Zábĕr, 1981 (XIV/1-26)

1981-01-09 / No. 1

ZDENA HADRBOLCOVÄ, populární divadelní, filmová a televizní herečka, jež se v poslední době na některých inscenacích podílí i autorsky, hovorí o sve práci i o svých láskách na 8. straně tohoto čísla Záběru Snímek: František Bednář NOVÁ MARLENE DIETRICHOVÁ? Jmenuje se Hanna Schygullová a my ji v rámci zimní části filmového festivalu pracujících máme možnost vidět ve filmu režiséra Rainera Wer­nera Fassbindera Manželství Marie Braunové. Patří k stálým spolupracov­nicím tohoto významného západoně­­meckého režiséra, který si u ní váží její herecké citlivosti, s níž vytváří složité postavy žen, žijících bohatým vnitřním životem. Tomu, koho poněkud překvapí ne­­německy znějící hereččino jméno, prozradíme, že je polského původu a že se v roce 1943 narodila v Kato-vících. Měla velice ráda svého otce a z úcty k němu si ponechala původní jméno a nezvolila pseudonym. „Nikdy jsem ani nepomýšlela na to, že bych měla změnit jméno, i když zní velmi cize pro německého diváka.“ Od dět­ství mifovala divadlo a její sen se uskutečnil, když mohla vstoupit v Mnichově do herecké školy a když se pak mohla stát členkou místní scény Action Theater. Zde už Hanna Schygullová nepůsobí z velíce pro­zaického důvodu: divadlo bylo před časem úředně zavřeno a tento poli­cejní zásah dává sdostatek tušit o jakou scénu šlo. Ještě za studií si mladé a půvabné adeptky herectví po­všiml režisér Fassbinder, Tehdy ovšem nebyl -zdaleka ještě známým filmařem, nýbrž spolužákem a kole­gou H. Schygullové, s níž ostatně později hrál v Action Tlieater. Hanna Schygullová hrálá v něko­lika Fassbinderových filmech — na­příklad v Hořkých slzách Petry von Kantové a v Třetí generaci — ale největšího úspěchu dosáhla v jeho p.episu známého románu Theodora Fontana Manželství Effi Briestové. Na tuto roli se velice těšila a velmi poc­tivě se na ni připravovala. Když film natáčela, říká Schygullová, nežila svůj život, ale život hrdinčin. Tvůrčí zá­žitek byl pro herečku tak silný, že musela na delší čas přerušit hereckou práci. „Tak dokonale jsem byla uzav­řena v postavě, kterou jsem vytvořila. Měla jsem strach z nových rolí a měla jsem dokonce pocit, že celá má příští herecká kariéra je. ohrožena. Musela jsem se prostě opět najít, uvést do souladů sebe a okolní svět. Uložila jsem si přísnou životní i hereckou disciplínu, hodně jsem se stýkala s dětmi, které jsou velice bezprostřed­ní, a za čas jsem byla připravena. Při­pravena vytvořit titulní postavu ve filmu Manželství Marie Braunové.“ Při hodnocení její herecké práce se nejednou v tisku objevila narážka na hereččinu podobnost s Marlene Diet­­richovou. Nelze předpokládat, že by Fassbinder byl ovlivněn novináři nebo že by čekal až na jejich „upozorně­ní“, leč jisto je, že si Hannu .Schy­­gullovou vybral za titulní představi­telku nové verze filmu Modrý anděl, v němž kdysi Marlene Dietrichová slavila triumfy a který jí otevřel ces­tu do světa. Schygullová hrála i ve Fassbinderově snímku Lili Marlene, věnovaném známé německé písni z druhé .světové války, kterou — po­dobně jako naši polku Škoda lásky — zpívali vojáci na obou stranách fron­ty. Stejně tak si Fassbinder na svou bývalou kolegyni a oblíbenou inter­pretku vzpomněl při natáčení tele­vizní podoby známého Döblinova ro­mánu Berlín, Alexandrovo náměstí. Román byl už jednou zfilmován, v roce 1931 režisérem Pielem Jutzim, který ovšem bohatě členěný děj mu­sel velmi redukovat a soustředil se v podstatě jen na několik hlavních motivů. Fassbinder měl ve čtvrnác­­tidílném televizním seriálu pocho­pitelně mnohem více místa, aby se mohl románem zabývat hlouběji a aby mohl věnovat mnohem více místa at­mosféře města v posledních letech před nástupem fašismu. Kromě Mod­rého anděla připravuje Fassbinder natáčení kdysi módního románu ital­ského spisovatele erotických příběhů Pitigrilliho — Kokain — v němž prav­děpodobně bude hrát 1 Hanna Schy­gullová. ■ Hanna Schygullová v nové verzi Modrého anděla Snímek: archív Kčs 1,20 ROČNÍK XIV. 9.1.1981 ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA NOVÉ PODNĚTY A ÚKOLY PRO NAŠI FILMOVOU TVORBU V uplynulém roce 1980 jsme na pracovním aktivu vzpomenuli 35. výročí znárodnění naší kinemato­grafie. Při bilancování výsledků práce za uplynulé období, přede­vším za posledních pět let, jsme mohli s uspokojením konstatovat, že se naše znárodněná kinemato­grafie dobře rozvíjí, jenom v roce 1980 vytvořili naši filmoví tvůrci a ostatní pracovníci Filmového studia