Zdravotnické Noviny, červenec-prosinec 1973 (XXII/27-52)

1973-07-05 / No. 27

P předsednictvo Ústřední rady -od­borů schválilo dne 2. 5. 1973 Pokyny ke školení funkcionářů ROH ve školním roce 1973—1974, které po stránce obsahu a organizace výchovy navazuji na systém školení funkcio­nářů v uplynulém učebním období. Upřesňují odpovědnost všeodborových a svazových orgánů v řídící a orga­nizátorské činnosti na tomto úseku a plně uplatňují zásadu soustavné výchovy všech funkcionářů v dlou­hodobém stupňovitém procesu. Nároky na Ideově politickou úro­veň funkcionářů našeho odborového svazu, na jejich teoretické znalosti a zkušenosti vzrůstají úměrně s usku­tečňováním závěrů XIV. sjezdu KSČ a s dalším důsledným prosazováním všech úkolů, vyplývajících z těchto závěrů v péči o zdraví lidu. Úspěšné výsledky ve zdokonalová­ní systému a metod odborové práce a další prohloubeni ideově výchov­ného působeni všech svazových or­gánů a základních organizací ROH jsou v prvé řadě závislé na tom, ja­ká bude věnována péče a pozornost zdokonalování systému školení funk­cionářů našeho odborového svazu. Úkolem všech svazových orgánů Je proto zabezpečit, aby systém vý­chovy funkcionářů byl plně v soula­du s pokyny ŰRO ke školení funk­cionářů a po stránce obsahu i forem školení odpovídal podmínkám a po­třebám odborové práce ve zdravot­nictví a požadavkům na úroveň pří­pravy funkcionářů na výkon funkcí. Ve školním roce 1973—1974 je úko­lem základních organizací ROH a všech svazových orgánů soustředit pozornost na dobudování závodních středisek odborářské výchovy, jejich kádrové a materiální vybaveni. Při zabezpečováni ideologické úrovně všech akcí je třeba prohloubit spolu­práci se stranickými a všeodborový­­mi orgány, zajistit systém řízeni vý­chovy a školení funkcionářů a sledo­vat jeho ideově politickou úroveň a účinnost. Nezbytnou podmínkou zlepšení úrovně školeni funkcionářů a ideo­vě výchovné práce mezi členstvem je dobudování lektorských sborů při střediscích odborářské výchovy při ZO ROH a OVOS, pří krajských výborech i vyšších odborových or­gánech. Úkolem všech svazových orgánů je věnovat soustavnou péči výběru a přípravě lektorů, pláno­vitému řízeni práce lektorských sborů a usměrňování jejich činností k základním otázkám propagandistic­ké práce a školepi funkcionářů ve svazové problematice, především ke školeni úsekových flůvěnlíků á"hú­­vě zvolených funkťlónářů. ' ' • -i Soustavnou pozornost je nutno vě­novat posuzováni obsahového zamě­ření a rovněž školení funkcionářů a plánovité přípravě a výchově lektor­ských sborů. Na základě usnesení předsednictva ŰRO ke školení funkcionářů ve škol­ním roce 1973—1974 předsednictvo ÜVOS pracovníků zdravotnictví při­jímá následujíc! politickoorganizační opatření: I. Závodní výbory ROH a okres­ní výbory odborového svazu 1. V souladu s pokyny ŰRO ke ško­lení funkcionářů v příštím školním roce a na základě podrobného hod­nocení dosavadních výsledků výcho­vy funkcionářů přijmou do 15. čer­vence 1973 základní politickoorganl­­zační opatřeni ke zdokonalení systé­mu školení funkcionářů v roce 1973 až 1974 a doplní o tato opatření Plá­ny aktivity ROH pro rok 1973. 2. V úzké spolupráci se stranický­mi organizacemi a orgány OV KSC, s okresními odborovými radami a je­jich kabinety odborářské výchovy 1 s vedením zdravotnických zařízení vypracují do 15. září 1973 podrobný časový plán školení funkcionářů v závodních (místních) střediscích vý­chovy a kabinetech odborářské vý­chovy při OOR. Stanovit jednotlivé druhy kursů, organizovaných v rám­ci závodních středisek odborářské výchovy, jejich osnovy a přesné ter­miny školeni. 