Zdravotnické Noviny, leden-červen 1976 (XXV/1-26)

1976-01-08 / No. 1

V PRAZE proběhla 18. prosince pravidelná porada, na kterou svolalo minis* terstvo zdravotnictví vedoucí odborů zdravotnictví KNV, NVP, ředitele KŰNZ a DNZ NVP. Přítomni byli dále mj. MUDr. M. Petro, pracovník ŰV KSČ, B. Nettlo­­vá, předsedkyně ČVOS pracovníků zdravotnictví, a doc. MUDr. V. Kusák, DrSc., náměstek ministra zdravotnictví ČSR. Účastníci porady se seznámili se stavem pracovní neschopnosti pro nemoc a Uraz, a koncepcí interních oborů, se systémem vytváření kádrových rezerv v resortu zdravotnictví. Z úvodního referátu k bilanci plnění úkolů 5. pěti­letého plánu, který přednesl MUDr. B. votnictví ČSR, vyjímáme: Štípal, první náměstek ministra zdrá­ Prací v uplynulém období jsme vy­tvořili solidní základ i předpoklady k tomu, abychom mohli dále prohlou­bit léčebně preventivní péči, ale aby. chom mohli také dále rozvíjet někte­ré nové úseky zdravotní péče v sou­ladu s rostoucími potřebami občanů a s celým vývojem našeho státu. Ostav zdravotnické statistiky při­pravil přehled některých hlavních údajů a ukazatelů za léta 1970 až 1975. Zvýšil se počet živě narozených dětí za období 5 let na tisíc obyva­tel z 15,1 na 19,0, snížila se dále ko­jenecká úmrtnost z 20,2 na 19,1 pro­mile. Zlepšily se ukazatele výskytu hlášených onemocnění u většiny pře­nosných onemocnění. Tak například u paratyfu počet hlášených onemoc­nění na 100 tisíc obyvatel činil v ro­ce 1970 0,2, v roce 1972 0,1, u spály 185,8 v roce 1970, 148,04 v roce 1975. Výskyt záškrtu byl nulový. U dávivé­ho kašle došlo ke snížení na 100 ti­síc obyvatel z 3,7 na 0,3. U virového zánětu mozku z 5,1 na 3,8, u infekč-­­ního zánětu jater ze 104,5 na 91,4. U ostatních salmonelos jsou údaje v jednotlivých letech rozdílné, stej­ně tak u bacilární úplavice. V roce 1975 jsme docílili celkové­ho počtu 133,310 lůžek, z toho v ne­mocnicích a porodnicích 83 800. Do­šlo i ke zvýšení počtu lůžek v láz­ních v souladu se zdravotně politic, kou linií, a to o více než 2500. Pro­váděnou reprofilizací a zřizováním dalších vysoce specializovaných od­dělení, zejména anesteziologicko-re­­suscitačních, se zvýšil počet oddě­lení nemocnic, včetně lůžkových od. dělení komplementu (rehabilitace) z 1221 v roce 1970 na 1295 v roce 1975. Počet lékařských míst v resortů zdravotnictví stoupl za 5 let z 21 969 na 25 200, z toho méně v nemocnicích o 518 a podstatně více v souladu s danou zdravotně politickou Unií v ambulantní péči o 1728, a to z 10 tisíc 787 na 12 515. Počet lékařských míst obvodních lékařů se zvýšil o 300 na 3000. Obvodních stomatologů při­bylo 344, neboř zde se zatím ještě neprojevily silnější ročníky, z nichž první vyjde teprve v příštím roce. V ambulantní závodní péči přibylo celkem 451 lékařských míst, z toho obvodních závodních lékařů 231. Zvý­šil se i počet lékařských míst v hy­gienické službě z 572 v roce 1970 na 735 v roce 1975. K podstatnému snížení došlo u hlá­šených potratů, kde oproti roku 1970, kdy jich bylo 89 509, je vykazováno v roce 1975 celkem 76 100. Je to jed­nak důsledek cíleně prováděné anti­koncepce a zpřísnění podmínek pro provádění interrupcí, k němuž jsme přikročili v roce 1973. Výrazného úspěchu bylo dosaženo při snižování průměrného procenta pracovní neschopnosti. Bilance uply­nulých pěti let potvrdila správnost naší cílené snahy o zlepšování prá­vě na tomto úseku. Přitom však v prů­měrném trvání jednoho onemocnění ve dnech nedošlo ke zkrácení. Jde o úsek, kde ani v budoucnu nesmíme svou pozornost snížit, naopak, další snižování biologicky neodůvodněné pracovní neschopnosti spolu s cílenou snahou o snižování i nepracovní úra­zovosti musí zůstat v popředí zájmu nás všech. Známe také stav nástupu nových absolventů lékařských fakult. V roce 1975 ukončilo studium 1448 absolven­tů, z nichž v ústavech národního zdra. ví nastoupilo, podle stavu k 1. 