Výtvarná Práce, 1968 (XVI/1-26)

1968-08-02 / No. 14

2 T 6 I v VÝTVARNÁ PRÁCE14/68 Dokončení ze sír. 1 veškeré náležitosti teoretické, praktické, hospodářské, organizační aj. To se ovšem nestalo, anebo velmi kuse. Dodnes nebyly upraveny a doplněny 65 let staré památkové zásady Rieglovy pro nové úkoly a novou společnost. Dodnes nebyla zpracována vědecky podložená teorie s ujas­něnou ideou. TO znemožnilo i rozpracování metodiky a technologie pracovních postupů. Nebylo možné formulovat ani obecně plat­né zásady, je neuvěřitelné, že po dobu 23 let chybí ucelená koncepce, tj. plán, souhrn širokého a hlubokého způsobu nazírání na tuto činnost, osnova s vyjasněným rozvrhem úkolů, s vyznačením způsobu jejich zajišťo­vání v celé komplexnosti a návaznosti na ostatní spolupůsobící činnosti. Vším tím by­la znemožněna i výuka pracovníků a za­viněn tak naprostý nedostatek plně kva­lifikovaných odborníků. Žalostný stav památek a neutěšený stav památkové péče je zastírán existencí záko­na o kulturních památkách z r. 1958. Ne­přihlíží se ovšem k tomu, že život jej před­běhl jako nevyhovující a neúčinnpu právní normu, která není uskutečňována nejen vlastníky a ostatními partnery, ale není plněna ani vrcholnými orgány památkové péče právě v těch bodech, ze kterých pra­mení největší počet nedostatků. Množství konkrétních úkolů uváděných v zákoně bylo plněno polovičatě. Soupis památek prove­den bez jednotících a hodnotících hledisek dobrovolnými laiky, neodborně, diletant­sky. Oprava národních kulturních památek a městských rezervací se omezila většinou na úřední vyhlášení bez zajišťování realiza­ce a bez zpracování nejzákladnějších obec­ných zásad k řešení. Nákladná a chybná oprava Chebu a „bílení hrobů“, omezující se na pouhé natírání fasád ve většině re­zervací, jsou průkazným dokladem nespráv­né péče. Jeden z nejdůležitějších úkolů ob­sažených v zákoně, zřizování specializo­vaných stavebních podniků pro praktické zajišťování záchovy památek, byl ponechán libovůli zřizovatelů, bez zájmu, pomoci a úzké spolupráce památkových orgánů. Tím se dostaly tyto kuse dimenzované podniky do společné sféry s běžnými stavebními organizacemi, s hlavním cílem produkovat neúměrně vysoký hrubý důchod, bez sledo­vání prvotního poslání — kvality speciál­ních prací. Neutěšený je* i stav v Ústředí uměleckých řemesel. Výjimku úspěšné čin­nosti prokazují odborní restaurátoři sdru­žení ve Fondu výtvarných umění. Kladně je nutné hodnotit i práce Projektového ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Neúspěchy i v této oblasti je tře­ba přisoudit uváděným nedostatkům v pa­mátkové péči. Problematická kvalita sou­dobé architektury a nezájem architektů o. stavební díla minulosti se odrazily vý­razně v mnoha znehodnocujících zásazích na památkách. Ruka podaná v loňském ro­ce architekty památkářům k nové, nebýva­lé spolupráci, na IX. kongresu Mezinárod­ní unie architektů při projednávání hlav­ních tvůrčích záměrů „architektura život­ního prostředí“ a „vztah k historickému odkazu", nebyla k nemalé škodě vůbec vzata na vědomí. Vším tím došlo v činnosti památkové pé­če ke stavu improvizace, plném nejis­tot, rozporů, chyb a nedostatků. Tato situa­ce nejenže se odráží na žalostném stavu památek, ale odráží se i na vztahu řado­vých pracovníků v této činnosti, jsou zne­­chucováni, bloudí od úkolu k úkolu, zne­važováni, vysmíváni a mnohdy osobně do­plácejí na ušlechtilé poslání. Rezignovaně přihlížejí beznadějnému stavu, anebo zne­chuceni odcházejí na jiná pracoviště. Po mnohaletých zkušenostech a poznat­cích v různých oblastech a úrovních památ­kové péče i v oblastech souvisejících, vy­pracoval jsem celkový rozbor stavu naší památkové péče s poukazem na nejzávaž­nější chyby, nedostatky a jejich příčiny a připojil i nástin řešení. Celý elaborát, včetně dokumentace některých nedostatků, jsem předložil v červenci minulého roku Vašemu předchůdci a v opise dal na vědo­mí ideologickému oddělení OV KSČ. Od mi­nistra nedošla ani řádka odpovědi a ideolo­gické oddělení mě ujistilo, že k předlože­ným poznatkům a posudkům bude přihléd­nuto při zpracování koncepce, kterou při­pravuje MKI. Celé moje úsilí mělo jediný výsledek: pocit lhostejnosti a beznaděje pro zlepšení práce v