Československý Architekt, 1973 (XIX/1-26)
1973-01-18 / No. 1
KOŠICE VÝCHODNÍ MĚSTO PRO 100 000 OBYVATEL Projekt ideově-urbanistického řešení, to byl předmět veřejné anonymní soutěže, kterou vypsalo ministerstvo výstavby a techniky SSR ve spolupráci s Východoslovenským krajským národním výborem a Městským národním výborem v Košicích. Šlo o akci mimořádně významnou: vždyť soutěže na tak rozsáhlé sídelní celky se v Evropě, ba ani ve světovém měřítku, často nevypisuji. V našem středoevropském prostoru to byla 1966 Petržalka-Bratislava, vídeňský Südstadt 1969, kde se ani nedosahovalo této kvantitativní hranice, a, nyni 1972 to jsou Košice, kde českoslovenští urbanisté měli opět příležitost se uplatnit a prokázat svou koncepční zdatnost. Jaká je stručná historie industrializačniho a urbanistického rozmachu východoslovenské metropole — která má všechny politické předpoklady nezadržitelného růstu — za posledních 25 let? Ještě před 10 lety se zdála projekce a výstavba západního města „na Terase" fantastickou, avšak dnes, při 2000—3000 bytech ročni výstavby a rostoucí atraktivnosti pro rozšířené hutě, širokorozchodné překladiště přímo v Košicích, pro nová výrobní odvětví atd., dnes už nemají Košice kde stavět — a hledaji řešeni ve velkoryse koncipovaném urbanistickém řešení „Východního města", a to nikoliv jako odtržený satelit (viz skicu — varianta A) nebo „paralelní město“ nad řekou Torysou, jak se ještě nedávno o tom uvažovalo při koncepci územního plánu, ale jako jeden do města integrovaný kompoziční celek, složený z organicky svázaných sídelních elementů, kde terciérni (a kvartérni) jádro Východního města je kompoziční i provozní osou svázáno s těžištěm historického města a dále s centrálním obvodem Západního města „na Terase" (viz skicu — varianta B). V tomto smyslu rozhodla i porota a vybrala z 16 projektů zadaných do této mimořádně náročné a v řešeni obtížné soutěže následující, cenou poctěné projekty: Sníženou 1. cenu udělila porota projektu kolektivu katedry urbanismu FSČVUT Praha (doc. Jiří Němec, CSc., doc. Jan Krásný, Michal Hexner a Jos. Zajíc), kde ocenila jasné kompoziční provázání východního města určitou výraznou vrcholovou trasou, na které lokálni i regionální centra jsou v dobrých funkcionálních, kompozičních i optických relacích k historickému „jádrovému" a západnímu městu „na Terase". Druhou sníženou cenu přiřkla porota projektu banskobystrického kolektivu (Rudolf Bizon a Vincent Manik), který sice svůj projekt neúměrně naddimenzoval, ale kompozici osídleného území správně orientoval k vrcholovému souboru terciárních a kvartérnich aktivit v dobré vazbě do centra jádrového města. Třetí cena byla udělena autorské dvojici z Košic (Olga Kristiánová a dopravní inženýr K. Gerstbrein) za přínos zejména v oblasti dopravního řešení, i když vnitrosídlištní rychlostní komunikace jsou v tomto projektu přeexponované. Třetí snížená cena byla udělena autorskému kolektivu z Brna (Jiří Gregovčik, Zdeněk Zatloukal, Jan Koutný a dopravní spolupracovník S. Prokeš) za výrazné kompoziční kvality (pokus o jakousi akropoli), ale zejména za vymezeni Centrálního parku oddechu (v dobrém komunikačním napojení na celý městský organismus), i když celková orientace města inklinuje spíše k Toryse. Mezi dalšími, zakoupenými projekty je několik urbanisticky a výtvarně kvalitních návrhů, i když některé vykazují charakter satelitního řešeni a nemohly proto být lépe oceněny. V závěrečných hodnoceních doporučuje porota vypisovateli, aby urychleně zadal autorům vítězného projektu vypracováni definitivního urbanistického řešeni, kde by se uplatnily připomínky a doporučeni poroty tak, aby konečná studie byla odevzdána nejpozději do 30. 