Zábĕr, 1985 (XVIII/1-26)

1985-01-15 / No. 1

LEDNOVÉ PREMIÉRI m 1 ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ — Kriminální komedie z dílny Ladi­slava Smoljaka a Zdeňka Sverá­­ka o tom, jak policejní inspektor a jeho mladý pomocník pátrají v C. K. monarchii ,po zmizelém to­várníkovi. Režie Ladislav Smoljak. VŠICHNI MAJI TALENT — Český hudební film režiséra Zdenka Flídra o problémech kolem Čin­nosti dětského folklórního soubo­ru. SLADKÉ STAROSTI — O strastipl­ných láskách svérázného cukráře vypráví slovenský snímek režiséra Juraja Herze. TRI CHLAPI V CHALUPĚ — Obno­vená premiéra situační komedie, režiséra Josefa Macha o třech ge­neracích svobodných mužů rodi­ny Potůčkových. V hlavních rolích uvidíme Lubomíra Lipského, Jana SkopeCka a Ladislava Trojana. DOPADENÍ — Kriminální příběh ze současnosti o pátrání po čle­nech zločinecké bandy. Podle sku­tečná události snímek natočil so­větský režisér Mukadas Machmu­­dov. HOKEJ JE TVRDÁ HRA — Ve stu­diu Mosfilm vznikl snímek se sportovní tematikou, který nahlí­ží nejen do tréninkového zákuli­sí hokejového týmu, ale zachycu­je i problematiku mezilidských vztahů. Režie Andrej Razumuvskij. RYS NA STOPĚ — Sovětský sní­mek režiséra Agasi Babajana je volným pokračováním filmu Cesta nezištné lásky a vypráví další do­brodružné příběhy ochočeného ry­sa a jeho přátel ze sibiřské tajgy. BAR TITANIC — O tom, jak ovliv­ní osudy barové kapely politický atentát, vypráví bulharský film. Režisér Ivan Dobčev. AUTOPOHÁDKY — Podle stejno­jmenné knihy Jiřího Marka natočil režisér Erwin Stranka fantastic­kou komedii o pohádkových byto­stech mezi současnými automobi­listy. Film vznikl v produkce NDR. PENZIONÁT PANÍ LATTEROVÉ — O životě v dívčím penzionátu na počátku století vypráví polský historický film, který na motivy novely Boleslawa Pruse natočil režisér Stanislaw Rozewicz. ČETNÍK A ČETNICE — Mezi popu­lární četníky ze Saint Tropez nás opět zavádí francouzská veselohra režiséra Jeana Giraulta. JAK SE VÁM TO LÍBILO? — Do­mnělá manželská nevěra — to je téma komedie produkce NSR. Re­žie Rolf von Sydow. Čaroděj ze země oz — japon­ský kreslený snímek o cestě děv­čátka do kouzelné země. Film na­točil režisér Fumihiko Takajama podle pohádkové knížky L. Fran­ka Bauma. BOLWIESER — Ve třicátých le­tech se odehrává drama manžel­ské nevěry a žárlivosti. Film je posledním dílem západonšmecké­­ho režiséra Rainera Wernera Fassbindera. NA ZLATÉM JEZEŘE — Katharine Hepburnová a Henry Fonda, vyzna­menaní Oscary za nejlepší herec­ké výkony v americkém psycholo­gickém filmu o společné dovolená starších manželů na pozadí krás­né přírody. I. B. S DUVĚROU A OPTIMISMEM DO PLNĚNI ÚKOLÜ POSLEDNÍHO ROKU 7. PĚTILETKY (Pokračování ze str. 1/ nosti, aby mohl tvořit, rozvíjet a uvědoměle uplatňovat své schop­nosti a vědomosti, to je hlavní výsledek naší socialistické cesty, hlavní vymoženost socialistické­ho zřízení, naše největší hrdost. Sdělovací .prostředky a umělecká fronta by měly zejména tomuto tématu věnovat pozornost, usilo­vat o jeho pravdivé, přesvědčivé vyjádření. Tento nabádavý podnět s. Hu­sáka jistě zaujme všechny pra­covníky naší kinematografie. Tím spíše, že rok 1985 je pro nás, fil­mové pracovníky Československa, obzvláště důležitý také proto, že koncem srpna a počátkem září budeme vzpomínat 40. výročí zná'­­rodnění naší