Zábĕr, 1975 (VIII/1-26)

1975-01-03 / No. 1

ZÁBĚRU Filmový čtrnáctideník ZÁBĚR roč­ník osmý. Vydává Ústřední ředi­telství Cs. filmu v nakladatel­ství Orbis, n. p., Praha 2, Vin* hradská 46. Tiskne Mír, nevlnáf­­ské závody, n. p., závod 4, Praha 1, Václavské náměstí 36 Šéf­redaktor: JlRI HRBAS šéfredaktora: loset Štěch Zástupce Grafic­ká úprava Dagmar Stehlíková. Sekretářka redakce: Libuše Ne­­chvátalové Adresa redakce: 110 00 Praha X, Národní tř. 40. Telefan 260 555. Předplatné na rok 31,20 Kčs, na pli roku 15,60 Kčs. fed­­notltvá čísla 1,20 Kčs. Rezšlřule Poštovní novinová služba Infor­mace e předplatném podé a před­platné přllímá každá pešta e de­­ručovatel. Obiednávkv de zahra­ničí vyřlzule PNS ústřední ex­pedice tisku, edd. Vývoz tisku. Jindřišská 14, Praha 1. Nevyžá­­dané rukopisy se nevraceli láiĚif Nejraději bych toto novoroční za­myšlení začal netradičně a nemlu­vil vůbec o předsevzetích a plá­nech, které v tomto čase obvykle děláme, ani o čistém stole a ji­ných náležitostech každého Nové­ho roku. Stejně je to zbytečné a víceméně formální. Neboť počítej­te. Kdybychom si řekli, že podob­ná odhodlání a předsevzetí do každého nového roku dělali lidé jen stovku let — kde by dnes svět musel být! Skoro to vynadá, jako by novoroční přání a cíle byly jen záminkou pro kamufláž činnosti, s níž nejsme právě spokojeni, tak­že využíváme příležitosti, která se nám namane, abychom šli do se­be a řekli si: Tak tedy od příští­ho roku! Morgen, morgen und nicht heute, sagen alle faule Leu­te — učil nás na střední škole náš němčinář v poněkud marné snaze přivést nás k soustavné a pilné práci. A tak bychom si tedy na Nový rok_ měli spíše říci, že nebu­deme nic odkládat, abychom ne­museli nic dohánět přáními stej­ně naivními jako zbytečnými. Je totiž dost těžké si představit, že člověk, který pracoval málo kva­litně po celý rok, bude pojednou od Nového roku jako vyměněný. Těžko si představit, že v rozmezí několika málo dnů dojde k tak ob­rovské změně, která do základu promění hodnotu uměleckých děl. K tomu, abychom, natáčeli na pří­klad dobré filmy, nestačí pouhé předsevzetí, manifestačné projeve­né v době, kdy se proměňuje ka­lendářní datum. Výroba filmů je dlouhodobý proces a na tomto procesu se dá pracovat jen velmi zvolna, protože se na něm podílí velké množství lidí a protože do něho zasahuje nesmírné množství vnitřních i vnějších činitelů a sil. Samozřejmě, že na každém z nich záleží, že záleží na dobré vůli a snaze všech■ podílníků této obrov­ské kolektivní práce. Jenom chci. říci, že na ní nezáleží od Nového roku letošního ani loňského, že tento proces trvá už velice dlouho a že k jeho zdárnému rozvíjení je třeba odhodlání, práce, talentu, schopností a dobré vůle, realizo­vané den po dni během celého dlouhého roku každým z těch, kdo mají s filmem cokoli společ­ného. Na jejich úspěchy bychom mohli nyní na prahu .nového roku přijít — ačli se neodhodláte začít od prvního ledna s úplnou absti­nencí. Neboť pro podobný druh od­hodlání je Nový rok jako stvoře­ný. Jenže k vůli tomu přípitku můžeme s tím předsevzetím po­čkat až na ten příští Nový rok, ne­myslíte? • ACADEMIA FILM OLOMOUC 1975, jubilejní 10. ročník celostátní soutěžní přehlídky vědeckých a populárně vě­deckých filmů a televizních pořadů s mezinárodní účastí se uskuteční ve dnech 13.