6. 73 — a aby byl zabezpečen průběžný konzultační styk autorů vítězného projektu s generálním projektantem směrného územního plánu města Košic. X. Y. 7. cena — autoři: kolektiv ČVUT Praha — Jiří Němec, Jan Krásný, Michal Hexner a Josef Zajíc 2 Tisk má zájem o architekturu (Pokračování ze str. 1) historických hodnot a současných realizací, zájem autora o problematiku výstavby vesnic a venkovských obcí a krajiny, zájem o výstavbu hl. města Prahy; — kritický, tj. skutečně publicistický charakter příspěvku; — soustavnost a systematika uveřejňování příspěvků; — ocenění práce publicistů jednotlivců, ale i kolektivů a redakcí. Na slavnostním shromáždění v zasedací síni Domu architektů pak ve čtvrtek 21. prosince předal předseda Svazu architektů ČSR Ing. arch. Zdeněk Strnadel spolu s předsedou Českého úřadu pro tisk a informace dr. Vlastimilem Neubauerem ceny a odměny vybraným redaktorům a kolektivům. VÝSLEDKY SOUTĚŽE: 1. cena snížená — 4500 Kčs — kolektiv redakce Magazínu T 72 za soustavnou popularizaci architektonické práce, zájem o výstavbu na vesnici, propagaci nových pokrokových technik, zachování lidové orchitektury, za utváření správného estetického cítění v oblasti architektury a urbanismu, za výchovu k novému životnímu stylu; 2. cena snížená — 3500 Kčs — kolektiv Meteoru, Čs. rozhlas Praha, za stálou péči o životní prostředí, za výchovu mladé generace ke vztahu k životnímu prostředí jako celku; 3. cena — 3000 Kčs — redaktoři časopisu Mladý svět Ing. Josef Velek a Dušan Pokorný za správné pochopení souvislostí architektury, urbanismu a životního prostředí se vztahem k tvorbě a ochraně životního prostředí člověka socialistické společnosti, obsažené zejména v článcích „ . . . a pacientem je město"; Čestná uznání s odměnou 2000 Kčs — Ljuba Mesteková z Hlavní redakce Televizních novin za soustavnou propagaci čs. architektury ve vysílání Televizních novin, A. V. Novotný za systematickou a fundovanou činnost v oblasti publicistiky o architektuře a urbanismu v denním i periodickém tisku; Čestná uznání s odměnou 1000 Kčs — Jan Novotný z časopisu Čs. architekt za příkladnou metodickou práci v Čs. architektu, Petr Rampir z Lidové demokracie za správné pochopení vztahů architektury a životního prostředí v hlavním městě Praze, Lubomír Svrček z Večerní Prahy za soustavnou propagaci architektonické a urbanistické tvorby v hlavním městě Praze s přihlédnutím ke specifice rekonstrukce památkových objektů; Čestná uznání s odměnou 500 Kčs — redakce časopisu Věda a technika mládeži, Ing. Václav Bouda — Čs. rozhlas Plzeň, Ing. arch. Ivan Horký - stavební fakulta ČVUT, Marie Ričánková - Čs. rozhlas Gottwaldov, Ing. J. Safka - československé středisko výstavby a architektury, Jaroslav Štěpánek - Večerní Praha. —mb— PÜÍK1AD SSSR v péči o životní prostředí V pražském Domě sovětské vědy a kultury se v prosinci uskutečnil zajímavý a pro naše odborníky v mnohém podnětný seminář na téma „Péče o životní prostředí v SSSR". Zúčastnili se ho mj. ministr školství Tatarské autonomní republiky SSSR M. I. Machmutov, rada velvyslanectví SSSR J. M. Jelšov, ministr výstavby a techniky ČSR prof. Ing. Karel Lobi, DrSc a další hosté. V souladu s usnesením XXIV. sjezdu KSSS zaměřuje Sovětský svaz svou péči — i činnost všech svých lidových orgánů — na člověka, na ochranu přírody a racionální využívání přírodních zdrojů v podmínkách rychlého rozvoje průmyslu, dopravy a zemědělství, při plném využívání výsledků vědeckotechnické