kinematografie. souvislosti s tímto výročím je tře­V ba opětovně podtrhnout, že u nás v prvních okamžicích nastolení nové lidově demokratické vlády po skončení II. světové války se věnovala mimořádná pozornost filmovému oboru a umění vůbec. A jestliže kinematografie byla znárodněna jakožto vůbec první odvětví v čs. národním hospodář­ští, bylo to proto, že si všichni odjiovědní pracovníci, především vedoucí představitelé Komunistic­ké strany- Československa, uvědo­movali, že nejde u nás jenom o to, provést znárodnění v' oblasti národního hospodářství, ale že jě nutno uskutečnit také revoluci v myslích lidí, ovlivnit rozhodují­cím způsobem myšlení, výchovu i morální hodnoty člověka, který má budovat novou společnost. Ki­nematografie v dané etapě sehrá­vala důležitou roli, protože jakož­to syntetické umění v sobě slu­čuje různé prvky a má široké možnosti v masovém měřítku zprostředkovat ideje a názory v uměleckém zpracování nejširším vrstvám diváků, nejširším vrst­vám pracujícího lidu. A toto její základní poslání má platnost i v současné době. Všechny tyto skutečnosti vzpo­mínané při nástupu do roku 1985 nás vedou k tomu, abychom od prvního okamžiku přistupovali s největší odpovědností ke všem úkolům, ať je to další rozvíjení oblasti tvorby s dalším zaměře­ním na řešení problémů součas­ného hrdiny a současného téma­tu, ať je to oblast krátkometrážni a dokumentární tvorby, ať je to řada úkolů v oblasti kulturně po­litické práce s filmem vyřešením její organizace, propojením mezi jednotlivými články řízení a sítě kin apod. Bude nutno velmi peč­livě zajistit celou přípravu pro­mítání filmů v souvislosti s výz­načnými jubilei, o kterých bvla už řeč, především pokud jde o 40. výročí osvobození Českoslo­venska Sovětskou armádou a ná-< vazně na to potom 40. výročí zná­rodnění naší kinematografie. měsíci dubnu se uskuteční bilanč­V ní Festival českých a slovenských filmů celovečerní tvorby v Praze a krátkometrážni tvorby v Čes­kých Budějovicích. Bude uspořá­dán další ročník Filmového festi­valu pracujících a řada dalších náročných akcí. V rámci zhodno­cení 40 let znárodněné kinema­tografie bychom chtěli provést bilanci období znárodněného fil­mu s vytyčením dalších úkolů pro příští údobí. Stojí tedy před námi řada náročných úkolů ve všech úsecích filmové práce. Jsem přesvědčen, že jestliže všichni pracovníci naší kinemato­grafie budou přistupovat s opti­mismem a odhodláním k plnění našich dalších úkolů, podaří se nám je úspěšně splnit. Dr. J. PURŠ, ústřední ředitel Čs. filmu KDO TO Ví, ODPOVÍ Ml NA OTÁZKU, CO JE ANKETA Jak uvádí Ilustrovaný encyklo­pedický slovník, vydaný naklada­telstvím Academia v roce 1930, anketa je sociologická technika sběru údajů dotazníkovým šetře­ním; při anketě se využívá např. hromadných sdělovacích prostřed­ků (anketa novinová, rozhlasová, televizní) k zjišťování názoru ur­čitého okruhu lidí na různé otáz­ky — srovnej: I. díl, str. 87. I Ústřední půjčovna filmů již tradičně koná průzkum mezi divá­ky s cílem zjistit, která naše he­rečka a herec je v daném roce nejoblíbsnější u publika a v tomto snažení ji účinně pomáhají filmo­vé časopisy Kino a Záběr. V loň­ském roce byla tato anketa vy­hlášena v rámci letní části Filmo­vého festivalu pracujících již po­jedenácté a jak byla vyhodnoce­na, vám sdělí odborník na ankety i na