České Listy, 1965 (VI/1-12)

1965-01-20 / No. 1

Щ C6SK6 LISTY h /"VW Ша v U.dckeckUche JBlätteR. о ß­ ech QteuM. л dpv Si (PeidácUca Qkeas­ o 3i (%й [UNK] [UNK] £ е peccha. . ° oCe QoWivud Jikéque o Y \y* \3j J7 List exulantů a starousedlíků ^vC^K Adresa: München 9, Scharfreiterplatz 12. Tel.: 43 36 88 Roč. VI. číslo 1 (55) Cena 50 pf. Mnichov, 20. ledna (Januar) 1965 Verlagsort: München Poslední šance v Asii FRINÄSIME DNES VÝVODY AMERICKÉHO DEMOKRATICKÉHO SENÁTORA THOMASE J. DODDA ZE STÁTU CON­NECTICUT. SENÁTOR DODD HRÁL VÝZNAČNOU ROLI V NORIMBERSKÝCH PROCESECH PROTI NACISTŮM. DNES JE VZOREM MODERNÍHO AMERICKÉHO STÁTNÍKA, JAKÉHO SVĚT POTREBUJE: SOCIÁLNÍ VE VNITRNÍ POLITI­CE, PROTIKOMUNISTICKÝ V POLITICE ZAHRANIČNÍ. DODD BYL JEŠTĚ JAKO KONGRESMAN ČLENEM KERSTE­­NOVA VÝBORU; NYNÍ JE ČLENEM ZAHRANIČNÍHO VÝBORU SENÁTU А V ROCE 1964 BYL ZNOVUZVOLEN VEL­KOU VĚTŠINOU. DNES JSME PORÁŽENI Boj o uchování Jižního Vietnamu, klíče к nezávislosti jihovýchodní Asie, je na kritickém nebezpečném bodě. Komunističtí guerriloví bojovníci docílili řady důraz­ných vojenských a psychologických zisků. Ve svobodném světě j.sou činný síly, je­jichž výsledkem je podlamování naší vůle, zvítězit v této rozhodující bitvě. Tyto síly se prosadily. Diem byl svržen a zavraž­děn, a výsledkem byla úplná katastrofa, která může být definována pojmy politi­ckého chaosu, vojenské porážky a psycho­logického poraženectví. Jsem přesvědčen, že jest povinností kaž­dého, kdo věří, že Jižní Vietnam musí být zachován, postavit se proti lhostejnosti a poraženectví, které hrozí paralysovat naši národní politiku. Musíme uchovat nezávislost a svobodu Jižního Vietnamu přesně ze stejných dů­vodů, ze kterých musíme uchovat nezá­vislost a svobodu Západního Berlínu, po­něvadž věc svobody kdekoliv na světě je cenou, o niž se bojuje v mekonžské deltě. SMRTELNÁ SÁZKA Komunisté nyní na nás zkoušejí guerri­­lovou válku s průvodním komplexem vo­jenských, psychologických a propagačních taktických opatření. Touto svou metodou zamýšlejí podrobit A.sii a, jestliže se uká­žeme neschopnými překonat je ve Vietna­mu, bude celá Asie v jejich moci. Guerrilová válka je stvořena pro komu­nisty, poněvadž jim umožňuje přeměnit jejich slabosti v silné stránky a silné stránky jejich obětí v slabosti. Dokud se podrobujeme jejím pravidlům, zabraňuje účinně .silám svobody, užít jejich mravní převahy v tradiční vojenské moci, vzduš­né a námořní síly a hospodářské pře­vahy. Jestliže bude Jižni Vietnam postoupen komunistům, jsou automaticky ztraceny Laos a Kambodža. Thajsko, které má 1,000 mil hranic s Laosem a Kambodžou, bude bezprostředně ohroženo. Jestliže Thajsko padne, nic nemůže zachránit Ma­lajsko a Singapur. Až bude Malajsko pod­robeno, bude Indonésie se svým obrov­ským komunistickým hnutím lehkou ko­řistí. Obrana Austrálie a Nového Zeelan­­du se stane nebezpečnou a nesmírně ne­snadnou. Nevyhnutelně budou strženy do víru Filipíny, Jižní Korea, Japonsko a Formosa a celý Pacifik se stane opravdu rudým oceánem. KLÍČ К VÍTĚZSTVÍ Směr našeho úsilí musí být změněn, jestliže máme mít úspěch. Za prvé, musíme vyhlásit jasně naše ne­odvolatelné rozhodnutí, vybojovat tento zápas к vítězství, tak dlouho, dokud Jižní Vietnamci ponesou část břemene. Měla by být učiněna prohlášení vedoucích obou po­litických stran a naše stanovisko к Jižní­mu Vietnamu by mělo být tak jasné, jak jasné je naše stanovisko к Západnímu Berlinu. Za druhé, měli bychom pomoci nynější vládě Jižního Vietnamu, aby se zbavila .svých přítomných nesnázi. Nemáme žád­nou alternativu, než podporovat tuto vlá­du tak, jaká je, s jejími silnými i slabými stránkami. Musíme