České Listy, 1960 (I/5-8)
1960-09-15 / No. 5
Ш de SKd listy U ГУ [UNK] l/h \ 7.Aschechsche Blätter о Ол [UNK]ск Oteuu Г^У>у [UNK]-7 [UNK]у 0v>, Si (Pouklím &ieca o 01 ($.Шпа1е Beccka 's\£ r1 <Oli ° «Ce Q&uJinal 7.cheque o Adresse: München 9, Scharfreiterplatz 12. Tel.: 43 36 88 Roč. I., číslo 5. MNICHOV, 15. ZAftí 1960 Cena 50 pf. POLITIKA ZÁCHRANY Vynikající americký velitel v druhé světové válce, generál P. A. del Valle, napsal pro České listy článek, obsahující politické návrhy, jejichž provádění by mohli přinésti svobodu zotročeným národům. Předkládáme tento článek našim čtenářům, kteří jsou znepokojeni faktem, že Západ nedostatečně koordinuje svoji protikomunistickou politiku. I. SOUČASNÁ SITUACE Není žádným tajemstvím, že v přítomné době komunistický svět dosáhl některých úspěchů, zatím co svobodný svět mu učinil ústupky. Lidé, kteří uprchli před komunismem, dnes finančně podporovaní, v celku selhali a jejich práce vedla do slepé uličky. To jest skutečnost, kterou cítí většina z těch, již přišli do exilu a kteří vidí, že jejich návrat do rodné země jakož i osvobození jejich národů se stále více vzdalují, místo aby se přibližovaly. II. PŘÍČINY SOUČASNÉ SITUACE Příčiny této situace jsou na snadě: na jedné straně tvrdá, konsekventní politika vůdců světového komunismu, na druhé straně neharmonisovaný postup svobodného světa а к tomu dodatečně přímá pomoc, která jest poskytována některými osobnostmi Západu sovětské politice a různým sovětským akcím. Jsem zcela jist, že nejen komunismem zotročení lidé, ale též občané svobodného světa, ať již uprchlíci z Východu neb usedlé obyvatelstvo, jsou hluboce nespokojeni se současnou situací. III. POČÁTEK JEDNÁNI O ZÁCHRANU Chceme-li dále svobodně žiti, jest třeba začíti se zásadní a odvážnou politikou. Nebezpečí světové války neexistuje. Dů vody jsou jednoduché: Lidé, žijící ve svobodě, nikdy nezačnou válku, poněvadž ji nenávidí. Komunisté nezačnou válku z toho důvodu, že dobře vědí, že přes všechny možné počáteční úspěchy by ji nakonec beznadějně prohráli. Místo toho rozvinuli taktiku hospodářské, politické, kulturní a diplomatické ofensivy. Proti této komunistické ofensivě nevidím jiné možnosti, nežli rozvinutí sice plně ofensivní, ale bezválečné politiky, jež bude čeliti světovému komunismu. IV. NAŠE ZÁCHRANA Spojené státy severoamerické hlásají již delší dobu politiku záchrany. Mužové, jako bývalý kongresník Ch. J. Kersten, generálové MacArthur a Wedemeyer, demokratický senátor Dodd, R. C. Byrd, republikánský kongresník Bentley, Judd a jiní uvedli tuto politiku v život. Politika záchrany zahrnuje v sobě následující body: 1) Žurnalistickou protiofensivu proti komunistickému nebezpečí, to znamená podporu knih, filmů, novin, radiových i televisních programů, které odhalují pravou tvář komunismu a jeho taktiku. 2) Podporu všech protikomunistických sil ve světě, především antikomunistických uprchlíků ve svobodných státech, dále i materielní podporování a řízení sil aktivního odporu v ujařmených zemích. 3) Hospodářskou protiofensivu proti komunistické hospodářské infiltraci. To znamená přerušení obchodu s komunistickými zeměmi a rozšíření obchodu se svobodnými a neutrálními zeměmi. 4) Politickou ofensivu proti komunismu ve svobodném světě, ať již skrytému neb zjevnému. Svobodný svět musí také zaujmouti proti komunistickým zemím pevný morálni a důsledný postoj, který by imponoval neutrálním zemím tak, aby к nám znovu získaly úctu a následovaly nás. 5) Odhalování pravé tváře komunismu, s jeho systémem státní bezpečnosti, agentůprovokatérů, konfidentů, špionů, opravdových skrytých vládců v pozadí a nastrčených loutek v popředí. 6) Kulturní ofensivu: zavrhování deka • dentního umění a naproti tomu podporu zdravého umění. 