Zemědělské Noviny, září 1968 (XXIV/212-232)

1968-09-11 / No. 216

Naše vládní delegace jednala v Moskvě tp ■>'<’ ŕ" n. 7P «tr I.) mickýeh otázkách byla formulo­vána příslušným protokolem. Téhož dne se uskutečnilo setkání generálního tajemníka ÜV KSSS L. I. Brežněva, člena politbyrav ŰV KSSS a předsedy rady ministrů SSSR A. N. Ko­sygina, člena politbyra ÚV KSSS a předsedy presidia nej­­vyššího sovétu SSSR N. V. Pod­­gorného s členem předsednictva ÜV KSC a předsedou vlády CSSR O. Černíkem a náměst­kem vlády CSSR F. Hamouzem. V průběhu této schůzky pro­běhla široká výměna názorů o politických otázkách, vyplý­vajících z uskutečňování sovět­­sko-československých rozhovo­rů. které se konaly v Moskvě od 23. do 26. srpna. Bylo vyjádřeno pevné vzá­jemné přesvědčení, že v nynější situaci je nejdůležitější důsled­né uvedení do života praktic­kých kroků, vyplývajících z do­hod na těchto rozhovorech v Moskvě. Byla znovu potvrzena ochota Sovětského svazu i Českoslo­venska k nejširší spolupráci na základě socialistické solidarity, vzájemného respektováni, rov­noprávnosti v zájmu národů obou zemí, v zájmu dalšího upevňování socialistického spo­lečenství a zvyšováni účinnosti Varšavské smlouvy. ☆ Předseda vlády po příletu uvedl, že v Moskvě měl rozho­vory s prvním tajemníkem ÜV KSSS L. Brežněvem, předsedou siátní rady N. Podgorným předsedou vlády A. Kosyginem. a Informoval je o současné situaci v CSSR, Sdělil také. že se u nás uskutečni určitá efektivní opa­tření, která budou mít příznivý vliv na další vývoj. Posláním celé delegace byly ekonomické otázky a dohody, které se o nich uzavřely. Jak zpravodaji CTK řekl mi­nistr Valeš, jsou výsledky to­hoto jednáni významným pří­nosem k řešení čs. ekonomic­kých problémů a otevírají pro­stor pro další jednání. Dotýkají se našich základních zájmů v ekonomické sféře. Veřejnost bude o bližších po­drobnostech informována pro­střednictvím tiskové konferen­ce, která se uskuteční během dnešního dne. VŠE PRO AUTOMOBIL — S mrznoucíma rukama snažili se nd­­rí té tmící obchodního domu v Tokiu rozehřát ledové kvádry a do­stat se co nejdříve ke klíčům zamrzlým v ledu. Led skrýval sto klíčů, z nichž pouze jeden se hodil k vozu stojícímu uprostřed. Po pétihodinové námaze získala automobil 36letá žena z domácnosti. Johnson o světové situaci New Orleans (čtk) — V projevu k členům americké legie v městské hale v New Orleansu odmítl v úterý presi­dent Johnson požadavek úpl­ného zastavení amerických ná- Rozhovory v Budaiešti Budapest (čtk) — V úterý začaly v Budapešti rozhovory mezi madarskými stranickými představiteli a členem politické­ho byra italské komunistické strany Giancarlem Pajettou. Představitel IKS přicestoval v pondělí v pozdních večerních hodinách do Budapeští na po­zvání ústředního výboru Ma­ďarské socialistické dělnické 6trany. letů na VDR, protože, jak řekl, události ve východní Evropě ukazují, že „jsme ještě velmi vzdáleni od takového klidného světa, jaký bychom rádi vi­děli.“ Johnson pak vyzval americ­kou legii, aby přispívala k udr­žení míru tím, že zachová svou sílu. Příkazem doby při hled-'ní míru je, že „Spojené státy m. zůstat nejsilnějším státem svě­ta,“ řekl Johnson a dodal, že neustále usiloval o normalizaci vztahů k Sovětskému svazu a dalším komunistickým zemím. V tomto úsilí hodlá pokračovat, protože bezpečnost 6věta vyža­duje, aby dvě největší velmoci, pokud to je možné, snížily na­i, které udržuje lidstvo po celou generaci ve smrtelném nebezpečí. Potraviny hladovějící Biafře Lagos (čtk) — V distribuč­ních střediscích Mezinárodního červeného kříže v Nigérii je ny- Střelba