Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 2

т 0 ndrodowédê. s nábbženstwím (mythologii aid.), tedy i náboženstwí, a jelikož poslední úkon wěd i náboženstwí je zušlechtění a tím i oblažení národowa žiwota, ušlechtěná blaženost ale mrawnost sluje, tedy tu powstane i historie národní mraw­­nosti, w níž se i zawírá historie národních škol a jiných ústawů wzděláwajících. To je synthetika národní. Genetický stupeň národní kultury záleží w určení onoho stupně wzdělanosti, jehož až potud dosáhl národ nějaký. Widno, že historie národní kultury byla jen prů­chodem pro stupeň nynější, nebo wšeliká vvycwičenost, jenž sobě oswojil národ, je jen résultat namáhání wěků předešlých. Tato haluz je posud we wědeclwu terra in­cognita, jelikož nikde nenalézáme wědy, jenžto by nám jako we obraze wystawěla zásobu uměleckých, wědeckých a mrawních wědomostí a dowtipů, jichžto dosáhl práwě w nynějšku ten aneb onen národ. Byla by to encyklo­pedie zwlášlního rázu. Owšem že se nalézají některé zlomky této wědy roztraušeny zwlášť w tak nazwané sta­tistice (dušewní stránka státu), w zeměpisu a jiných wě­­dách politických, nejwíce wšak w nynějším časopisectwí politickém i nepolitickém. Kdy asi a komu ta zdárná my­šlénka w mysl padne, wylíčili u rtás obraz ten, owšem pro jednotliwce welmi pracný?— Jeho podklad čili theses je národopis takowého druhu, jako národu slowanskému podal Šafařík; awšak hned na stupni druhém welnul by národopis we. wýstawu wšelikých umění, wěd a weškerého mrawnictwí, jímž se práwě w tuto dobu zabýwá národ; na stupni genetickém konečně třeba podati stručný, ale i kritičně objasněný přehled wšech ústawů uměleckých, wě­deckých i mrawnických, tedy přehled škol, kostelů, ne­mocnic, dílen atd. Genetický stupeň nároďowědy je národní politika nebo wěda národní spráwy. Tento přirozeně ba nutně z orga­nického ústrojí wědectwí wyrůstající klon wědecký není posud w žádném ohledu co wěda pěstowán. Jeho částka, ale welmi rozstříknulá, nalézá se zde a onde zwlášť w no­

Next