Beseda Naši Vesnice, červenec-září 1973 (IV/27-39)

1973-07-06 / No. 27

„Loučíme se neradi...“ Pošta přinesla do Žacléře dopis z Lovosic. Hezký dopis od kolektivu žáků II. lovosické devítiletky: „My, žáci lovosických ZDŠ, se Již od jara střídáme v třítýdenních turnusech ve škole v přírodě, v pohostinném Žacléři. Přijeli Jsme z opačného konce naší vlasti, z českého průmyslového severu — zahrady Čech. V našem přechodném domově — hornickém městečku lesů, bubla­vých potůčků, hor a kopců — jsme prožili kouzelné týdny. Odnáší­me si srdce plná dojmů, opálené tváře a zdravou chuť k jídlu. Neříkáme sbohem, ale raději nashledanou . . Dopis, který těm, kdož sí poděkování právem zasloužili, jistě udělal radost. Oklamaná příroda Sedm a půl tisíce desetidenních bažantů opouští každoročně umělé líhně Státního statku Hrušovany nad Jevišovkou na Znojemsku. Na Velkém Karlově má statek největší umělý chov bažantů v okrese. V od­chovně chovají bažanta lovného (českého), dále mongolského a bažanta tmavého. Chovají je v tzv. ostruhárnách v poměru 1 : 7. Bažanti jsou krmeni speciální krmnou směsí Velaz. Na snímku je pohled na umělou líheň Bios, kde s. Fiala kontroluje bažantí vejce. Když ještě mosty nebyly... Lesní kolové traktory pro NDR Koncem minulého roku začali v Turčianských strojírnách, závod Trstená, vyrábět lesní kolové traktory LKT-75. Pro světové parametry je o ně velký zájem i v zahraničí. V červnu letošního roku tak například vyexpedovali prvních devět traktorů do NDR. Do rodiny dopravníků patří i převozníci, kteří obstrávají převoz na nejrůznějších vodních tocích, kde nejsou stabilní lávky. Nejvíce je jejich práce využíváno v letním období, poznamenaném hojnou turistikou. Náš snímek ukazuje převoz přes Sázavu u Žampachu. Zbývá jen dodat, že převoznictví patří mezi staré živnosti a o po­volení rozhodují národní výbory. Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého vystupuje samozřejmě i v „polních” podmínkách a tak není divu, že šatny účinkujících vypadají často i tak, jako na na­šem snímku. A to je důkazem, že jen nadšení by asi nestačilo na překonání obtíží a že zde musí v lidech vězet i kus poctivé lás­ky k profesi. | Práce, která chce víc než nadšení Labe mění tvář Hlavním důvodem je příprava řeky pro potřeby vodní dopravy. V budoucích letech se totiž Labe stane spojovací cestou pro leh­ké čluny s nákladem uhelného prachu ze Severočeského uhel­ného revíru pro budovanou te­pelnou elektrárnu ve Chvaleti­cích. Na snímku je stavba svodi­del pro lodi nad plavební komo­rou. Docela „malinký soudeček“ Jedny z mnoha kuriozit liberec­kého kraje jsou dva obří sudy, jež slouží jako restaurace. Je­den je v Libverdě a druhý (na našem snímku) na Javorníku u Hodkovic. Tento sud byl posta­ven původně jako vinárna na ju­bilejní výstavě ve Vídni roku 1899. Několik obchodníků z Dlou­hých Mostů, kteří byli na výsta­vě, její zakoupilo za 600 zlatých. Daleko dráž přišlo jeho přestě­hování a znovu postavení — 5370 zlatých. Přístavba verandy a vnitřní zařízení pak 1700 zla­tých. A tak svatodušní svátky po­sledního roku minulého století byly velmi slavné — otevírala se restaurace v sudu. Je zde mís­to pro čtyři sta osob nebo pro „10 236 hl piva”. A že bylo stále plno, vyplývá ze skutečnosti, že hned za první roky byly pokryty veškeré náklady na stavbu. jistě nelze nazvat cestu k huk­­valdskému domku Leoše Janáčka, který do svého rodiště často jez­díval z Brna ve chvílích volna. Neustále sem chodí mnoho mi­lovníků Janáčkova díla z domova i z ciziny, aby poznali kraj, kde vznikly Lašské tance, Janáčkovy opery, Glagolská mše a další. V místností, kde v Hukvaldech Leoš Janáček žil a tvořil, je vše v pů­vodním stavu. Jako němý svědek zde stojí i harmonium, které, ač z něj nezní neklidné akordy, je symbolem umění, jež dobylo celý svět. Po zarostlém chodníčku <$ŕ iláš !ses! Problémy zajišťování bezpečnosti práce v zemědělství Jsou výrazně specifické, odlišné od ostatních odvětví národního hospodářství. Proto jsme o nich hovořili s naším dnešním hostem RSDr. Václavem Bartíkem, předsedou Českého úřadu bezpečnosti práce. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zeměděl­ství byly mnoha podniky dlouho podceňovány, nebof někteří vedoucí pracovníci pokládali dodržování bezpečnostních před­pisů za brzdu při plnění výrobních úkolů. Můžete seznámit naše čtenáře s důsledky takového postoje? V první řadě je třeba říci, že tyto názory nejsou dosud ve všech výrobních organizacích překonány. Podle mého mínění, zavinuje to neznalost postavení člověka ve výrobě, podceňo­vání konkrétních pravidel bezpečné, práce a odpovědnost i ve­doucích všech stupňů před zákonem. V zemědělství nebyla často včas rozpoznána pracovní rizika, která se objevovala s novou technikou a novými technologiemi. A jaké byly vý­sledky v JZD? Úrazovost neklesala, počet smrtelných úrazů byl velký. Obrat nastal až v posledních letech. Příklad. V roce 1965, kdy prakticky žádný traktor neměl ochranný rám, došlo k 39 smrtelným úrazům. V roce 1969, kdy byly rámy na více než polovině traktorů, poklesl počet smrtelných úrazů na 11 a v loňském roce, kdy byly již rámy opatřeny téměř všechny zemědělské traktory, pokleslo toto číslo už na sedm. V roce 1972 došlo v JZD ke snížení počtu úrazů celkem na 30119. V posledních třech letech dochází k soustavnému poklesu úrazovosti asi o 5 % za rok. Hodně se tedy už změnilo. Jak byste charakterizoval sou­časnou situaci? Kromě klesajícího celkového počtu úrazů, je významný po­kles počtu smrtelných úrazů. Proti roku 1971 se jejich počet v loňském roce snížil o 9 na 67. Pokud jde o samotné pracovní úrazy, chtěl bych poukázat na zbytečnost většiny z nich: 43,2 % všech úrazů bylo způso­beno nesprávným používáním dopravních prostředků; jejich příčinou je téměř beze zbytku nedodržování předpisů a pří­kazů. Čtvrtina všech úrazů byla způsobena pády osob. Rovněž tyto úrazy lze z valné části přičíst na vrub nedodržování bez­pečnostních předpisů členy JZD. Poměrně příznivý vývoj je při snižování úrazovosti v práci se zvířaty. V roce 1972 se snížil jejich počet na 930 (v roce 1971 činil ještě přes 2000). Snižování úrazovosti má tedy charakter nejen technický, ale za současné situace je i otázkou organizace práce a pra­covní disciplíny. Špatnou organizací práce (nebezpečné pra­covní podmínky atd.) — v podstatě zaviněním družstva — došlo asi k 4500 úrazů (15%). Jen v málo zemědělských závodech se řádně provádějí pro­hlídky (revize) technických zařízení, zejména elektrických strojů a rozvodů. Jen pro vadné elektrické instalace došlo totiž ke spoustě smrtelných úrazů a požárů. Jaké je posláni Českého úřadu bezpečnosti práce v boji proti úrazovosti v zemědělství? Náplň práce, pravomoc a odpovědnost ČÚBP je dána záko­nem o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (zá­kon č. 174/1968 Sb.). je to nezávislý státní odborný orgán. Ustanovení o odpovědnosti organizací za bezpečnost práce jsou dána Zákoníkem práce. Jednotlivé konkrétní předpisy jsou pak obsaženy v řadě dokumentů (vládní nařízení, vy­hlášky, ČSN, hygienické předpisy, výnosy ministrů atd.). Dodržování předpisů kontrolují inspektoři státního odborné­ho dozoru, kteří mají rozsáhlé pravomoci, mezi něž patří zejména: vstupovat kdykoliv do prostorů organizací, vyžado­vat potřebné vytvoření podmínek pro výkon dozoru, nařizovat odstranění zjištěných závad, vyřazovat stroje a zařízení z pro­vozu, zakázat užívání výrobních a provozních prostorů, tech­nologií apod., ohrožují-li život nebo zdraví pracovníků, zaká­zat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých a udílet blokové pokuty. Dále mají naše orgány právo udílet pokuty pracovníkům do výše 5000 Kčs a organizacím až do částky 200 000 Kčs. Český úřad bezpečnosti práce se samozřejmě neomezuje jen na tuto činnost a zabývá se i tvorbou a vydáním příslušných předpisů. Za velmi důležitý úkol Českého úřadu bezpečnosti práce v zemědělství považuji pomoc při vlastní činnosti závodů a družstev. Jde především o spolupráci při školení funkcionářů a při zavádění revizní služby v zemědělství společenské kon­troly, která bude v dohledné době budována v jednotných zemědělských družstvech. Vleklým problémem v zemědělství jsou pracovní oděvy a obuv. Zasahuje Český úřad bezpečnosti práce i v této oblasti? Na úseku těchto otázek se podílí prostřednictvím Výzkúm­­ného ústavu bezpečnosti práce v Praze. Hlavním zpracovate­lem těchto problémů zůstává v této oblasti ministerstvo ze­mědělství a výživy a domnívám se, že Svaz družstevních rol­níků ČSR by měl v této oblasti být hnací silou. Závěrem bych chtěl znovu připomenout, že ochrana zdraví při práci, tedy i bezpečnost práce a technických zařízení, jako součást sociální politky, je věcí všech, kteří se na výrobě ně­jakým způsobem podílejí, to je pracovníků samotných, závo­dů, státních a společenských organizací. (mpj O beseda 3 •

Next