Československá Televize, 1968 (No. 1-52)

1968-01-01 / No. 1

cs TELEVIZE TÝDENÍK 1.-7. LEDENI ’68Cena 1 Kčs DO ROKU PRELOMU JIŘÍ PELIKÁN, ústřední ředitel Čs. televize Na začátku roku obyčejně přejí lidé svým blízkým dobré zdraví, úspěchy v práci a pohodu v osobním životě. Není asi těžké uhodnout, ťfo by přáli „své televizi“: dobré progra­­y, při kterých by se poučili, povznesli i pobavili. Toto přání sdílejí i pracovníci Cs. televize a jeho splněni by přineslo spokojenost na obou stranách. Avšak splnit ho není jen tak jednoduché. Ostatně, takové přání mají diváci i pracovníci televize na začátku každého roku. Ale ten nastávající — rok: 1968 — bude opravdu mimořádný. Skrývá v sobě velké možnosti i úzkosti. Může být rozhodujícím krokem к obratu v rozvoji, nebo může znamenat další stupeň v procesu zaostávání naší televize. Především je to rok velkých a pro naše národy opravdu histo­rických výročí, která přímo nutí zamyslet se nad naší cestou i perspektivami: 50. výročí založení naší republ ky, 20. výročí Ünora, 30. výročí Mnichova. Celý rok bude obrácena pozor­nost našich občanů к volbám do národních výborů a do Ná­rodního shromáždění, jež spolu s dalšími opatřeními pro uplatnění nové ekonomické soustavy mohou znamenat nový impuls v rozvoji naší socialistické společnosti. Televize je a musí být oknem do světa, ktero spojuje naše občany s událostmi doma i ve světě. Proto všechno to, co se bude dít v roce 1968, se musí nutně odrazit v televizním programu a prolnout všechny jeho oblasti. Platí to nejen o nové velké soutěži к 50. výročí za účasti všech krajů re­publiky, o přehlídce nejlepších divadelních inscenací, o cyklu ublicistických pořadů, které připomenou dramatický vývoj naší republiky za posledních padesát let, a’e i o pořadech pro mládež, nových filmech, hudbě i sportovním ruchu, který bude v tomto roce zvláště bohatý, včetně zimních i letních Olympijských her. Dá se říci bez planého slibování, že milovníci všech žánrů televizní tvorby si přijdou v letošním roce na své. Budeme se snažit, aby při vzpomenutí všech těchto výročí a zobra­zení oněch významných událostí nešlo o nějakou oficiální kampaň či vzpomínání minulosti, ale daleko více o pořady, které budou opravdovým podnětem к zamyšlení nad součas­ností, odrazem myšlenek a citů našich občanů a především povzbuzením к občanské aktivitě, к chuti přiložit ruku к společnému dílu. Rok 1968 bude historickým pro budoucnost televize hlavně - proto, že se v něm bude rozhodovat o zahájení druhého pro­gramu Cs. televize i barevné televize. Neboť právě v tomto roce musí být stavebně v podstatě zakončena výstavba první části televizních studií v Praze i Bratislavě, musí začít dodá­vání, výroba i nákup nového zařízení pro tato televizní stře­diska, výstavba nových vysílačů a převáděčů, instalování experimentálního studia pro barevnou televizi, a začíná také předvýroba pořadů pro II. program. Neboť bez splnění těchto podmínek nemůže být zahájen II. program v roce 1970 a vy­sílání barevné televize v roce 1972. Tato lhůta se zdá jistě mnohým našim divákům příliš dlouhá, ale právě v roce 1968 se bude rozhodovat, zda bude vůbec možné ji dodržet, anebo zda dojde к dalšímu — již nenapravitelnému — zpoždění vý­voje naší televize. Rokem 1968 vstupuje Cs. televize do 15. roku své existence. Není to sice dlouhá doba, ale přesto je dostatečná, aby se zhodnotily dosažené výsledky. Nejsou malé. Přes 2 700 000 televizních koncesionářů, 80 hodin programu týdně a 6500 pořadů za rok — to samo svědčí o ohromné práci, která se vy­konala. V souvislosti s televizí vznikla celá гг da průmyslových