na Suezu New York (čtk) — Stálý izraelský delegát v OSN J. Te­­koah oznámil v Radě bezpeč­nosti, že Egypťané ostřelovali v úterý odpoledne město Kan­táru na východním břehu Suez­ského průplavu. Dva izraelští vojáci byh zraněni. ní soustředěno na 5000 tun po­travin určených pro strádající civilní obyvatelstvo Biafry. Oznámilo to koordinační stře­disko pomoci Mezinárodního červeného kříže v Lagosu. O rozvoz potravin do posti­žených oblastí se starají čtyři dopravn-' letouny DC-4. které jen v záři přepravily na 250 tun potravin. Kromě letadel byla do akce nasazena i skupi­na nákladníeh vozidel mezi La­­gosem a bývalým hlavním měs­tem Biafry — Enugu. Jak dál s demokratizací? (Pokračování z« *tr. 1) zkreslené představy o poměrech u nás? Co nejvíc ocenili naši státníci, jimž právě situace uvnitř země umožnila udělat za hranicemi patrně víc než tuší­me? Všeobecné uznání se dostalo historické jednotě všeho lidu. Semknutosti, rozvaze, statečnos­ti a zároveň disciplinovanosti, s níž jsme prošli kritickými dny bez přítomnosti vedoucích stát­níků v zemi. Bez směrnic, bez pokynů, bez řízení shora. Do­slovně jsme si po několik dnů vládli sami a to se ctí a s úspě­chem. V zemi byl zachován po­řádek, nedošlo k žádnému tra­gickému incidentu. Není to vše­chno vítězství demokracie, kte­rá u nás dozrála ve chvíli, kdy na ni byla vložena historická zkouška? Ano. Obohatili jsme v těch dnech socialismus o tou­žený rys účastné vlády všeho lidu a podali doklad toho, že jsme za všech okolností schop­ni vytvářet onen „dubčekovský socialismus s lidskou tváří“. Jak tedy dál? Jestliže bylo v přechodu po předlednové dlou­holeté éře potřeba demokrati­­zovat především shora dolů me­tody práce ve správním a orga­nizačním životě státu, dnes je tento stát prověřen ve své demo­kratické jednotě naveskrz. Při­dali se k ní i ti, o kterých jsme někdy pochybovali. Demokracie je v nás. Je největší hnací silou našeho politického snažení. Je třeba, aby tato vydobytá vnitřní síla a schopnost trvale prostu­povala celý náš společenský i hospodářský život. Aby stejně natrvalo upevnila nově nastole­né vztahy mezi lidmi, aby na­pořád udržovala tu jednotu myslí 1 cílů, semknutost řídicích orgánů s lidem na všech stup­ních. Neboť především tyto vztahy, nově zrozené ve dnech kritických, zakládají to, čemu říkáme humanistický socialis­mus, vytčený teoreticky už v akčním programu Komunistické strany Československa na počát­ku tohoto roku. Takové jsou te­dy naše vnitřní svobodné mož­nosti. (dvk) 2 Zemědělské noviny V Ženevě s výhradami pro smlouvu o nešíření jaderných zbraní Ženeva (čtk) — Na ženev­ské konferenci nejaderných stá­tů pokračovala v úterý generál­ní rozprava. Hlavní otázkou by­la opět smlouva o nešířeni ja­derných zbraní. Vedoucí bulhar­ské delegace K. Christov zdů­raznil, že tato dohoda je velkým krokem ve správném směru. Navrhl, aby ve Středomoří a na Balkáně bylo vytvořeno pásmo bez jaderných zbraní a v této souvislosti zdůraznil, že vzhle­dem k těžkostem uskutečnit vše­obecné a úplné odzbrojení je třeba uvítat a prosazovat i čás­tečné a dílčí kroky. V rozpravě dále promluvili zástupci SAR, Keni, Kuvajtu, Paraguaye a So­málska. Všichni vyjádřili určité výhrady proti smlouvě o nešíře­ní jaderných zbraní. Egyptský delegát tuto smlouvu sice uví­tal, zdůrazňoval však nutnost závazných bezpečnostních záruk. Také ostatní delegáti požadova­li na jaderných mocnostech zá­ruky ve prospěch nejaderných států. Pro záchranu živočišného světa Medvědí námluvy v Londýně Caracas (čtk) — Bohatý ži­vočišný svět v oblasti přehrady Guri ve východní Venezuele má