Výtvarná Práce, 1968 (XVI/1-26)
1968-08-02 / No. 14
2 T 6 I v VÝTVARNÁ PRÁCE14/68 Dokončení ze sír. 1 veškeré náležitosti teoretické, praktické, hospodářské, organizační aj. To se ovšem nestalo, anebo velmi kuse. Dodnes nebyly upraveny a doplněny 65 let staré památkové zásady Rieglovy pro nové úkoly a novou společnost. Dodnes nebyla zpracována vědecky podložená teorie s ujasněnou ideou. TO znemožnilo i rozpracování metodiky a technologie pracovních postupů. Nebylo možné formulovat ani obecně platné zásady, je neuvěřitelné, že po dobu 23 let chybí ucelená koncepce, tj. plán, souhrn širokého a hlubokého způsobu nazírání na tuto činnost, osnova s vyjasněným rozvrhem úkolů, s vyznačením způsobu jejich zajišťování v celé komplexnosti a návaznosti na ostatní spolupůsobící činnosti. Vším tím byla znemožněna i výuka pracovníků a zaviněn tak naprostý nedostatek plně kvalifikovaných odborníků. Žalostný stav památek a neutěšený stav památkové péče je zastírán existencí zákona o kulturních památkách z r. 1958. Nepřihlíží se ovšem k tomu, že život jej předběhl jako nevyhovující a neúčinnpu právní normu, která není uskutečňována nejen vlastníky a ostatními partnery, ale není plněna ani vrcholnými orgány památkové péče právě v těch bodech, ze kterých pramení největší počet nedostatků. Množství konkrétních úkolů uváděných v zákoně bylo plněno polovičatě. Soupis památek proveden bez jednotících a hodnotících hledisek dobrovolnými laiky, neodborně, diletantsky. Oprava národních kulturních památek a městských rezervací se omezila většinou na úřední vyhlášení bez zajišťování realizace a bez zpracování nejzákladnějších obecných zásad k řešení. Nákladná a chybná oprava Chebu a „bílení hrobů“, omezující se na pouhé natírání fasád ve většině rezervací, jsou průkazným dokladem nesprávné péče. Jeden z nejdůležitějších úkolů obsažených v zákoně, zřizování specializovaných stavebních podniků pro praktické zajišťování záchovy památek, byl ponechán libovůli zřizovatelů, bez zájmu, pomoci a úzké spolupráce památkových orgánů. Tím se dostaly tyto kuse dimenzované podniky do společné sféry s běžnými stavebními organizacemi, s hlavním cílem produkovat neúměrně vysoký hrubý důchod, bez sledování prvotního poslání — kvality speciálních prací. Neutěšený je* i stav v Ústředí uměleckých řemesel. Výjimku úspěšné činnosti prokazují odborní restaurátoři sdružení ve Fondu výtvarných umění. Kladně je nutné hodnotit i práce Projektového ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Neúspěchy i v této oblasti je třeba přisoudit uváděným nedostatkům v památkové péči. Problematická kvalita soudobé architektury a nezájem architektů o. stavební díla minulosti se odrazily výrazně v mnoha znehodnocujících zásazích na památkách. Ruka podaná v loňském roce architekty památkářům k nové, nebývalé spolupráci, na IX. kongresu Mezinárodní unie architektů při projednávání hlavních tvůrčích záměrů „architektura životního prostředí“ a „vztah k historickému odkazu", nebyla k nemalé škodě vůbec vzata na vědomí. Vším tím došlo v činnosti památkové péče ke stavu improvizace, plném nejistot, rozporů, chyb a nedostatků. Tato situace nejenže se odráží na žalostném stavu památek, ale odráží se i na vztahu řadových pracovníků v této činnosti, jsou znechucováni, bloudí od úkolu k úkolu, znevažováni, vysmíváni a mnohdy osobně doplácejí na ušlechtilé poslání. Rezignovaně přihlížejí beznadějnému stavu, anebo znechuceni odcházejí na jiná pracoviště. Po mnohaletých zkušenostech a poznatcích v různých oblastech a úrovních památkové péče i v oblastech souvisejících, vypracoval jsem celkový rozbor stavu naší památkové péče s poukazem na nejzávažnější chyby, nedostatky a jejich příčiny a připojil i nástin řešení. Celý elaborát, včetně dokumentace některých nedostatků, jsem předložil v červenci minulého roku Vašemu předchůdci a v opise dal na vědomí ideologickému oddělení OV KSČ. Od ministra nedošla ani řádka odpovědi a ideologické oddělení mě ujistilo, že k předloženým poznatkům a posudkům bude přihlédnuto při zpracování koncepce, kterou připravuje MKI. Celé moje úsilí mělo jediný výsledek: pocit lhostejnosti a beznaděje pro zlepšení práce