Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 2

O národowédě. 137 со utwořil národ krásného a dobrého. Awšak to, co uči­nil národ krásného a dobrého je tíže wyprawowati, než ono, co učinil wůbec znamenitého. Znamenité, byfby to i we zlém smyslu bylo, zaznamenalo se we spisech aneb utkwělo jinak w památkách času wzdorujících ; ale co krá­sného ^ šlechetného umyslil a utwořil národ, to odwál wětřík nejprwé přišlý, roznesa to na perutích swých bud w paušf zapomenulí, bud wšak к národům jiným, jenžto si to časem i přiwlastnili. — Než w nynějším wěku, kdo se hroby tisícileté otvvírají, kde se již mnohý pergamen, mnohá svvatá památka wčků již odumřelých wyjasnila — w nynějším wělui, prawíin, možná již pomyslili na to, aby se' kladly základy ku syr.thetiee národowčdné i u národu • • českého. 7) Záleží wšak synthetika historie národní kultury opět ze třech stupňů. Na prwním wyšetřuje se to, co národ utwořil krásného na látkách smyslných, tedy w uměních wýtwarných. Owšcm že se krása ta musí pozorowali wíce ze stanowiště historického, než ze stanowiště nynější kri­tiky aesthetické. Ostatky těmito má se wyswětliti stupeň umění, jehož národ došel we wěku tom a jiném. Zároweň se má jimi odůwodniti pokrok téhož umění jako i způsob jeho wywinowání. Na druhém (synlhctickém) stupni wy­šetřuje se, co národ krásného zanechal ne we hmotě nýbrž w myšlenkách. Owšem že musely myšlénky ty dříwe we­­lnauti we smyslnost, aby mohly utkwíti pro wěky budaucí. Takowé utkwění stalo se písmem, a tudy spočíwá druh krásy té w památkách písemních, čímž se i dělí od pa­mátek stupně předešlého, kde aučinkuje forma na limolě wytknutá, zde wšak jen forma myšlénky, onen stupeň spo­léhá na zírání, tento na mysli. Tento druh krásy lpí na poesii národní. Na třetím (genetickém) stupni wystupují již tcèdy, a poněwadž tyto býwaly wždy w úzkém spojení — ■■■ — • • • 7) Nemyslím zde wsak na to, co učinil znamenitého národ pauze co stát anebo co and státu, nebo to náleží do slátowidij, o které zde docela nemluwím.

Next