učinit naprosto jasným jiným důstojníkům vietnamské armády, že jsme proti dalším převratům a že budeme pod­porovat vládu proti jakémukoliv pokusu o puč. Za třetí, musíme užít svůj vliv a svou podporu, abychom pomohli vietnamské vládě vybudovat demokracii, zlepšit země­dělství, výchovu a veřejné zdraví a dát vietnamskému lidu pocit, že má něco, zač se má bojovat a něco, zač stojí riskovat životy. Musíme vysvětlit našemu vlastnímu li­du, a našim spojencům ve světě důvody, které ná,s vedou к přenesení boje na do­mácí základnu agresorovu. Musíme umožnit výcvik a pomoc jiho­­vietnamským guerrilovým silám, aby moh­ly napadat pobřeží Severního Vietnamu. Naším cílem má být pomoci Jižním Viet­namcům zahájit stálé guerrilové operace v Severním Vietnamu a dát komunistům plně vychutnat jejich vlastní medicínu. Konečně, jak jsem přesvědčen, měli by­chom učinit vše, abychom zapojili jiné ná­rody v tomto prostoru do úkonu, udržet Jižní Vietnam svobodným. Abychom uchránili naši vlastní svobodu, musíme hledět, aby Jižní Vietnamci uchrá­nili svou svobodu. Proto jsme tam. Proto musíme pokračovat, dokud nebude zaru­čeno vítězství. Američané tohoto desítiletí si zasluhují, stejně jako jejich předkové, místo v ději­nách, kterému, podle Lincolnových slov, bude svět vždy vzdávat chválu a kterému bude vždy Bůh žehnat. Senátor Thomas J. Dodd Motto: Když svobodní jsme byli, smělé líce, nás chválili jste pochlebně, jak dobře vládnout umíme si, v demokratické republice. Když nyní otroky jsme cizích vládců, nás chválíte zás pochlebně, jak dobře mlčet dovedeme, v komunistickém totalismu. Máme-li vystihnout ovzduší minulého roku na politické a mezinárodní scéně, musime přistoupit к tomuto úkolu s přís­nou objektivitou. Jen tak se nám podaří narýsovat náladu, v níž ti muži, kteří roz­hodují o našich osudech, budou pokračo­vat v úkolech jim svěřených. Při bilanci minulého roku se však ne­můžeme ubránit dojmu, že stále zůstává­me cizím živlem v oblasti zájmů západ­ního světa; do té míry se lišíme v zhodno­cování situace od velké většiny komentá­torů plnících sloupce našich novin a ob­racejících se к nám na vlnách radia a te­levise. Jakou sílu mají tyto komunikační pro­středky, o tom jsme se přesvědčili při amerických presidentských volbách, kdy které demagogicky přehlušily hlasy roz­vahy a rozumu. Tak silně převládá i v ostatních zemích svobodného západu samolibá nálada najedených spokojenců, že jejich vlá­dy si mohou dovolit i luxus socialismu, byť i se ocitly, jako v Anglii a Itálii, na samém okraji finančního krachu. Jděme však dále v této neradostné me­ditaci, jež nám nahání husí kůži. Vždyť máme-li se dopracovat jakéhosi závěru, jsme nuceni přihlédnout к základním poj­mům práva a slušnosti. Znovu a znovu pak zjistíme, že tehdá, když se těchto zá­kladních pojmů lidstvo zřekne, nárazí na tragické komplikace vedoucí do nevída­ných katastrof. Za nejdůležitější událost tohoto roku je v tomto kontextu nutno pokládat výbuch jaderné bomby v Číně. Ať tato bomba by­la sebemenší či ať byla nad očekávání do­konalá, to nehraje žádnou úlohu. Též ne, za kolik let se ta bomba stane tak výkon­nou, že jí bude možno použit jako váleč­ného prostředku. Důležité, ba veledůležité je něco jiného. Je to ta okolnost, kterou si málokdo uvě­domuje a hlavně ne ti, kteří by měli na­pnout své mozky na nej vyšší výkonnost, aby je přiměly к nutné strategické úvaze. Je to okolnost úplného selhání válečné­ho potenciálu západu. Po objevu atomové energie a postupného jejího rozvoje к pou- Pokračování na str. 2 Kapitulace studené války Valerie Bílá, Toronto v Co Cech — to Evropan Miloš Svoboda Minulý