Zdravotnické Noviny, leden-červen 1976 (XXV/1-26)
1976-01-08 / No. 1
V PRAZE proběhla 18. prosince pravidelná porada, na kterou svolalo minis* terstvo zdravotnictví vedoucí odborů zdravotnictví KNV, NVP, ředitele KŰNZ a DNZ NVP. Přítomni byli dále mj. MUDr. M. Petro, pracovník ŰV KSČ, B. Nettlová, předsedkyně ČVOS pracovníků zdravotnictví, a doc. MUDr. V. Kusák, DrSc., náměstek ministra zdravotnictví ČSR. Účastníci porady se seznámili se stavem pracovní neschopnosti pro nemoc a Uraz, a koncepcí interních oborů, se systémem vytváření kádrových rezerv v resortu zdravotnictví. Z úvodního referátu k bilanci plnění úkolů 5. pětiletého plánu, který přednesl MUDr. B. votnictví ČSR, vyjímáme: Štípal, první náměstek ministra zdrá Prací v uplynulém období jsme vytvořili solidní základ i předpoklady k tomu, abychom mohli dále prohloubit léčebně preventivní péči, ale aby. chom mohli také dále rozvíjet některé nové úseky zdravotní péče v souladu s rostoucími potřebami občanů a s celým vývojem našeho státu. Ostav zdravotnické statistiky připravil přehled některých hlavních údajů a ukazatelů za léta 1970 až 1975. Zvýšil se počet živě narozených dětí za období 5 let na tisíc obyvatel z 15,1 na 19,0, snížila se dále kojenecká úmrtnost z 20,2 na 19,1 promile. Zlepšily se ukazatele výskytu hlášených onemocnění u většiny přenosných onemocnění. Tak například u paratyfu počet hlášených onemocnění na 100 tisíc obyvatel činil v roce 1970 0,2, v roce 1972 0,1, u spály 185,8 v roce 1970, 148,04 v roce 1975. Výskyt záškrtu byl nulový. U dávivého kašle došlo ke snížení na 100 tisíc obyvatel z 3,7 na 0,3. U virového zánětu mozku z 5,1 na 3,8, u infekč-ního zánětu jater ze 104,5 na 91,4. U ostatních salmonelos jsou údaje v jednotlivých letech rozdílné, stejně tak u bacilární úplavice. V roce 1975 jsme docílili celkového počtu 133,310 lůžek, z toho v nemocnicích a porodnicích 83 800. Došlo i ke zvýšení počtu lůžek v lázních v souladu se zdravotně politic, kou linií, a to o více než 2500. Prováděnou reprofilizací a zřizováním dalších vysoce specializovaných oddělení, zejména anesteziologicko-resuscitačních, se zvýšil počet oddělení nemocnic, včetně lůžkových od. dělení komplementu (rehabilitace) z 1221 v roce 1970 na 1295 v roce 1975. Počet lékařských míst v resortů zdravotnictví stoupl za 5 let z 21 969 na 25 200, z toho méně v nemocnicích o 518 a podstatně více v souladu s danou zdravotně politickou Unií v ambulantní péči o 1728, a to z 10 tisíc 787 na 12 515. Počet lékařských míst obvodních lékařů se zvýšil o 300 na 3000. Obvodních stomatologů přibylo 344, neboř zde se zatím ještě neprojevily silnější ročníky, z nichž první vyjde teprve v příštím roce. V ambulantní závodní péči přibylo celkem 451 lékařských míst, z toho obvodních závodních lékařů 231. Zvýšil se i počet lékařských míst v hygienické službě z 572 v roce 1970 na 735 v roce 1975. K podstatnému snížení došlo u hlášených potratů, kde oproti roku 1970, kdy jich bylo 89 509, je vykazováno v roce 1975 celkem 76 100. Je to jednak důsledek cíleně prováděné antikoncepce a zpřísnění podmínek pro provádění interrupcí, k němuž jsme přikročili v roce 1973. Výrazného úspěchu bylo dosaženo při snižování průměrného procenta pracovní neschopnosti. Bilance uplynulých pěti let potvrdila správnost naší cílené snahy o zlepšování právě na tomto úseku. Přitom však v průměrném trvání jednoho onemocnění ve dnech nedošlo ke zkrácení. Jde o úsek, kde ani v budoucnu nesmíme svou pozornost snížit, naopak, další snižování biologicky neodůvodněné pracovní neschopnosti spolu s cílenou snahou o snižování i nepracovní úrazovosti musí zůstat v popředí zájmu nás všech. Známe také stav nástupu nových absolventů lékařských fakult. V roce 1975 ukončilo studium 1448 absolventů, z nichž v ústavech národního zdra. ví nastoupilo, podle stavu k 1. 