—17. dubna 1975. Přihlášky do soutěže filmů z oboru společen­ských, lékařských a přírodních věd přijímá sekretariát přehlídky na Uni­verzitě Palackého v Olomouci, Kříž­­kovského ul. č. 10 (PSČ 77147) do 20. ledna 1975. Přihlásit se mohou jak autoři filmů profesionálních, tak i amatérských. © TRAGICKÉ UDÁLOSTI v Chile vy­volaly" nejen celou řadu výborných dokumentárních filmů, usvědčujících vládnoucí juntu ze zločinů proti lid­skosti, ale i filmy hrané. Jedním z nich bude snímek Pláč nad Santia­gem. Natáčí jej chilský režisér Helvio Soto v Alžíru a hodlá v něm zachytit poslední dny prezidenta S. Allenda. o RICHARD BURTON daroval před nedávném paní Churchillové japonský barevný televizor. Stalo se tak u pří­ležitosti návštěvy, kterou herec u vdo­vy po bývalém britském premiérovi vykonal z důvodů, jež jsou pochopi­telné. Richard Burton má ztělesnit po­stavu Winstona Churchilla v televiz­ním seriálu, který připravuje anglická BBC a na, svoS^hpvoii' -roli šh-.připřa­­vuje oprAvdu'-pečlívé. Krtím%Jstudía ChurchilřtúřýcJ^ děl a spisů, Ktérji o je­ho životě^a politickém působtexií na­psali nejrůznější komentátoři a pa­mětníci, chce Burton i co nejpodrob­něji poznat zcela soukromou tvář an­glického politika. Proto ta návštěva u paní Churchillové. Soudě podle daru stály ty informace zato. Anebo je he­rec ješitný a chce, aby manželka po­stavy, kterou ztělesní, mohla ocenit jeho umění? BBC bude totiž pořad vy­sílat v barvách. © PO DVOUMĚSÍČNÍ nedobrovolné přestávce se opět začal natáčet velko­film o Mohamedu, poslu božím, na němž pracují společně američtí arabští filmaři. Ta přestávka byla vy­a nucena protestem zástupců Saudské Arábie, kteří tvrdili, že je znesvěce­­ním Mohamedovy památky, jestliže se z něho dělá předmět filmové podíva­né. Práce na filmu v Marakeši byly přerušeny a filmaři začali vyjedná­vat. Nakonec se spor urovnal a film o Mohamedovi se natočí. Jenže vznik­nou dvě verze. V té prvé, určené pro americké a evropské země, hraje ti­tulní roli Anthony Quinn a jeho par­­nerkou je Irene Pappasová. V druhé verzi, která se bude promítat v arab­ském ~K«ótőr«Qiud,ou .hlavní role hrát egyptští a libanonští herci. • SOVĚTSKÉMU REŽISÉROVI Josifu Chejficovi bude letos sedmdesát let, ale nezdá se, že by pomýšlel na od­počinek. Nedávno dokončil čechovov­­ský film Souboj, v němž se po letech vrátil ke svému oblíbenému autoru. Stále ještě máme v dobré paměti jeho mistrovský přepis Čechovovy povídky Dáma s psíčkem s A. Batalovem a I. Savvinovou v hlavních rolích. V ro­ce 1967 natočil film o svém oblíbe­ném autorovi A. P. Čechovovi, který se jmenoval V městečku S. Jeho nej­novějším dílem je film ze současnos­ti. Jmenuje se Sen o Tichém oceánu a zabývá se problematikou osobních vztahů mladých lidí. Předlohu k to­muto filmu našel Chejfic v nevelké próze Spoutání od spisovatele Pavla Nilina. Hrdinou filmu je mladý ener­gický a ambiciózní muž, který po skončení vojenské služby na Dalekém východě se chce v tomto kraji usadit. Ožení se a v té chvíli začínají potíže, neboť jeho mladá žena nemá pocho­pení pro jeho práci a pro jeho touhy, a místo aby mu byla oporou, ničí ho morálně i duševně. Jak se režisér vy­jádřil, chtěl svým filmem ukázat na důležitost intimních vztahů, které se často podceňují a jež pro harmonický rozvoj člověka a pro jeho plné vyžití mají nesmírně velký význam. © K NEJFILMOVANEJŠÍM autorům světa patří bezesporu klasik anglické literatury Charles Dickens. Jeho Oliver Twist byl zfilmován asi" třináctkrát, Vánoční sen desetkrát, David Cooper­­field sedmkrát atd. Velké naděje se -objevily na plátně pouze čtyřikrát, ale zato se znovu natáčejí právě v těch­to dnech v londýnských ateliérech, kde na nové adaptaci tohoto oblíbe­ného románu pracuje režisér Joseph Hardy. Hlavní r-ole svěřil režisér Mi­chaelu Yorkovi, Sarah Milesové a Ja­­mesu Masonovi. Připomeňme si, že v poslední verzi; kterou v roce 1946 na­točil režisér David Lean, hráli hlavní role Alec Guinness, J. Mills, V. Hobso­­nová a B. Miles. © NIKOLAJ BURLJAJEV, Jevgenij Leo­nov a. AnatoTíj Sdlohičýn jsou" Hlav­ními představiteli ve filmu Pod ka­menným nebem, který vznikl ve spo­lečné produkci sovětských a norských filmařů. Za režijního vedení Knuta Andersena a