Československý Architekt, 1973 (XIX/1-26)

1973-01-18 / No. 1

KOŠICE VÝCHODNÍ MĚSTO PRO 100 000 OBYVATEL Projekt ideově-urbanistického řešení, to byl předmět veřejné anonymní sou­těže, kterou vypsalo ministerstvo výstav­by a techniky SSR ve spolupráci s Vý­chodoslovenským krajským národním výborem a Městským národním výborem v Košicích. Šlo o akci mimořádně významnou: vždyť soutěže na tak rozsáhlé sídelní celky se v Evropě, ba ani ve světovém měřítku, často nevypisuji. V našem stře­doevropském prostoru to byla 1966 Petržalka-Bratislava, vídeňský Südstadt 1969, kde se ani nedosahovalo této kvantitativní hranice, a, nyni 1972 to jsou Košice, kde českoslovenští urbanis­­té měli opět příležitost se uplatnit a prokázat svou koncepční zdatnost. Jaká je stručná historie industrializač­­niho a urbanistického rozmachu výcho­doslovenské metropole — která má všechny politické předpoklady nezadrži­telného růstu — za posledních 25 let? Ještě před 10 lety se zdála projekce a výstavba západního města „na Terase" fantastickou, avšak dnes, při 2000—3000 bytech ročni výstavby a rostoucí atrak­tivnosti pro rozšířené hutě, širokoroz­chodné překladiště přímo v Košicích, pro nová výrobní odvětví atd., dnes už nemají Košice kde stavět — a hledaji řešeni ve velkoryse koncipovaném urba­nistickém řešení „Východního města", a to nikoliv jako odtržený satelit (viz skicu — varianta A) nebo „paralelní město“ nad řekou Torysou, jak se ještě nedávno o tom uvažovalo při koncepci územního plánu, ale jako jeden do města integrovaný kompoziční celek, složený z organicky svázaných sídelních elementů, kde terciérni (a kvartérni) jádro Východního města je kompoziční i provozní osou svázáno s těžištěm his­torického města a dále s centrálním obvodem Západního města „na Tera­se" (viz skicu — varianta B). V tomto smyslu rozhodla i porota a vybrala z 16 projektů zadaných do této mimořádně náročné a v řešeni obtížné soutěže následující, cenou poctěné pro­jekty: Sníženou 1. cenu udělila porota pro­jektu kolektivu katedry urbanismu FS­­ČVUT Praha (doc. Jiří Němec, CSc., doc. Jan Krásný, Michal Hexner a Jos. Zajíc), kde ocenila jasné kompoziční provázání východního města určitou vý­raznou vrcholovou trasou, na které lo­kálni i regionální centra jsou v dobrých funkcionálních, kompozičních i optic­kých relacích k historickému „jádrové­mu" a západnímu městu „na Terase". Druhou sníženou cenu přiřkla porota projektu banskobystrického kolektivu (Rudolf Bizon a Vincent Manik), který sice svůj projekt neúměrně naddimenzo­­val, ale kompozici osídleného území správně orientoval k vrcholovému sou­boru terciárních a kvartérnich aktivit v dobré vazbě do centra jádrového města. Třetí cena byla udělena autorské dvo­jici z Košic (Olga Kristiánová a doprav­ní inženýr K. Gerstbrein) za přínos ze­jména v oblasti dopravního řešení, i když vnitrosídlištní rychlostní komuni­kace jsou v tomto projektu přeexpono­­vané. Třetí snížená cena byla udělena au­torskému kolektivu z Brna (Jiří Gregov­­čik, Zdeněk Zatloukal, Jan Koutný a dopravní spolupracovník S. Prokeš) za výrazné kompoziční kvality (pokus o ja­kousi akropoli), ale zejména za vyme­zeni Centrálního parku oddechu (v dob­rém komunikačním napojení na celý městský organismus), i když celková orientace města inklinuje spíše k To­ryse. Mezi dalšími, zakoupenými projekty je několik urbanisticky a výtvarně kva­litních návrhů, i když některé vykazují charakter satelitního řešeni a nemohly proto být lépe oceněny. V závěrečných hodnoceních doporu­čuje porota vypisovateli, aby urychleně zadal autorům vítězného projektu vy­pracováni definitivního urbanistického řešeni, kde by se uplatnily připomínky a doporučeni poroty tak, aby konečná studie byla odevzdána nejpozději do 30. 