12. 1975, do pracovního poměru 1209 absolventů. Stálým problémem, který přetrvává, Je poměrně vysoký průměrný věk, zejména u závodních obvodních lékařů. U nich jsme také nedosáhli v žádoucí míře stabilizace. Tyto skutečnosti se začínají nepříznivě projevovat zejména v kraji Severomoravském a Severočeském, kde v některých závodech chybí i několik závodních lékařů. Závazný úkol stanovený vládním usnesením na úseku péče o staré a dlouhodobě nemocné osoby — získat 4438 lůžek léčeben — zatím není splněn. Ke zvýšení kvality péče, ke snížení čekacích lhůt i k prohloubení úrovně diagnózy a léčby přispělo také význačně podstatně lepší vybavování zdravotnických zařízení technikou. Kromě obnovy opotřebovaných přístrojů se zlepšilo vybavení prakticky ve všech lékařských oborech. Přibyly základní i speciální rentgeny, laboratoře byly vybaveny vedle základních přístrojů také poloautomaty a automaty pro vyhodnocování biochemických zkoušek a procedur. V řadě okresních ústavů národního zdraví Jsou dnes laboratoře pro nukleární medicínu a prakticky ve všech krajs*ý:h ústavech máme hem^aiyzač-ni střediska. Uvedly se do provozu 1 velké betatrony a další rádioterapeutická zařízení a obohatilo se i vybavení lékařskou elektronikou. Proti roku 1970 je to jednoznačně kvalifativní skok, který si vyžádal i velké finanční náklady. Stále však ještě ve velké míře dochází k nedostatečnému využívání některých i velmi drahých přístrojů zdravotnické i hospodářské techniky. Nevyčerpali jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici pro výstavbu nových zdravotnických za. řízení. Stále narážíme na nepochopení nebo nezájem stavebních podniků. Nevyčerpali jsme ani všechny další prostředky určené na stavbu zdravotnických zařízení při komplexním vybavování sídlišť. To se týká jeslí, což nám způsobuje nemálo starostí. Je třeba ve větší míře než dosud sdružovat prostředky, které mají na výstavbu jeslí národní výbory, závody a další organizace. V poslední době proděláváme také těžkosti v zásobování s léky. Náš farmaceutický průmysl plnil v minulých letech vysoké úkoly v růstu výroby, produktivity práce i v dalších hospodářských ukazatelích. Avšak převážná část jeho základních prostředků zastarala, nebylo ani dostatečné tempo obnovy strojního zařízení. Výstavba nových výrobních kapacit se opožďuje. V důsledku toho náš farmaceutický průmysl zaostává za jinými průmyslovými odvětvími i za farmaceu. tickým průmyslem zemí RVHP. Máme zde i značné nedostatky kádrové. Neplnění požadavků léčebně preventivní péče farmaceutickou výrobou ovlivňuje také nároky na dovoz surovin a dalších materiálů. V celém minulém období jsme věnovali systematickou a soustavnou pozornost využívání lůžkového fondu. Cílenou reprofilizací 6é podařilo pro. vést řadu dílčích úprav, přesto však někde setrvává ještě nedostatečné využití lůžkového fondu, na němž sa podílí 1 roztříštěnost do malých neefektivních oddělení nebo do malých nekompletních nemocnic. Zlepšení v tomto směru musí přinést provedení úprav struktury lůžkového fondu podle nové vyhlášky o zdravotnických zařízeních. Setkáváme se s tím, že opět jsou prosazována místní hlediska na úkor celospolečenské spotřeby. Přitom naším cílem je vyhnout se dalšímu zby. tečnému rozptylování prostředků a sil dnes i do budoucna. Integrace zdravotnických zařízení do větších celků je také v souladu s postupným soustřeďováním obyvatelstva do větších měst, kde se postupně budou soustřeďovat služby pro široké okolí. Podle rajonizačních prognóz má být kolem roku 2000 soustředěno více než 50 procent obývatelstva CSR do hlavních regionálních aglomerací. Je proto zcela rozumný náš požadavek, aby se při