Igora Maslennikova vy­práví film dramatické okamžiky z druhé světové války, jak se odehrá­­valv na severní frontě v roce 1944. © TAK JAKO v řadě ostatních zá­padních zemí, klesala i v Německé spolkové republice návštěvnost kin. V loňském roce zaznamenala kina v NSR poprvé za- patnáct let relativní úspěch — jejich návštěvnost nepo­klesla, ale udržela se na úrovni roku předcházejícího (144 miliónů divá­ků). © O ČINNOSTI MLADÝCH jugosláv ských komunistů, kteří se za druhé světové války zapojili do protifašis­tického odboje, vypravuje zatím nej­obsáhlejší televizní seriál, který vznikl v bělehradském studiu. Jme­nuje se Pět spiklenců, má třináct čás­tí a je dílem režiséra Alexandra Djordj-eviče. Hlavní ženskou postavu svěřil režisér Nadě Arneričové, sniž v tomto seriálu hrají ještě Dragan Nikolič, Cedomir Petrovič a Stevo Ci­­goa. © DVA SOVĚTŠTÍ scenáristé, Jevge­nij Gabrilovič a Alexej Kapler, slavili nedávno svá Významná životní jubi­lea. Prvému bylo pětasedmdesát, dru­hému sedmdesát let. Tato okolnost poskytla tisku i přátelům příležitost k zamyšlení nad významem jejich práce. Lze bez nadsázky říci, že vtisk­li sovětské kinematografii, charakte­ristické rysy a že bez jejich podílu by tato kinematografie byla ochuze­na o celou řadu významných děl. Při­pomeňme, že J. Gabrilovič, který je nadaným prozaikem a publicistou, vy­tvořil scénáře k tak pozoruhodným filmům, jako je> Mášenka, Lenin v Pol­sku, Komunista, Syn komunisty a Mo­nolog. Ze scenáristické dílny A. Kap­­lera vyšly předlohy, k filmům Lenin v Říjnu, Lenin v roce 1918, Tří sou­druzi a Ona brání ■vlast. • " © ROZPORY MEZI generací rodičů a dětí se ve svém novém filmu Filip Dobrotivý zabýyá rumunský režisér Dan Pita, který před časem debuto­val snímkem Železná svatba. Jeho no­vý film se kriticky zamýšlí nad sou­časnými problémy, jak je vidí a pro­žívají příslušníci odlišných generací. © PO DVOU FILMOVÝCH úspěších, které se jmenovaly Panáci na zdi a Milujte Emílii, obrátil šestatřicetiletý maďarský režisér Pál Sándor pozor­nost k malé obrazovce. Pracuje na čtyřdílném seriálu z historie Maďar­ska, který se bude jmenovat Zde žil král Matyáš. Postavu významného re­nesančního panovníka v televizním seriálu ztělesní Sándor Lukács, s nímž se v příběhu objeví ještě Erika Bod­nárévá, Mária Goor Nagyová a Deszö Garas. © DOBY, KDY americká filmová Mekka Hollywood byla největší filmo­vou výrobnou světa, patří nenávratně minulostí. Jak vysvítá ze statistických údajů, největším současným výrob­cem filmů je Indie, kde v roce 1973 vzniklo 488 snímků, z toho 171 ba­revných. Nejvíce filmů natočilo stu­dio v Madrasu (257), na druhém místě je Bombay se 145 snímky a konečně 46 filmů natočilo studio v Kalkatě. © SERIÁLY JSOU v módě — a nejen v televizi. Uchyluje se k nim v po­slední době i film, i když nikoli často; Existují však díla — a zpravidla jde 0 veselohry — jejichž divácký ohlas autory přímo donutí k natáčení po­kračování. Jako příklad bychom mohli uvést proslulé seriály o četníkovi ze Saint-Tropez. Nedávno dosáhl obrov­ského úspěchu u diváků ve Francii 1 mimo ni režisér Yves Robert s fil­mem Velký blondýn s jednou černou polobotkou. A už je tu pokračovánf, na němž v současné době režisér se svými spolupracovníky pilně pracuje. Hlavní roli v nových dobrodružstvích sympatického blondýna v podobě houslového virtuóza bude opět hrát Pierre Richard, jeho partnerkou — s níž se mimochodem ožení v Rio de , Janeiru — bude opět Mireille Dárco­vé a také další herecké obsazení má být totožné s obsazením v prvním fil­mu. To jest v okolí blondýna, který se znovu zaplete nedobrovolně do špionážní aféry, se setkají francouzští diváci s Jeanem Carmetem a Jeanem Rochefortem. Jen Bernard Blier bude chybět, protože ho režisér nechal v prvním filmu