v této důležité kulturní oblasti. Proč Vám tedy předkládám tento dopis? Protože pevně věřím, že teď, kdy se přistupuje k nápravě minulých omylů a chyb, je možnost a povinnost nápravy t na tomto závažném úseku. A obracím se osobně na Vás s plnou důvěrou, protože jste prokázal na dosavadních závažných úkolech, že máte vřelý vztah a velké organizační schopnosti k řešení velmi náročných úkolů v kulturní oblasti, n že učiníte taková opatřením která zajistí zlepšení péče o umělecké mátky. Oldřich Bouška KRONIKA Ve výstavní síni Městského muzea v Poličce otevřeli dne 2. června XXVIII. východočeský umělecký salón. Josef Hiršal a Petr Kabeš promluvili na zahájpní výstavy plakátůmanifestů, vydaných italským nakladatelstvím ED-912, která probíhá od 3. června v Malé galérii Cs. spisovatele v Praze. V Galérii výtvarného umění v Litoměřicích zahájili 6. června výstavu 50 let českého výtvarného umění severních Čech. Výstavu Uvedli dr. O. Votoček a dr. ]. Škvára. Ve výstavních síních Sbírky moderního umění NG v Praze otevřeli 7. června výstavu prací Yvese Kleina (1928—1962). V síni Bohumíra Smerala v Třebíči otevřeli 16. června XIX. členskou výstavu SČSVU — oblastní pobočky Jihlava. V Moravské galérii v Brně se konala 19. červůa mezinárodni přehlídka výstavnické tvorby pod názvem 3. bienále užité grafiky BRNO 68. Úvodním slovem doc. dr. Václava Zykmunda byla 31. května v Galérii mladých v Brně zahájena výstava obrazů Ladislava Kukly. Dr. Jaromír Zemina uvedl 28. května ve španělské synagóze v Praze výstavu »Svatá místa židovské Prahy v obrazech českých malířů«. V letohrádku Belveder na Pražském hradě je od 13. června do 15. září t. r. přístupná výstava Náhrobní kameny středověké Bosny. Nová pražská galérie Na třídě Obránců míru v. Praze 7 byla otevřena nová výstavní místnost. Bohatý výstavní program ukazuje, že činnost této galérie bude mnohotvárná. Kromě komorních výstav členů pobočky SCSM budou tu pořádány také výstavy zahraničních umělců, přehlídky retrospektivních celků, eventuálně souhrny děl mimopražských malířů, sochařů, grafiků a uměleckoprůmyslových výtvarníků. Během výstavy budou pořádány také besedy a večery poezie. Didaktický význam galérie se má projevit zainteresováním mládeže prostřednictvím Metodického kabinetu. Galérie zahájila svou činnost 12. června. ajr Chyťte zloděje V poslední době se sice mluví mnoho o nedobrém stavu našich památek o zanedbávání jejich jjdržby. Málokdo si však všimne toho, že havarijnost zaviňuje velmi často úmyslné či neúmyslné jejich poškozování či rozkrádání. A ve většině případů skončí celá aféra trestním oznámením na neznámého pachatele, jenž zůstane po dalekosáhlém vyšetřování skutečně neznámým pachatelem. Je to zvláště pochopitelné u rozkrádaček, neboť pachatel nemůže být zjištěn, protože se spolu s ukradeným předmětem přestěhoval do ciziny. Nejsmutnějším na celé záležitosti je to, že specialisté, kunsthistoričtí zloději, se přestěhovali z venkova do hlavního města Prahy. A nezačali opravdu špatně. Přemístil se do historického jádra a jejich poslední výkon zaslouží pozornost a obdiv. Soustředili se na nejrušnější a nejfrekventovanější průvodcovskou trasu, královskou korunovační cestu. V nenávisti proti pobělohorským zbohatlíkům, původně félákům ve vojsku Ferdinanda II., se snažili alespoň nyní zamezil přístup návštěvám původních majitelů Clam- Gallasů. Proto ukradli nádherné vrcholně barokní klepadlo hlavního vstupu — vrat jejich staroměstského paláce v Husově ulici, kde nyní sídlí Archív hlavního města Prahy. Stavba a jeho výzdoba není podřadnou, druhořadou památkou. Vystavěl ji totiž sám Jan Bernard Fischer z Erlachu v první třetině 18. století, a k výzdobě si povolal ty nejvýznačnější umělce, jako byl Ital Carlo Carlone, tehdy módní malíř. O výjimečných hodnotách svědčí zmínka i ve druhém vydání knihy, již napsal roku 1721 zaměstnanec Karla V. a spolupracovník architektův Hereus. J. B. Fischer z Erlachu počítal s výtvarným účinem i drobných detailů uměleckořemeslného charakteru. Mluví o tom i ukradený předmět, klepadlo s figurální hlavicí a ornamentálním dekorem, propracovaným až do detailu, unikátní to cizelérská práce, nemající