nové tvorbě zdravotnických zařízení přihlíželo 1 k urbanizačním trendům. V roce 1975 skončily práce na informačních soustavách podle vládních usnesení federálního č. 20/1973 a českého č. 78/1973. Při výstavbě byly zdůrazněny zejména zásady ra. cionalizace, například: a) zajistit diferencované předkládání informací podle potřeb uživatelů a jejich řídících funkcí, a) zajistit víceúčelové zpracování informací ze všech potřebných hledisek, c) unifikovat a standardizovat informační média a informační roky, jejich obsah a formy, d) účelně a efektivně využívat výpočetní techniku a komunikační prostředky, e) položit základy pro celospolečenské využití výpočetní techniky výstavbou jednotné hierarchicky propojené sítě pro automatizované zpracování informací, f) výstavbu informačních soustav zajišťovat na základě konkrétních programů, které zajistí potřebnou koordinaci a vzájemné vazby. Komplexní program rozvoje infor. maci do pětiletky 1976—1980 předpokládá systematickou práci s informacemi. Je tó nutné proto, že Informační soustavy do určité míry a v určitých směrech zaostávají za potřebami řízení. Na druhé straně však, objektivně vzato, je třeba přiznat, že ani řízení dostatečně nevyužívá těch informací, které jsou běžně k dis. pozici, a mnoho Informací skutečně potřebných pro řízení zůstává nevyužito. Jednotlivým rozhodovacím procesům nedovedeme přiřadit patřičné informace, a tedy ani při výstavbě informačních soustav nedovedeme předem říci, pro jaká rozhodování jsou určeny. Bilancujeme-U hlavní úkoly zdravotně politické linie, je třeba zhodnotit i stav plnění úkolu vytvářet ve zdravotnictví cílevědomě kádrové rezervy. Cílem výběru kádrových re. zerv je, aby zvláště vedoucí funkce ve společnosti byly obsazovány lidmi spjatými se zájmy dělnické třídy, kteří jsou politicky vyspělí, odborně zdatní, kteří prosazují a prakticky realizují politiku naší strany. Můžeme dnes říci, že vedoucí i pracovníci kádrových a personálních útvarů v krajích a okresech s úspěchem splnili politický náročný úkol provedení komplexního hodnocení nomenklaturních i ostatních kádrů. Významným znakem budoucího rozvoje bude další rozšíření a prohloubení preventivního směru v činnosti zdravotnických orgánů, především boj proti kardiovaskulárním chorobám a zhoubným nádorům. V budoucí pětiletce půjde o dobudování celého systému zdravotní péče z hlediska kádrového a materiálního vybavení i z hlediska organizačního. Půjde o dokončení úkolů ke zkvalitnění činnosti zdravotní péče v obvodech, a to jak územních, tak i v péči ö pracující zejména o zintemzívnění zdravotní péče o pracující v zemědělství, o staré a dlouhodobě nemocné osoby. V dalším prohlubování péče o novou generaci musíme dále zvyšovat počet míst pro děti v jeslích a zintenzívniť péči o defekthí děti. Závažným úkolem zůstává urychlené dovybavení společných vyšetřovacích a léčebných složek v úseku léčebné rehabilitace a protetické péče. Budeme provádět všechna opatření zabezpeču. jící další snižování biologicky neodůvodněné absence i ke snižování nepracovní úrazovosti. Na úseku zajištění péče o stavy bezprostředně ohrožující život musíme především budovat jednotky intenzívní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení a stanice rychlé zdravotnické pomoci. Jedním z důležitých úkolů bude nové uspořádání sítě zdravotnických zařízení, urychlení trendu získávání nezbytného počtu lůžek léčeben pro staré a dlouhodobě nemocné. K zabezpečení vysoce specializované péče bude nutno zřizovat zvláštní kádrově I materiálně kvalitní vybavená centra pro spádová území několika kra. jů, například pro dětskou kardiochirurgii. Činnost hygienické péče se bude orientovat na aktuální problémy vyplývající z rychlého rozvoje průmyslu, zemědělství, výstavby