odvětví a služeb, bez jejichž existence si již nedovedeme naši společnost představit a jež obohacují naše národní hospodář­ství miliardovými výnosy. A při tom jsou 1o jen dětské za­čátky. Stojíme totiž teprve na prahu vývoje televize. Ceká nás televize s několika programy, barevná, i světové přenosy prostřednictvím telekomunikačních družic. To vše bychom si měli uvědomit na prahu nového roku, který nesmí být jen pokračováním běžné denní práce v televizi, ale skutečným začátkem přelomu: v chápání obrovského poslání televize v moderní společnosti, která není již jen jed­ním z hlavních prostředků, ale opravdu nejdůležitějším ná­strojem síření informace, vzdělání a kultury a v nutnosti po­skytnout televizi všechny prostředky,- aby toto své poslání mohla uplatnit. V rovině úsměvu a smíchu se pohybuje původní televizní inscenace Jana Jílka LÄSKA JAKO TRAM, jejíž námět postihují plně slova názvu. Hraje se v ní o malých věcech lidského života, za kterými se tiše ukrývají motivy a city nepoměrně větší než jsou trampoty, svízele i radosti, které lidé prožívají. A tyto motivy a city odhaluje komedie větu po větě, dialog po dialogu, aby našla jádro věci, o kterou jí jde. Je to vztah dvou lidí, kteří spolu žili a zestárli. Ná­rodní umělec JAN PIVEC vytvořil jednu z těchto dvou postav. Foto J. Trousil. Dnes poprvé dostáváte do rukou časopis ČT v nové podobě. Lépe řečeno vytištěný techni­kou hlubotisku, o kterou jsme od začátku usilovali nejen my, ale po které oprávněně volala i většina z vás. Protože jsme společně cítili a věděli, že televize znamená především vidět, a tedy i její časopis by měl být maxi­málně opticky názorný. I tento nový ročník v nové podobě, který se nám podařilo pro­sadit díky mimořádnému pochopení pracov­níků ministerstva kultury a informací, vedení PNS a zejména tiskárny SVOBODA, je samo­zřejmě jen prvním krůčkem, poměrně skrom­ným, na cestě к vybudování takového časo­pisu, jaký si televize zaslouží a jaké dnes koneckonců má ve většině zemí světa. Nová technika tisku umožní napříště re­dakci například lépe a hojněji využívat bo­hatství fotografii, které má televize к dispo­zici, a prohlubovat tak názornou informaci čtenářů a diváků. To na straně jedné. Povede ovšem i к dalším postupným úpravám, možná ke zrušení některých dosavadních rubrik a zcela určitě ke vzniku nových. Tisk z hloub­ky je pochopitelně náročnější, výrobní lhůty se prodlužují, a tomu se budeme muset při­způsobit. Základní informace o televizních Čtenářům programech najdete nyní vždy na straně osmé, poslední, takže je nebude třeba z časopisu vystříhávat. Zároveň jsme však byli nuceni zrušit mj. otiskování výtahů z rozhlasových programů, protože se domníváme, že stejnou službu dnes poskytují všechny deníky, a ope­rativněji, než bychom to mohli my. Je dost možné, že nová úprava časopisu, spojená i se zvýšením ceny o dvacet haléřů na 1 Kčs (zkvalitnění papíru a tisku), některé naše čtenáře neuspokojí, zároveň jsme však přesvědčeni, že tytéž okolnosti nám přivedou čtenáře nové, všechny skutečné přátele te­levize, kteří v ní nespatřují jen atraktivní „domácí kino“, nýbrž významný moderní ma­sový komunikační prostředek, který ještě čeká obrovský a možná až netušený rozvoj. Jim všem chceme slíbit, že se vynasnažíme obsah a přitažlivost našeho časopisu neustále zlepšovat a samozřejmě i — pokud to bude v našich silách a možnostech — citlivě reago­vat na jejích přání a podněty. Je naší snahou vytvářet takový týdeník, který se stane nejen vaším dobrým přítelem a informátorem, ale i spolehlivým průvodcem televizními pořady a televizním světem. REDAKCE CT 9

Next