revoluce. V SSSR se ve velkém měřítku provádí meliorace půdy a jej! ochrana před větrnou a vodní erozí, zlepšuje se využívání vodních zdrojů, lesního bohatství a užitečných nerostů. Stát převzal do ochrany cenné a vzácné druhy živočichů, zlepšuje se správa rybního hospodářství. Velká pozornost je věnována opatřením zabraňujícím znečištění vzduchu a vodojemů, ke zlepšen! teplofikace i plynofikace a v neposlední řadě boji s hlukem. Značně se zvětšil objem investic určených k ochraně přírody, na stavbu čistíren odpadních vod, plynů a lapačů prachu. ÚV KSSS spolu s radou ministrů SSSR přijal například opatření k odvrácení znečištění Kaspického moře, čištění všech odpadních vod vypouštěných do řek Volhy a Uralu do roku 1980, k racionálnímu využití a ochraně bohatství Bajkalského jezera a pod. Jejich rozsah je obrovský — jen v 15 městech na Volze a Kamě budou postaveny čistírny vod nákladem 300 miliónů rublů. V nejbližších čtyřech letech bude dalších 700 milionů rublů vynaloženo na výstavbu čistícího zařízení u 421 podniků. Zvláštní pozornost zaslouží skutečnost, že v žádné jiné zemi na světě není tak vysoké procento ústředního vytápění jako v SSSR. V Moskvě bylo v minulých letech uvedeno do provozu více než 7000 zařízení na čištění vzduchu a vody a za tu dobu se zlepšilo ovzduší metropole SSSR 3— 4 násobně, takže město je jedním z nejčistších na světě. Při racionálním využití vodních zdrojů se bere na zřetel i jejich rozdělení. Zhruba 80% se jich nalézá v ekonomicky málo využitelných oblastech severu, kde žije jen 15% obyvatel země. Proto se zvlášť v jižních oblastech hledají nová řešení. V současné době je již v orovozu 3700 km kanálů, oroooiuiící řeky a vodní nádrže s užitečným objemem asi 400 km2. Tento systém zvvšuie využitelnost řek o 20—25 %. Vodní díla a nádrže umožňují efektivněii využívat vodní zásoby, zvláště u řek tekoucích na jih: ieiich hydroelektrárny ušetří 45 milionů tun měrného paliva ročně. Velkou podporu má v SSSR rozšiřování lesního fondu, ochrana lesů i leoší využití lesních zdrojů. Každoročně se ve svazových reoublikách kácí 2.4 milionů hektarů lesa — obdobná rozloha je znovu vysazována. V Karelské autonomní SSR v minulé pětiletce meliorovali 77 000 hektarů lesa. v této pětiletce chtěií vvsnšit již 225 000 hektarů. Více než 280 000 hektarů písčin zalesní v Turkmenské SSR. V Litevské SSR realizuií komplexní opatření proti znečištění moře. Ve všech přístavech například oracuií plovoucí sběrače naftového znečištění. Jen v přístavu Ventsoils ročně pročistí na 4 miliony m3 vody a zachytí 30—35 000 tun naftv. Velkou pozornost zalesňování neplodných půd věnují v Gruzii. Podle zvláštního nařízení se tam mohou zemědělské půdy, maiící sklon větší než 15 stupňů, osévat pouze víceletými rostlinami, aby bylo zabráněno erosi. Vážným asoektem životního prostředí je rovněž odstraňování neqativních důsledků, vznikajících oři nea promyšlené a nesprávné urbanisaci výstavbě měst. koncentrováním obyvatel a průmyslu v nich. V SSSR chtěií proto nadále sledovat velmi pečlivě takové otázky, jako je zajištění podmínek ochrany životního prostředí při zajištění hvqienických norem života nejen při výstavbě nových, ale i rekonstrukci stávajících sídlišť. MIROSLAV ZAORAL / sloupek: To už věděl Václav Matěj Kramerius blahé paměti, te každý nový ročník novin či časopisu se sluší zahájit proslovem plným předsevzetí, slibů a nadějí. V podobných šlépějích šly i naše meziválečné architektonické časopisy — třeba Stavba, která si čas od času stanovila takové cíle, že by je namohla splnit, ani kdyby měla v redakci