České Listy, 1963 (IV/1-12)

1963-01-20 / No. 1

Щ CesKé listí & ГЩ 7.AchechUcke Qlcdteh o G&ecli OteouA —<p* Si QetákíiM Qkeas- o C11 QJMmJLe. Geccha Qr* ----/-t ° «Се Q&uMai Jxkéqxie o y V' [iQn y^L-7/ List exulantů a starousedlíků Adresa: München 9, Scharfreiterplatz 12. Tel.: 43 36 88 Roč. IV. číslo 1 (33) Mníchov, 20. ledna (Januar) 1963 Cena 50 pf. Evropan Adenauer POCÄTKEM TOHOTO ROKU OSLAVIL ŠÉF VLÄDY DEMOKRATICKÉHO NĚMÉ CKA, KANCLÉŘ DR. KONRÁD ADE­NAUER 87. NAROZENINY. Průvod gratulantů trval nepřetržitě ce­lých sedm hodin. Adenauerova duševní a fysická svěžest je bez příkladu: Adenauer je věkem nejstarší předseda vlády na světě, ale srdcem i politickou koncepcí patří к nej­mladším. Je neúnavný v hledání nových cest, je skutečným vůdcem svého národa a jedním z iniciátorů společné svobodné Evro- РУ Adenauer, pronásledovaný nacismem, stal se prvým poválečným předsedou vlády zá­padní části Německa, které leželo v tros­kách a ssutinách, s miliony v zajetí, bez práce, bez existence, s miliony uprchlíků a vyhnanců. Za patnáct let proměnil Ade­nauer tuto poraženou zemi ve stát s obrov­skou průmyslovou a výrobní kapacitou, s moderním sociálním zákonodárstvím, s vy­sokým životním standardem a s „blahoby­tem pro všechny“. Uchránil zemi před ko­munismem, anarchií a sociálním a politický­mi zmatky. Ještě větších úspěchů dosáh tento veliký moderní státník na mezinárodním poli. Sta­ré nepřátele proměnil v přátele a spojence a včlenil svobodné Německo jako platného a mocného člena do organisace svobodného světa: německá armáda má chrániti společ­nou svobodu a Adenauer dává všechny síly к jejímu upevnění a zajištění. V-osobě Adenauerově a v jeho přátelství s generálem de Gaullem ožila také svobod­ná Evropa dosud nevídanou skutečností: dva staří odpůrci, jejichž nepřátelství ovliv­ňovalo po dvě stě let světové dějiny, stali se přáteli a spojenci. Francouzsko-německá spolupráce je osou nové evropské skutečno­sti, z níž se raduje také náš exil a vidí v ní příklad pro řešení četných vlastních pro­blémů v budocnosti... V Konrádu Adenauerovi po právu vidí svět záruku demokratického, svobodného, mírumilovného, svobodymilovného a všem svobodu přejícího Německa. Adenauer po­ložil základy к velkému dílu smíření mezi evropskými národy. Přejeme jemu i Evropě, aby výsledky tohoto velkého jeho státni­ckého díla upevnily mír a svobodu a při­nesly osvobození těm národům, které jako důsledek války žijí dosud pod nadvládou cizí tyranie. U příležitosti svých narozenin prohlásil kancléř Adenauer, že příští politiku nutno zaměřiti i na východ. Jde o závažný poli­tický a hospodářský program, jenž dává nové impulsy plně odlišné od těch „Drang nach Osten“ z minulosti. Politika kancléře Adenaeura byla vždy zdůrazňováná přátel­stvím a křesťanským porozuměním vůči druhým národům. Náš exil může pro přátelství mezi slovan­skými národy a národem německým vyko­nat nemalé služby. Bude záležet na tom, zda se dovedeme odpoutat od malicherných tře­nic a rozpoznat jedinečnou historickou pří­ležitost stát se mostem pro porozumění me­zi východem a západem Evropy — a to již v době, kdy ještě velká část Střední a Vý­chodní Evropy je v zajetí nedemokratické­ho režimu. Adenauerovo dílo je zaměřeno na evrop­skou budoucnost. Doufejme, že také my se na ní budeme v míru a spolupráci podílet. V nemilosti — krátkovlné vysilače KO-Be. — Organisace SVAZARM v Če­skoslovensku se mimo jiné stará i o krouž­ky mladých amatérů, kteří mají jedineč­nou příležitost se pomocí krátkovlných stanic dorozumět s celým světem. Na posledním zasedání organisace bylo slyšet mnoho stížností, že někteří amatéři místo, aby seznamovali kapitalistický svět s vymoženostmi socialismu, podléhají ka­pitalistickým návnadám a stávají se pro čs. mládež