Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

8 Historická z práw и o sjezdu slovanském. Čech, Jan Borysikiewicz, Rusín, Níkanor Gruic, Srb, Mi­chal Miloslavy Hodža, Slovvák, konečně Pawel Josef Ša­fařík. _ Předmět wšech řečí byl w tomto obecném shro­máždění nejwíce wšeobecný, oswětlení hlawních ideí, které slaužily za základ powolání sjezdu slovvanského, wyložení nejhlawnějších potřeb slowanských národů potud utiště­ných, wyslowení zásad, kterých Slowané přidrželi se chtí jednak w pohledáwání odwěčných práw swé národnosti, jednak w šetření stejných práw národů jiných jakéhokoliw kmene s nimi sausedících. Rokowání o jednotliwých předmětech bylo pro usnad­nění jednání pozůstaweno hlawně shromážděním sborů, tak totiž, aby za uzawření celého sjezdu platilo jen to, к čemu wšichni tři sborowé přistaupí. Uzawření tímto spůsobem docílená měl w určitau formu uwáděti malý wýbor. Jestližeby se uzawření jednotliwých sborů we wě­­cech nepodstatných mezi sebau potýkala, měl rozhodnauti welký wýbor. Pakliby byl rozdíl w podstatných wěcech, wyměřowal řád jednací, aby se obojí wýbor, welký i malý, sestaupili w hromadu, a uradíce se o předmětu opět s do­brým zdáním swým na sbory jej wznesli. К potřebnému dorozumění mezi sbory w čas samého rokowání zwolil každý sbor dwa posly ku každému z obau ostatních sborů, kteřížby při schůzkách těchto sborů ustawičně byli pří­tomni, jim wyswětlení dáwali, kde by jakého s ohledem na poměry národu jejich bylo žádáno, a zároweň sboru swému zpráwu dáwali o běhu jednání při sboru, к němuž byli posláni. Krom toho opráwněn byl každý aud jednoho sboru, při schůzkách sborů druhých dle libosti býti pří­tomen. Prawidelně drželi sborowé od 3. Čerwna schůzky swé každodenně, buď ráno, aneb ráno i odpoledne; po dwa dni byly krom toho i wečerní schůzky držány pro pospěch, poněwadž jmenowitě audowé jihoslowanští dlauho se w Praze zdržeti nemohli. Jednání wšecko, jak we sbo­rech tak we weřejné schůzce, dálo se w nářečích slowan­ských, což tuto, ač samo sebau se rozumí, jen z příčiny

Next