Beseda Naši Vesnice, říjen-prosinec 1974 (V/40-52)

1974-10-04 / No. 40

Ü brněnských mamutů Nejen v době brněnských vele­trhů, ale prakticky po celý rok jo Brno středem pozornosti do­mácích i zahraničních turistů a mezi nimi i stovek výprav našich družstevníků. Většina jich si ne­dá ujít jednu z brněnských pozo­ruhodností — muzeum, které shromáždilo památky na původní ořídlení tohoto území a vývoj ži­vota. Největší pozornosti snad se těší mamut, rekonstruovaný na vědeckém základě z nálezů pů­vodních kostí. Tento vskutku ob­ří exponát je ovšem jen jedním z mnoha, které dokumentují jižní Moravu iako bohaté archeologic­ké naležiště. Na stavbě Společného družstevního podniku Masospol ve Služo­­vicích na Opavsku se podílelo 33 zemědělských závodů. Jejich vlastní stavební skupiny postavily celý komplex nákladem 56 miliónů korun za tři roky. Vejde se sem 10 000 vepřů a 1400 prasnic, roční výroba 'e plánována na 22 000 metrických centů masa. Masospol zahájí výrobu Zemědělci Státního statku Chminianska Nová Ves ve Východoslo­­"''tenském kraji započali před časem se sklizní brambor, které pěstují v_ploše 100 hektarů. Podle prvních výsledků předpokládají úrodu 180 metráků brambor z hektaru. Na Slovensku sklízejí brambory IBtlMBffWMBMB—BWlHTIimřlHBSRiBrafniltaMBSH——BHM Milada Karbanová (na snímku vlevo) získala na XI. Mistrovství Evropy v lehké atletice v Římě druhé místo ve skoku vysokém vý­konem 191 cm. První místo obsadila Witschaschová z NDR výškou 195 cm a bronzovou medaili si odvezla Italka Simeoniová za výkon 189 cm. Ve výšce žen byla naše reprezentace nejúspěšnější. Páté místo obsadila Hůbnerová výkonem 188 cm a osmé místo Mračnová výškou 183 cm. Skokanka Karbanová stříbrná z ME Škola a tělocvična pro všechny Na sídlišti Dolní v Prostějově byla otevřena nová základní deví­tiletá škola se sedmadvaceti třídami. Je to druhá škola, která byla po roce 1945 v Prostějově postavena. Je vybavena nejmodernějším učebním zařízením a její předností je velká tělocvičná hala. vybavená i prostorem pro diváky. Má sloužit sálovým sportům. Má vlastní vchod, aby jí mohlo být využito bez vyrušování vyučování. Je na škodu věci, že v nové škole nebvl vybudován plavecký bazén, protože městské lázně nestačí kapacitou. Baroko pro turisty Poblíž Českého Dubu, který byl založen již ve 13. století, jsou v kraji Karoliny Světlé Létařovi­­c-j. Zde bývalo kamenné sídliš­tě, v němž byla kdysi i tvrz. Kos­ter byl postaven v barokním sty­lu 1695, na jeho kasetovém stro­pě je vymalována na 60 polích legenda sv. Jakuba. Věž byla přistavěna r. 1733. Strop, právě tak jako kostnice, se těší pozor­nosti milovníků umění a turistů. Tady se učily děli Na první pohled obyčejná cha­lupa, ale ve skutečnosti památná stavba. Místní osvětoví pracovní­ci nás s její h storií seznamují pamětní deskou. „Občane, stojíš před staročeským domkem, kte­rý byl od roku 1799 první ško­lou ve Staré Pace“. Třída byla ve velké světnici, přes chodbu se šlo do velké komory a za ní byl byt pro učitele o výměře 16 m2. Do školy bylo zapsáno na 130 dě lí. Když se všechny sešly, bylo ve třídě velmi těsno. Teprve v r. 1877 byla v budově dnešní radni­ce otevřena nová škola, později pětitřídní. Nyní v domě č. 22 byd­lí Marie Krafferová a chodíš-li místy, připomínáš si starou ško­lu z Raisova románu „Zapadlí vlastenci.“ Tuhé zimy a několikametrové závěje na cestách i hřbitovech na Šumavě nedovolovaly v dřívěj­ších dobách zesnulého včas po­hřbít. Proto byl podle- starého šumavského zvyku zesnulý polo žen na čisté prkno, které bylo po skutečném pohřbu ozdobeno řezbami, vypalováním nebo oma­­lováním a postaveno u kapličky kostela nebo u hřbitovní zdi. Náš snímek je ze Železné Rudy, kde je několik takovýchto prken umístěno v kapličce pod nádra­žím a tři u stromu před ní. šumavská umrlčí prkna •Jí* náš liesí * JOSEF MÍLY poslanec České národní rady a ředitel Okresní zemědělské správy Brno - venkov Okresní zemědělská správa Brno-venkov, jejímž jste sou­druhu Malý ředitelem, byla o letošních Národních dožinkách v Praze vyznamenána Řádem práce. Upřímně Vám blahopře­jeme. Sám nejlépe víte, že dobré příklady táhnou. Dovolíte nám proto několik otázek? Zemědělci okresu Brno-venkov se chlubí nejen rok od roku lepšími výsledky, ale také smělým nástupem do nové, třetí etapy rozvoje našeho socialistického zemědělství. Úspěchy v kooperaci — v těch je uloženo mnoho koncepční a