této důležité kulturní oblasti. Proč Vám tedy předkládám tento dopis? Protože pevně věřím, že teď, kdy se přistu­puje k nápravě minulých omylů a chyb, je možnost a povinnost nápravy t na tomto závažném úseku. A obracím se osobně na Vás s plnou důvěrou, protože jste proká­zal na dosavadních závažných úkolech, že máte vřelý vztah a velké organizační schop­nosti k řešení velmi náročných úkolů v kul­turní oblasti, n že učiníte taková opatřením která zajistí zlepšení péče o umělecké mátky. Oldřich Bouška KRONIKA Ve výstavní síni Městského muzea v Poličce otevřeli dne 2. června XXVIII. východočeský umělecký salón. Josef Hiršal a Petr Kabeš promlu­vili na zahájpní výstavy plakátů­­manifestů, vydaných italským na­kladatelstvím ED-912, která pro­bíhá od 3. června v Malé galérii Cs. spisovatele v Praze. V Galérii výtvarného umění v Lito­měřicích zahájili 6. června výstavu 50 let českého výtvarného umění severních Čech. Výstavu Uvedli dr. O. Votoček a dr. ]. Škvára. Ve výstavních síních Sbírky mo­derního umění NG v Praze ote­vřeli 7. června výstavu prací Yvese Kleina (1928—1962). V síni Bohumíra Smerala v Třebíči otevřeli 16. června XIX. členskou výstavu SČSVU — oblastní poboč­ky Jihlava. V Moravské galérii v Brně se ko­nala 19. červůa mezinárodni pře­hlídka výstavnické tvorby pod ná­zvem 3. bienále užité grafiky BRNO 68. Úvodním slovem doc. dr. Václava Zykmunda byla 31. května v Ga­lérii mladých v Brně zahájena vý­stava obrazů Ladislava Kukly. Dr. Jaromír Zemina uvedl 28. května ve španělské synagóze v Praze výstavu »Svatá místa ži­dovské Prahy v obrazech českých malířů«. V letohrádku Belveder na Praž­ském hradě je od 13. června do 15. září t. r. přístupná výstava Ná­hrobní kameny středověké Bosny. Nová pražská galérie Na třídě Obránců míru v. Pra­ze 7 byla otevřena nová výstavní místnost. Bohatý výstavní program ukazuje, že činnost této galérie bude mnohotvárná. Kromě komor­ních výstav členů pobočky SCSM budou tu pořádány také výstavy zahraničních umělců, přehlídky re­trospektivních celků, eventuálně souhrny děl mimopražských malí­řů, sochařů, grafiků a umělecko­průmyslových výtvarníků. Během výstavy budou pořádány také be­sedy a večery poezie. Didaktický význam galérie se má projevit za­interesováním mládeže prostřed­nictvím Metodického kabinetu. Ga­lérie zahájila svou činnost 12. červ­na. ajr Chyťte zloděje V poslední době se sice mluví mnoho o nedobrém stavu našich památek o zanedbávání jejich jjdržby. Málokdo si však všimne toho, že havarijnost zaviňuje velmi často úmyslné či neúmyslné jejich poškozování či rozkrádání. A ve většině případů skončí celá aféra trestním oznámením na ne­známého pachatele, jenž zůstane po dalekosáhlém vyšetřování sku­tečně neznámým pachatelem. Je to zvláště pochopitelné u rozkráda­­ček, neboť pachatel nemůže být zjištěn, protože se spolu s ukra­deným předmětem přestěhoval do ciziny. Nejsmutnějším na celé zále­žitosti je to, že specialisté, kunst­­historičtí zloději, se přestěhovali z venkova do hlavního města Pra­hy. A nezačali opravdu špatně. Přemístil se do historického jádra a jejich poslední výkon zaslouží pozornost a obdiv. Soustředili se na nejrušnější a nejfrekventovaněj­ší průvodcovskou trasu, králov­skou korunovační cestu. V nená­visti proti pobělohorským zbohat­líkům, původně félákům ve voj­sku Ferdinanda II., se snažili alespoň nyní zamezil přístup ná­vštěvám původních majitelů Clam- Gallasů. Proto ukradli nádherné vrcholně barokní klepadlo hlavní­ho vstupu — vrat jejich staro­městského paláce v Husově ulici, kde nyní sídlí Archív hlavního měs­ta Prahy. Stavba a jeho výzdoba není podřadnou, druhořadou pa­mátkou. Vystavěl ji totiž sám Jan Bernard Fischer z Erlachu v prv­ní třetině 18. století, a k výzdo­bě si povolal ty nejvýznačnější umělce, jako byl Ital Carlo Car­­lone, tehdy módní malíř. O výji­mečných hodnotách svědčí zmín­ka i ve druhém vydání knihy, již napsal roku 1721 zaměstnanec Kar­la V. a spolupracovník architek­tův Hereus. J. B. Fischer z Erlachu počítal s výtvarným účinem i drob­ných detailů uměleckořemeslného charakteru. Mluví o tom i ukrade­ný předmět, klepadlo s figurální hlavicí a ornamentálním dekorem, propracovaným až do detailu, uni­kátní to cizelérská práce, nemající v