12. 1975, do pracovního poměru 1209 ab­solventů. Stálým problémem, který přetrvává, Je poměrně vysoký průměrný věk, ze­jména u závodních obvodních léka­řů. U nich jsme také nedosáhli v žá­doucí míře stabilizace. Tyto skuteč­nosti se začínají nepříznivě proje­vovat zejména v kraji Severomorav­ském a Severočeském, kde v někte­rých závodech chybí i několik zá­vodních lékařů. Závazný úkol stanovený vládním usnesením na úseku péče o staré a dlouhodobě nemocné osoby — získat 4438 lůžek léčeben — zatím není spl­něn. Ke zvýšení kvality péče, ke snížení čekacích lhůt i k prohloubení úrovně diagnózy a léčby přispělo také vý­značně podstatně lepší vybavování zdravotnických zařízení technikou. Kromě obnovy opotřebovaných pří­strojů se zlepšilo vybavení prakticky ve všech lékařských oborech. Přibyly základní i speciální rentgeny, labo­ratoře byly vybaveny vedle základ­ních přístrojů také poloautomaty a automaty pro vyhodnocování bioche­mických zkoušek a procedur. V řadě okresních ústavů národního zdraví Jsou dnes laboratoře pro nukleární medicínu a prakticky ve všech kraj­­s*ý:h ústavech máme hem^aiyzač-ni střediska. Uvedly se do provozu 1 velké betatrony a další rádiotera­peutická zařízení a obohatilo se i vy­bavení lékařskou elektronikou. Proti roku 1970 je to jednoznačně kvalifa­­tivní skok, který si vyžádal i velké finanční náklady. Stále však ještě ve velké míře dochází k nedostateč­nému využívání některých i velmi drahých přístrojů zdravotnické i hos­podářské techniky. Nevyčerpali jsme všechny prostřed­ky, které jsme měli k dispozici pro výstavbu nových zdravotnických za. řízení. Stále narážíme na nepochope­ní nebo nezájem stavebních podniků. Nevyčerpali jsme ani všechny další prostředky určené na stavbu zdra­votnických zařízení při komplexním vybavování sídlišť. To se týká jeslí, což nám způsobuje nemálo starostí. Je třeba ve větší míře než dosud sdružovat prostředky, které mají na výstavbu jeslí národní výbory, závo­dy a další organizace. V poslední době proděláváme také těžkosti v zásobování s léky. Náš far­maceutický průmysl plnil v minulých letech vysoké úkoly v růstu výroby, produktivity práce i v dalších hos­podářských ukazatelích. Avšak převáž­ná část jeho základních prostředků zastarala, nebylo ani dostatečné tem­po obnovy strojního zařízení. Výstav­ba nových výrobních kapacit se opož­ďuje. V důsledku toho náš farmaceu­tický průmysl zaostává za jinými prů­myslovými odvětvími i za farmaceu. tickým průmyslem zemí RVHP. Máme zde i značné nedostatky kádrové. Ne­plnění požadavků léčebně preventiv­ní péče farmaceutickou výrobou ov­livňuje také nároky na dovoz surovin a dalších materiálů. V celém minulém období jsme vě­novali systematickou a soustavnou po­zornost využívání lůžkového fondu. Cílenou reprofilizací 6é podařilo pro. vést řadu dílčích úprav, přesto však někde setrvává ještě nedostatečné vy­užití lůžkového fondu, na němž sa podílí 1 roztříštěnost do malých ne­efektivních oddělení nebo do malých nekompletních nemocnic. Zlepšení v tomto směru musí přinést provede­ní úprav struktury lůžkového fondu podle nové vyhlášky o zdravotnic­kých zařízeních. Setkáváme se s tím, že opět jsou prosazována místní hlediska na úkor celospolečenské spotřeby. Přitom na­ším cílem je vyhnout se dalšímu zby. tečnému rozptylování prostředků a sil dnes i do budoucna. Integrace zdravotnických zařízení do větších celků je také v souladu s postupným soustřeďováním obyvatelstva do vět­ších měst, kde se postupně budou soustřeďovat služby pro široké okolí. Podle rajonizačních prognóz má být kolem roku 2000 soustředěno více než 50 procent obývatelstva CSR do hlavních regionálních aglomerací. Je proto zcela rozumný náš požadavek, aby se při nové tvorbě