Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Historická zprátca o sjezdu slotcanském. 15 jakými by se Slowané rakauští domáhati měli práw swých odwěčných, nehodau časů a neswornoslí wlastní buď ztenčených buď pozbytých, aby we swobodném Rakausku co národovvé rownorodí a rownopráwní mohli se sjednáwati s druhými w plných práwech swých zachowanými sausedy o přetwoření a zwelebení společného swého státu, jenž jest povvolán, aby proweďl prwní w Ewropě ideu federací národů rňznoplemenných a tím položil prwní začátek a příklad к přetwoření žiwota mezinárodního wšech kmenů ewropejskýeh. Sjezd slowanský byl přetržen, a nedokonáním jeho je odsunut na nějaký čas skutek jak w národním tak prostředně i w státním ohledu předůležitý pro Rakausko, ba pro Ewropu samau. Škoda z toho wycházející je w této době, kde se wazby, wázawší posud dohromady saujem rakouských zemí, bažením po samopanstwí dwau národů — německého a maďarského — pořád siřeji rozpěrají, pro zachowání říše rakouské nesmírná, a zajisté daleko wělší, nežli pro Slowanstwo samé. Užším národním spolkem Slowanů byla by se při rozlehlosti sídel jejich již nyní utwořila silnější spona celé říše, než se kdy utwořiti dá wládními prostředky, wždy některé straně z jakýchkoliwěk příčin vvíce howícími; byla by se •stala weliká příprawa к říšskému sněmu, který na základu úmluwy slowanské mohl mnohem snadněji prowésti žiwotní zásadu Rakauska, zásadu rownosti národů, a urychlili nesnadné narownání sporů uherských. Pro Slowany samé jest nepřirozené ukončení sjezdu jednolliwá událost, která je zastawila w tom okamžení, když chtěli učiniti poslední udeření na položený již uhelní kámen chrámu nowého swého žiwota národního, když‘wyslancowé jejich měli od wěkň cítěnau a dáwno poznanou potřebu wzájemného wraucuějšího spojení na základu swobody a bratrstwí wyslowiti písmem a předložili je swým národům ku potwrzení. Bauřc Pražská jim owšem wyrwala péro z ruky, ale ne předsewzptí z duše. Bauře