být zachráněn rozsáhlou opera­cí, jež bude největší v historii Latinské Ameriky. Na rozsáh­lém prostoru, který zaplaví vody řeky Caroní, jež zadrží přehrad­ní hráz vysoká 97,5 metru, mají být zachráněni živočichové počí­najíce jaguáry a konče jedova­tými housenkami a pavouky. Tohoto úkolu se má do dvou měsíců zhostit 100 lovců, kteří mají dát chyceným živočichům opět volnost na březích vzniklé­ho umělého jezera nebo je do­pravit do zoologických zahrad. Přehrada Guri na řece Caroní se stane po dokončení jedním z pěti největších hydroelektráren­­ských komplexů na světě. Londýn — Himálajský med­vídek An-an ze Sovětského sva­zu se v pondělí opět po delší době sešel v londýnské zoolo­gické zahradě se svou přítelkyní Či-či z Velké Británie. Jsou to jediné dva exempláře medvěda „panda“ žijící v zajetí a odbor­níci usilují o to, aby ze setká­ní medvědího páru vzešel poto­mek či potomci. Při pondělní schůzce se oba partneři plných devět hodin ignorovali. Potom však začali spolu zuřivě zápasit až utržili drobná poraněni. Na­konec si začali hrát jako mlá­ďata. Experti jsou s dosavadním výsledkem velmi spokojeni. Zá­roveň jsou však připraveni za­kročit hasičskými stříkačkami, kdyby se hra stala příliš nebez­pečnou. Ze SVĚTA Vídeňský primátor Marek na­vštívil v úterý čs. expozici na vídeňském mezinárodním vele­trhu a setrval v delším přátel­ském rozhovoru s jejími pra­covníky. Sovětský Svaz navštíví v příš­tím roce na 50 tisíc japonských iuristú, zatímco loni jich tam přijelo 32 tisíc. Oznámil to předseda Inturistu Bojčenko. ra Mandát zavražděného senáto­Kennedyho převzal včera 421etý člen Sněmovny reprezen­tantů „liberální republikáň“ Charles Goodel. Chrám zc čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem odkryli archeologové v severním Iráku. Studentský předák z květno­vých bouří v Paříži, Daniéi Cohn-Bendit, byl včera zadržen venezuelskými úřady na letišti v Caracasu a odeslán nejbližším letadlem do Kolumbie. Palba shnilých vajec a raj­ských jablíček zabránila v úte­rý neonacistickému předákovi Thaddenovi v projevu na před­volebním shromáždění jeho stra­ny NPD v západoněmeckém Brunšviku. Waleští nacionalističtí extre­misté způsobili již sedmý vážný incident v posledních třech le­tech. Tentokrát to byla časo­vaná bomba na kontrolní věži letiště města Llanelly. Ministr vnitra NSR Benda na­vštívil Izrael v čele šestičlenné delegace Německo-izraelské spo­lečnosti. Bude jednat s izrael­skými předáky, zejména s mi­nistrem zahraničí. 2000 automobilů Skoda z Mla­dé Boleslavi bude do konce ro­ku vypraveno do Jugoslávie. Concorde 002, britsKá verze nadzvukového dopravního letad­la, vstoupá tento týden do ně- , kolik týdnů trvající etapy po­zemních zkoušek. Xgwame, do patku minulého týdne britský protektorát Sva­­zijsko, žádá o přijeti do OSN. Za prvních sedm měsíců ro­ku 1968 zahynulo v USA při do­pravních nehodách 29 950 osob. o 5 % více než za stejné období loni. Sovětsko-indická jednání Dillí (čtk) - V Dillí bude ve středu zahájeno sovětsko-in­­dické jednání, jehož obsahem budou zejména podle agentury Reuter indicko-pákistánské vztahy a situace v Českosloven­sku. Sovětskou delegaci vede náměstek ministra zahraničních věcí Nikolaj Firjubin, z indické strany povede jednání státní mi­nistr zahraničních věcí Bali Ram Bhagat. Oznámila to agentura Reuter. Japonci zatkli pacifistu Reynoldse Nagasaki (čtk) — Japonské imigrační úřady včera zatkly známého amerického pacifistu Earle Reynoldse a jeho manžel­ku japonského původu, kteří se pokoušeli odplout na palubě své jachty Phoenix do Čínské lidové republiky. Jako důvod