Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

Historická zpráiru o sjezdu slowanském. 11 pronešením náwrliu Libeltowa, maje za úkol skládáni po­třebných spisů we jménu sjezdu wůbec. K. redigowání druhých dwau listin sestawily se později zwláštní wýbory. Jiný zwláštní vvýbor, který zároweň zweien byl, řečený oekonomický, rněl na péci swé opatření wšech záležitostí peněžitých a podobných. Širší prowedení myšlenek swých (Příloha VI.) o ob­sahu manifestu, adressy a smlauwy podal Libelt we schůzce welikého wýboru dne 7. čerwna, načež se počalo roko­­wání o jednolliwých punktech náwrhu jeho w dalších se­zeních wšech tří sborů od 7. až do 10. Čerwna. Manifest к národům ewropejským byl na základě roko­­wání tohoto od diplomatické kommissí a jmenowitě na zá­kladě náwrhů Zacha, Libella a Bakunina od Palackého zho­­towen. VV něm wyřknul slowanský sjezd pewné přidrže­­ní-se zásad swobody, rownosti a bratrstwí jednotliwců w poměrech žiwobytí státního, zásadu potud w Ewropě méně uznáwanau úplné rownopráwnosti wšech národů, ošldiwost nad politikou, která země a národy powažuje za newolnau majetnost panowníků, úmysl swůj, učinili náwrh císaři ra­­kauskému, aby dle zásad těchto proměnil stát swůj we spolek národů rownopráwných, přáni swá o naprawení křiwd páchaných proti rozličným kmenům slowanským wně i wnitř rakauského mocnářstwí, proti Polákům přiwedeným o swau samostatnost a posledně znowa libowolně trhaným nařízeními pruské wlády w Poznaúsku, proti Slowanům w Lužici a we wýchodním a západním Prusku, od německých wlád swých systematicky odnárodňowaným, proti Srbům, Chorwatům, Slowákům a Rusínům od uherského minisler­­stwa prostředky nelidskými a násilnými pronásledowanýin, konečně proti různým kmenům jihoslowanským w Turecku, necitnau polilikau zdržowaným od wyproštění-se z jarma, od století těžce na nich ležícího. Konečně učinil slowan­ský sjezd náwrh к obeslání wšeobecného ewropejského sjezdu národů к wyjednáwání wšech mezinárodních otá­zek. (Příloha VII.)

Next