Zábĕr, 1977 (X/1-26)

1977-01-03 / No. 1

Nic tak výrazně necharakteri­­zuje člověka jako jeho optimis­mus. Kdo spočte kolikrát už na rozmezí dvou časových epoch vy­slovoval víru v onu příští, nadchá­zející? Nedal se deprimovat ne­­úspěcny osobními, neprojevoval netrpělivost při uskutečňování lepší budoucnosti a s nezlomnou důvěrou hleděl přes svou sklenku, pozvednutou k novoročnímu pří­pitku, kupředu. Kolikrát byl pev­ně přesvědčen, že s novým rokem začne nový život! Uklizený pra­covní stůl mu byl jasnou výzvou, že i na tomto každodenním kol­bišti bude napříště svádět pracov­ní bitvy tak, aby přinesly pro­spěch těm, kteří jsou na jeho prá­ci závislí. Kdyby se daly statistic­ky podchytit výsledky podobných novoročních předsevzetí, lze se právem domnívat, že koeficient vzestupu na poli osobním i pra­covním by nebyl příliš veliký. Vět­šina z nás to ví, a přece se ne­vzdává svého optimismu a rok co rok skládá nové sliby a nová předsevzetí. Možná, že bez těch novoročních slibů by náš svět už dávno skončil kdesi v propadlišti dějin a že tedy tato předsevzetí mají svůj hluboký historický vý­znam. Tím víc ovšem člověka pak mrzí, že existuje velká skupina lidského společenství, již je dob­rodiní novoročních odhalení ode­přeno. Máme na mysli svět fil­mařů. Copak pro ně, prosím vás, existuje novoroční předěl? V do­bě, kdy se stařičký dědeček pro­sinec překlání v mladičký a na­dějný leden, tedy v době, kdy jeden rok končí a druhý nedočka­vě čeká na to, čím jej obohatíme, normální filmař už má na pracov­ním kontě možná březen nebo du­ben. Výrobní rytmus filmů se ne­řídí kaledářním rokem a ředitel filmových studií by se asi díval zle na ty, kteří po dokončení své­ho ročního penza by čekali na Silvestra, aby s ním připili na dal­ší pracovní úspěchy. Pravda je ta, že v době, kdy se většina lidí tě­ší, jak v příštím roce bude praco­vat ekonomičtěji a vůbec lépe — a kdy si na to s přátelí připíjí — filmaři už stojí v tom novém ro­ce oběma nohama. Je to jedna ze zvláštností jejich profese, podob­ně jako jinou anomálií je okol­nost, že pro ně neexistují běžné letní prázdniny, protože v té do­bě mají nejvíc práce. Mohlo by se zdát, že nemají-li filmaři příleži­tost uzavírat na sklonku starého roku nová předsevzetí, jsou jaksi automaticky vyvázáni z povinnos­ti usilovat o lepší pracovní výsled­ky. Jistě nikoli. Sami by s tím ne­souhlasili a četné ukázky jejich práce už dlouho svědčí o tom, že statečně drží krok s námi, kteří ještě v novoroční noci tak jasně manifestujeme svá pracovat lépe než loni.rozhodnutí ZňBĚRU filmový Čtrnáctideník zaber ročník desátý. Vydává ústřední ředitelství Čs. lilmu v naklada­telství Orbis n. p. Praha 2, Vino­hradská 48. Tiskne Mír, novin, závody, n. p. záv. 4, Praha 1, Václavské nám. 36. Vedením re­dakce pověřen: STANISLAV BENSCH. Výtvarná red. Dag­mar Stehlíková. Sekretářka re­dakce Libuše Nechvátalo-vá. Adre­sa redakce 110 00 Praha 1, Vác­lavské nám. 28. Telefon 26 11 76. Předplatné na rok 31.20 Kčs, na půl roku 15.80 Kčs. Jednotlivá čís­la 1.20 Kčs. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace o předplatném podá a předplatné přijímá každá pošta a doručova­tel. Objednávky do zahraničí vy­řizuje PNS, ústřední expedice tis­ku, odd. Vývoz tisku Jindřišská 14, Praha 1. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. 