zatčení úřady uvedly porušení imigrač­ních zákonů, nebof Reynoldsova manželka neměla platný pas. Washington (čtk) — 81 procent dotazovaných Američa­nů je přesvědčeno, že ve Spoje­ných státech je stále více poru­šován zákon a pořádek a že pouze silný president by mohl nějakým způsobem řešit tuto otázku. Vyplynulo to z průzku­mu veřejného mínění uveřejně- Kongres studentů Latinské Ameriky . Caracas (čtk) — Sjezd la­tinskoamerického studentstva byl zahájen v pondělí ve vene­zuelském městě Méridě. Účastní se ho zástupci universit z téměř všech latinskoamerických zemí a pozorovatelé z Francie, Špa­nělska a Itálie. Organizátoři sjezdu pozvali rovněž americké­ho černošského vůdce Stokely Carmichaela a Daniela Cohn­­-Bendita, který sehrál význam­nou úlohu při studentských bou­řích ve Francii, avšak venezuel­ská vláda jim odmítla poskyt­nout vstupní víza. Sjezd pořádá Andská federace universitních středisek. Bude jednat 6 sou­časné situaci v latinskoameric­ké»! vysokém školství, zejména autonomii universit. Sjezd končí 13. září. ného v pondělí, které provedl Louis-Harrisův ústav. Podle to­hoto průzkumu Američanům ne­ní zcela jasné, co tuto situaci způsobilo, 61 proč. se domnívá, že vlna nezákonností je důsled­kem organizované zločinnosti ve městech, 59 proč. z toho obvi­ňuje černochy a 56 proč. se do­mnívá, že hlavním důvodem po­rušování pořádku jsou „ultrale­­vicové síly“. 69 proč. Američanů je dokonce přesvědčeno, že po­rušování zákona a pořádku je vyvoláváno soudními rozsudky. Statistiky říkají, že se každou minutu vytiskne ve světě 500 ti­síc novinových stránek. Je to záplava informací, s níž lze držet krok pouze s pomoci pří­strojů a metod, které umožňuji orientoval se dostatečně rychle .v tomto labyrintu slov. Solidní a rychle přístupná dokumentace o jakékoli otázce je zatím zá­kladní potřebou každého novi­náře. V amerických laboratořích jsou však už připraveny přístro­je, které uskuteční tichou revo­luci v oblasti získávání a šíření informací. Výroční kongres vy­davatelů novin, který se sešel letos v květnu ve Washingtonu, předložil o tom již určité po­drobnosti. hlašoval, že si přeje mír. Záro­veň však připomínal, že Hanoj by neměla předpokládat, že by mohla od něho získat lepší pod­mínky než od dnešních americ­kých vyjednavačů v Paříži. K tomuto Humphreyho pro­hlášení, které má nutně všech­ny rysy předvolebních projevů, zaujal mnohem skeptičtější sta­novisko ministr zahraničních věcí Johnsonovy vlády Dean Rusk. Na otázku novinářů po­dotkl, že by dal přednost nesta­novit žádná data, a dodal, že stažení vojsk ve skutečnosti zá­visí na výsledku jednám’ mezi USA a VDR v Paříži a na vo­jenské situaci v jižním Vietna­mu. V pondělí také poprvé vystou­pil na veřejnost od tragické smr­ti svého bratra s politickým pro­hlášením senátor Edward Ken­nedy. Postavil se za demokra­tickou kandidátku vicepresiden­ta Humphreyho a vyslovil jí svou podporu. Kennedy hovořil na politickém banketu v Chi­copee ve státě Massachusetts. Káhira — V Káhiře skon­čila v pondělí večer Aíroasijská konference solidarity s vietnam­ským lidem, jejíž účastníci při­jali rezoluci odsuzující válečné zločiny amerických imperialistů. Konference, na níž přijelo 250 delegátů ze 72 afrických a asij­ských zemí, začala minulou so­botu, libře ie pomočeno Londýn (zpravodaj čtk) — Půjčka, ve výši 830 miliónů li­ber šterlinků, kterou dostala Británie jako část basilejských dohod uzavřených po nedělním jednání ústředních bank jede­nácti států, upevnila postavení libry šterlinků. Hodnota iibrv na světových burzách stoupla z 2,3832 dolaru na 2.3871 dolaru a je pravděpodobné, že se v příštích dnech postavení libry dále upevní. Pokuta kněžím Bilbao (čtk) — Frankistický guvernér biskajské provincie na­řídil osmi baskickým kněžím, aby zaplatili pokuty v rozsahu 10 000—37 000 peset, protože ve­řejně zaujali postoj proti státní autoritě. Tito kněží protestovali proti bezprávnému zatčení čet­ných baskických kněží, kteří v minulých měsících kritizovali frankistický režim a vyslovili sympatie s baskickými naciona­­liisty. Tak především: redakce den­ních listů už nebudou v brzké budoucnosti potřebovat archivy. í Na jejich místo nastoupí výkon­ný počítač, do něhož budou ob­čas vloženy všechny nezbytné informace. Každý redaktor bude mít na psacím stole malou tele­vizní obrazovku a psací stroj, přičemž oba budou spojeny s hlavním počítačem. Bude-li novinář chtít získat informace 0 jistém problému, postačí, aby naklepal svůj dotaz na psacím stroji. Za několik vteřin obdrží odpověď přímo na obrazovce, at už půjde o písemnou. odpověď, graf nebo kresbu. A nejen to: počítač přirozeně veškerý materiál, který je v něm uložen, sám roztřídí, zpracuje a zaregistruje. Může odpovědět několika tazatelům současně, což znamená obrovskou úsporu času. Ještě fantastičtější — a časově vzdálenější — je další objev: speciální psací stroj, připevněný 1 k televizní obrazovce a spojený počítačem. Novinář napíše svůj článek na stroji, ale slova se místo na papíře objeví na obrazovce. Tak může jednoduché elektronické pomocí tužky na obrazovce opravovat chyby, škrtat slova, přemísťovat věty nebo celé odstavce. Počítač na­hrává text na magnetický pásek a zároveň s tím, jak novinář opravuje text na obrazovce, přenášejí se opravy automatic­ky na magnetický pásek. Když je text hotov, stačí dát počítači signál a článek je okamžitě vy­sázen v konečné podobě. na A to je nesporně první krok cestě k radikální změně v tisku: novinář bude tedy v bu­doucnu sám tisknout svůj člá­nek ve chvíli, kdy jej bude kon­cipovat. Zatím se ve Washingtonu zkouší přenosný dálnopis o něco větší než je normální psací stroj, který umožňuje novináři předat okamžitě svůj článek re­dakci, a dále přístroj, který umožňuje vysílat pomocí elek­tronických signálů také barev­né fotografie, jež byly dosud nejrychleji dopravovány leta­dlem. Jak vidět, specialisté na elek­troniku chystají redaktorům vydavatelům novin v dohledné i době celkem příjemně překvape­ní. Zatím ovšem jen asi v Ame­rice... (hč) Pařížská jednání o Vietnamu zamrzla HUMPHREY SLIBUJE STÁHNOUT VOJSKA Hanoj (zpravodaj čtk) — Tvrdošíjnost Spojených států způso­bila, že pařížské rozhovory nijak nepostupují, píše v úterý komen­tátor listu Nhan-Dan v úvaze o tom, co přineslo čtyřměsíční vy­jednávání zástupců VDR a USA. Američané stupňují válku ve Vietnamu takovou měrou, že lze dojít k závěru, že přes vážné ne­úspěchy se nevzdali dosud snahy „udržet se násilím v jižním Viet­namu a na dlouhou dobu rozdělit Vietnam“. komentátor zdůrazňuje, že vietnamská strana projevila při pařížských jednáních dobrou vů­li a odpovědný postoj a nazna­čuje, že o dobré vůli Spojených států je třeba vážně pocnybo­­vat. Vždyť jenom tzv. omezené bombardování, na které Spoje­né státy přistoupily, není ve skutečnosti nic jiného, než „re­vize války proti VDR spočíva­jící v tom, že barbarské nálety se soustřeďují na jednu důleži­tou část VDR“. „Chtějí-li USA projevit dobrou vůli a postoupit směrem k míru, jak o tom často hovoří jejich vláda, musejí bezpodmínečně zastavit bombardování a další vojenské akce. proti VDR, aby mohly být projednány problémy zajímající obě strany a aby se tak vytvořily podmínky pro