Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Přehled iemězpytniho hádáni. 89 linstwo s řadau uhlíkowau. Zkamenělé zbytky bylin nalézají se welmi zřídka we wápništěch, což by se wyswětliti nedalo, kdyby prawěké byliny na každé půdě byly rostly jako dnešní. Musíme se tedy po jiném půwodu kamenného uhlí ohlíželi neb dosawadní wyswětlowání pomocí prawěkého bylinstwa je nedfnvodné. . Fuchs má tento náhled: Uhlík kamenného uhlí a horského dehtu pochází jakož wšechen uhlík ústrojné přírody od nadbytečné uhličnatky, která se z půvvodního chaosu wylaučila. Tato kyselina byla w prawěku wládkyní země, neb ze prwé zadržowala slaučení neutrálního uhlánu wápničilého s křemány a udržowala' se nějaký čas w-tekutosti, za druhé zaopatřila wzduch kyslíkem, a %a třetí podala kamennému uhlí a ústrojným tělesům uhlík. Odkud může uhlík pocházeli nežli od uhličnalky, powážíme-li, že se uhlík we wodě nerozpauští a předce w tak rozličném spňsobu w přírodě se wyskyluje? Rozlučowáníin uhličnatky, která swým kyslíkem obzwláště wzduch zaopatřila, powstaly hlawně dwa úlwary: biturninosní, obsahující mnoho wodíku, a humusowý, mimo. wodík také mnoho kyslíku mající. Slaučením obau útwarů w rozličných poměrech powstaly wšelijaké druhy kamenného uhlí. Že již při twoření druhohor mnoho dehtu bylo, dokazují wápencowé jim proniknuté, a že již před stwořením bylinstwa humus na zemi byl toho je práwě wzniknutí bylin důkazem, neb bez humusu nebylyby tráwy, keře a stromy zrosily. — Hnědé uhlí mohlo owšem powstati z rašeliny, která se neuslále z odemřelých bylin twoří. Nyní se může jen ta otázka namítnauti, stojí—li kyslík wzduchu w poměru к weškerému uhlíku přírody, tak aby dostačil proměnili zase wšechen uhlík w uhličnatku. Na tuto otázku odpowídá Fuchs, že nedostačuje, neb za krátký čas zpotřebowaly by uhelní sluje kdyby se jednau zapálily, wšechen kyslík wzduchu, a mnoho-li je uhlíku w rostlinách a žiwočiších. Weliká část kyslíku z uhličnatky musila se tedy к jiným účelům upotřebili a sice obzwláště