3. V závodních střediscích odbo­rářské výchovy, za jejichž činnost a řízení odpovídají, zabezpečí, aby ško­lení funkcionářů probíhalo jako sou­stavný vzdělávací proces po celou dobu školního roku 1973—1974 od 1. října 1973 do 31. května 1974 formou přednášek, seminářů, besed, doplně­ných konzultacemi a individuálním studiem. 4. Na úrovni základních organiza­cí, v závodních střediscích odborář­ské výchovy při ZO ROH a OVOS bu­dou organizovat podle osnov stano­vených v pokynech ŰRO ke školení funkcionářů tyto druhy školení: A. ZÁKLADNÍ ŠKOLENI FUNKCIONÁ­ŘŮ a) pro nově zvolené funkcionáře ZO ROH, úsekových výborů a dílen­ských výborů, kteří dosud neprošli odborářským školením, b) pro úsekové důvěrníky, jejichž školení bude vycházet ze závěrů V. plenární schůze ŰRO o postavení a úloze úsekového důvěrníka, c) pro mladé odborové funkcioná­ře, kteří nejsou zařazeni do jiných útvarů polítickoodborného školení. B. POLITICKOODBORNÉ ŠKOLENI FUNKCIONÁŘŮ zaměřené na prohlubování znalostí funkcionářů ZO ROH a jejich komisí, kteří již prošli základním školením a diferencované podle charakteru vykonávané funkce. Při přípravě plá­nu školení, jeho osnov a v náplni jednotlivých témat stanovených osnovách jednotlivých typů školení v uplatni zejména tuto svazovou tema­tiku: *«*•• * »••*'-» ‘ — účast pracovníků zdravotnictví na plněni úkolů zdravotně politické iinié KSČ a v rozvoji pracovní ini­ciativy, — socialistická racionalizace ve zdravotnictví, hnuti vynálezců a zlep­­šovatelů, — ekonomická propaganda a agi­tace v základních organizacích a v odborových úsecích, — mzdová politika a řešení pra­covně právních otázek ve zdravotnic­tví, — bezpečnost a ochrana zdraví při práci, — výchova členů ROH v duchu etických zásad socialistického zdra­votníka. 5. Zajistí do 15. září 1973 výběr funkcionářů do jednotlivých typů kursů organizovaných v závodních (místních) střediscích odborářské vý­chovy a v kabinetech odborářské vý­chovy a doporučí zařazení funkcio­nářů do vyšších stupňů odborářské výchovy, organizovaných na úrovni KVOS, KOR, případně Ústřední školy ROH. Jmenovité seznamy funkcionářů za­řazených do jednotlivých stupňů od­borářské výchovy projednají se stra­nickou organizací, s vedením ústavu a s organizací SSM v zájmu zabezpe­čení koordinace různého politicko­­odborného školení funkcionářů. Výběr funkcionářů budou prová­dět v souladu s kádrovou přípravou nastávajících voleb úsekových důvěr­níků a závodních výborů a zabezpe­čí přípravu nových funkcionářů pro výkon jejich funkcí v příštím funkč­ním období. 6. Při závodních střediscích odbo­rářské výchovy dobudují a doplní lektorské sbory o nejvyspělejší funk­cionáře a vedoucí pracovníky zdra­votnických zařízení, ústavů a podni­ků. Zpracují plán činnosti lektorské­ho sboru a celoroční plán přípravy lektorů. Zajistí vysíláni členů lektor­ských sborů na semináře a kursy po­řádané vyššími všeodborovými a sva­zovými orgány. 7. Zabezpečí soustavnou pomoc zá­vodním střediskům odborářské vý­chovy, jejich kádrovému a materiál­nímu vybavení. Zvláštní pozornost budou věnovat vybavení knihoven ZO ROH dostatkem politické odborové li­­teratury potřebné pro školení funk­cionářů a práci lektorských sborů. 