6. 73 — a aby byl zabezpečen prů­běžný konzultační styk autorů vítězného projektu s generálním projektantem směrného územního plánu města Košic. X. Y. 7. cena — autoři: kolektiv ČVUT Praha — Jiří Němec, Jan Krásný, Michal Hexner a Josef Zajíc 2 Tisk má zájem o architekturu (Pokračování ze str. 1) historických hodnot a současných realizací, zájem autora o problematiku vý­stavby vesnic a venkovských obcí a krajiny, zájem o výstavbu hl. města Prahy; — kritický, tj. skutečně publicistický charakter příspěvku; — soustavnost a systematika uveřejňování příspěvků; — ocenění práce publicistů jednotlivců, ale i kolektivů a redakcí. Na slavnostním shromáždění v zasedací síni Domu architektů pak ve čtvrtek 21. prosince předal předseda Svazu architektů ČSR Ing. arch. Zdeněk Strnadel spolu s předsedou Českého úřadu pro tisk a informace dr. Vlastimilem Neu­bauerem ceny a odměny vybraným redaktorům a kolektivům. VÝSLEDKY SOUTĚŽE: 1. cena snížená — 4500 Kčs — kolektiv redakce Magazínu T 72 za soustavnou popularizaci architektonické práce, zájem o výstavbu na vesnici, propagaci nových pokrokových technik, zachování lidové orchitektury, za utváření správného estetického cítění v oblasti architektury a urbanismu, za výchovu k novému životnímu stylu; 2. cena snížená — 3500 Kčs — kolektiv Meteoru, Čs. rozhlas Praha, za stálou péči o ži­votní prostředí, za výchovu mladé generace ke vztahu k životnímu prostředí jako celku; 3. cena — 3000 Kčs — redaktoři časopisu Mladý svět Ing. Josef Velek a Dušan Pokorný za správné pochopení souvislostí architektury, urbanismu a životního prostředí se vztahem k tvorbě a ochraně životního prostředí člověka socialistické společnosti, obsažené zejména v článcích „ . . . a pacientem je město"; Čestná uznání s odměnou 2000 Kčs — Ljuba Mesteková z Hlavní redakce Televizních novin za soustavnou propagaci čs. architek­tury ve vysílání Televizních novin, A. V. Novotný za systematickou a fundovanou činnost v oblasti publicistiky o architektuře a urbanismu v denním i periodickém tisku; Čestná uznání s odměnou 1000 Kčs — Jan Novotný z časopisu Čs. architekt za příkladnou metodickou práci v Čs. architektu, Petr Rampir z Lidové demokracie za správné pochopení vztahů architektury a životního pro­středí v hlavním městě Praze, Lubomír Svrček z Večerní Prahy za soustavnou propagaci architektonické a urbanistické tvorby v hlavním městě Praze s přihlédnutím ke specifice rekonstrukce památkových objektů; Čestná uznání s odměnou 500 Kčs — redakce časopisu Věda a technika mládeži, Ing. Václav Bouda — Čs. rozhlas Plzeň, Ing. arch. Ivan Horký - stavební fakulta ČVUT, Marie Ričánková - Čs. rozhlas Gottwaldov, Ing. J. Safka - československé středisko výstavby a architektury, Jaroslav Štěpánek - Večerní Praha. —mb— PÜÍK1AD SSSR v péči o životní prostředí V pražském Domě sovětské vědy a kultury se v prosinci uskutečnil zajímavý a pro naše odborníky v mnohém podnětný seminář na téma „Péče o životní prostředí v SSSR". Zúčastnili se ho mj. ministr školství Tatarské auto­nomní republiky SSSR M. I. Mach­­mutov, rada velvyslanectví SSSR J. M. Jelšov, ministr výstavby a techni­ky ČSR prof. Ing. Karel Lobi, DrSc a další hosté. V souladu s usnesením XXIV. sjez­du KSSS zaměřuje Sovětský svaz svou péči — i činnost všech svých lido­vých orgánů — na člověka, na o­­chranu přírody a racionální využívá­ní přírodních zdrojů v podmínkách rychlého rozvoje průmyslu, dopravy a zemědělství, při plném využívání výsledků vědeckotechnické revoluce. V