rok přinesl nesporný důkaz o tom, že v současném světě nelze něco vy­konat individuelně, ale že je a bude po­třeba jednotící myšlenky a vůle k odstra­nění nebezpečí, které ohrožuje svět. Nera­dostný stav v kterém se dnes nalézá roz­polcená Evropa jest podmíněn dvěma ko­řeny zla: šovinistickým nacionalismem v minulosti a komunismus v době současné. Šovinistický nacionalismus zatížil nejdříve vztahy mezi jednotlivými národy a komu­nismus rozdrtil odpor individualistický ži­jících národů a „sjednotil“ tyto, všude, kde se dostal k moci, v ubohém stavu po­litických a duševních proletářů. Od roku 1938 odešlo tisíce Čechů za hraníce. Většina byla naplněna přáním pracovat za svobodu národa a vlastí. Vzdor všem zklamáním jest v našem exilu ještě dosti lidí, kteří věří nezlomné ve ví­tězství spravedlnosti nejen ve vlasti, ale v celé Evropě. Jedině celá, nedělitelná spra­vedlnost pro všechny může být zárukou spokojeného soužití všech a po celá poko­lení. Jak však k evropskému řešení má do­jít je jiná otázka. Logickou skutečnost zů­stává, že pro poměr dvou sousedů je roz­hodující jak dva charakterově rozdílné cel­ky vedle sebe žijí a zda trvajícím škorpe­­ním neotravují život i sousedů vzdáleněj­ších. V přeneseném smyslu, zcela reelně, je potřeba hledat pojítko k nejbližšímu sou­sedu, snažit se vžít do jeho myšlenkového pochodu a poznat důvody, které jej vedou k jeho názoru na mne — jako souseda. Po­chopitelně to stejné musí býti požadováno i od souseda a nějaké jeho nároky, že má větší rodinu neb více peněz jsou na­prosto bezpředmětné. Co však lze v dnešní době pro dobré sousedství učinitf Především odepsat včerejšek a hledat bližní v lidech ne podle jazyku nábožen­ství a původu. Hledat lidi dobré vůle a bez rozdílu dřívějšího politického přesvěd­čení. Tedy každý, kdo žije ve svobodné části Evropy a který dovede vnitřně elimi­novat příkon včerejška a který se odpou­tal od bolesti z křivd, jež mu byly způso­beny zkrátka člověk, jenž jest přirozeně inteligentní, může se stát stavitelem dobré­ho sousedství v Evropě. Nikoliv však sta­vitelem pan-nacistické Evropy A. Hitlera neb pan-komunistické evropské državy, nýbrž budovatelem nadnárodního útvaru v kterém bych se stal občanem evropské ná­rodnosti české a kde mému národu by bylo zaručeno právo na nezměnitelnou vlast a na způsob života, který odpovídá jeho ti­sícileté tradici. Tvrzení emigrantů o komunismus dnes nikdo nebere vážně. Naopak, cesty do Moskvy se stávají politickou módou. Ne Paříž ,ne Londýn, ne Bonn, ne Washing­ton, nýbrž Moskva zdá se býti toho času politickým parketem číslo jedna. Nelze ra­dit politikům, kteří všechno lépe vědí, že moskevský parket je příliš hladký a ne­bezpečí uklouznutí veliké. Poznal to svého času dr. Beneš a poznali jsme to všichni na vlastní kůži. Modleme se, aby nebylo nových obětí! V tomto směru nezastavíme chod poli­tických hodinek. Ale i politický den, mě­síc a rok trvá jen určitý čas a tak bezespo­ru nastane doba, kdy politický život půjde opět jiným směrem a kdy nás exulantů se neúprosný osud zeptá: Co jste dělali, co jste připravili? V tom okamžiku bude zá­ležet na nás zda jsme se během doby na­učili že jednota znamená hodnotu a tříště­ní zánik a že po trpkých zkušenostech mů­žeme politice jako celku předložití něco co má význam a skutečnou cenu, příkladně návrh či myšlenku na spojení celé Evropy. V západní Evropě stojíme před fenomé­nem společného obchodního trhu, který přes velké překážky již existuje. Představ­te si k tomu, drazí přátelé, že bychom měli jednotnou zahraniční evropskou politiku -* armádu. Odmysleme si všechny dětské cho- Pokračování na str. 2

Next