zdravotnic­kých zařízení přihlíželo 1 k urba­­nizačním trendům. V roce 1975 skončily práce na in­formačních soustavách podle vlád­ních usnesení federálního č. 20/1973 a českého č. 78/1973. Při výstavbě byly zdůrazněny zejména zásady ra. cionalizace, například: a) zajistit diferencované předkládá­ní informací podle potřeb uživatelů a jejich řídících funkcí, a) zajistit víceúčelové zpracování informací ze všech potřebných hle­disek, c) unifikovat a standardizovat in­formační média a informační roky, je­jich obsah a formy, d) účelně a efektivně využívat vý­početní techniku a komunikační pro­středky, e) položit základy pro celospole­čenské využití výpočetní techniky vý­stavbou jednotné hierarchicky propo­jené sítě pro automatizované zpra­cování informací, f) výstavbu informačních soustav zajišťovat na základě konkrétních programů, které zajistí potřebnou koordinaci a vzájemné vazby. Komplexní program rozvoje infor. maci do pětiletky 1976—1980 před­pokládá systematickou práci s infor­macemi. Je tó nutné proto, že Infor­mační soustavy do určité míry a v ur­čitých směrech zaostávají za potře­bami řízení. Na druhé straně však, objektivně vzato, je třeba přiznat, že ani řízení dostatečně nevyužívá těch informací, které jsou běžně k dis. pozici, a mnoho Informací skutečně potřebných pro řízení zůstává nevyu­žito. Jednotlivým rozhodovacím pro­cesům nedovedeme přiřadit patřičné informace, a tedy ani při výstavbě informačních soustav nedovedeme předem říci, pro jaká rozhodování jsou určeny. Bilancujeme-U hlavní úkoly zdra­votně politické linie, je třeba zhod­notit i stav plnění úkolu vytvářet ve zdravotnictví cílevědomě kádrové rezervy. Cílem výběru kádrových re. zerv je, aby zvláště vedoucí funkce ve společnosti byly obsazovány lid­mi spjatými se zájmy dělnické třídy, kteří jsou politicky vyspělí, odbor­ně zdatní, kteří prosazují a prakticky realizují politiku naší strany. Může­me dnes říci, že vedoucí i pracovní­ci kádrových a personálních útvarů v krajích a okresech s úspěchem spl­nili politický náročný úkol provede­ní komplexního hodnocení nomenkla­turních i ostatních kádrů. Významným znakem budoucího rozvoje bude další rozšíření a pro­hloubení preventivního směru v čin­nosti zdravotnických orgánů, přede­vším boj proti kardiovaskulárním cho­robám a zhoubným nádorům. V bu­doucí pětiletce půjde o dobudování celého systému zdravotní péče z hle­diska kádrového a materiálního vy­bavení i z hlediska organizačního. Půjde o dokončení úkolů ke zkvalit­nění činnosti zdravotní péče v obvo­dech, a to jak územních, tak i v péči ö pracující zejména o zintemzívnění zdravotní péče o pracující v zeměděl­ství, o staré a dlouhodobě nemocné osoby. V dalším prohlubování péče o no­vou generaci musíme dále zvyšovat počet míst pro děti v jeslích a zin­tenzívniť péči o defekthí děti. Závaž­ným úkolem zůstává urychlené dovy­­bavení společných vyšetřovacích a lé­čebných složek v úseku léčebné re­habilitace a protetické péče. Budeme provádět všechna opatření zabezpeču. jící další snižování biologicky neodů­vodněné absence i ke snižování ne­pracovní úrazovosti. Na úseku zajiš­tění péče o stavy bezprostředně ohro­žující život musíme především budo­vat jednotky intenzívní péče, aneste­­ziologicko-resuscitační oddělení a sta­nice rychlé zdravotnické pomoci. Jedním z důležitých úkolů bude no­vé uspořádání sítě zdravotnických zařízení, urychlení trendu získávání nezbytného počtu lůžek léčeben pro staré a dlouhodobě nemocné. K za­bezpečení vysoce specializované péče bude nutno zřizovat zvláštní kádrově I materiálně kvalitní vybavená cen­tra pro spádová území několika kra. jů, například pro dětskou kardiochi­rurgii. Činnost hygienické péče se bude orientovat na aktuální problémy vy­plývající z rychlého rozvoje průmys­lu, zemědělství, výstavby a