8. V základních organizacích a okresech, kde jsou v závodních stře­discích vytvořeny příznivé kádrové a organizační podmínky, zařadí do ško­lení skupiny členů ROH, vedoucí pra­covníky, členy brigád socialistické práce a kolektivy, soutěžící o titul BSP. 9. Konečnou zprávu o hodnoceni, průběhu a úrovni školení funkcioná­řů projednají ZO ROH do 20. května 1974 a okresní výbory odborového svazu do 15. června 1974, předají OOR a vyššímu svazovému orgánu (OVOS, KVOS). I!. Krajské výbory odborového svazu 1. Zpracují do 30. B. 1973 vlastní opatření ke školení funkcionářů ve školním roce 1973—1974 současně s hodnocením uplynulého roku odbo­rového školení š konkrétním urče­ním termínů a odpovědnosti za plně­ní jednotlivých úkolů. 2. V dohodě s KOR a stranickými orgány stanoví postup při zajišťová­ní školení funkcionářů odborového svazu v kursech v krajské politické škole, příp. ve zvláštních kursech organizovaných KVOS. 3. Zabezpečí výběr funkcionářů do Jednotlivých kursů, organizovaných na úrovni krajského výboru, v kraj­ské politické škole, v Ústřední škole ROH. 4. Zajistí prostřednictvím OVOS a ZO ROH, aby síť středisek odborové výchovy byla dobudována a rozmís­tění funkcionářů do jednotlivých kursů bylo provedeno účelně vzhle­dem k podmínkám v jednotlivých oblastech. 5. Nejpozději do 30. záři 1973 zpra­cují a schválí komplexní celoroční plén zvyšování políticko-teoretické kvalifikace lektorů a propagandistů odborového svazu a zabezpečí orga­nizační a obsahovou přípravu lek­torů při ZV ROH, OVOS a KVOS for­mou internátních kursů, seminářů a instruktáží konaných na úrovni kra­je nebo okresu k jednotlivým úse­kům specifické svazové problemati­ky. 6. Projedná a schválí plán lektor­ského sboru KVOS a zaměří jeho čin­nost na metodickou pomoc závodním střediskům odborářské výchovy a je­jím lektorským sborům. 7. Činnost lektorských sborů při KVOS, OVOS budou usměrňovat k úkolům školení funkcionářů a výcho­vy členů ROH zejména v oblastech specifické svazové problematiky. 8. Zabezpečí hodnocení úrovně ško­lení funkcionářů odborového svazu organizovaného KVOS a v závodních střediscích odborářské výchovy, sou­stavné sledování činnosti závodních středisek odborářské výchovy, evi­denci o účasti a proškolení funkcio­nářů na jednotlivých stupních. Zprá­vu o konečném hodnocení úrovně a průběhu školení funkcionářů v rám­ci kraje ve školním roce 1973—1974 projednají nejpozději do 30. června 1974 a předloží Českému a Sloven­skému výboru odborového svazu. Ill, Český a slovenský výbor od­borového svazu 1. Zpracují vlastní opatření ke ško­lení funkcionářů v roce 1973—1974, v nichž soustředí pozornost zejmé­na na metodickou pomoc KVOS, OVOS a ZO ROH pri zabezpečová­ní průběhu školení a při přípravě a rozvíjení činnosti lektorských sbo­rů všech stupňů. 2. Projednají zprávu o realizaci opatření přijatých k úspěšnému za­hájení školení funkcionářů v příš­tím školním roce a předají ŰVOS nejpozději do 30. záři 1973. 3. Zabezpečí přípravu a školení lek­torů krajských výborů odborového svazu ke specifické problematice svazové činnosti zejména v letních a podzimních měsících, nejpozdějí do 30. listopadu 1973. 4. Zpracují a schválí nejpozději do 30. záři 1973 komplexní celoroční plán zvyšování politické teoretické kvalifikace lektorů odborového svazu s přihlédnutím ke specifickým úko­lům propagandistické práce ve zdra­votnictví a školení funkcionářů ve svazové problematice v dalších letech 1974—1975. 5. Zprávu o konečném hodnocení školení funkcionářů předloží ŰVOS nejpozdějí do 30. července 1974. 6. Zabezpečí do 30. srpna 1973 vy­slání funkcionářů do1 internátního měsíčního kursu pro funkcionáře odborového svazu, pořádaného ŰVOS v Ústřední škole ROH ve dnech 1. 10. až 26. 10. 1973 v Potštejně s kapaci­tou 35 posluchačů podle rozpisu, který stanoví ÚVOS. - 4i, '-y ' t.