Zdravotnické Noviny, červenec-prosinec 1974 (XXIII/26-52)

1974-07-04 / No. 26

týdeník pracovníků zdravotnictví ROČNÍK XXIII (1974) • 4. ČERVENCE % CENA 1,50 Kčs ZKVALITNIT DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vlil. plenární zasedání ČVOS pracovníků zdravotnictví V PRAZE se dne 25. června sešli členové pléna CVOS pranovniků zdra­votnictví na VIII. plenárním zasedá­ní. Jako hosté se ho zúčastnili s. dr. M. Peltrámavá a dr. V. Kle­­menc z ministerstva zdravotnictví ČSR a s. K. Šafařík z COR. Jednání zahá­jila a řídila předsedkyně CVOS s. B. Nettlová. Informovala o činnosti před­sednictva od poslední plenární schů­ze. Hlavní referát o úkolech na úseku ideově výchovné práce vyplývajících z usnesení VIII. plenárního zasedání ÜRO a V. plenárního zasedání OVOS pracovníků zdravotnictví přednesl ta­jemník ČVOS s. K. Špičák. Zhodnotil stav plnění závěrů na úseku ideově výchovné práce a ve výchově mladé generace. Konstatoval, že zkušenosti, které byly získány prověrkou asi v padesáti základních organizacích, na jedné straně ukázaly současný obraz v základních organizacích našeho svazu, na druhé straně umožňují ze­všeobecnit dobré zkušenosti, aby vý­sledky proškolování funkcionářů a školení členů ve školním roce 1974/75 byly co nejlepší. Zdůraznil mimořád­ný význam školení a doškolování funkcionářů v našem svazu, kde pracující jsou prakticky denně ve sty­ku s nemocnými a mohou na ně pů­sobit ať již v kladném nebo záporném smyslu. Školení, jak uvedl s. Špičák, musí být systematické, musí být dife­rencované v různých formách a musí jít o školení a výchovu v pracovním procesu. K tomu musíme připravit základní sbor lektorů a funkcionářů, kteří jsou schopni vychovávat naše členy v duchu marxismu-leninismu, v duchu internacionálních svazků. Pokud jde o školení funkcionářů a a školení vybraných členů, bude se toto zajišťovat ve Střediscích odbo­rářské výchovy, kterých je v sou­časné době 120, a to převážně u okres­ných výborů odborových svazů. Prů­zkum ukázal, že tato střediska ve vět­šině případů velmi úzce spolupracují a v řadě případů jsou napojena na Ka­binety odborářské výchovy při Okres­ních odborových radách. Při rozvíjení Ideově výchovného působení se nesmí zapomínat na velmi důležitou oblast ekonomické propagandy a agitace. Předsednictvo CVOS, jak s. Špičák zdůraznil vydalo k této' problematice nový dokument, a to především proto, že zásady, schválené již v roce 1973 nebyly v plné míře uplatňovány a rozpracovány. V ekonomické propa­gandě a agitaci vyvstávají do popře­dí v současné době tyto úkoly: maxi­málně přispět k realizaci konkrét­ních úkolů hospodářské politiky stra­ny o státu; přispět k realizaci vě­deckotechnického rozvoje ve smyslu rezoluce ŰV KSČ ze dne 16. května 1974; a konečně ve spojitosti s řeše ním konkrétních úkolů co nejvíce pomáhat růstu socialistického a inter­nacionálního uvědomění socialistické­ho člověka. Dalším problémem, kterému hlavni referát věnoval pozornost, je otázka prohloubení výchovy mladé generace. Soudruh Špičák hovořil o odpověd­nosti závodních výborů spolu s ve­doucími pracovníky ve zdravotnictví, kterou nesou za politické, pracovní a morální názory a postoje mladých lidí a spolupracovníků. V celém pro­cesu výchovy a přípravy musí jít o to, aby mladí správně poznávali na: ši socialistickou skutečnost, její his­torický vznik, jako výsledek revoluč­ních bojů naší dělnické třídy a pracujících. Aby ztotožňovali její dnešní úspěchy a neúspěchy se svou prací, aby se zařazovali do řad aktiv­ních účastníků dnešního úkolu roz­voje socialistické společnosti. Přitom