Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
т 0 ndrodowédê. s nábbženstwím (mythologii aid.), tedy i náboženstwí, a jelikož poslední úkon wěd i náboženstwí je zušlechtění a tím i oblažení národowa žiwota, ušlechtěná blaženost ale mrawnost sluje, tedy tu powstane i historie národní mrawnosti, w níž se i zawírá historie národních škol a jiných ústawů wzděláwajících. To je synthetika národní. Genetický stupeň národní kultury záleží w určení onoho stupně wzdělanosti, jehož až potud dosáhl národ nějaký. Widno, že historie národní kultury byla jen průchodem pro stupeň nynější, nebo wšeliká vvycwičenost, jenž sobě oswojil národ, je jen résultat namáhání wěků předešlých. Tato haluz je posud we wědeclwu terra incognita, jelikož nikde nenalézáme wědy, jenžto by nám jako we obraze wystawěla zásobu uměleckých, wědeckých a mrawních wědomostí a dowtipů, jichžto dosáhl práwě w nynějšku ten aneb onen národ. Byla by to encyklopedie zwlášlního rázu. Owšem že se nalézají některé zlomky této wědy roztraušeny zwlášť w tak nazwané statistice (dušewní stránka státu), w zeměpisu a jiných wědách politických, nejwíce wšak w nynějším časopisectwí politickém i nepolitickém. Kdy asi a komu ta zdárná myšlénka w mysl padne, wylíčili u rtás obraz ten, owšem pro jednotliwce welmi pracný?— Jeho podklad čili theses je národopis takowého druhu, jako národu slowanskému podal Šafařík; awšak hned na stupni druhém welnul by národopis we. wýstawu wšelikých umění, wěd a weškerého mrawnictwí, jímž se práwě w tuto dobu zabýwá národ; na stupni genetickém konečně třeba podati stručný, ale i kritičně objasněný přehled wšech ústawů uměleckých, wědeckých i mrawnických, tedy přehled škol, kostelů, nemocnic, dílen atd. Genetický stupeň nároďowědy je národní politika nebo wěda národní spráwy. Tento přirozeně ba nutně z organického ústrojí wědectwí wyrůstající klon wědecký není posud w žádném ohledu co wěda pěstowán. Jeho částka, ale welmi rozstříknulá, nalézá se zde a onde zwlášť w no