‘ *i-Ústřední výbor odborového svazu 1. Ustaví do 30. záři 1973 lektor­ský sbor ústředního výboru odboro­vého svazu, pověří jej zpracováním edičního plánu přednáškových textů, na jejichž zpracování se budou po­dílet lektorské sbory ČVOS a SVOZ a určí odpovědnost za jejich vydá­ní. 2. Zabezpečí, aby přednáškové tex­ty- se svazovou tematikou, stanovené ke školení funkcionářů v roce 1973 až 1974 vyšly nejpozdějí do 30. lis­topadu 1973. 3. Svolá nejpozdějí do 30. 9. 1973 celostátní poradu vedoucích lektor­ských sborů ČVOS, SVOZ a KVOS a lektorského sboru ÚVOS k zahájení a zabezpečení průběhu školení funk­cionářů odborového svazu. 4. Uspořádá měsíční internátní kurs výstavby a činnosti odborů v Ústřední škole ROH v Potštejně ve dnech 1. 10.—26. 10. 1973. 5. Uspořádá nejpozději do 30. pro­since 1973 celostátní seminář k vý­sledkům plnění Plánů aktivity ROH v oblasti ideově výchovné a kulturní práce, školení funkcionářů, k úkolům ekonomicko-provoznf propagandy a výchovné práce mezi mládeží. 6. Hodnocení výsledků školení funk­cionářů odborového svazu ve školním roce 1973—1974 projedná do 30. srp­na 1974. POKYNY ŰVOS pracovníků zdravotnictví ke školení funkcionářů ve školním roce 1973-74 Budoucí sestry z Pardubíc SZŠ V PARDUBICÍCH je nejmenšl střední školou ve městě. Jen třetina jejích 310 žákyň má shodné bydliště, ostatní dojíždějí nebo bydlí v inter­nátu. My jsme tentokrát navštívili Lenku Smetanovou, studentku III. ročníku SZŠ, předsedkyni ZO SSM (víz foto), abychom se něco dozvěděli o činnosti mládežnické organizace ve škole. Založena byla v roce 1970, má 108 členek a dělí se na dvě části. V té první jsou všechny ročníky dět­ských a ženských sester a rehabili­tačních pracovnic, do druhé patři třídy zdravotních sester a pěstounek. Činnost organizace je řízena celo­školským výborem, který se schází dvakrát do měsíce, hodnotí vykona­nou práci a přiděluje nové úkoly. První ročník pěstounek například po­máhá o sobotách a nedělích v Koje­neckém ústavu Veská, kde mají v sou­časné době nedostatek sester. Ze stej­ného důvodu pořádají mimořádné směny v OÚNZ Pardubice všechny ročníky dětských sester a III. a IV. ročníky zdravotních sester. 40 žákyň si vzalo na starost školení dětí ze čtvrtých a pátých tříd ZDŠ v první pomocí. Zúčastňují se vítání nových občánků, vystupují na členských schů­zích ČČK. Starají se také o opuštěné staré lidi při jejich doléčenl doma, nosí Jim nákupy, obstarávají jídlo. Mohli bychom dále hovořit o prázd­ninových brigádách, o sběru léčivých rostlin, o úspěších jejich recitačnlho kroužku, o představeních maňásko­o vého divadla pro děti v nemocnici, společných návštěvách divadel, o sportovních výsledcích. Protože se však jedná o budoucí zdravotnice, jě na místě připomenout několik dopisů. Lékaři, přednostové, ředitel NsP v Pardubicích v nich děkuji ZO SSM a vedeni SZŠ za bezplatnou pomoc, za práci ve zdravotnických zaříze­ních, která svědčí o dobré morální výchově v duchu etiky socialistického zdravotníka. ta i záznamy I I týdne | Leonid Brežnev skončil svoju histo­rickú návštevu Spojených štátov a na ceste do vlasti sa zastavil v Paríži, aby s prezidentom G. Pompidouom po­kračoval v pravidelných sovietsko­­francúzskych konzultáciách na naj­vyššej úrovni. Rokovania na zámku Rambouillet v kontexte ostatných uda­lostí posledných týždňov a mimoriad­nej diplomatickej aktivity dostávajú nový a podstatný význam: ukazujú, že rokovania a dohody dvoch najväč­ších velmocí boli zamerané tak, aby boli vylúčené pochybnosti eurápskych štátov o ich úprimnej snahe odstrániť pozostatky studenej vojny, aby pre­svedčili svet o tom, že USA a ZSSR sa nedohodli