nejde o to, aby mladí měli vytvořeny podmínky, kde už je vše hotové, ale o to, aby se učili bojovat proti potí­žím, aby jim byla vštěpována politic­ká i pracovní odpovědnost. Základ­ním principem veškeré politické prá­ce a celého ideově výchovného půso­bení mezi mladými lidmi se musí stát pravdivost, opřená o jednotu slov a činů výchovného činitele, tedy odbo­rového funkcionáře, propagandisty, lektora, ale i nadřízeného pracovníka na pracovišti. Je třeba, řekl s. Špičák, vést mladé pracovníky k účasti na zlepšování léčebně preventivní péče, plnění úkolů výroby a hospodárnosti. Podporovat veškerou pracovní inicia­tivu, ať již ve formě BSP, hnutí Reflektor mladých, Zenit i v kolekti­vech ostatních starších pracovníků. Ve spolupráci se SSM je nutno tuto pracovní iniciativu vyhodnocovat, po­pularizovat mládežnické kolektivy, po­máhat mladým při sestavování zámě­rů, usměrňovat jejich vědeckou čin­nost a aktivitu v souladu s potřebami zdravotnictví. Velmi obsažně a podrobně se s. Špi­čák ve svém referátu zabýval prací úsekových, důvěrníků. Ze zjištění, které bylo provedeno, vyplývá, že zá­vadní výbory ROH se začínají prací úsekových důvěrníků systematicky za­bývat, řídit ji a je možno říci, že mnohé ZV ROH již pochopily, že dob­rá, promyšlená, cílevědomá a kon­krétní práce s úsekovými důvěrníky přináší dobré výsledky. Bylo také zjišťováno, jak se rozvíjí vztahy mezi funkcionáři na odborovém úseku a příslušnými hospodářskými pracovní­ky. Ukazuje se, že v tomto směru je vcelku ve většině případů dobrá a užitečná .spolupráce. Z Východočeské­ho kraje upozorňují soudruzi, že ma­jí některé případy, kdy hospodářští pracovníci nechtějí projednávat mzdové otázky s úsekovými důvěrní­ky. Proto byla tato zásada zakotvena do kolektivní dohody a nyol se odbo­rové úseky o tuto zásadu opírají. Pro pomoc úsekovým důvěrníkům přispí­vá i jejich školení a péče o to, aby si neustále zvyšovali svoje politické a teoretické znalosti. Na závěr soudruh Špičák připo­mněl, že je třeba v plné míře prohlu­bovat a zkvalitňovat a postupně roz­šiřovat ideově výchovné působení na všechny členy ROH, aby se dařilo be­ze zbytku plnit rozhodující úkoly zdravotnictví, zdravotnické výroby a lázní, tak jak je vytyčil XIV. sjezd KSČ. Diskusní příspěvky členů pléna při­nesly nejen další Zkušenosti k před­nesenému referátu, ale i některé pod­nětné návrhy pro další jednání. Na závěr bylo přijato usnesení, které uveřejňujeme na 4. straně. ls O plieni cirkulaci II. mezinárodni sympozium opět Z POVERENÍ Evropské společnosti pro patofyziologii dýchání uspořáda­la ve dnech 17.—19. června v Praze Společnost pro fyziologii a patologii dýcháni Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně II. mezinárodní sympo­zium o plieni cirkulaci. tor Záštitu nad jednáním převzal rek­Karlovy university prof. MUDr. B. Švestka, DrSc., v Čestném před­sednictvu byli také ministři zdravot­nictví ČSR a SSR prof. MUDr. J. Pro­­kopec, CSc., a prof. MUDr. E. Ma­tějíček, DrSc., předseda ČSAV aka­demik J. Kožešník, primátor hl. m. Prahy JUDr. Z. Zuska a předseda České lékařské společnosti prof. MUDr. B. Špaček, DrSc. Presidentem sympozia byl doc. MUDr. J. Widim­­ský, DrSc., přednosta II.' interní vý­zkumné základny Institutu klinické a experimentální medicíny. Československé lékařství 1 věda má v problematice plieni cirkulace svě­tově uznávanou tradicí. Byla to také iniciativa československých pracovní­ků, která vedla v roce 1966 při kon­gresu o klinické fyziologii v Praze ke vzniku Evropské společnosti pro pa­tofyziologii dýchání; doc. Widimský je v