vhodné rmísto, aby ještě zbytek rozttohu odkapal. Mezi tím na­­plníme osivem druhý koš a proceduru opakujeme. Vy­­potřebovaný roztok skalice modré (asi 1 Jitru při m0- ření každého <Koše) nutno ovšem pokaždé doplnit: při­­léváním roztoku dalšího. Odkapané osivo vysýpeme na čisté. před tim X0Z= tokem modré skalice spláchnuté místo (mlat. cemen­­tovou neb draždicovou podlahu) široce rozprostřeme a necháme schnouti. Byla-li pšenice řádně proprána již vodou a nebyla-li příliš snětiva. možno v jednom roztoku, ovšem při jeho dolévání mořiti 100 až 200 kg osiva. Jest tedy pro toto množství osiva zapotřebí asi 30 litrů 1% roz­­toku modré skalice. Byla-li přenice příliš SIEHVAMANING roztok nahraditi již dřívé roztokem novým. Mořené a osušené osivo sypeme do pytlů, které jsme před tím rovněž desinfikovali 1% roztokem modré skalice, t&kto: Pytle namočíme asi na 2 hodiny do 1% roztoku modré skalice, načež ie vyždímáme a necháme dobře schnouti. Před pouhým kropením osiva roztokem skalice modré u nás často užívaným, nemůže býti dosti varo­­váno. jelikož při něm nepřííde ve stvk s roztokem ani celá plocha“iédnotlivých zrn, tím méně pak všechna zrna. čímž vlastního účelu moření. t. i. zničení zárod= ků sněti není a nemůže býti dosaženo. Mořené pšenice nesmí býti použito ani k semletí ani na krnéní. Zemědělci! Používejte v záimu svém vlastním k setí jen osiva mořeného bez ohledu na to. je-li pše­­nice snětivá čili nic, neboť len tehdy dosaženo „bude v boji proti sněti mazlavé patřičných výsledků. bude-h osivo všude a všeobecně skalicí rmodrou die uvede­­ného návrhu mořeno. Za účelem správného provedení rmoření osiva do­­poručuje se, aby moření prováděno bylo m dohledem hospodářských ško!, místního učitelstva vo přinadě jiných. osvědčených osob. Náklady s rnořením spojené jsou. přirovnáme-li ie k zisku, kterého tim docílíme. pouze nepatrné. Na 100 kg osiva spotřebuje se při správné. manipulaci asi 02 kg modré skalice. čili počítáme-li 200 kg pSenice na 1 hektar, činí to 0:4 až 0:5 kg modré skalice na jeden hektar. Cena modré skalice srnluvena byla pro rok 1921 zemědělskými korporacemi se Spolkem pro che“ mickou a hutnickou výrobu za účasti ministerstva ze­­rmědělství na 10 Kč za 1 kg loco továrna Ústí n/L.­­Modrž skalice jest v Republice Československé do­­statek, obchod jest volný: dodati ji může: V Čechách: Ústřední jednota čes. hosoodářských společenstev v Praze. : < na Moravě: Ústřední svaz a ústřední jednota ho­­spodářských společenstev v Brně. Moravské země­­dělské podniky v Brně: ve Slezsku: Ústřední hospodářská spolétněší A Opavě: 4 i na Slovensku: Ustredné družstvo v Bratislavě: rodě, v Podkarpatské Rusi: Družstevní jednota v (Užho- Doporučuje se, aby objednávky na modrou skalici činěny byly z lednotlivých obcí společně, prostřed­­nictvím hospodářských spolků, záloženských spol raiffeisenek, no případě předtavenstva obce. čím ušetří se značně na dopravních výlohách a doc vas třičné slevy v kupní cent. $

Next