Beseda Naši Vesnice, duben-červen 1971 (II/13-25)

1971-04-02 / No. 13

Mají obilí v zem! Pěkného počasí v únoru vy­užili družstevníci v JZD Lesná u Vsetína a zaseli jarní ječmen a pšenici. G «etí uvažovali také družstevníci na okrese Nový Ji­čín a na státním statku Hnojník na okrese Frýdek-Místek, Že za­sejí tak časně obilí na jižním Slovensku a na jižní Moravě, ne­ní zvláštností. Ovšem na Valaš­sku to možno považovat za zce­la mimořádnou událost. (šm) JZD „Mír“ v Kokoníně-Maršovi­­cích, jako jediné zařízení svého druhu na Jablonecku vlastní za­hradnictví, v němž pěstuje kvě­tiny. Ve sklenících, které stojí těsně u silnice a které se mají rozšiřovat, je už dávnojaro. Ze­lenají se tu orosené listy fíkusů a klívií, na širokém záhonu mezi betonovými cestičkami kvete plno primulí a azalek, na zvlášť nápadném místě se pyšně vypí­nají k slunci hrdé bílé kaly. Květa Jelínková mezi květy pro­žívá větší část svého života. Má piplavou práci a ta od ní vyža­duje nejen odborné znalosti, ale i dostatek něžnosti, citu a lásky k přírodě. Ono se řekne třeba brambořík nebo cinerálie, ale ko­lik to vyžaduje péče, než pod ru­kama lidí vyroste taková křehká krása. Ale vyplatí se to. Jde pře­ce o hodnoty. Snad pomíjivé, ale rozhodoně potřebné. K okrase, štěstí i životu. FOTO: JAROSLAV TVRZNlK Život mezi květy Ten starověk si ale liboval v obezitěl Co ti mužští měli na ta­kových Venuších? Venuše z Mal­ty, ostrova ve Středozemním mo­ři, je sice hezčí než naše Věs­­tonická, ale přece jen jaksi... Ale proti gustu není dišputát. Je zato dokladem umění dáv­né civilizace mladší doby kamen­né. Hliněná socha ženy dnes stojí bezhlavá a beznohá na pod­stavci Národního muzea města Valetty. Patří mezi realistické umění neolitu. (L. L.J Maltská Venuše Moderní kuchyně Na výstavě ideálního bydlení v Londýně byl návštěvníkům před­veden typ nejnovější kuchyně, řízené počítačem. Hospodyně bude mít v takové kuchyni značně usnadněnou práci. Stačí sdělit počí­tači, že např. čekáme ke stolu čtyři strávníky a na každého že hodláme věnovat 25 korun. Stroj sám vybere nejvhodnější menu a promptně dodá i předpisy na úpravu jídel. Foto CTK — UPI TESLA v Rožnově pod Radhoštěm exportuje více než polovinu vyrobených obrazovek. Největšími odběrateli jsou Jugoslávie, Ma­ďarsko, Polsko a ze západních států NSR. Domácí poptávku Tesla plně kryje. V pětiletce se počítá se zvýšením výroby o 10 procent. Místo zvětšování úhlopříčného rozměru obrazovek se bude zvětšo­vat plocha ostrohrannějším provedením. Na snímku vysoušení grafitových anodových spojů obrazovky speciálním zařízením. Foto CTK Obrazovky z rožnovské TESLY n■ T.j Sotva slezl sníh a trochu se oteplilo, už je člověku na světě veseleji. Teplo domova — ačkoliv je březen — kdy staré přísloví nabádá za kamna vlezem — už neláká. Zvláště mladé lidi ne. A tak jakmile se po ráci sejdou, řeší se všude stejný problém. Kam půjdeme dnes večer? • beseda 3 # od soboty do soboty... MONOLOG 0 PRUBÍŘSKÉM KAMENI Jak je to dávno — to jsem byl ještě Jako kluěisko —< když se mne otec po hanácky ptal: „Drahošo, omiš po­čítat?