Barrandov, Slovenské fil­mové tvorby, Krátkého filmu a Filmového studia Gottwaldov 50 celovečerních filmů pro kina, té­měř stejnou metráž různých fil­mových programů v zakázce pro Čs. televizi a další objednatele, včetně zahraničních a na 1800 fil­mů různé, především krátké me­tráže, včetně filmů animovaných. Mezi těmito filmy byla řada vyni­kajících, které upoutaly naše di­váky a získaly též různá ocenění na zahraničních festivalech a pře­­h'ídkách. Za pět uplynulých let zhlédlo různá filmová představe­ní v systému kin národních výbo­rů, ministerstev národní obrany a vnitra, v klubových zařízeních ROH na závodech i v rekreačních oblastech na 500 miliónů diváků. Naše filmová díla reprezentovala s úspěchem naši socialistickou vlast v různých částech světa. Ne­sporně byl vykonán veliký kus pozitivní práce. Lidové přísloví říká, že kdo hic nedělá, nic nezkazí. A bylo by sku­tečně napodiv, kdyby se v naší práci neobjevovaly problémy a ne­dostatky. V souladu se závěry 18. zasedání ÜV KSČ a projevem s. G. Husáka jsme stanovili hlavní smě­ry činnosti celé kinematografie, a to jak v předsjezdové kampani až do XVI. sjezdu KSČ, tak do konce r. 1981 a na celou příští sedmou pětiletku. Vycházíme v našich vý­hledech do budoucna z toho, co jsme zatím dosáhli. Shodli jsme se na tom, že nebudeme naši filmo­vou tvorbu dále rozvíjet z hledi­sek kvantitativních, ale že nyní hlavní pozo'haost budeme ještě ve větší míře věnovat problémům kvality. V oblasti hrané tvorby to znamená prohloubit a odborně zkvalitnit práci nad literární před lohou. Vycházíme z toho, že dra maturgie bude muset pracovat s větším okruhem autorů a s vět­ším předstihem. Bude nutno kva­litněji vypracovat roční i dlouho­dobější předpoklady ke skladbě dramaturgických plánů, především v největším podniku filmové tvor­by. ve Filmovém studiu Barrandov. Bude nutno daleko odpovědněji již v počátečním stadiu vybírat a hod­notit nosnost a společenskou po­třebu jednotlivých témat. První organizační i kádrové předpokla­dy k tomu byly učiněny na sklon­ku minulého roku 1980. Další kon­cepční a kvalitativní podněty si vyžaduje i naše dokumentární tvorba-všech druhů, především vě­decký, populárně vědecký i kla­sický politicko - propagandistický film publicistický. Týká se to z to­hoto pohledu i našeho filmu animovaného, chceme-li, aby si udržel vynikající světovou úroveň i nadále. Řadu úkolů bude třeba postupně řešit v oblasti kulturně politické práce s filmem v distri­buci. Bude nutno přijít s novými pohledy, podněty a opatřeními jak pokud jde o vlastní výběr zahra­ničních filmů, tak celkové nasa­zování filmů do kin. Stále nemá­me na úrovni dořešeny problémy filmové propagace a koordinace činnosti s národními výbory, spo­lečenskými organizacemi a rov­něž s programováním uvádění fil­mů v televizi. Rozpracování úkolů do období po XVI. sjezdu KSČ se týká rov­něž všech dalších činností naší ki­nematografie. Chceme soustavnou a kvalitní prací dosahovat dalších pozitivních výsledků' v oblasti ke­­merčních a nekomerčních styků se zahraničím. Zajistit dobrou re­prezentaci na všech důležitých mezinárodních filmových akcích, kterých se zúčastníme. V roce 1981 půjde především o důstojnou reprezentaci na XII. MFF v Mosk­vě. Další závažné úkoly nás če­kají v oblasti rozvíjení filmové teorie a kritiky, publikační čin­nosti, aie i kádrové práce a péče o naše pracující a rovněž v ob­lasti materiálně technického a ekonomického zabezpečování veš­keré naší činnosti apod. Dotkl jsem se jenom někt-erých hlav­ních úkolů, které budeme v příš­tím období řešit a zajišťovat je­jich realizaci. Jsem přesvědčen, že v kolektivní spolupráci všech tvůr­čích i ostatních pracovníků čš. filmu, v úzkém dorozumění se Sva­zy dramatických umělců, spisova­telů, odborovými svazy a celého ROH a ostatních společenských orgánů a organizací, pod vedením naší Komunistické stranv Česko­slovenska. se nám bude dařit vy­pořádat se i s úkoly, které nám uloží XVI. sjezd KSČ. Dr. JlRI PURS, ústřední ředitel Čs. filmu Záběr z filmu Děti zítřků, který ve Filmovém studiu Gottwaldov natočil k 60. výročí založení Komunistické strany Československa režisér Radim Cvrček Snímek; Otto Kamenský járiidní iiměiec Vladimír Menšík a zasloužilý umělec František Filipovský jako průvodci střihového filmu Jak se dělá smích, který byl natočen k 35. vý­ročí znárodněni ěazli—Uva—hŕ (režii měl Aleš Dospívá) Snímek: Jan Kuděla Zasloužilá umělkyně Jana Brejchová ve filmu režiséra Jaromila Jireše Útěky domů Snímek: Jan Kuděla

Next