7) Boj proti skutečným vůdcům komunismu, avšak příslib amnestie všem, kteří byli komunismem svedeni aneb nuceni ke spolupráci. 8) Odstranění propagandou uměle vyvolaného strachu z Ruska. Jest třeba poukázati na jeho slabosti, zvláště v hospodářství a na jeho otrokářský systém vlády menšiny nad většinou. 9) Vysvětlení národům, že se zmizením komunismu zmizí zároveň strach před válkou a atomovou smrtí i současná velká pracovní a finanční zatížení na zbrojení a příslib hospodářské pomoci všem ujařmeným národům po jejich osvobození. 10) Posílení autority svobodného světa tím, že bude provozována politika, spočívající na sociální spravedlnosti, křesťanských principech a objektivním patriotismu. Konkrétně řečeno: obnovení plné politické a hospodářské svobody, která existovala před nacismem a komunismem, právo sebeurčení pro všechny národy a potrestání komunistických vůdců. 11) Prohlášení války za nezákonnou a užití všech odstrašujících prostředků proti válce. Absolutní vědecká, technická a atomická převaha svobodného světa, aby komunisté nikdy nemohli začít válku a aby bylo umožněno jejich eventuelní rozloženi zevnitř. 12) Zřízení fondů pro shora uvedené účely, neboť kromě ideologického přesvědčení jest nejdůležitější financování těcldo úkolů. Přátelům-uprchlíkům z východu chci říci jen toto: Chceme-li sami zůstati svobodnými, pak musime vrátiti svobodu ujařmeným národům, právě tak jako musí býti odstraněn nádor na živém těle, aby nepodlehlo celé tělo žkáze. V. AMERICKÝ ZPŮSOB ŽIVOTA Nelze pochybovati o tom, že aktivní politika, jež se zasadí o získání svobody a udržení míru, povznese naši čest, morálku a cit pro spravedlnost. Zastával jsem vždy ten názor, že praktická a rozumná politika je zároveň spravedlivá, mravná a čestná. To jest americké pojetí způsobu života a to jest jistě též názorem na způsob života všech svobodně žijících lidí. Generál P. A. del Valle Zpravodajská činnost C. L. Hamburk. Československé rozvědky jsou organisovány nejen příslušnými zpravodajskými místy, ale též ministerstvem zahraničí, Zahraničním ústavem a ministerstvem zahraničního obchodu. Stejně jako „Intourist“, podléhá rovněž československá úřední cestovní kancelář „Čedok“ sovětské ofensivní zpravodajské službě. Tak na př. v Praze možno uvésti tři špionážní ústředny jako kuriositu zpravodajské džungle. Jest to především československá výzvědná služba v zahraničí, dále početné skupiny sovětských vyzvědačů, nasazených v sovětské cestovní kanceláři a v sovětských obchodních zastupitelstvech v Československu, jejichž pracovním okrskem jsou však západní evropské státy. К těmto oběma přistupuje ještě zatím málo aktivní špionážní ústředna armád spojených varšavskou smlouvou, umístěná v budovách československé armády v Dejvicích. Zřetel, jenž tato posléze jmenovaná musí bráti na sovětskou a československou špionážní ústřednu, brání jí doposud v projevení větší aktivity. Vnitřní bezpečnost Československa skýtá ještě složitější obraz. Práce politické poli ■ cie ministerstva vnitra se mnohdy kříží s prací vojenské vnitřní služby. Agenti kádrových komisí ve službách KSC vedou rov - něž pátrání na vlastní pěst. Koordinace práce těchto složek sice existuje, ale je zatěžována kompetečním bojem. Sověty mají na území Československa vlastní agenty, kteří pozorují jednak náladu československého obyvatelstva, jednak hlídají sovětské občany v CSR a jednak střeží komunistické Číňany, požívající v Praze zvláštních sympatií. Tito sovětští agenti mají na starosti též osoby, jež uprchnuvše ze Západu jako komunisté, žijí dnes v Československu. V každém větším podniku, ve školách, úřadech, odborech, sportovních střediscích a divadlech v Československu jsou nasazeni úřední i neúřední agenti-denuncianti, kteří donášejí, ať již z přesvědčení či z osobních důvodů. Sugesce