v Praze obdoby. S't Sperling Na ustavující schůzi dne 22. května t. r. vznikl ve Svazu ěs. výtvarných umělců Kruh nezávislých umělců, jehož posláním je sdružit politicky neorganizované výtvarné umělce a umožnit jim tak hájení uměleckých zájmů a práv jak v rámci SČSVU, tak před veřejností. Kruh nezávislých výtvarných umělců by chtěl zajistit svým členům stejná práva, jaká mají výtvarníci ve stranické skupině, a otevřít jim možnost spolupráce s nimi na platformě rovnoprávného partnerství. Kruh nezávislých výtvarných umělců považuje SČSVU za svou mateřskou organizaci a chce se aktivně podílet jak na spoluvytváření její budoucí struktury, tak na jejím životě. Členem Kruhu nezávislých výtvarných umělců se může stát každý politicky neorganizovaný člen nebo kandidát SČSVU, který se přihlásí. Přihlášky zasílejte na adresu: Svaz čs. výtvarných umělců, Praha 1, Gottwaldovo nábřeží č. 250, kancelář číslo 1. Za přípravný výbor: Jiří Trnka, O. Janeček, Sl. Nejdi, M. Chiupáč, O. Synáček, L. Karoušek, V. Boštík, K. Nepraš, Vladimír Janoušek, J. Jíra. ------------------------------------^ Návštěva z Německa V Klubu umělců v Mánesu předčítal 14. června své texty západoněmecký básník Helmut Heissenbüttel. V německé verzi, čtené autorem, a v českých překladech, přednesených Josefem Hiršalem, se posluchači seznámili se starší i novou tvorbou tohoto významného představitele konkrétní a sémantické poesie. Jde o fakta nebo o rozbroje? Pražský deník Svobodné slovo uveřejnil 9. července text tiskové skupiny městské organizace SČVU. V této souvislosti cituje tisková skupina zprávu Výtvarné práce z čísla 10. Jedná se o konkrétní fakt, tj. o existenci či neexistenci kádrové evidence výtvarných umělců na ministerstvu vnitra. V současné době stojí proti sobě dvě tvrzení: jedno je oficiální dementi MV a na druhé straně požadavek zpřístupnění evidence, o níž MV tvrdí, že neexistuje. V tom není Výtvarná práce kompetentní, aby dělala rozhodčího. Výtvarná práce měla na mysli ve své kritické glose, zveřejněné v čísle 10 na straně 2., že vznášení požadavků vůči ministerstvu vnitra má být ověřené a především adresné, cdž neznamená, že přijímá argumentaci ministerstva vnitra. Ve vyjádření tiskové skupiny MO SČSVU je jedna otázka, tj. je-li existence či neexistence archívu rozšířena o další problémy kádrové praxe, prováděné na čs. výtvarných umělcích. To je ovšem otázka širší. Netýká se jen MV. Tento problém nebyl předmětem glosy v 10. čísle. Redakce Výtvarné práce se plně staví za důsledné řešení rehabilitace všech výtvarných umělců, kteří byli jakýmkoliv způsobem postiženi veškerou kádrovou praxí a usiluje rovněž o. soustředění podkladů a informací k přehodnocení všech křivd, spáchaných na výtvarných umělcích různými orgány, včetně ministerstva vnitra. Formulaci tiskové skupiny, stavící redakci Výtvarné práce do takového světla, jakoby nepřevzala autentické znění závěrů aktivu, považuje celý kolektiv redakce za urážlivou a denuncující. Je známo, že ve Výtvarné práci číslo 8 vyšlo autentické znění rezoluce aktivu pražských výtvarníků. Je tedy zcela zbytečný ironicky a skandalizující kontext o »spolupráci« Výtvarné práce s ministerstvem vnitra. Pro koho je určen tento strašák? Výtvarná práce poskytne plný prostor pravdivému a ověřenému zpracování dokladů, které budou zhodnoceny v rehabilitační komisi a jiných orgánech Svazu. Výtvarná práce přispěje k důsledné rehabilitaci všech poškozených umělců, což je zásadní věc. Je však toho názoru, že celý problém nelze vázat pouze na zpřístupnění kádrové evidence, zejména, když MV ji dementovalo, nýbrž že jde o otázku širší a zásadní. Prohlašuje současně, že jakékoliv útoky, dotýkající se cti pracovníků redakce, bude muset řešit podle platných norepi. Ke konkrétním materiálům se redakce vrátí po závěrech rehabilitační komise Svazu a splnění požadavku rezoluce o zpřístupnění materiálů o výtvarnících. Redakce Výtvarné práce j Kaple panny Marie Bolestné na Křížové hoře, Český Krumlov, pohled na sešlý portál (nahoře) a záběr devastovaného interiéru (dole)’ Záběr z K Praze instalace výstavy Josefa Šímy ve Valdštejnské jízdárně Vznik Kruhu nezávislých výtvarných umělců