“ Přisvědčil jsem, že ano. „Tak dávé dobré pozor. Letos o žnich necháme samovazač »lát. Bodeme vázat do obřisel. Špagát podrážel — lacenši vyjdó ledi... “ Tuto úvahu mně otec předložil na začátku jara. Od té doby se mnoho změnilo. A přece někteří družstevníci stejně uvažují i dnes, třebaže někde ]• situace v pracov­ních silách až kritická 1 Především v živočišné výrobě. Výkrmny jsou někdy v nevyhovujících stájích, lidé tam dělají v podmínkách jako za Marie Terezie. Moc mne tedy potěšilo, když u nás v Chromči na Šumpersku, vy­stoupil na výroční schůzi bývalý předseda JZD, dnes už starý družstevník Matura a tvrdil, že dál se tak hospo­dařit nedá . ..! Co měl na mysli? Někde máme kravíny-hrady, v obcích zmodernizované grunty — ale se starými lidmi. Změna, řešení je možno jedině přes ekonomiku. Bude to druhá fáze vývoje zemědělského družstevnictví, které prodělalo prudký vývoj. Ten však dostoupil určité hranice. Dál by v zemědělství nastávala stagnace a s ní prudké ekono­mické zvraty. To si musíme, jako hospodáři, uvědomit! Malé celky nestačí. Přitom stavby zastarají, nemáme vy­užitu vždy kapacitu strojů — a když máme zisk milión korun, je to tak na dva traktory. Když se tedy spojí aspoň tři ekonomické celky, musí se to projevit. Ostatně, když se díváme kolem do SSSR, Bulharska — všude jdou touto cestou. V okrese Šumperk byl v roce 1969 v Chromči ustaven mezidružstevní podnik na výkrm skotu, který nyní přešel na podnikovou bázi. Koncepce — vyprodukovat 56 000 q masa ročně! Rozpočet na výstavbu zařízení je 10,5 mi­liónu korun, milión je již prostaveň. Bude to vzorový podnik, model — prubířský kámen — který se musí osvědčit! Náklady se rychle vrátí, poněvadž produktivita práce zde bude velmi výrazná: Zatímco dnes připadá na jednoho pracovníka obsluha průměrně 25 kusů hovězího dobytka, v moderním podniku s nejnovější technologií {na jiolovici stáje rošty, ostatní volné), s využitím mono­­diety, budou stačit čtyři pracovníci ve dvou směnách na 1000 kusů. . Samozřejmě, že celá akce vyžaduje řadu opatření, která musíme vidět v komplexu. Především půjde o přestavbu hosjjodaření v rámci celku. Nebudeme však přestavovat na základě ztrát.— naopak — všichni své letošní výrobní úkoly splníme! Co však je a bude u každého díla nejdůležitější, to je člověk. Kombajn však není tak složitý jako -člověk! Jak to tedy bude v podniku, který tvoří tři dobře hospodařící JZD Súdkov, Chromeč a Bludov? Už nyní se každé z těch­to družstev skládá z několika obcí: JZD Bludov, kde bude centrum podniku, tvoří ještě obce Bohutín, Súdkov má u sebe Kolšov a Dolní Studénky, JZD Chromeč s Vyše­­hořím, Kláštercem a Olšanami tvoří dokoce čtyři obce. Přitom v každé obci v novém podniku musí zůstat du­ševní jistota, jasná perspektiva vycházející pokud možno z tradice výroby. O Chromči to platí zvlášť. Odtud odjak­živa se vozil do světa vynikající dobytek. V Chromči, kde již loni s přestavbou začali, lidé věděli, že dál nepojedou po staré koleji, ale že nastane úzká specializace. Nyní tedy místo chovatelského fondu 300 krav, budou mít 1700 dojnic. „Slípka, to je zbetečny. Debeste to krmeni dali rači kravám ...“ tvrdili tu už staří hospodáři. Bludov je rovněž chovatelská obec, stejně dobré vý­sledky má i Súdkov Jenomže zatím nelze zlikvidovat chov vepřového v Sudkově, ani zrušit stáda slepic v Blu­­dově. Věci však musejí kupředu — nač jsme jezdili za rozumy po celém světě ...? Redakční dovětek: Tuto skromnou část z vyprávění před­sedy OV ČSDR Šumperk a JZD Chromeč, Drahomíra Merty, zapsal pro vás, čtenáře BESEDY naší vesnice, náš redaktor dr. Emil MA­­LACKA. Kolem ustavováni nových specializovaných podniků je jistě mnoho řečí a rozhodování — radostí I starostí:— také u vás. Eko­nomiku dáváme přece všude na pořadí Napište nám tedy, jak je tomu n vás.

Next