47 802 záběr vážení Čtenáři, společně s vámi stojíme na prahu roku, ve kterém vstupuje náš časopis do svého jubilejního desátého ročníku. A protože máme oslavit naše první společné jubileum, byl tento vstup pozname­nán řadou předsevzetí a nových plánů, které chceme postupně realizovat. Letošní první číslo Záběru k vám přichází s novou grafickou úpravou a s bohatší obsahovou náplní. Věříme, že jistě uvítáte nejen naše pravidelné recenze, TV sloupek, zpravodajství z fil­mových studií či informace z oboru filmové techniky, ale i ty další novinky, které v průběhu roku sami objevíte. Děkujeme vám všem, kteří jste s námi v pravidelném styku. Těší nás vaše slova uznání, ale stejně vděčni jsme i za vaše kri­tické připomínky a nové podněty. Rádi bychom vás zároveň u pří­ležitosti našeho malého jubilea vyzvali k ještě těsnější spolupráci, aby se tak co nejdůsledněji naplnilo poslání Záběru jako časo­pisu filmového diváka. REDAKCE & pRíjEPfNÉ předvánoční odpole­dne . strávní důchodci OŘ ČSF, které pro ně uspořádal závodní výbor. Byli mezi nimi i ti, kteří stáli ,u kolébky naší znárodněné kinematografie, a ak­tivně se podíleli na její přípravě již v ilegalitě. Na závěr setkání,obdrželi od závodního výboru vánoční dárky a byl jim předveden jeden z filmů jejich mládí' — Španělská vyzvědač­­ka. ■ ZA ROLI Isajeva-Stirlitze udělila Rada ministrů ruské federace státní cenu RSFSR známému herci, i u nás velmi populárnímu Vjačesiavu Ticho­­novovi, který ve svých 48 letech do­sud vytvořil téměř 30 filmových po­stav. • NEDÔVERUJ! SNAD američtí herci filmu? Nebo mají strach, že na stará kolena už nebudou stačit se svým uměním požadavkům režisérů? Lec­cos se zdá tomu nasvědčovat, neboť po Paulu Newmaovl, který si v Hol­lywoodu zařídil restauraci, oznámil před nedávném další z velkých ame­rických herců, že hodlá investovat své peníze do podniku tohoto druhu. Jde o Buřta Lancastera, který nachá­zí stále menší uplatnění v americkém filmu a který si chce v nejbližší do­bi v Hollywoodu otevřít útulnou hos­půdku. O S NESPORNĚ ZAJÍMAVÝM nápa­dem přišli ve Francii tři režiséři, kte­ří se rozhodli natočit film Z dějin jednoho národa. Režisér Frangois Ba­­rat si vybral část, v níž hodlá evoko­vat První císařství, a to na podkladě prohlídky památek z oné doby, ,ež v Paříži podniká sličná návštěvnice v podobě herečky Nicole Hissové, jež se tak zároveň s diváky seznamuje s projevy napoleonského militarismu. Období Velké francouzské revoluce věnuje pozornost režisér Vincent Nor­den, který v portrétu revolucionáře Graccha Babeufa (hraje ho Sami F.raye) vykreslí postavu — .jak pro­hlásil — komunisty, který předběhl dobh. Konečně režisér Joel Farges se zamyslí ve svém filmu nad Pařížskou komunou a jejím významem. V jeho části této historické trilogie bude hrát Brigitta Fosseyová. 9 O ROBERTU REDFORDOVI je zná­mo, že si pečlivě vybírá filmy, v nichž má hrát. To znamená, že předem vá­ží hodnotu námětu a scenáristick.^ho zpracování a teprve potom pronese své ano. Častěji ovšem řekne ne, jako například to učinil v případě nabídky na natáčení snímku Super­man. Prohlásil scénář za tak „nejap­ný“, že ani vyhlídka na pohádkový honorář ve výši dvou miliónů dolarů plus desetiprocentní podíl na zisku nezměnila jeho negativní rozhodnutí. Což prý uvítali další adepti na tuto roli, totiž Buřt Reynolds a James Caan. • DALŠÍ REŽIJNÍ prací polského fil­maře Andrzeje Wajdy bude převod divadelní inscenace pro potřeby ma­lé obrazovky. Jde o hru Zemřelá tří­da, kterou s úspěchem uvádí v režii Tadeusze Kantora varšavské divadlo Crivot-2, Wajda se ve své realizaci přidrží půdorysu hry, kterou však rozšíří o tři důležité scény, jež se mají odehrávat v exteriéru. • AMERICKÁ HERECKÁ Debbie Rey­­noldsová, která kdysi excelovala v hudebních komediích a westernech (Zpívání v dešti rež. Kellyho a Jak byl dobyt Západ rež. Hathawaye a Forda), měla v poslední době tak málo práce ve filmových ateliérech, že se rozhodla pro divadlo. Nicmé­ně ani na prknech, jež znamenají svět, neměla tato čtyřiačtyřicetiletá umělkyně ^pražádný úspěch, a tak zanechala i této kariéry. • ZNÄMÄ DVOJICE dokumentarístů z NDR, Annelie Thorndikeová a An­drew Thorndike, dokončila barevný dokumentární snímek Starý nový svět a už se chystá na další prácí. Během roku 1977 chtějí Thomdikeovi natočit společně se sovětským reži­sérem Igorem Besarabcvem film, kte­rý by se v co nejširších souvislostech zabýval vzájemnými styky Sovětského svazu a Německé demokratické re­publiky. Snímek se má jmenovat SSSR—NDR a výrobně se na něm bude podílet moskevský Centrnauč­­film a Dokumentární skupina 87 ze studia DEFA. • ELDAR ŠENGELAJA dokončuje v ateliérech Gruziafilmu snímek Sama­­nišviliova macecha. Autorem předlo­hy je klasik gruzjpiské literatury Da vit Kldiašvili (1862—1931). Původem ze šlechtické rodiny a předurčen k vojenské kariéře, začal Kldiašvili v roce 1890 psát, zanechal vojenské kariéry a věnoval se literatuře. Ve svých četných povídkách a romá nech, z nichž Samanišviliova mace­cha patří k nejznámějším, popisuje, často s ironickým nadhledem, rozpad statkářské aristokracie své země. Eldar Šengelaja využil právě oněch ironických motivů a koncipoval svůj film jako komedii, která se s úsmě­vem dotýká trpkých skutečností. • CO SE ASI přihodí muži, který se jednoho dne setká s ženou, již pova­žoval za mrtvou? Nejde pochopitelně o ženu, k níž měl jen povrchní vztah, spíše naopak. Znamenala pro něho kdysi velmi mnoho, ale po jejím zmi­zení si uspořádal život po svém — a nyní se zdá, že dojde k nečekanému konfliktu. Takový je základní dějo­vý obrys nového filmu, který připra­vuje režisérka Nadine Trintígnanto­­vá. Režisérka prohlásila, že ještě ne­ví, kdo bude hrát hlavní mužskou roli, ale její manžel Jean-LOuis Trin­­tlgnant to prý určitě nebude. 9 PROBLÉMY DVOU mladých sester, které se rozjely k Balatonu, aby tu v příjemném prostředí strávily prázd­niny, líčí ve svém druhém celovečer­ním snímku madarský režisér István Dárvay. Tak jako ve svém režijním debutu Cesta do Anglie, dal i ve fil­mu Sestry režisér Dárvay příležitost dosud neznámým hercům. Hlavní žen­ské role ztělesňují Márta Himmerová a Eszter Bodnárová, které tu dostá­vají poprvé velkou hereckou příleži­tost. • JEAN ROCHEFORT je hlavním pro­tagonistou nového filmu režiséra Pier­­ra Laryho Čert ve škatulce, jehož na­táčení právě probíhá. Rochefort tu hraje úředníka, který je po letech náhle propuštěn, podle jeho názoru neoprávněně. Brání se svérázným způsobem. Rozhodne se výpověd ne­přijmout, závod neopustit, prodlévat dnem i nocí v kanceláři a při tom držet hladovku. Herecky Rocheforto­­vi v tomto souboji s neúprosným šé­fem pomáhají Michel Lonsdale, Anouc Ferjacová, Micheliné Presleová, Dominique Labouriérová a Bernard Haller. 