SSSR se ve velkém měřítku pro­vádí meliorace půdy a jej! ochrana před větrnou a vodní erozí, zlepšuje se využívání vodních zdrojů, lesního bohatství a užitečných nerostů. Stát převzal do ochrany cenné a vzácné druhy živočichů, zlepšuje se správa rybního hospodářství. Velká pozor­nost je věnována opatřením zabra­ňujícím znečištění vzduchu a vodo­jemů, ke zlepšen! teplofikace i plyno­fikace a v neposlední řadě boji s hlu­kem. Značně se zvětšil objem inves­tic určených k ochraně přírody, na stavbu čistíren odpadních vod, plynů a lapačů prachu. ÚV KSSS spolu s radou ministrů SSSR přijal například opatření k od­vrácení znečištění Kaspického moře, čištění všech odpadních vod vypouš­těných do řek Volhy a Uralu do ro­ku 1980, k racionálnímu využití a ochraně bohatství Bajkalského jeze­ra a pod. Jejich rozsah je obrovský — jen v 15 městech na Volze a Kamě bu­dou postaveny čistírny vod nákladem 300 miliónů rublů. V nejbližších čty­řech letech bude dalších 700 milionů rublů vynaloženo na výstavbu čistí­cího zařízení u 421 podniků. Zvláštní pozornost zaslouží skuteč­nost, že v žádné jiné zemi na světě není tak vysoké procento ústředního vytápění jako v SSSR. V Moskvě bylo v minulých letech uvedeno do provo­zu více než 7000 zařízení na čištění vzduchu a vody a za tu dobu se zlepšilo ovzduší metropole SSSR 3— 4 násobně, takže město je jedním z nejčistších na světě. Při racionálním využití vodních zdrojů se bere na zřetel i jejich roz­dělení. Zhruba 80% se jich nalézá v ekonomicky málo využitelných ob­lastech severu, kde žije jen 15% obyvatel země. Proto se zvlášť v již­ních oblastech hledají nová řešení. V současné době je již v orovozu 3700 km kanálů, oroooiuiící řeky a vodní nádrže s užitečným objemem asi 400 km2. Tento systém zvvšuie využitelnost řek o 20—25 %. Vodní díla a nádrže umožňují efektivněii využívat vodní zásoby, zvláště u řek tekoucích na jih: ieiich hydroelek­­trárny ušetří 45 milionů tun měrného paliva ročně. Velkou podporu má v SSSR roz­šiřování lesního fondu, ochrana lesů i leoší využití lesních zdrojů. Každo­ročně se ve svazových reoublikách kácí 2.4 milionů hektarů lesa — ob­dobná rozloha je znovu vysazována. V Karelské autonomní SSR v minulé pětiletce meliorovali 77 000 hektarů lesa. v této pětiletce chtěií vvsnšit již 225 000 hektarů. Více než 280 000 he­ktarů písčin zalesní v Turkmenské SSR. V Litevské SSR realizuií komplexní opatření proti znečištění moře. Ve všech přístavech například oracuií plovoucí sběrače naftového znečiště­ní. Jen v přístavu Ventsoils ročně pročistí na 4 miliony m3 vody a za­chytí 30—35 000 tun naftv. Velkou pozornost zalesňování ne­plodných půd věnují v Gruzii. Podle zvláštního nařízení se tam mohou zemědělské půdy, maiící sklon větší než 15 stupňů, osévat pouze vícele­tými rostlinami, aby bylo zabráněno erosi. Vážným asoektem životního pro­středí je rovněž odstraňování neqa­­tivních důsledků, vznikajících oři ne­a promyšlené a nesprávné urbanisaci výstavbě měst. koncentrováním obyvatel a průmyslu v nich. V SSSR chtěií proto nadále sledovat velmi pečlivě takové otázky, jako je za­jištění podmínek ochrany životního prostředí při zajištění hvqienických norem života nejen při výstavbě no­vých, ale i rekonstrukci stávajících sídlišť. MIROSLAV ZAORAL / sloupek: To už věděl Václav Matěj Kra­­merius blahé paměti, te každý nový ročník novin či časopisu se sluší zahájit proslovem plným předsevzetí, slibů a nadějí. V po­dobných šlépějích šly i naše mezi­válečné architektonické časopisy — třeba Stavba, která si čas od času stanovila takové cíle, že by je namohla splnit, ani kdyby měla v redakci třicítku