současné době jejím 1. vicepre­sidentem. Rovněž 1. sympozium o plieni cirkulaci se konalo v Praze (1989) a na základě úspěšnosti je­ho jednání pověřila Evropská společ­nost organizací' dalšího setkání po pěti létech opět naše odborníky. Na rozdíl od prvního sympozia, kte­ré se zabývalo problematikou pato­fyziologie malého oběhu v plné šíř!. zasedalo v Praze koncentrovala 6e tematika letošního sympozia na tři oblasti — plieni hy­pertenzi při chronické bronchitidě a emfyzému, změny plieni cirkulace při levostranné srdeční insuficienct u pacientů s akutním infarktem myo­kardu a vliv výškové hypoxie na ma­lý oběh. Jednání se zúčastnilo téměř 300 vě­deckých pracovníků z 20 zemí. Byli mezi nimi i prof. A. Cournand, nosi­tel Nobelovy ceny za lékařství z ro­ku 1956 (srdeční katetrizace), prof. P. Sadoul, první předseda Evropské společnosti a doc. dr. B. Söderholm, prof. H. Denolin, nynější předseda společnosti a současně generální se­­'kretář Evropské kardiologické spo­lečnosti, jimž bylo uděleno čestné členství Čs. společnosti pro fyzio­logii a patologii dýchání. K význam­ným hostům patřil oficiální zástupce SSSR, náměstek ředitele Mjasnikovo­­va kardiologického institutu AMN v Moskvě prof. Mucharljamov, početná delegace NDR, kterou vedl doc. H. /Dokončení na str. i] TEPLICE fsou nejstaršími lázněmi v Čechách. Jsou však také organizaci, kte­rá dosahuje mimořádných výsledků, za které jim před několika dny udělily vláda ČSSR a ŰRO vysoké vyznamenání. Fotografie a základní údaje o Tep­licích najdete na 12. straně tohoto čísla ZN. Foto: B. TALÄB Význam rychlé zdravotnické Domoci PO NÁVRATU z budapěštské konferen­ce ministrů zdravotnictví socialistických zemí, o níž jsme již informovali, odpo­věděl nám vedoucí čs. delegace ministr zdravotnictví CSR prof. MUDr. J. Proko­­pec, CSc., ria několik otázén. Proč byly na pořad konference zařa­zeny otázky rychlé zdravotnické po­moci? Protože v technicky vyspělých státech jde o jeden z důležitých úkolů moder­ního zdravotnictví. Rychle postupující civilizační pokrok vnáší do života lidí kromě mnohostranného prospěchu i zvý­šená zdravotní rizika. Mohutný rozvoj techniky ohrožuje člověka svými nega­tivními vlivy na zdraví i na životě — jednak přímo (úrazy, otravy a násilí jsou u nás v příčinách smrf: na třetím místě a jen dopravní nehody si v ČSR vyžádaly roku 1972 1407 životů a přivo­dily 32 485 zranění, z toho bezmála čtvr­tinu těžkých), jednak nepřímo; většina nemocí oběhového ústrojí např. nepo­chybně souvisí . s rychlým chilizačním procesem a jen na ischemickou chorobu srdeční připadá dnes v ČSR takřka čtvr­tina všech úmrtí. Moderní, technika však zároveň vytváří možnosti zachraňovat podstatnou část dříve neodvratně ztra­cených životů; její účelné nasazení je spolu s dokonalou organizací nejdůleži­tějším předpokladem úspěšně pracující rychlé zdravotnické pomoci. V socialis­tických zemích připadá ovšem hlavní vá­ha na prevenci směřující k odstranění nebo podstatnému omezení vedlejších nepříznivých vlivů vědeckotechnického pokroku. K jakým závěrům konference dospěla? Zdůraznila význam rychlé zdravotnic­ké pomoci v podmínkách prudkého roz-' voje socialistické ekonomik", formulo­vala její organizační principy a základ­ní funkce, vymezila stavy, které tento druh zdrafotnické péče vyžadují a vy­tyčila i úkoly a cíle, které v této ob­lasti mají sledovat ministerstva zdravot­nictví. Jako základní úkoly rychlé zdra­votnické nomoci uvádí rezoluce, připra­vená na poradách expertů, poskvtování kvalifikované lékařské pomoci v nejkrat­­ší možné době od vzniku patologického stavu