Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

78 Osiřelé dítě. . vy srdci lohe, komu smrt něco drahého odňala, buď i ze­mřelého, má jej wyburcowati z klidu hrobowého: Hlodawý čerw swědomí ruší zločinci hluboký mír, jimž smrt klo­­polný žiwot přikrýwá; koho neprowost a hřích tísní, blaudí bez pokoje a míru, Idedaje wyswobození z trapných muk swědomí SYY'ého ; lakomec i w hrobě po mamonu práhnaucí wstáwá, by SYvau wášeň na swein pokladě pásl; komu se hrůzná křiwda stala, přichází wolati o pomstu a sprawe­­dlnost; kdo tu něco opustil s duší celau spautaného swaz­­kem tuhým, opauští hrob a nawštěwuje předmět láskv a péče swé. Tak stawitel o půlnoční době obchází budowau swau welikanskau, nrohlíží a měří ji. 7) U starých Řeků zwláště jedna myšlénka mocně duši opanovvala, ona totiž pohřbu počestného a místa poswátného к odpočinutí wěč­­nému. Kdo toho nedosáhl blaudil okolo Acheronu, při­cházel na zem a upomínal pozůstalé na powinnost za­­nedbanau. 8) — Wňbec rozšířena jest také rvíra. že přílišný žal po­zůstalých ruší hrobowý spánek zemřelých. Krásně to líčí německá báchorka národní. W bílém rubášku přichází dítě к loži swé matky plačíc a kwílíc a prosí ji: Přestaň plakat, neboť nemohu w rakwi spát. rubášek můj je mokrý twýrni slzami. Tak přicházelo každau noc, až matka plá­čem ustala, naposled pak řeklo: Hle teď je můj rubášek suchý a mám w hrobě pokoje. (Grimms Märchen II. 118. Německý básník Chamisso tu látku wzdělal.) Ta samá myšlénka se jewí w překrásné české národní písni (we sbírce Erbenowě pis. 3. svvaz. I. kde i na jiné podobné poukázáno.) 7) Sem náleží také powěst o Orionu (Hom. Odyssea XI. 572.) a o divvém lowr.i. Porownej též Grimowy báchorky (II. 277.), no­­wořecké národní písně (Wilhelm Muller II. 64. > Herderowy §lie* gettbe Sßlfttter. 8) Porownej psaní Pliniowo. (Ep. Plin. See. lib. VII. ep. 27.), rozmluwn Hektora s Achillem před bojem, tragoedii Sophoklowau Antigomi aid. zde wšude se doswědčuje, kterak mocná tato myšlénka tenkráte byla.

Next