a dopravy, zvýší se hygienická péče o dětí v kolektivních zařízeních a o mladou generaci a budou se dále prohlubovat preventivní opatření v boji proti pře. nosným nemocem. Rozvoj na úseku vědy, výzkumu a technického rozvoje se zaměří na společensky nejzávažnější hromadně se vyskytující onemocnění, na ochranu před škodlivými vlivy životního a pracovního prostředí a na výzkum a vývoj nových léčiv a rozvoj zdravotnické techniky. I v budoucnosti budeme věnovat zvláštní pozornost výchovně ideovému procesu u pracovníků ve zdravot, nictví. Půjde o zintenzívnění přípravy odborníků jednotlivých oborů, o aktualizaci jejich znalostí a o ideově politické působení v duchu socialistické zdravotnické etiky. ta UNIE BYLA SPRÁVNÁ POSÍLENI ŽIVOTNÍ A SOCIÁLNÍ JISTOTY Federální shromáždění ČSSR schválilo 12. listopadu 1975 nový zákon o sociálním zabezpečení. Jde o kvalitativní změnu, největší úpravu od roku 1948, kdy vstoupil v platnost zákon o národním pojištění. Novými předpisy, které nabývají platnosti od 1. ledna 1976, jsou realizovány zásady, které jsou v souladu se závěry XIV. sjezdu KSC. Je to krok < kupředu, který podstatně zvýší a posílí životní a sociální jistoty obyvatelstva, ovlivní po. stavení velké části našich ob-čanů-důchodců a také všech - pracovníků, kteří po lednu 1976 odejdou do důchodu. Jde o opatření širokého rozsahu a jeho mimořádnost je zřejmá z následujících faktů. Nová úprava si vyžádá v roce 1976 tří miliard a tři sta miliónů korun, přičemž devadesát pět procent těchto prostředků se použije na úpravu vyplácených důchodů. Tento náklad se v roce 1980 zvýší na 3,8 miliardy korun ročně. Nový zákon o sociálním zabezpečení zdůrazňuje přednosti naší soustavy důchodového zabezpečení a nadále ji rozvíjí. Ruší se zvláštní daň z důchodu, a to jak u nově přiznávaných, tak u důchodů, které se již vyplácejí. Zvýší se již vyplácené důchody, především nízké a střední. V konstrukci zásad pro výpočet důchodů se zvýrazní zásluhová hlediska, především doba zaměstnání, výše průměrného výdělku a společenský význam vykonávané práce. Zvýší se minimálni výše důchodů, které jsou jediným příjmem důchodce nebo manželské dvojice důchodců. Dojde k úplnému vyrovnání důchodových nároků pracovníků^ a družstevních rolníků, zvýší se důchody takzvaných starodůchodců, i když jim byly upraveny již v roce 1971. K celé řadě zvýhodnění dochází v podmínkách pro důchodce, kteří se i nadále rozhodnou zapojit do pracovního procesu. Opravou důchodů se obseti sociální politiky vůči starším generacím nevyčerpává. Nový zákon nekonstatuje pouze dosažený stav, ale je perspektivní možností k dalšímu rozvoji sociální péče, která je v naší společnosti skutečně komplexní a univerzální péčí o každého občana, který potřebuje z různých důvodů její pomoc. Dosažená laťka úrovně sociálních služeb je v široké veřejnosti jedním z rozhodujících hledisek pro hodnocení naší sociální politiky. Spokojenost potřebného občana nekotví pouze v jeho hmotné zainteresovanosti, stabilitě, ale výrazně ho ovlivňuje postoj společnosti. Velkou, angažovanou a politickoorganizátorskou práci v tomto případě odvádí poslanci ČNR, národní výbory, Československý červený kříž, Český svaz žen a Revoluční odborové hnutí. Je třeba si uvědomit, že tato a další vylepšení našich životních a sociálních jistot, zdokonalení důchodového zabezpečení a další novelizace zákonů, jsou prováděny v době, kdy ve všech státech kapitalistické soustavy roste sociální nejistota a neklid, kdy stoupá procento nezaměstnaných, kdy inflace zasahuje do existenčního osudu miliónu pracujících a jejich rodin. Dosaženou úrovní sociálního zabezpečení se právem řadíme » 1mezi nejvyspělejší státy, mnoha směrech stojíme na nejv přednějších místech. 8. ledna 1976