diktatury L. Korvaš, * * * V poslední době jsme svědky podivného politického fenoménu, který se projevuje ve změně mínění nejen některých politiků, ale i občanů, kteří se dříve politikou nezaměstnávali. Chruščovovy výhrůžky vyvolaly různou reakci. Politici i obyvatelé svobodného světa si ve velké většině počínají uvědomovat preventivní nebezpečí komunismu a počínají se proti němu ohrazovat a připravovat. Existují však i méně udatní lidé. Mezi nimi i politikové, kteří se prostě dostali pod vliv sugesce sovětské propagandy, snažící se světu vsugerovat, že každý odpor proti komunismu je marný. I když je těchto lidí menšina, existují mezi námi a mohou v politickém transu způsobiti značné potíže a tím pomoci infiltraci komunismu. Jedinou dobrou a jistě úspěšnou metodou potírat tyto pod vlivem moskevské sugesce žijící slabochy je pořádání objasňovacích rozhovorů, přednášek, zhotovování filmů, aby se mohl každý občan svobodného světa přesvědčiti o situaci na objektivním podkladě a nikoliv subjektivním podání. Mezi lidmi svobodného světa žije nejen mnoho komunistických residentů, kteří pod maskou měšťáka reptají a kritisují součaný svobodný režim a chválí, i když zastřeně komunismus, nýbrž i lidé, kteří poznali komunismus na vlastním těle. Tyto jest třeba vybídnouti к akci osvětlování cílů komunismu. Jedině takto možno potírat sugestivní ofensivu z Moskvy o neporazitelnosti a naprosté nadřazenosti ďábelského řádu. Měl jsem příležitost shlédnouti vojenská zařízení, jež buduje USA a moskevská sugesce se rozplynula v dým. Myslím, že je důležité poukazovat na sílu Ameriky a na její schopnosti uhájit nejen vlastní zemi, ale i všechny země svobodného světa. Na druhé straně musí se lidem za oceánem pomoci tím, že všechny poblouznilce, kteří si myslí, že se zachrání před potopou tím, že začnou uznávat čerta, nutno obracet a přesvědčit je, že existují ještě jiné cesty a ne „jediná cesta“ do moskevského panství. ]estě Eucharistický kongres Č.L. Vídeň. V Československu bylo možno na některých místech dobře sledovat, průběh závěrečné mše Eucharistického kongresu v Mnichově. I když československá televise se nepřipojila na mezinárodní přenos, přesto sledovalo mnoho majitelů televisorů v českém západním a jižním pohraničí přenos z Mnichova. Nové metody Č. L. Paříž. Dnešní Československo hlídá kromě vojenských a politických úřadů i různé mezinárodní komunistické instituce a osoby, jež mají přechodné neb stálé sídlo na jeho území. Rovněž musí míti režim přehled o osobách, přijíždějících do Československa na návštěvu. Z toho vyplývá nutnost zvýšiti nejen hlídací policejní personál, nýbrž i počet „čestných“ pomocníků, kteří pracují ještě vedle svého zaměstnání a jsou placeni za hodiny přes čas a dostávají cestovní diety. V poslední době se objevují na silnicích kontroly, jež se legitimují červeno-modrou legitimací se znakem ODI. Jedná se o dobrovolnou policejní službu na silnicích v ČSR. ODI znamená: Občanský Dobrovolný Inspektor. Tento má značnou pravomoc; nesmí sice zatýkati, ale může zadržeti a předváděti, což je v principu totožné se zatčením. Kontroluje vozidla jak technicky, tak pokud se týče živého i neživého obsahu. Akce dobrovolných inspektorů je teprve v počátcích. Dnes se již připravují pro inspektory jazykové školy, kde se bude vyučovati německému, francouzskému a anglickému jazyku. Dobrovolní inspektoři obdrží silné motocykly neb rychlá auta, podobná čs. vojenským terénním vozům, typ americkýcli Jeepů. Z pravomoci těchto inspektorů je vyňata kontrola vojenských, policejních a státních vozidel. Vše ostatní podléhá jejich kontrole a jak vysvítá z řady případů, kontrolují často i ty části aut, v nichž se nenachází žádná motorová součástka. Jedná se vlastně o prohlídky politickobezpečnostního charakteru.