škodlivým elementem. Pro pří­ště bude muset každý krátkovlný amatér být pečlivě přezkoušen politicky a jeho činnost a eventuelní změny v jeho názo­rech pozorovány. V pravdě nepůjde o nic jiného než o utužení dozoru bezpečnost­ních úřadů v Československu. Svobodu pro ujařmené US kongresman William J. Bryan Dorn NEJHORŠI AKCÍ, KTEROU SPOJENÉ STÄTY MOHOU PODNIKNOUT, JE VY­JEDNÁVANÍ SE SOVĚTSKÝMI MISTRY AGRESE. NENÍ O ČEM VYJEDNÁVAT. KRISE BYLA VYTVOŘENA SOVĚTSKÝM SVAZEM BEZ SPRAVEDLIVÉHO DŮ­VODU. BYLA VYTVOŘENA SOVĚTY PROTO, ABY DOSTALY NĚCO OD SVO­BODNÉHO SVĚTA. JESTLIŽE VYJEDNÁVÁME VŽDY, KDYŽ SOVĚTY VYTVORÍ NĚJAKOU KŘÍSÍ Cl PLÁNUJÍ NĚJAKOU AGRESI, BUDEME JEDNOHO DNE VYJEDNÁVAT SE SOVĚTY O KONTROLU PANAMSKÉHO PRŮPLAVU. A NENÍ PŘÍLIŠ FANTASTICKÉ PŘEDPOVÍDAT DOBU, KDY BUDEME VYJEDNÁVAT O FLORIDU ČI ALJAŠKU. Musíme zůstat pevnými a necouvnout ani o píď a neustoupit ani od jednoho prin­cipu. Spravedlnost je na naší straně. SELHÁNÍ VRCHOLNÝCH KONFERENCÍ Svobodný svět ztratil při každé konfe­renci se sovětskými vůdci. Ve všech na­šich vyjednáváních s nimi jsme byli těmi, kteří utrpěli ztrátu. Jsme stále v defen­­sivě. Nikdy jsme nezachránili ani píď svo­bodné půdy či svobodu nějakého národa konferencemi a vyjednáváním s komuni­stickými mistry podvodu a agrese. Na každém seznamu selhání a kapitulace naj­deme konference v Teheránu, Jaltě, Pots­­dami, Camp Davis, Paříži a Vídni se ztrá­tou Laosu. Varoval jsem dům representan­tů, že nic dobrého nevzejde z Chruščovo­­vých konfe-encí s presidentem Eisenho­­werem. Varoval jsem parlament před ne­bezpečím z toho, že náš president šel do Vídně. Tyto konference nezabránily agresi a ani ji nezastavily v Laosu, na Kubě či v Berlíně. VYJEDNÁVÁNÍ S KOMUNISTY VEDOU K VALCE Konference a vyjednávání s komunisty vedou vždy к více vyjednáváním, více kon­ferenčním a kompromisům. Ve svém boji o dobytí světa počítají komunisté s naší touhou po míru a s naším přáním získat čas. To jest nejjistějším krokem к válce a ztrátě svobody v celém světě. Tak, jak Mnichov vedl к válce, tak к ní vedou dneš­ní konference. Jestliže někdo ukradne můj televisor, nebudu s ním vyjednávat o svém autu, SVOBODU PRO ČESKOSLOVENSKO Můžeme a měli bychom přinutit komu­nisty к defensivě. Vytvořme krisi sami. Požadujme svobodné volby v Polsku, Če­skoslovensku, Maďarsku, Severní Korei, na Kubě, ve Východním Německu a v nesčet­ných územích, obsazených komunistický­mi ag"esory. Mám na mysli země jako Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajinu, Bul­harsko, Rumunsko, Bělorusko a ostatní zotročené národy. Tak dlouho, dokud budeme vést konfe­rence o Berlínu, Kubě, Laosu, Vietnamu a Panamské zóně, nikdy nevyhrajeme stu­denou válku. Máme-li vyjednávat, vyjednávejme o zotročených národech. Vyjednávání na ja­kékoliv jiné základně může vést jen к naší zkáze. Jediný způsob, jak můžeme vyhrát tuto studenou válku, je přinutit komuni­sty к defensivě. Měli bychom, počínaje p-esidentem a kongresem, každý den hla­sitě volat a žádat svobodu pro Českoslo­vensko, Polsko a všechny ujařmené národy. Paradox nukleární zbraně Kubánská krise znovu potvrdila fakt, kterého si — možno říci bohužel — nej­sou vědomi ani mnozí z těch, na jejichž bedrech spočívá úkol řídit politiku a tím i osud západního světa. Že totiž nukleární zbraně a jako hlavní z nich, atomová bom­ba, se staly nikoliv pomůckou horké, nýbrž studené války. Na americkém kontinentě, který stále ještě neuspěl к úplnému a podrobnému zhodnocení komunistického protivníka, je nadále nejrozšířenější filosofií filosofie strachu živočicha před smrtí. Ani křesťan­ství, jež mnohem silněji a účinněji než ve svobodné Evropě je co do rituální praxe podporováno a řízeno státem i společno­stí, doposud nedocílilo duševního vyrov­nání tváří