Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
156 Přehled dějin fysické astronomie. sledowně přísahat: „Já, Galilei, sedmdesátiletý stařec, odsauzený к wězení, na kolenau, před Wašími Swatostmi, před Ewangelium, které widím wlastníma očima, kterého se dotýkám wlastníma rukama, wěrně a upřímně se nawždy odříkám swých bludů a roztržek, nenáwidím a proklínám je“ („corde sincero et fide non ficta abjuro, maledico et detestor supradictos errores et haereses“). Toto ponížení genia stalo se dne 22. čerwna 1633. Než prawí se, že wstana nohau dupnul a řekl: „E pur si muove 1“ Tuhá wazba jemu určená byla později proměněna we wyhnanstwí do Arcelri, blíže Florencie. Zde ještě stařec sklíčený oddal se hlubokému badání w mechanice a dwě důležitá díla o zákonech pohybowání byla od něho wydána (Discorsi e dimostrazioni matemaliche; due nove scienze 1638.) Dlužno zde podotknauti že dynamika Galileim jest utwořena, jelikož jí před ním nebylo, a wšickni starší mathematikowé pauze w statice pracowali. Zhotowil ještě tabule hwězdářské sputníků králomocowých a 163? odkryl kolébání (libratio) měsíce. Brzy nato wšak docela oslepnul. Než ani tato rána nemohla zlomit sílu jeho ducha; nemoha již widět nebe, neustáwal swým žákům wykládat zákony nebeské. Jeho nejmilejší žák Viciant se šetrností a něžností newyslownau ho opatrowal až do smrti. Ještě r. 1638 píše Galilei o sobě: „Hlaubám we swé temnotě brzy nad tím brzy nad jiným předmětem, a předce nemohu swau neukojitelnau hlawu upokojit, jakkoli sobě toho přeji.“ Konečně wšak Bůh jej wytrhnul z jeho strastí, a jeho nesmrtelný duch přešel u wěčnost dne 8. Ledna 1642. — Takowým tedy spůsobem tento mučedlník prawdy zlobě nepřátel podlehl; swčtlo wšak, které on rozžal, neuhaslo již wíce, ano rozehnalo temnoty, jimž on sám w obět padl. We Wlaších wýtečni umělci Fontana (w Neapoli), Campani (w Bologni) a Euslacliio Divini (w Římě) oddali se zdokonalení dalekohledů; stejnočasně slawný Nizozemec Chr. Huyycns (narozen 14. Dubna 1629 w Haagu)