dopravy, zvýší se hygienická péče o dětí v ko­lektivních zařízeních a o mladou ge­neraci a budou se dále prohlubovat preventivní opatření v boji proti pře. nosným nemocem. Rozvoj na úseku vědy, výzkumu a technického rozvoje se zaměří na společensky nejzávaž­nější hromadně se vyskytující one­mocnění, na ochranu před škodlivý­mi vlivy životního a pracovního pro­středí a na výzkum a vývoj nových léčiv a rozvoj zdravotnické techniky. I v budoucnosti budeme věnovat zvláštní pozornost výchovně ideové­mu procesu u pracovníků ve zdravot, nictví. Půjde o zintenzívnění přípravy odborníků jednotlivých oborů, o ak­tualizaci jejich znalostí a o ideově politické působení v duchu socialis­tické zdravotnické etiky. ta UNIE BYLA SPRÁVNÁ POSÍLENI ŽIVOTNÍ A SOCIÁLNÍ JISTOTY Federální shromáždění ČSSR schválilo 12. listopadu 1975 no­vý zákon o sociálním zabezpe­čení. Jde o kvalitativní změ­nu, největší úpravu od roku 1948, kdy vstoupil v platnost zákon o národním pojištění. Novými předpisy, které na­bývají platnosti od 1. ledna 1976, jsou realizovány zásady, které jsou v souladu se závě­ry XIV. sjezdu KSC. Je to krok < kupředu, který podstatně zvýší a posílí životní a sociální jis­toty obyvatelstva, ovlivní po­­. stavení velké části našich ob-­­čanů-důchodců a také všech - pracovníků, kteří po lednu 1976 odejdou do důchodu. Jde o opa­tření širokého rozsahu a jeho mimořádnost je zřejmá z ná­sledujících faktů. Nová úprava si vyžádá v ro­ce 1976 tří miliard a tři sta miliónů korun, přičemž deva­desát pět procent těchto pro­středků se použije na úpravu vyplácených důchodů. Tento náklad se v roce 1980 zvýší na 3,8 miliardy korun ročně. Nový zákon o sociálním za­bezpečení zdůrazňuje přednos­ti naší soustavy důchodového zabezpečení a nadále ji roz­víjí. Ruší se zvláštní daň z dů­chodu, a to jak u nově přizná­vaných, tak u důchodů, které se již vyplácejí. Zvýší se již vyplácené důchody, především nízké a střední. V konstrukci zásad pro výpočet důchodů se zvýrazní zásluhová hlediska, především doba zaměstnání, výše průměrného výdělku a společenský význam vykonáva­né práce. Zvýší se minimálni výše důchodů, které jsou jedi­ným příjmem důchodce nebo manželské dvojice důchodců. Dojde k úplnému vyrovnání dů­chodových nároků pracovníků^ a družstevních rolníků, zvýší se důchody takzvaných starodů­­chodců, i když jim byly upra­veny již v roce 1971. K celé řa­dě zvýhodnění dochází v pod­mínkách pro důchodce, kteří se i nadále rozhodnou zapojit do pracovního procesu. Opravou důchodů se obseti sociální politiky vůči starším generacím nevyčerpává. Nový zákon nekonstatuje pouze do­sažený stav, ale je perspektivní možností k dalšímu rozvoji so­ciální péče, která je v naší spo­lečnosti skutečně komplexní a univerzální péčí o každého ob­čana, který potřebuje z růz­ných důvodů její pomoc. Dosažená laťka úrovně so­ciálních služeb je v široké ve­řejnosti jedním z rozhodujících hledisek pro hodnocení naší sociální politiky. Spokojenost potřebného občana nekotví pouze v jeho hmotné zaintere­sovanosti, stabilitě, ale výraz­ně ho ovlivňuje postoj společ­nosti. Velkou, angažovanou a politickoorganizátorskou práci v tomto případě odvádí poslan­ci ČNR, národní výbory, Čes­koslovenský červený kříž, Český svaz žen a Revoluční odborové hnutí. Je třeba si uvědomit, že ta­to a další vylepšení našich ži­votních a sociálních jistot, zdokonalení důchodového za­bezpečení a další novelizace zákonů, jsou prováděny v do­bě, kdy ve všech státech ka­pitalistické soustavy roste so­ciální nejistota a neklid, kdy stoupá procento nezaměstna­ných, kdy inflace zasahuje do existenčního osudu miliónu pracujících a jejich rodin. Dosaženou úrovní sociálního zabezpečení se právem řadíme » 1mezi nejvyspělejší státy, mnoha směrech stojíme na nej­v přednějších místech. 8. ledna 1976

Next