profesionálů a ne dva tři dobrovolníky. Po těchto zkušenostech se redak­ci tohoto časopisu ani moc nechce do vypisování a zveřejňování svých předsevzetí. Víme nakonec, Jaký je jejich osud u každého z nás. Pisatel sloupku se sám přiznává, že má v průměru dvě až tři před­sevzetí týdně — bohužel vesměs zůstanou pouhými sny. Ještě horší je to u časopisu. Jsou věci, jak se říká mezi nebem a zemí, na které při nejlepší vůli těžko můžeme mít vliv. Rádi bychom slíbili, že Čs. archi­tekt bude vycházet pravidelněji než dosud, ale to bohužel nezáleží jen na nás. Rádi bychom slíbili, že vyjdeme vstříc všem přáním našich čtená­řů — ale to bychom museli tato přání znát, musela by se čas od času objevit v dopisu na redakč­ním stole. Rádi bychom slíbili, že se na stránkách listu bude objevovat pouze krásná, vynikající architek­tura v projektech i realizacích. Ale to opět nezávisí jen na nás — trochu dost to vězí i v práci ar­chitektů samých — a nejen jich, ale všech, kteří se kolem výstav­by „točí“. Rádi bychom informovali o dění ve všech krajích republiky, o *'ym, co je nového v krajských 01 }l­zacích Svazu architektů i v pro­jektových ústavech. Ale k tomu potřebujeme být sami informováni od Udí, kteří jsou u věci nejblíž. Rádi bychom slíbili, že budeme rychle a aktuálně informovat o nejrůznějších konferencích, se­minářích a výstavách, které se za­bývají architekturou nebo život­ním prostředím. To bychom se ale nesměli dozvědět o mnohých ta­kových akcích pouze od náhod­ných účastníků a diváků nebo z denního tisku. Těch ale je tedy víc. Budiž proto naším jediným před­sevzetím pro rok 1973, že se bu­deme snažit dělat Čs. architekta tak, aby byl lepší než loni. JAN NOVOTNÝ • Svaz architektů ČSR pořádá cyklus besed o nejzajímavějších poznatcích ze zahraničních cest s promítáním diapozitivů. Besedy se konají každé první úterý í­­síci od 17.00 hodin ve velké zasedací síni Domu architektů, Letenská 5, Praha 1. Program besed: 6. února 1973 • XI. kongres UIA — Varna 1972 — uvádí prof. Ing. arch. dr. J. Krise, • XX. LOH Mnichov 1972 - uvádí doc. Ing. arch. J. Paroubek, CSc., doc. Ing. arch. L. Todl. 6. března 1973 • Skandinávie — uvádí doc. Ing. arch. J. Němec, CSc., • Střední Asie — uvádí doc. dr. M. Benešová, Ing. arch. K. Marhold. 3. dubna 1973 • Španělsko — seminář UIA — uvádí Ing. arch. M. Kotrba, Ing. arch. J. Chválek, • Analie a Amerika — uvádí Ing. arch. J. Kovařovic, Ing. arch. J. Zik­mund. Besedy jsou Dřístupnv členům SA ČSR a odborné veř^inosti. Informace: odd. pro­pagace SA ČSR, telefon 539342-5. VA VOMKF PPO 7CMCDĚLSKÉ STAVBY ZASEDALA V BRNĚ Jižní Morqvq hostila do dva dny v Dolovině prosince minulého roku členv Komise oro zemědělské stavby ÚV SA ČSR. Hlavním bodem Droara­­mu se stala exkurze oo zemědělských závodech na iih od Brna. Architekti pracující v oblasti výstavby zeměděl­ských staveb si prohlédli velkovýkrm­nu prasat v Moravanech, která za­­uiala především svým položením — obiektv jsou umístěny v prostoru listnatého lesa. Další zastávkou byly patrové drůbežárnv v Pohořelicích, kulturní dům v Práči, skuoinv rodin­ných domků ve Velkém Karlově atd. Druhý den bvl věnován -návštěvě ka­tedry zemědělských staveb na Vyso­kém učení technickém v Brně. Kromě exkurzí probíhalo samozřejmě i jed­nání komise. V plánu na příští rok se počítá s účelnou prooaqací práce architektů zabývaiících se venkov­ským prostorem v hromadných sdě­lovacích prostředcích. Záiem komise se soustředí i na rozoracování zá­věrů zasedání ústředního výboru Sva­zu v Ústí nad Labem a Praze. V hlav­ním městě ie na Droqramu především problematika příměstské oblasti. —ný—

Next