po­kojné urovnání vietnamského problému,“ pokračuje komentá­tor. Washington — Vicepresi­dent Hubert Humphrey, který je kandidátem demokratické stra­ny na úřad presidenta, prohlá­sil, že bude-li zvolen, chtěl by začít stahovat americká vojska z Vietnamu koncem roku 1968 nebo začátkem roku 1969. Řekl to v pondělí ve Filadelfii, kde zahájil velkou propagační kam­paň před volbami. Ujišťoval po­sluchače, že bez ohledu na jed­nání je možno začít stahovat vojenské oddíly a současně pro- Zajímavý průzkum Cq si mysií Američané o nezákonnosti Noviny věku elektroniky POHLEDNICE ZE SVETA: Ecuador - Cestou na trh. (Foto CTK) Mají se čím chlubit Statisíce brigádnických hodin věnovali občané v Lukách nad Jihlavou soustavnému zlepšová­ní a zdokonalování vzhledu své obce. Jen loni jich odpracovali 133 803 a vytvořili dílo v hod­notě 1 811 307 Kčs. Pokračovali ve výstavbě vodovodu, opravili sokolovnu, další vozovky a chod­níky, novou lávkou přes řeku zkrátili téměř o kilometr spoje­ní s osadou Předboř, pomohli spotřebnímu družstvu Jednota při výstavbě moderního hotelu, dvou velkých prodejen a neza­pomněli pokračovat v úpravách domků, zahrádek a prostranství před nimi. Svépomocí bylo po­staveno i několik nových bytů pro členy JZD. Dosud omšelý farní kostel sv. Bartoloměje, jehož střechou se dešťové kapky dostávaly stále snadněji, je rovněž opět hezkou dominantou obce. Potěší ty, kdo vyhlédnou z oken za řekou i o­­jíždějíeíeh vlaků. Místo původ­ně plánovaných nejnutnějších oprav střechy pustili se totiž ob­čané s nadšením do díla a pro­vedli generální opravu celého kostela. Odpracovali — většinou zdarma — 8300 brigádnických hodin, vytvořili hodnotu přes čtvrt miliónu korun, zatímco skutečné náklady činily 42 000 korun, z čehož 17 000 korun bylo za odborné opravy věžních ho­din. Konečně dokladem obětavé svépomoci je veřejné koupališ­tě, na které jsou v Lukách vši­chni zvlášť hrdi. Budovali je ně­kolik let a stále ještě je zdoko­nalují. Loni tu při opravách dlažby vydatně pomohli také žáci vyšších tříd místní devíti­­letky. MNV by chtěl ještě vy­budovat akumulační nádrž, aby se bazén koupaliště o rozměrech 52X25 metrů mohl rychleji na­pouštět. Podobným koupalištěm s mo­derními šatnami, sociálním za­řízením a v hlavní sezóně i s restaurací se nemůže pochlubit žádná jiná venkovská obec na Vysočině a bohužel ani středis­ko okresu — Jihlava. Za par­ných letních dnů je koupaliště v Lukách, chráněné svahy a le­sem před chladnými větry, ve stavu obležení. Hlavně v sobotu a v neděli, kdy sem putují stov­ky Jihiavanů i ostatních milov­níků příjemných, chladivých koupelí z celého širokého okolí. V Lukách nad Jihlavou počí­tají s dalšími svépomocnými úpravami. Velkým problémem je však rozsáhlý zámek. Na je­ho velké a už velmi akutní opravy přece jen sami nestačí. (jmt) Kniha dobývá vesnici Nepochybný zvřel z otlem veřejném knihovnictví vyvolal vznik stře­diskových knihoven. Mají prospívat především čtenářím na vesnici. O tom. jak se střediskové knihovny osvčdčuji v praxi, hovoří ředitelka Okresní lidové knihovny ve Vyškově Vlasta Chytilová. Nejprve jsem se jl zeptal, jakým způsobem se budují v současné době knižní fondy: Střediskové knihovny se zři­zují, aby se zkvalitnily knihov­nické služby na vesnicích. Stav těchto knihoven není snad tře­ba rozebírat, jedním z jejich hlavních úkolů je doplňování fondů. Knihovny jsou dotovány částkou 1 Kčs na obyvatele roč­ně. Kolik knih si může koupit knihovna v obci, která má např. 400 obyvatel, si lze snadno spo­čítat. Zřízením střediska se pro­středky pro nákup knih sloučí a nakupuje se pro všechny