9 DĚJIŠTĚM NOVÉHO francouzského filmu Modré údolí, který připravuje režisér Jean-Charles Tacchela, je kou­zelný kraj Haute Provence, kam za­jíždějí bohatí Pařížané trávit dny vol­na. Dívají se na tento civilizací jen velmi málo dotčený kraj jako na za­pomenutý ráj a neuvědomují si, že tu žijí lidé, kteří si musí tvrdě vydě­lávat na živobytí. A právě ze střetnu­tí jednoho z rekreantů — jímž je ovšem půvabná Pařížanka v podání Brigitty Fosseyové — s vesničany vyrůstá dramatický konflikt filmu, který bude mít podle režisérova vy­jádření vedle stránek vážných i mno­ho rysů komických. • DlVKA ŠITÁ BÍLOU NITI — tako­vý je titul nového francouzského fil­mu, na němž pracuje režisér Michel Lang. Hrdinkou je dvacetiletá dívka ze spořádané buržoázni rodiny, kte­rá několik dní před svatbou zahyne při pouličním neštěstí. Je oplakává­na celou rodinou jako vzorná dcera a vzácná bytost. Jen její mladší ses­tra, třináctiletá Beatrice, nesdílí ten­to názor a začne zkoumat minulost zesnulé Kláry, až objeví — spolu s režisérem — její pravou tvář. Pro roli Kláry si režisér Lang vybral France Dougnacovou, jež vytvořila pozoruhodnou roli mladé jeptišky ve filmu Na špatné cestě, který natočil režisér Jean-Baptiste Rossi. • JULIE CHRISTIEOVA se louči s fil­movou kariérou. V současné chvíli studuje tato sympatická umělkyně práva na univerzitě v Los Angeles a poněvadž — jak několikrát prohlá­sila svým nejbližším přátelům — ji film dával stále méně a méně příle­žitosti a zároveň ji i méně uspokojo­val, rozhodla se věnovat něčemu praktičtějšímu. Doufám jen, prohlá­sila Julie Christieová, že budu mít potom dosti sil, abych odolala poku­šeni znovu se vrátit do filmových ate­liérů. Vím dobře, že by podobný ná­vrat nebyl snadný a já nehodlám v tomto směru už riskovat. 9 ZE TRI SVĚTOVÝCH filmových hvězd, s nimiž italský režisér Ser­gio Leone počítal pro svůj velko­film Stalo se jednou v Americe, zbý­vají už jen dvě. Jean Gabin v listo­padu zemřel a Sergio Leone bude těžko za něho hledat rovnocennou náhradu. Zbývajícími dvěma herci, kteří měli v tomto snímku hrát, jsou Henry Fonda a Robert de Niro, Film má být monumentální historickou freskou o životě amerického konti­nentu. Vzhledem k tomu, že režisér svůj film plánuje už osm let, může ještě nějaký ten měsíc počkat, až na jde náhradu za Jeana Gabina. • SOVĚTSKÁ REŽISÉRSKA dvojice Anatolij Vešotko a Natalije Troščen­­kovová pracují na novém filmu, kte­rý se bude jmenovat Kadkin každého zná. Námět k snímku poskytl Pavel Vasiljev svou povídkou Pátá rota. Pro hlavní role si režiséři vybroli Geor­­gije Burkova a Ljudmilu Zajcevovou. • AŽ V KANADĚ — jrochopitelně z finančních důvodů — natáčel reži­sér Benjamin Manaster svůj nový snímek Jocasta. Partnerem Sophie Lorenové, která tu vytvořila hlavní ženskou roli, byl známý americký re­žisér (a občas i herec) John Huston. 9 TANČÍC! JESTŘÁB se bude jmeno­vat nový polský film, na němž pra­cuje režisér Grzegorz Królikiewicz. Námětem filmu jsou morální konflik­ty chudého vesnického chlapce, kte­rý se vypracoval na ředitele velké­ho podniku. Námět k filmu poskytla povídka spisovatele Juliana Kawalce. hlavní roli vytváří Franciszek Trze­­ciak, mající za partnerky Beatu Tys­­kiewiczovou a Beatu Wgdrychowiczo­­vou. 9 ŽE PRODUCENT Dino de Lauren­tiis rozumí obchodu, o tom Jsme se mohli přesvědčit už mnohokrát. Na posledy však přímo exemplárně při světové premiéře nové verze filmu King-Kong v polovině prosince minu lého roku, pro niž si tento podnika­vý obchodník kromě obrovské řekla my objednal 2200 kopií, aby film mohl být zároveň uveden v co nej větším počtu západních kin. 9 AMERICKÝ REŽISÉR Sam Peckin­pah připravuje nový film, který se bu­de jmenovat Železný kříž. Herecké obsazení bude velmi atraktivní, ne­boť v hlavních rolích se objeví Sen­ta Bergerová, jejímiž partnery budou James Cobum, Maximilian Schell a James Mason. • KVALITA ITALSKÉ KINEMATOGRA­FIE v poslední době upadá, konstatu­je v obsáhlém článku, který