Československá Televize, 1968 (No. 1-52)
1968-01-29 / No. 5
5 ’68 29. LEDEN - 4. ÚNOR Foto P. MRÁZOVÁ Kdo se v lednu narodil... DOVEDU SI představit kuchaře, který nerad pličky na smetaně, a přesto je dovede báječně připravit. Znám spoustu rybářů, kteří rybu nevezmou do úst, ale ulovit ji umějí. Nesetkal jsem se však s dramaturgem, který by uvedl pořad, ve kterém sám nemá zalíbeni. A jestliže připravuji pořad KDO SE V LEDNU NARODIL, pak mu samozřejmě fandím a chvěji se trémou, jak bude diváky přijat. Vždy znovu si tvrdohlavě přeji naprostou nemožnost: aby se líbil všem. Dopravákům, sportovcům, horníkům i zemědělcům, muzikantům i matematikům, kritikům i důchodcům, mé ženě, mým přátelům i mým šéfům. Já vim, že to nejde. My všichni to víme, ale přesto se o to budeme stále a znovu pokoušet. Jak vznikl tenhle pořad? Z jednoduché úvahy: zajimavi lidé dovedou zajímavě vyprávět — a nejenom o své profesi. A jak jo uvést na obrazovku? Po delším přemýšleni si náhodou vzpomenete na popěvek „Kdo jsi se v lednu narodil, povstaň, povstaň, povstaň ...", a dál už je to celkem prosté. I ten nejzajimavějši občan tohoto státu se musel v některém měsíci narodit, takže jednou za rok na něho musí přijít řada. Pak začnete shánět, kdo se kdy narodil — o pod rukama vám roste seznam mužů i žen, se kterými by bylo setkáni před kamerou zajímavé. Přitom zjistíte, že například květen je měsíc neobyčejně úrodný na zpěváky a hudebníky, záři přivedlo na svět spoustu herců a spisovatelů, vědci se rodí s opravdovou vědeckou objektivitou rovnoměrně po celý rok a filmoví režiséři se zřejmě dohodli na únoru. Pak nevěřte horoskopům! Prvních šest zajímavých lidi vybraných podle tohoto systému uvidíte v lednu. Budou odpovídat na neobvyklou otázku a předvedou něco, co byste od nich nečekali. Pochopitelně, že vám nepovím koho jsme pozvali a co vám předvede. Dejte se překvapit. A ještě něco. Jako obecenstvo jsme pozvali do studia příslušníky jedné instituce, - nebof nejen lidé, ale i organizace mají své narozeniny. Pozoruhodné na tom je to, že vám neřekneme o jakou instituci jde a budeme chtít, abyste si zahráli na detektivy. Vašim úkolem bude uhádnout z různých poznámek a náznaků, z chováni obecenstva, z jeho reakci na program, o kterou instituci vlastně jde. Uhodnete-li správně a napišete-li nám, zařadíme vás do slosováni. A budete-li mit štěsti, vyjde vám to. Takže teď už jde jenom o to, aby to také vyšlo nám. Dr. JAN P I X A ING. MILAN BAUMAN Netrpělivé technika NENÍ tomu tak dlouho, co se poprvé, na zásah člověka, .zajiskřilo* v éteru. Lidé začali používat bezdrátového spojení ke své záchraně, к přenosu zpráv, к šíření kulturních programů. A před časem zazněl poprvé hlas člověka z kosmu. Počala éra kosmických přenosů. ZA POSLEDNÍCH několik desetiletí bylo prý využito více původních nových myšlenek a vynálezů, než za celou dobu existence lidstva. I když toto tvrzení platí téměř pro všechny obory lidské činnosti, přece jen nejhlubší vliv na každého z nás zanechávají ve svých důsledcích vynálezy z oboru elektroniky a zejména sdělovací techniky. Nikdy v minulosti nebylo tolik obyvatel naší planety zaplavováno takovým množstvím stále nových a podněcujících informací jako dnes. Kromě toho se rychlost přenosu hledané nebo předávané zprávy nebývalým způsobem zvětšila. Díky tvořivému úsilí člověka i samotné technice se stále zlepšují podmínky pro věrohodnost, pravdivost a objektivitu poskytovaných zpráv v nejširším měřítku. Perspektivně reálné technické možnosti vzbuzují údiv a zároveň odhalují nebezpečí. Technický rozvoj jako by nezadržitelně prohluboval kontrast civilizační úrovně a lidské morálky. Jako by požíral vzájemnou lásku mezi obyvateli této planety. Snad je to proto, že negativní možné důsledky téměř všech nových myšlenek a uplatněných vynálezů si člověk uvědomuje daleko později než jejich pozitivní přínos. Nedovedeme často postihnout skutečnou realitu perspektivních předpokladů a podléháme pouze snění o růžové budoucnosti, technických vynálezech, o délce volného času a o všestranném bohatství. Málokdy se odchylují různé lidské sny od věcné reality tolik jako představy o „velkých společnostech", které netrpělivá technika vytvoří, jestliže se v nich nerespektují zájmy každého jednotlivce, jeho diferencované záliby, motivace, morálka, duševní hodnoty i svoboda v zájmu jednání, které lidem prospívá. Zákonitý rozpor protikladů našeho života byl však dosud zároveň hnacím motorem celého světového vývoje. Často ovšem příliš rozjetým motorem, jehož řízení se vymyká vůli zdravých bytostí této planety. Chceme-li postupně překonávat rozpory a protiklady bytí, chceme-li dosáhnout skutečného rozkvětu života, musíme jít cestou, která bude poskytovat záruky opodstatnění pro každého rozumného pozemšťana. Kolikrát kdo z nás uvažoval, proč právě naše století má být hodnoceno jako století technické, proč technická revoluce předstihuje úroveň sociologických a psychologických věd, lidskou mravnost, morálku, ideové myšlení? Je tomu tak proto, že při poznávání exaktních oborů, v houževnaté práci zaměřené к novým objevům dostává vědec při dané rozlišovací úrovni vždy jednoznačnou odpověď? Je tomu tak proto, že exaktní práce může být objektivně hodnocena, že s přírodou nelze intrikařit, podvod je nemožný, lež vyloučena? Nevím jak dlouho potrvá člověku poznání vzácnosti života a nutnosti jeho hájení. Jsem však přesvědčen, že zdravý organismus je schopen všestranněji a věrohodněji kontrolovat a řídit rozkvět země, nebude-li zanedbávat budoucnost. Bude-li tuto budoucnost cílevědomě připravovat. (Dokončení na sír. 3) Vpravo nahoře: Psychologický román Václava Řezáče ČERNÉ SVĚTLO vznikl v roce 1940. Nyni ožije televizní adaptaci v hlavní roli s Josefem Abrhámem PŘEPSAT PRÓZU IVANA BUNINA DO TELEVIZNÍ PODOBY NEBYL LEHKÝ ÚKOL. JEHO HLAVNI SILOU NENÍ DIALOG, ALE BÁSNICKÝ STYL VYPRÁVĚNI. JEDNU Z HLAVNÍCH ROLI ZDRAMATIZOVANÉ PRÓZY PŘÍPAD KORNETA JELAGINA VYTVOŘILA LIBUŠE GEPRTOVA Foto J. VLČEK Cena 1 Kčs