slovo vzatý, pracovník ÜPF Radko Hájek. Dostali jsme 42 000 odpovědí a mohu vám říci, že se zpracováním byla spousta práce. Začali jsme v červnu, kdy nám došly první od­povědi a skončili jsme v říjnu. Možná to bylo dáno i tím, že jsme tentokrát změnili způsob ankety. Neposkytli jsme respondentům ,nabídkový’ seznam jmen a necha­li jsme jejich vkusu plný prostor. Zkrátka, snažili jsme se neovliv­nit jejich volbu, protože už víme, že i abecední pořádek může ně-které herce zvýhodnit a jiné po­škodit. Z čeho tak soudíte? Ohlédneme-li se zpět za uplynu­lými ročníky je zřejmé, že sošku pro vítěze od keramika lana Ku­­tálka si odnesli většinou Iherci z první poloviny abecedy. Mnozí z hlasujících asi neměli trpělivost pročíst zmíněný seznam až do konce a nejvíc na to dopláceli herci (muži) na posledních dva­ceti místech, neboť jejich výčet následoval až za herečkami. Může za to opravdu jen abece­da? Ne, to netvrdím, ale určitě se pod tím ,podepsala’. Co tedy nejvíce ovlivňuje volbu těch dvou „nej“? Není to dáno jen .frekvencí’ je­jich obsazování ve filmu a v tele­vizi, ale i charakterem rolí. Divá­ci samozřejmě preferují sympaťá­ky. Dále je to úspěšnost filmů či televizních pořadů u diváků a ko­nečně důležitá je i skutečnost, zda herec či herečka ztělesňují určitý, divákům sympatický a ne­měnný typ. Zase to mohu doku­mentovat na příkladu Miloše Ko­peckého. Dokud hrál .padouchy’ — viz Limonádový Joe, zůstával spíš v pozadí. Pak stačila role doktora Štrosmajera, která ovliv­nila i jeho další obsazování do po­stav vtipných doktorů — nejen medicíny — s životní zkušeností (např. Causa Králík apod.) a Mi­loš Kopecký se od té doby umisťu­je trvale v první desítce. Konečně nelze pominout ani fakt respon­dentů samých, jsou to především mladí lidé kolem dvaceti let, kte­ří mají film rádi. Takže je to tak trochu loterie? Loterie ani ne, ale jedno je jas­né, že popularita není vždycky v rovnováze s hereckým mistrov­stvím. Anketa o nejpopulárnější hereč­ku a herce roku ’84 je uzavřena, co říci o té nastávající? Především nám s ní pomůže slo­venský časopis Film a divadlo a tak se nepochybně okruh respon­dentů zase rozšíří. Jenže ... naší anketě chybí název. Tak jsme se rozhodli, že když na to nestačíme u nás, vyhlásíme konkurs... Zač­něte už teď přemýšlet. A o výsledcích loňského hlaso­vání se dozvíte v příštím Záběru. Připravila: MILICA ZDRAŽILOVÁ Ceny pru vítěze ankety vytvořil Jan Kutálek Snímky: Martin Röder ■ DESÁTÝ mezinárodní filmo­vý festival se koná od 3. do 17. ledna v Dillí. V soutěži se před­staví film režiséra národního u­­mělce Jiřího Sequense Hořký pod­zim s vůní manga, který vznikl v čs.-indicko-švýcarské koprodukci. Naše kinematografie je zastoupe­na i v informativní sekci, kde bu­dou promítány filmy Neúplné za­tmění. Tisícročná včela a Upír z Feratu. V soutěži krátkých filmů se divákům představí z čs. pro­dukce snímky Blanenská umělec­ká litina, Vzpomínky s barvou zla­ta, Česká filharmonie a Black and white. V rámci festivalu probě­hnou akce Mír a odzbrojení Umění a umělci, v jejichž progra­a mu se také objeví naše krátké fil­my. Organizátoři letos kladou mi­mořádný důraz na pokrokovou la­tinskoamerickou kinematografii, jíž je věnována samostatná pře­hlídka. Festivalu v Dillí se účast­ní delegace, kterou vede ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš a jejímiž členy jsou mj. režisér ná­rodní umělec Jiří Sequens a he­rečka Jana Sulcová. ■ NAŠE FILMY na festivalech — Od 14. do 22. prosince se konalo v Cannes již XIV. mezinárodní set­kání filmu a mládeže. Jeho účast-níci zhlédli z československé tvor­by filmy Dneska přišel nový kluk režiséra Vladimíra Drhy a Zánik samoty Berhof, za který byl jeho režisér oceněn na letošním XXIV. MFF v Karlových Varech jednou ze dvou Velkých zvláštních cen. Do hlavní soutěže VII. MFF v Gö­­teborgu, který se koná od 29. led­na do 3. února, byly přihlášeny Kachyňovy Sestřičky. ■ VE DNECH 9.-23. listopadu probíhal v Chicagu XX. meziná­rodní filmový festival. Také zde bylo úspěšné pražské studio Krát­ký film. Zlatou plaketu si odvezl animovaný snímek režiséra Pavla Koutského Navštivte Prahu, Stří­brnou plaketu film režisérky Vlas­ty Pospíšilové Paní Bída, čestné uznání získaly filmy Veselé váno­ce aneb Karlíkovo, zimní dobro­družství (režie Ilja Novák), Pu­sinka (r. Zlatica Vejchodská) a Setkání třetího druhu (r. Milan Peer). ■ REŽISÉR Juraj Herz natáčí po­dle scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové film Zastihla mě noc, je­hož námětem jsou životní osudy novinářky Jožky Jabůrkové. Hlav­ní roli vytváří Jana Řiháková, 16. ledna se koná v kině Světozor slavnostní premiéra filmu národního uměl­ce Jaroslava Balíka Atomová katedrála u příležitosti 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a celostátního zahájení Filmového festi­valu pracujících — zima ’85. Druhý den — 17. ledna — opět v kině Světozor se koná slavnostní premiéra filmu režiséra Jiřího Svobody Zánik samoty Ber­­hof, která je pořádána u příležitosti 40. výročí osvobození a zahájení FFP — zima ’85 v Praze. Začátky obou slavnostních představení jsou stanoveny na 18 hodin. — Snímek barrandovského fotoreportéra Jaroslava Trousila z filmu Atomová katedrála připomíná, že hlavní postavu tohoto filmu — ing. Hlavá­če — vytvořil Jiří Krampol (na snímku se svým filmovým synem, kterého hraje Pavel Kříž). ZÁBĚR, ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA, ročník osmnáctý. Vydivá ústřední ředitelství Cs. filmu v nakladatelství Panorama Praha. Tiskne Mír, novinářské závody, n. p., závod 4, Praha 1, Václavské ná městí 38. Vychází čtrnáctidenně. Šéfredaktor: Stanislav Bensch. Redaktoři: Ivana Benešová, Jiří Cieslar Zuzana Horešcvská. Výtvarný redaktor: Petr Lander. Sekretářka redakce: Zuzana Poláková. Re­dakční rada — předseda: prof. dr. Miroslav Hladký, členové: Stanislav Bensch, doc. dr. Vladimír Cechák, CSc., Lubor Drahota (tajemník), Vladimír Goldman, Jiří Janoušek, Jan Jurka, dr. Petr Koutný, dr. Jaroslav Lhntský. dr. František Marvan, dr. Viliam Paulíny, žasl. umělec (indřich Polák, plk. František Říčka, )aroslav Soukup, prof dr. Vojtěch Trápí, Pavel Turek, Miroslav Zounar. — Adresa re­dakce: 150 00 Praha 5, Smíchov, N Belojsnise B Telefon 54 38 56. Předplatné na rok 31,60 Kčs, na půl roku 15,60, jednotlivá čísla 1,20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objed­návky přijímá každá administrace PNS, pošta a doručovatel Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice a dovnz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu tisku, Kafkova 19, 160 00 Praha 0. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. INDEX 47 802.

Next