v tvář domnělému bezprostřed­ně hrozícímu nebezpečí anihilace. Poprvé v historii studené války presi­dent Kennedy, co první státník Západu, použil své moci a vyzval svého soupeře, aby odhodil masku, za kterou se skrýval po dobu nekonečných let potupy svobod­ně myslících lidí, odsouzených к životu ve fysické i v mravní bídě nezaznamenané v análech lidstva. Jeho čin sledovali obyva­telé severního kontinentu se smíšenými pocity. Ten, kdo zažil v Evropě již několikrát během života katastrofy, jež vyryly neza­­hojitelné stopy nejen do chodu dějin zemí, ale též do jeho osudu a celkového mrav­ního postoje, samozřejmě, nejen v době krise, nazíral na události odlišně od svého okolí. Proto poněkud nezúčastněně pozo­roval rozechvění, jež se zmocnilo téměř bez rozdílu každého jednotlivce. Kdo z těch lidí kolem něho mohl pocho­pit jeho klid? Již již každý čekal, že ato­­mická hrůza se snese na jeho nechráněný a neuchranitelný domov. Nedůvěřivě na­slouchali uklidňujícímu chlácholení skep­tického cizince, neboť v tomto okamžiku pro ně byl spoluobčan, byť i dlouho used­lý v jejich zemi, opět cizincem. Tentokrát však pociťovali nebývalou sympati к to­muto cizinci, jenž je ujišťoval, že žádné bomby padat nebudou a že za týden nikdo již na nějaké nebezpečí války ani nevzpo­mene. Tato celková psychosa strachu obyvatel­stva jest pochopitelná. Méně pochopitelná a omluvitelná je rutina zdejšího tisku, jenž si vytvořil a udržuje formuli přibliž­ně tuto: President Kennedy zabráni] svým rozhodnutím atomové válce. Tento výklad vývoje kubánské krise a jejího vyvrcho­lení dokresluje neinformovanost a naivi­tu velké části komentátorů politických událostí. Potvrzuje též výmluvně, jak ne­prostupná je stěna oddělující ame"ickou žurnalistiku od vlivu evropského. Výjim­ku tvoří několik listů, které otevřely své sloupce žurnalistům evropského původu. Jejich hlas však zaniká v celkové mylné interpretaci soudobého dění. Zdá se oproti tomu, že průběh kubánské krize otřásl základy poraženecké politiky amerického tisku. Snad bylo nutné koneč­ně přesvědčit široké obecenstvo o těchto skutečnostech, jejichž docenění evropští příchozí zaplatili nesčetnými osobními obětmi. Objev nukleární energie a možnosti je­jího použití postavil svět před skutečnost zničení celé civilisace. Nezáleží nyní na tom, zda jeden z obou odnůrců má větší nebo menší možnost použití, když ta mož­nost úplně stačí к vzájemnému vyhlazení. Toho si jsou obě strany plně vědomy. Dal­ší výroba a zvýšení výkonnosti nukleár­ních zbrání slouží pouze к odstrašení pro­tivníka. Béřeme-li jako předpoklad další strate­gie tato fakta, musíme si nutně klásti otázku, v čem záleží opravdová síla té které strany a jak je jí možno do nejkraj­nější míry použít. К zodpovědění této otáz­ky je třeba vžiti v úvahu nejen všechny materielní, avšak též psychologické aspek­ty. Co do materiálního předpokladu je te­dy dlužno počítat s možností a schopností zastrašit protivníka všemi komponentami vojenské síly nynější i potenciální. Co do psychologického předpokladu hraje tu úlo­hu vnitřní mravní síla a spolehlivost lidu. Došlo by zajisté к značné různosti ná­zorů při oceňování dotyčného potenciálu jedné či druhé strany. Jak nás dějiny jen tohoto století poučily, jest jednou z nej­větších strategických chyb podceňovat ne­přítele. Avšak stejně velikou chybou jest jenom přeceňovat nepřítele. A ježto mate­rielní síla Západu již obstála první zkou­šku, pátrejme po psychologické složce mo- Pokračování na str. 2. neboť příště by mohl chtít mou ledničku či můj dům. Vyjedná­vání s mezinárodní­mi zločinci a gang­stery je nejsnadnější cestou к válce a zká­ze naší civilisace. Je to nejrychle'ší způ­sob, jak ztratit náš zbývající respekt a naši zbývající prestiž ve světě.

Next