na ničom, čo by bolo na úkor niekoho tretieho. Priateľské ovzdušie pri rokovaniach s francúz­skym prezidentom ukazuje, že zo stretnutí a výmeny názorov medzi so­větskými a francúzskymi štátnikmi sa už stala tradícia, ktorá môže len po­môcť budovaniu ovzdušia spolupráce a mieru na európskom kontinente. O V Prahe po dva dni rokovali na společnej plenárnej schôdzi Snemov­ňa fudu a Snemovňa národov Federál­neho zhromaždenia ČSSR. Plenárna schôdza schválila štátny záverečný účet federácie za uplynulý rok. Po­slanci v diskuzii konštatovali, že prí­rastok národného dochodu vo výške 18,4 miliardy Kčs umožnil zabezpečiť ďalší rast životnej úrovne a osobná spotreba vzrástla o 4,7 %. Štátny plán bol prekročený v kvantitatívnych uka­zovateľoch a zlepšilo sa aj plnenie v ukazovateľoch kvalitatívnych. Pro­blémy sú stále ešte najmä s rozosta­vanosťou v investičnej výstavbe, kto­rá viaže mnoho prostriedkov, rovnako ako prírastok zásob. Dosiahnuté vý­sledky však predstavujú dobré výcho­disko pre splnenie plánovaných zá­merov piatej päťročnice. V druhej časti rokovania potom po­slanci FZ ČSSR schválili vládny návrh zákona o brannej výchove, ktorého cieľom je, ako vyplýva z návrhu, aby každý náš občan cítil vysokú zodpo­vednosť za osud svojej socialistickej vlasti a bol vždy pripravený postaviť sa na jej obranu. Plénum nášho naj­vyššieho zastupiteľského orgánu pre­rokovalo aj správu generálneho pro­kurátora ČSSR a predsedu Najvyššie­ho súdu ČSSR. © Ani dovolenkové obdobie nijako nenarušilo mimoriadnu diplomatickú činnosť, ktorá je po rokoch opäť jed­noznačne zameraná k upevneniu mie­ru a spolupráce medzi národmi. Vo Viedni síce skončila prvá časť roko­vaní o znížení ozbrojených síl a vý­zbroje medzi európskymi štátmi NATO a Varšavskou zmluvou, ktorá umožni­la na 30. októbra zvolať do Viedne konferenciu o znížení vojenského po­tenciálu v tradičnej oblasti napätia — v strednej Európe. Po dlhých rokova­niach sa účastníci zhodli na metodike budúcich konkrétnych rokovaní tak, aby v každom smere zodpovedali plnej bezpečnosti všetkých strán. Úspech viedenských rozhovorov bol jedným z predpokladov pre to, aby sa v konštruktívnom pracovnom duchu mohlo zísť v Helsinkách 35 ministrov zahraničných vecí zo všetkých európ­skych krajín — okrem Albánska — a zo Spojených štátov a Kanady. Kon­ferencia na takejto vysokej úrovni je nepochybne významným pokrokom v boji za mier a európsku bezpečnosť, je to však len jedna etapa dlhej ces­ty. Veď na konferencii sa zídu zá­stupcovia štátov s rozdielnym politic­kým svstémnm a ideológiou. To určuje dnešné hranice možností. Ale množ­stvo otázok a problémov je jednoznač­ne výhodné riešiť spoločne pre všetky štáty: zrieknutie sa sily v medzinárod­ných vzťahoch, uznanie nemennosti terajších hraníc, vytvorenie pevného systému európskej bezpečnosti, roz­voj vzájomne výhodných hospodár­skych stykov, vedy, kultúry, ochrana životného prostredia a pod. Problémov, na ktorých sa konferen­cia môže zhodnúť, je veľa. Podmien­kou úspechu je realizmus všetkých účastníkov a zbavenie sa snáh po akýchkoľvek jednostranných výho­dách. Zdá sa, že všetci účastníci kon­ferencie sú si vedomí, že budúcnosť je možná len v spolupráci a majú dobrú vôľu dohodnúť sa. Dohoda z Helsĺnk je nevyhnutným predpokla­dom pre celoeurópsku konferenciu na najvyššej úrovni, pre vytvorenie sy­stému európskej bezpečnosti. A práve systém európskej bezpečnosti je pred­pokladom stability a spolupráce v sve­tovom meradle. V Helsinkách rokujú o základnom predpoklade existencie ľudstva — o mieri. Bn ZN 5. července 1973

Next