knihovny ve středisku zapoje­né. Za takto seskupené pro­středky lze nakoupit mnohem víc titulů a je mnohem menší pravděpodobnost, že přečtené knihy budou v několika exem­plářích ležet v regálech v něko­lika sousedních knihovnách. Záleží pochopitelně na aktivitě vedoucího knihovny, kterému takto zajištěným nákupem ubu­de práce, poněvadž knihy do­stává už knihovnicky zpracova­né, záleží na něm, jak dalece bude v kontaktu ve středisko­vou knihovnou a využije doko­nale možností vybrat si knihy pro svou knihovnu. Myslím, že správně pochopený systém stře­diskových knihoven znamená v knihovnické práci přínos a krok kupředu. |a koneepen střediskových kniho­ven na celém ézemí republiky jednotná? Každý kraj si při budování střediskových knihoven stanovil určitou koncepci. Okresům by­la rovněž dána možnost vytvo­řit si podle místních podmínek vlastní koncepci, která sice vy­chází z krajské, ale dílčí pro­blémy mají okresy možnost ře­šit samostatné. Např. v našem Oiírese máme tu odlišnost, že přírůstkové seznamy nejsou uzavřeny a MNV. JZD a další spol. organizace v obcích mo­hou přispívat a také přispívají na nákup knih pro svou knihovnu i nad kvótu. jak jste naložili se starými fondy olecnlch knihoven? Fond knihoven nebyl pocho­pitelně všude stejný. Ale jedno měly všechny knihovny společ­né: značné množství pro knihov­ny torsoto typu neúnosných ti­tulů a spousty „danajských da­rů“ ve formě sovětské literatu­ry v originále, nebo zastaralé odborné literatury apod. Na­čpak chyběla mnohá základní díla naší i světové literatury. Taková situace byla i na ostat­ních okresech. V současné době je naší snahou fondy všech knihoven od této literatury očistit a začít — právě pomocí střediskových knihoven — s cí­levědomým doplňováním dosta­tečným množstvím takové lite­ratury, která bude našim čte­nářům poskytovat to, co od li­teratury očekávají. Podle vášeho názoru jde o dob­rou věc, která má budoucnost. Jde o novou věc, a postup při její realizaci musí být velmi opatrný. Jestliže se mi nepoda­ří knihovníka předem pro ten­to záměr získat a vysvětlit mu, V čem bude tento systém pro knihovnu výhodnější, pak jde o záležitost zbytečnou a pře­dem ztracenou. I v novém systému knihovnickém záleží v první řadě na lidech, kteří jej budou realizovat — a tedy na knihovnicích. ROZMLOUVAL VLADIMÍR PAZOUREK Bohuš Čížek: JIHOČESKA NÁVES 1L ZÁŘÍ 1968 Dvakrát z Odeonu 8TO TVARÍ LÁSKY Výborů a antologií z milost­né poezie vyšlo už bezpočet; má­lokterý výbor byl však veden s tak důsledným a jasným cílem vypovědět vybranými básněmi o člověku a jeho lidské podstatě tolik, jako právě vydaná Svitá­­kova „antologie milostné lyri­ky čtyř tisíciletí“, nazvaná „Sto tváři lásky" (vyšla v naklada­telství Odeon). Autor pojal svůj výbor zcela netradičně, v tom je také jeho jedinečnost: na lásku se dívá ja­ko filosof, pojímá ji jako nejsil­nější projev seberealizace čin­ného lidského jedince. Z tohoto hlediska se pak jeho kniha stá­vá svědectvím o variabilitě i stálosti onoho citu, který dopro­vází člověka jako nejsilnější pro­jev jeho lidské jedinečnosti po dlouhá tisíciletí, a to svědectvím krystalickým, nebof těmito otis­ky lidských podob minulých vě­ků i přítomnosti jsou básně, je poezie. „Není autentičtějšího a exaktnějšího podkladu k pozná­ní dialektiky citu.