organizátorské práce Okresní zemědělské správy Brno-venkov. Ano, je. My jsme již v roce 1971 ustavili jedenáct koope­račních seskupení a cílevědomě budujeme nižší i vyšší formy kooperace. Začali jsme společným pořizováním a využíváním zemědělské techniky, strojů druhé generace. Taková sesku­pení dále trvají. Například v Tvarožné je soustředěna těžká mechanizace celého kooperačního seskupení osmi JZD, v Oře­chově čtyř, v Nové Vsi tří, ve Šlapanicích dvou. Bez vychlou­bání mohu říci, že jsme v kooperačních vztazích hodně pokro­čili v živočišné výrobě. Ve velmi potřebném odvětví, kterým je sušárenství a výroba tvarovaných krmiv, máme dokonce primát. Není tajemstvím, že také jinde se pustili do kooperace. Avšak nerovné hospodářské postavení partnerů celý vývoj mnohde pozdrželo. My jsme ihned organizovali větší a pevné hospodářské celky. Vynikne to uvedením počtu družstev. V roce 1972 měl náš okres 72 JZD, letos sklízelo úrodu jenom 44 JZD s prů­měrnou výměrou 990 hektarů. Do nového roku 1975 se sloučí dalších 17 družstev, takže okres bude mít 37 ekonomických celků. Já vím, že byly nad slučováním, které sleduje kon­centraci půdního fondu, někdy vyslovovány rozpaky. Avšak slučování potvrdilo už v prvním roce růst produkce, vyšší využití zemědělské techniky. Sdružování finančních prostředků se projevuje v investiční výstavbě velkokapacitních staveb pro živočišnou výrobu. To všechno dále plánovitě pokračuje podle vypracované koncepce a podporuje specializaci země­dělské velkovýroby. Kooperace tedy posílila specializaci výroby. Je ale známé, že úspěšně, ba přímo vzorově řeší okres Brno-venkov zároveň obilní problém? Naši zemědělci opravdu prokazují vysokou intenzitu vý­roby. Tak se dostává více i do státních fondů. U obilí je to 6,7 centu z hektaru, u mléka 900 litrů, dále 370 kilogramů masa a 450 vajec. Investiční výstavba výrobu posílí. V koope­raci bude sloužit odchovna mladého dobytka v Újezdě čtyřem družstvům, v JZD Svornost Nové Bránice třem. v JZD Družba Cebín čtyřem. Obdobně je to s výrobou vajec. Osvědčuje se také kooperace ve výrobě stavebních hmot, kde v Nových Bránicích se vyrábějí cihly pro 21 JZD, Státní statek Brno a další tři podniky, cihelna v Újezdě slouží 14 družstvům a statku. A vyšší formy kooperace? V Moravanech dobře prosperuje společný zemědělský podnik VEPA s obratem 10 000 prasat. Tento podnik ještě dvakrát zvětšíme. Tím bude výroba vepřového masa v okrese vyře­šena. Co je tu důležité — staví se zde čistírna výkalů, takže tento, dosud diskutovaný problém bude úspěšně vyřešen. Záměrně jsme si ponechali na závěr v současné ekonomice hlavní otázku spojenou se spotřebou jadrných krmiv a pří­pravou krmiv vůbec. Tedy nadhozený obilní problém. Sku­tečnost opět potvrzuje, že nejenom loni, ale i letošní půlroční bilance svědčí, že okres Brno-venkov má nejmenší spotřebu jadrných krmiv na výrobu mléka. To svědčí o vysoce rozvi­nutém sušárenství. Zní to jako chvála — ale je to tak. Vhodnou skladbou úsušků jsme snížili použití zrnin na 20 až 25 procent proti tradičním 50 procentům obilí a 20 až 30 procentům pokrutin. Sušárenství nám tedy opravdu pomáhá řešit obilní problém. Stanovili jsme proto zásadu — na dvě sušičky budovat jednu tvarovnu granulovaných krmiv. V kooperaci pracuje devět su­šáren, v Moravanech je ve výstavbě. Další tři slouží jedno­tlivým družstvům a dvě pracují pro společné zemědělské pod­niky. Co všechno zpracují sušičky na úsušky a pak dále granu­­lárny? Já vyzvednu předně vojtěšku. Tam je zužitkování vysoce nříznivé. Kvalita vojtěškové moučky se sama téměř rovná jádru. S použitím dalších komponentů je pak zcela nahradí. To tedy znamená, že úsušek sto centů vojtěšky nahradí čty­­řiceť centů obilí, které je možno zužitkovat jinak. Sušená vojtěška je proto hledaný komponent pro centrální krmné fondy. Na sušičky, jak jste se zmínil, navazují výrobny tvarovaných krmiv. Ty máte rovněž v kooperaci? Tyto výrobny pracují v Drásově, v Rajhradicích. v Nové Vsi, v Moutnicích, v Ořechově, budují se ve Šlapanicích a Říčanech. Granulační linky na slámu pracují v Modřících. Újezdě. Drá­sově a rozjede se v Blučině. V sušičkách máme letos úkol usušit 37 700 tun suché hmoty. Gesta kooperace tedy vede k vyšší ekonomičnosti zemědělské velkovýroby. Ještě jednou vám, soudruhu Malý děkujeme. Zemědělcům okresu Brno-venkov — čtenářům BESEDY — přejeme nové úspěchy. (emj # beseda 3 #

Next