Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

Přehled iemězpytniho hádáni. 89 linstwo s řadau uhlíkowau. Zkamenělé zbytky bylin na­lézají se welmi zřídka we wápništěch, což by se wyswět­­liti nedalo, kdyby prawěké byliny na každé půdě byly rostly jako dnešní. Musíme se tedy po jiném půwodu kamenného uhlí ohlíželi neb dosawadní wyswětlowání pomocí prawěkého bylinstwa je nedfnvodné. . Fuchs má tento náhled: Uhlík kamenného uhlí a horského dehtu pochází jakož wšechen uhlík ústrojné přírody od nadbytečné uhličnatky, která se z půvvodního chaosu wylaučila. Tato kyselina byla w pra­­wěku wládkyní země, neb ze prwé zadržowala slaučení neutrálního uhlánu wápničilého s křemány a udržowala' se nějaký čas w-tekutosti, za druhé zaopatřila wzduch ky­slíkem, a %a třetí podala kamennému uhlí a ústrojným tě­lesům uhlík. Odkud může uhlík pocházeli nežli od uhlič­­nalky, powážíme-li, že se uhlík we wodě nerozpauští a předce w tak rozličném spňsobu w přírodě se wyskyluje? Rozlučowáníin uhličnatky, která swým kyslíkem ob­­zwláště wzduch zaopatřila, powstaly hlawně dwa úlwary: biturninosní, obsahující mnoho wodíku, a humusowý, mimo. wodík také mnoho kyslíku mající. Slaučením obau útwarů w rozličných poměrech powstaly wšelijaké druhy kamen­ného uhlí. Že již při twoření druhohor mnoho dehtu bylo, dokazují wápencowé jim proniknuté, a že již před stwo­­řením bylinstwa humus na zemi byl toho je práwě wzni­­knutí bylin důkazem, neb bez humusu nebylyby tráwy, keře a stromy zrosily. — Hnědé uhlí mohlo owšem po­­wstati z rašeliny, která se neuslále z odemřelých bylin twoří. Nyní se může jen ta otázka namítnauti, stojí—li kyslík wzduchu w poměru к weškerému uhlíku přírody, tak aby dostačil proměnili zase wšechen uhlík w uhličnatku. Na tuto otázku odpowídá Fuchs, že nedostačuje, neb za krátký čas zpotřebowaly by uhelní sluje kdyby se jednau zapálily, wšechen kyslík wzduchu, a mnoho-li je uhlíku w rostli­nách a žiwočiších. Weliká část kyslíku z uhličnatky mu­sila se tedy к jiným účelům upotřebili a sice obzwláště

Next