Praze obdoby. S't Sperling Na ustavující schůzi dne 22. května t. r. vznikl ve Svazu ěs. výtvarných umělců Kruh nezávis­lých umělců, jehož posláním je sdružit politicky neorganizované výtvarné umělce a umožnit jim tak hájení uměleckých zájmů a práv jak v rámci SČSVU, tak před veřejností. Kruh nezávislých vý­tvarných umělců by chtěl zajis­tit svým členům stejná práva, ja­ká mají výtvarníci ve stranické skupině, a otevřít jim možnost spolupráce s nimi na platformě rovnoprávného partnerství. Kruh nezávislých výtvarných umělců považuje SČSVU za svou mateřskou organizaci a chce se aktivně podílet jak na spoluvy­tváření její budoucí struktury, tak na jejím životě. Členem Kruhu nezávislých vý­tvarných umělců se může stát každý politicky neorganizovaný člen nebo kandidát SČSVU, který se přihlásí. Přihlášky zasílejte na adresu: Svaz čs. výtvarných umělců, Pra­ha 1, Gottwaldovo nábřeží č. 250, kancelář číslo 1. Za přípravný výbor: Jiří Trnka, O. Janeček, Sl. Nejdi, M. Chiupáč, O. Synáček, L. Karou­­šek, V. Boštík, K. Nepraš, Vladimír Janoušek, J. Jíra. ------------------------------------^ Návštěva z Německa V Klubu umělců v Mánesu před­čítal 14. června své texty západo­­německý básník Helmut Heissen­­büttel. V německé verzi, čtené autorem, a v českých překladech, přednesených Josefem Hiršalem, se posluchači seznámili se starší i novou tvorbou tohoto významného představitele konkrétní a séman­tické poesie. Jde o fakta nebo o rozbroje? Pražský deník Svobodné slo­vo uveřejnil 9. července text tiskové skupiny městské orga­nizace SČVU. V této souvislosti cituje tisková skupina zprávu Výtvarné práce z čísla 10. Jed­ná se o konkrétní fakt, tj. o existenci či neexistenci ká­drové evidence výtvarných umělců na ministerstvu vnitra. V současné době stojí proti so­bě dvě tvrzení: jedno je oficiál­ní dementi MV a na druhé stra­ně požadavek zpřístupnění evi­dence, o níž MV tvrdí, že ne­existuje. V tom není Výtvarná práce kompetentní, aby dělala rozhodčího. Výtvarná práce měla na mysli ve své kritické glose, zveřejněné v čísle 10 na straně 2., že vznášení požadav­ků vůči ministerstvu vnitra má být ověřené a především adres­né, cdž neznamená, že přijímá argumentaci ministerstva vni­tra. Ve vyjádření tiskové sku­piny MO SČSVU je jedna otáz­ka, tj. je-li existence či neexis­tence archívu rozšířena o další problémy kádrové praxe, pro­váděné na čs. výtvarných uměl­cích. To je ovšem otázka širší. Netýká se jen MV. Tento pro­blém nebyl předmětem glosy v 10. čísle. Redakce Výtvarné práce se plně staví za důsled­né řešení rehabilitace všech vý­tvarných umělců, kteří byli ja­kýmkoliv způsobem postiženi veškerou kádrovou praxí a usi­luje rovněž o. soustředění pod­kladů a informací k přehodno­cení všech křivd, spáchaných na výtvarných umělcích různý­mi orgány, včetně ministerstva vnitra. Formulaci tiskové sku­piny, stavící redakci Výtvarné práce do takového světla, ja­koby nepřevzala autentické znění závěrů aktivu, považuje celý kolektiv redakce za uráž­livou a denuncující. Je známo, že ve Výtvarné práci číslo 8 vyšlo autentické znění rezoluce aktivu pražských výtvarníků. Je tedy zcela zbytečný ironic­ky a skandalizující kontext o »spolupráci« Výtvarné práce s ministerstvem vnitra. Pro ko­ho je určen tento strašák? Vý­tvarná práce poskytne plný prostor pravdivému a ověřené­mu zpracování dokladů, které budou zhodnoceny v rehabili­tační komisi a jiných orgánech Svazu. Výtvarná práce přispěje k důsledné rehabilitaci všech poškozených umělců, což je zásadní věc. Je však toho ná­zoru, že celý problém nelze vá­zat pouze na zpřístupnění ká­drové evidence, zejména, když MV ji dementovalo, nýbrž že jde o otázku širší a zásadní. Prohlašuje současně, že jaké­koliv útoky, dotýkající se cti pracovníků redakce, bude mu­set řešit podle platných norepi. Ke konkrétním materiálům se redakce vrátí po závěrech re­habilitační komise Svazu a spl­nění požadavku rezoluce o zpřístupnění materiálů o vý­tvarnících. Redakce Výtvarné práce j Kaple panny Marie Bolestné na Křížové hoře, Český Krumlov, po­hled na sešlý portál (nahoře) a záběr devastovaného interiéru (dole)’ Záběr z K Praze instalace výstavy Josefa Šímy ve Valdštejnské jízdárně Vznik Kruhu nezávislých výtvarných umělců

Next