otiskl newyorský týdeník Variety, prezident svazu italských filmových kritiků Giovanni Grazzini. Nepříznivý vývoj se projevuje mj. v nižším počtu na­táčených filmů. Například v roce 1972 vzniklo v italských ateliérech 280, ale loni už jen 198 snímků. Ještě výrazněji klesl v témže časovém ob­dobí počet koprodukcí — ze 128 na 54. Poměrně stabilní návštěvnost — loni přišlo do italských kin 520 mi­liónů diváků, jen o 24 miliónů méně než v roce 1974 — pomáhají udržo­vat spíše atraktivní zahraniční fil­my než zajímavá díla domácí produk­ce. Do budoucna, podle mínění G. Grazziniho, nepříznivě ovlivní posta­vení italského filmu ve světě i to, že v poměrně krátkém čase ztratil vynikající tvůrčí osobnbsti, jakými by­li Pietro Germi, Vittorio de Sica, Pier Paolo Pasolini či Luchino Visconti. Prezident svazu italských filmových' producentů Mario Cecchi Gori při­pouští, že vinu na současné situaci nesou zčásti i producenti, a to zejmé­na tím, že nepracují podle pevného programu, ale převážně improvizují. K tomu je často nutí nynější neutě­šené ekonomické poměry v Itálii: roste tlak na natáčení snímků vý­robně méně nákladných a slibujících rychli návrat vložených prostředků 1 s patřičným ziskem. • PŘEDNÍ AMERIČTÍ filmoví umělci Francis Ford Coppola, Candice Berge­­nová a další, kteří v loňském roce jako členové oficiální hollywoodské delegace navštívili Kubu, protestovali u ministerstva zahraničí proti tomu, že delegaci kubánských filmových tvůrců byla znemožněna účast na fil­mové výstavě, pořádané koncem břez­na v Los Angeles. 9 AMERIČTÍ REŽISÉŘI mají mnohem snadnější práci ve srovnání s jejich francouzskými kolegy v tom, že ve Spojených státech jsou mnohem kva­litnější scenáristé než ve Francii, ří­ká francouzský režisér a uznávaný znalec amerického filmu Frangois Truffaut. Pokud jde o tematickou skladbu současné filmové produkce v USA a jejf výrazové prostředky, Truffaut ostře odmítá argumentaci některých amerických kritiků, že demonstrace násilí ve filmu může prý odradit lidi od toho, aby se sami dopouštěli násilí. Truffaut rovněž od­mítá vlnu nostalgie, kterou vyvolávají některé americké filmy z poslední doby a za přímo skandální pokládá takové filmové projekty, jako je „ná­vrat“ King Konga. 9 WESTERN pro malé diváky reali­zuje Studio malých forem v Lodži, kde vstupuje do závěrečné fáze na­táčení celovečerního loutkového fil­mu Coralgol kovbojem. Vedle tohoto sympatického medvídka uvidí tu děti dobrodružství z Divokého západu, kterými prochází lehkovážný myšák Hekter a rozvážný Kruk. Film reží­ruje Tadeusz Wilkosz, kovbojské pís­ničky složil Michel Defay. • AUTENTICKÝ KRIMINÁLNÍ případ, který se udál v roce 1969 v Austrá­lii, poslouží italskému režisérovi Mi­­chelangelu Antonionimu jako námět pro jeho nový film. Antonioni, který v poslední době pracuje převážně mimo Itáli, bude j tento film natá­čet v cizině, to jest v Austrálii, kde se mu z oficiálních i filmařských míst dostalo všemožné podpory. Cenu Křišťálový motýl, kterou MNV v Českých Budějovicích udělil v rámci S. ročníku Festivalu dětských filmů českoslevensko-sovětskému koprodukční­­mu filmu Borisek — malý seržant za umělecké kvality a s přihlédnutím k výchovnému působeni tohoto díla, převzal 20. prosince 1976 od ředitele čs. Filmového ústavu dr. Slavoje Ondrouška a za přítomnosti Marcely Pitter­­mannové, zástupkyně dramaturgické skupiny Oty Hofmana, spoluautor scé­náře, ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov s. Ludvík Toman Snímek: Josef Janoušek

Next