zemřít. © IDEÁLEM DNEŠNÍCH mladých lidí jsou pochopitelně kosmonauti. O je­jich životě a o jejich cestě vesmír­nými dálavami natočil v Gorkého stu­diu v Moskvě sovětský režisér V. Se­­livanov film Velká cesta kosmonautů, který je určen především malým di­vákům. © JMENUJE SE JANINE SINISCALO­VÄ a třebaže nám a velké většině dalších diváků v Evropě i v Americe toto jméno nic neříká, přece ji nevá­hal anglický režisér Kenneth Annakin svěřit roli ve svém novém filmu Pa­pírový drak, který natáčel na ticho­morských ostrovech. Důvod je pocho­pitelný: Siniscalová je jednou z nej­krásnějších a proto nejpopulárnějších hereček jihovýchodní Asie a její účast zajistí komerční využít! filmu v těch­to vzdálených krajích. Z dalších her­ců uveďme D. Nivena, H. Krůgera a T. Mifuneho. © BUDE TO PRÝ film puze pro silné nervy, který nedávno dokončil řeži sér Mark Robson, ale kdo se na něj odváží, bude odměněn, neboť se tu setká s celou řadou vynikajících fil­mových hvězd. Ten snímek holly­woodské produkce se jmenuje Eearth­­quake a je dramatickou rekonstrukcí obrovského zemětřesení v Los Ange­les. Herecky se na této filmové vel­­kotragédii podílejí Ava Gardnerová, Charlton Heston, George Kennedy, Genevieve Bujoldová a další. © PYGMALION FRANCOUZSKÉHO fil­mu — Roger Vadim — který jak zná­mo „stvořil“ před lety Brigitte Bardo­­tovou, má další objev. Jmenuje se Sir­­pa Laneová, je to Finka a dosud ne­hrála ani na divadle ani ve filmu. A přesto jí Vadím neváhal svěřit hlav­ní roli ve svém novém snímku Zavraž­děná dívka, který nedávno dokončil. Vadím si mohl tento herecký experi­ment dovolit ze zcela prostého dů­vodu. Je totiž nejen režisérem filmu, ale zároveň i jeho producentem; kro­mě toho je i autorem námětu a před­stavitelem jedné z postav filmu. „Byla to tvrdá zkušenost,“ řekl po skončení natáčení Vadím, „ale teď, kdy pracuji na montáži, vídim, že stála za to. Po­třeboval jsem si už dopřát tuto koupel naprosté volnosti a musím říci, že jsem ji zplna využil. Ať už budu mít úspěch nebo neúspěch, celou odpo­vědnost nesu sám.“ Pokud jde o ná­mět filmu. Zavražděná dívka se opírá o skutečnou událost. Mladá dívka z bohaté buržoázni rodiny se jednoho dne vzepře a odejde z domova, aby žila vlastním životem. Skončí však tragicky, neboť záhy po svém odcho­du je nalezena ve svém novém bytě zavražděna. Kromě S. Laneové ve fil­mu hrají ještě M. Carriěre, E. Wiene­­rová, M. Duchaussoy, S. Glaserová a známý režisér A. Astruc. Vadím vytvo­řil ve svém filmu postavu romano­pisce, který se rozhodl, že na vlastní pěst vypátrá záhadné okolnosti dív- I činy smrti. Americký barevný film Dobrodružství Poseidonu, který na motivy stejnojmen­ného románu Paula Gallica natočil Ronald Neame, líčí dramatický boj o zá­chranu potápějící se lodi a v mnohém připomíná anglický snímek Zkáza Titanicu. K velkému diváckému úspěchu filmu přispěl zejména vynikající herecký výkon Gene Hackmana a dokonalé technické triky. — AI Kaska a Joel Hirschhorn získali Oscary za nejlepší origin'älní píseň 1972, L. B. Abbott získal Oscara za nejlepší zvukové efekty Snímek: archív Polský barevný film Jezero pozoruhodncsií natočil režis-r Jan Ba tory podle stejnojmenného románu Krystyny Siesické. Je pronikavou psychologickou stu­dií životních problémů dospívající dívky, jejíž ovdovělá matka se na cestě za vlastním štěstím nezastaví ani před rozvrácením cizího manželství. — Na V. filmovém festivalu polských filmů Lagóv 1973 získal tento film Cenu di­váků Snímek: archív g záběr i Pravidelný odběr ZÁBĚRU vám zajistí vyplněný a odeslaný objednací lístek OBJEDNACÍ LÍSTEK podpis ZÁBĚR OKRFS (Uveďte okres svého bydliště) VĚC SPOJOVÉ SLUŽBY Přihlašuji se k pravidelnému odběru časopisu filmového diváka Jméno Adresa Okres Datum NEFRANKUJTEI ADMINISTRACE PNS

Next