třicítku profesionálů a ne dva tři dobrovolníky. Po těchto zkušenostech se redakci tohoto časopisu ani moc nechce do vypisování a zveřejňování svých předsevzetí. Víme nakonec, Jaký je jejich osud u každého z nás. Pisatel sloupku se sám přiznává, že má v průměru dvě až tři předsevzetí týdně — bohužel vesměs zůstanou pouhými sny. Ještě horší je to u časopisu. Jsou věci, jak se říká mezi nebem a zemí, na které při nejlepší vůli těžko můžeme mít vliv. Rádi bychom slíbili, že Čs. architekt bude vycházet pravidelněji než dosud, ale to bohužel nezáleží jen na nás. Rádi bychom slíbili, že vyjdeme vstříc všem přáním našich čtenářů — ale to bychom museli tato přání znát, musela by se čas od času objevit v dopisu na redakčním stole. Rádi bychom slíbili, že se na stránkách listu bude objevovat pouze krásná, vynikající architektura v projektech i realizacích. Ale to opět nezávisí jen na nás — trochu dost to vězí i v práci architektů samých — a nejen jich, ale všech, kteří se kolem výstavby „točí“. Rádi bychom informovali o dění ve všech krajích republiky, o *'ym, co je nového v krajských 01 }lzacích Svazu architektů i v projektových ústavech. Ale k tomu potřebujeme být sami informováni od Udí, kteří jsou u věci nejblíž. Rádi bychom slíbili, že budeme rychle a aktuálně informovat o nejrůznějších konferencích, seminářích a výstavách, které se zabývají architekturou nebo životním prostředím. To bychom se ale nesměli dozvědět o mnohých takových akcích pouze od náhodných účastníků a diváků nebo z denního tisku. Těch ale je tedy víc. Budiž proto naším jediným předsevzetím pro rok 1973, že se budeme snažit dělat Čs. architekta tak, aby byl lepší než loni. JAN NOVOTNÝ • Svaz architektů ČSR pořádá cyklus besed o nejzajímavějších poznatcích ze zahraničních cest s promítáním diapozitivů. Besedy se konají každé první úterý ísíci od 17.00 hodin ve velké zasedací síni Domu architektů, Letenská 5, Praha 1. Program besed: 6. února 1973 • XI. kongres UIA — Varna 1972 — uvádí prof. Ing. arch. dr. J. Krise, • XX. LOH Mnichov 1972 - uvádí doc. Ing. arch. J. Paroubek, CSc., doc. Ing. arch. L. Todl. 6. března 1973 • Skandinávie — uvádí doc. Ing. arch. J. Němec, CSc., • Střední Asie — uvádí doc. dr. M. Benešová, Ing. arch. K. Marhold. 3. dubna 1973 • Španělsko — seminář UIA — uvádí Ing. arch. M. Kotrba, Ing. arch. J. Chválek, • Analie a Amerika — uvádí Ing. arch. J. Kovařovic, Ing. arch. J. Zikmund. Besedy jsou Dřístupnv členům SA ČSR a odborné veř^inosti. Informace: odd. propagace SA ČSR, telefon 539342-5. VA VOMKF PPO 7CMCDĚLSKÉ STAVBY ZASEDALA V BRNĚ Jižní Morqvq hostila do dva dny v Dolovině prosince minulého roku členv Komise oro zemědělské stavby ÚV SA ČSR. Hlavním bodem Droaramu se stala exkurze oo zemědělských závodech na iih od Brna. Architekti pracující v oblasti výstavby zemědělských staveb si prohlédli velkovýkrmnu prasat v Moravanech, která zauiala především svým položením — obiektv jsou umístěny v prostoru listnatého lesa. Další zastávkou byly patrové drůbežárnv v Pohořelicích, kulturní dům v Práči, skuoinv rodinných domků ve Velkém Karlově atd. Druhý den bvl věnován -návštěvě katedry zemědělských staveb na Vysokém učení technickém v Brně. Kromě exkurzí probíhalo samozřejmě i jednání komise. V plánu na příští rok se počítá s účelnou prooaqací práce architektů zabývaiících se venkovským prostorem v hromadných sdělovacích prostředcích. Záiem komise se soustředí i na rozoracování závěrů zasedání ústředního výboru Svazu v Ústí nad Labem a Praze. V hlavním městě ie na Droqramu především problematika příměstské oblasti. —ný—