na místě události i při přepravě nemocného na lůžko odpovídajícího zdra­votnického zařízení. Předpokládá se při­tom využití resuscitační techniky, která umožňuje obnovit a udržet základní ži­votní funkce. Nasazení rychlé zdravotnické pomoci přichází v úvahu při stavech, které by jinak nutně končily smrtí, při stavech, u kterých může nastat krize kdykoli ne­bo které mohou mít za následek trva­lé poškození některých orgánů. Cílem je zároveň i snaha ušetřit nemocného bolesti a utrpení. Organizace této péče má vycházet z těchto nrincipů: bezplat­nost pro všechny občany, operativnost a včasnost zásahu, vysoká kvalifikace zdravotníků a hospitalizace postižených na resuscitačních odděleních nebo na jednotkách intenzívní péče. Důležitým faktorem je i začlenění sta­nic rychlé zdravotnické pomoci do pří­slušných nemocnic s poliklinikou a tím vytvořit těsnou vazbu mezi terénní a Ústavní péčí, mezi lékaři anesteziologic­­ko-resúscitačních oddělení, specializova­ných jednotek intenzívní péče a lékaři rychlé zdravotnické pomoci. Této ‘ jedno­ty je pak třeba využít i pro doškolová­ní lékařů a přípravu mediků. Aby rych­lá zdravotnická pomoc mohla své Doslá­ní úspěšně plnit, musí být vybavena technicky i kádrově na odpovídající úrovni. Sanitní vozy musejí být obou­stranně radiofonicky spojeny se zdra­votnickým zařízením a jejich činnost jednotně řízena ústředním dispečinkem. Konference rovněž doporučila, aby mi­nisterstva zdravotnictví socialistických zemí organizovala výchovu obyvatelstva, zaměřenou na poskytování první pomoci, výuku mediků i doškolování zdravotníků v oboru rychlé zdravotnické pomoci. Mi­nisterstva mau též studovat výskyt náh­lých onemocnění, jejich příčiny a struk­turu, stanovit potřeby obyvatelstva a za­měřit vědecký výzkum na všestranné zdokonalování rychlé zdravotnické po­moci. Jak se na konferenci podílelo Českoslo­vensko? Kolegium ministra zdravotnictví ČSR projednalo už loni návrhy .organizace tzv. diferencované péče, která vychází ze zásady poskytovat občanům léčebnou péči odpovídající závažnosti jejich one­mocnění. Péče o stavy bezprostředně ohrožující život představuje v této sou­stavě první článek, jemuž musí ovšem ještě předcházet první pomoc občanská. V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ byly pak tyto materiály dále rozpraco­vány a začátkem letošního roku před­loženy v Budapešti poradě expertů, kte­rá předcházela konferenci ministrů. By­ly zde velmi kladně hodnoceny a ně­které jejich principy byly pak vtěleny do rezoluce konference ministrů. Až na některé drobnosti odpovídají koncepce závěrům konference. Po jejich konečné redakci počítáme s jejích publikací, aby se i u nás mohlo postupovat jednotně. Některé otázky bude třeba ještě doře­šit. Jde zejména o standardní vybavení vozů rychlé zdravotnické pomoci, ane­­steziologicko-resuscitačních oddělení, pří­padně i pokojů, na jejichž lůžka se bu­dou akutně ohrožení pacienti přijímat. Spolu s problematikou případné samo­statné specializace lékařů v akutologíi a nadstavbové specializace středních zdra­votníků se budou touto problematikou zabývat další porady expertů v průběhu příštího roku. Jaká je úroveň rychlé zdravotnické po­moci u nás v porovnání s ostatními so­cialistickými státy? Vzhledem k tradicím naší medicíny 1 vyspělosti naší techniky ji nelze poklá­dat za uspokojivou. Ačkoli příslušné předpisy byly vydány už v letech 1953 a 1958, nezbývá než konstatovat, že na­še zdravotnictví v realizaci nezbytných předpokladů zaostalo. V současné době je v ČSR jen osm stanic rvchlé zdravot­ (Dokončení na str. 2)

Next