“ říká v do­slovu Sviták, „než variace mi­lostné lyriky během čtyř tisíci­letí a není lepší metody pozná­ní intimit lidské osobnosti než umění. Zde vystupuje konkrét­ní, nahý, autentický člověk — básník — ne jako postulát kon­krétní autenticity, ale jako dia­lektická existence, aby hovořil s úchvatnou senzibilitou o svém uchvácení smysly, a aby řekl právě ono nezastupitelné a je­dinečné ve svém milování — to. co je a priori nepřístupné všem sociologiím sexu a psychologii erotiky.. Tato kniha, tento soubor otis­ků a stop člověka proživšího i žijícího svůj život na této zemi. má ještě další přednost před mnoha jinými výbory milostné lyriky: pořadatel antologie „Sto tváří lásky“ se neomezuje jen na tradiční oblast kultury ev­ropské; jeho snahou je naopak dát zaznít v co možno nejplněj­ší síle i básním, které reprezen­tují i jiné velké kulturní oblas­ti. Proto vedle milostných písní Selómových, vedle básní autorů starého Řecka a Ríma, i pozděj­ších básníků evropských zemí, čtete i verše staré Číny, Indie, Japonska, ukázky z lyriky arab­ské o pozdější básně poetů Ameriky Poem počínaje a tře­bas Tennesseem Wiliiamsem konče. — Vznikla tak antologie vpravdě objevné ceny. (vf) CAMILO JOSÉ CELA: ÚL Rozpomeňme se na historii: v roce 1934 vyhlášení španělské republiky, dva roky nato Fran­kův vojenský puč ústící v ob­čanskou válku s miliónem mrt­vých. Republika vzdorovala sko­ro tři roky. Její konec by! za­čátkem letargie, z které se Špa­nělsko těžko probouzí. Kulturní kontinuita byla přervána, mno­ho španělských umělců žije a působí v cizině, ti, kteří zůstali, musejí nezří dika publikovat za hranicemi. Camilo José Cela vy­dal svou prozaickou prvotinu (Rodina Pascala Duarta) krátce po občanské válce. Jak čteme v komentáři k českému vydání, bylo to v době, kdy „španělská veřejnost žila pod bezprostřed­ním dojmem a pod bezprostřed­ními důsledky zhroucení demo­kratických sil... a kdy tedy vět­šina příslušníků španělské ve­řejnosti musela prožívat a poci­ťovat rozpor své vlastní indivi­duální existence a společenské­ho zřízení, nastoleného proti je­jich subjektivní a individuální vůli, a nesoucího tudíž pečeť ja­kési osudové pohromy“. Úl je obrazem této španělské veřejnosti po patnácti letech. Ve světle naší vlastní nedávné ‘zkušenosti se nám jeví jako skvěle naspsaný, ale tím otřes­nější obraz lidí, kteří přijali po­rážku, aniž by ji už pociťovali. Je to obraz lidí, kteří se přizpů­sobili, kteří si zvykli. Jejich ži­vot se soustředil kolem nejele­­mentámějších potřeb, jejichž ukájení se stalo samým smys­lem existence. Cteme-li, že Úl je románem „hladu útrob a po­hlaví“, uvědomujeme si, jak tra­gicky výstižná ta charakteristi­ka je. Cela zalidnil svůj román, kte­rý on sám nazývá nikoliv romá­nem, ale historií, padesáti sku­tečnými, autentickými postava­mi a dalšími desítkami postav fiktivních. Celkem jich je téměř tři $ta padesát, což je fakt, který má pro charakteristiku románu roli víc než jen statistickou. Vy­povídá současně i o stylu, o me­todě, která nemůže být při tak obrovském počtu osudů, příběhů a mikropříběhů jiná než mozai­­kovitá. Některé postavy a některá prostředí jdou románem od za­čátku do konce, jiné se jen mihnou, skoro všechny však v čtenáři nechají kalný a znepo­kojivý pocit nedostatečného ži­vota, života redukovaného, okleštěného, zbaveného čehosi velmi důležitého — snad vědomi cíle, vlastní důstojnosti a ceny lidské individuality. Chápeme, co tento pocit vyvolává: Úl je přehlídkou lidí, kteří přijali svou porážku, navykli jí a pře­stali proti ní bojovat aspoň ve svých srdcích. A tak se tam po­malu uhnízdila prázdnota, tak pomalu nabyl vrch „hlad útrob a pohlaví“. Je to zvláštní, jak mohou věci v nových souvislostech dostávat nové významy. Úl obdivují čte­náři v mnoha zemích. Nám se dostalo možnosti pochopit ho ve vší horkosti, ale nejenom to: mohli bychom se na něm i ně­čemu naučit, (vš)

Next