Československý Sport, říjen-prosinec 1968 (XVI/232-307)

1968-10-18 / No. 247

ZLATO PRO MILOSLAVO REZKOVOU Fantastický úspěch osmnáctileté pražské výškařky dokonale napravil jinak málo úspěšný mexický čtvrtek našich olympioniků # Také další dvě naše výškařky mezi prvními šesti: Valentová čtvrtá, Faithová šestá • Jehličková bojovala — je v semifinále na 800 metrů # Glesková neprošla sítem rozběhů na 200 metrů • Daler tokijské zlato neobhájí: nedostal se mezi posledních osm • Ve iskif skončily v semifinále • Drama trojskokanů: tři světové rekordy — Gentille 17,22, Prudencio 17,27, Sanějev Kladivářský souboj Zsivótsky—Klim za hranicí 70 metrů • Francouz Trentin vyhrál pevný kilometr cyklistů v novém světovém re- Jelínek si zajel kilometr navíc a překonal čs. rekord! • Odbíjenkáři hráli v noci důležitý zápas s Japonskem JAN POPPER ČENĚK KOHLMAN N VLADIMÍR NOVÁK OLYMPIJSKÉ REDAKCE Praze, Brně a Ostravě veslařských soutěžích skif a dvo 17,39 kordu TAK SE BĚHÁ 200 m VE SVĚTOVÉM REKORDU, 19,8, tedy v čase, který znamená běžet každou stovku v průměru 9,9 vt.l Tenhle zázračný výkon dokázal Američan Smith (č. 307), vedle něho se vrhá do cíle další Američan John Carlos, který byl však na pásce předstižen překvapivě Australanem Normanem (není na snímkuj. Do cíle se ovšem vpadá tak jako Carlos, ne jako vítězný Smith. Ne, aby naši mladí sprinteři vypínali před páskou tak, jak si to mohl dovolit světový Smith. Radost nad zlatém ho sice možná připravila tímto spontánním rozpažením o desetinku vteřiny. ale zlato olympijské je vždycky víc než další desetina ve světovém rekordu. Pravý kov zlatnice Jen jednou v dosavadní historii olympijských her jsme měli v jedné ženské disciplíně tři závodnice — diskařky Fikotovou, Mertovou a Němcovou v roce 1956 v Melbourne. Tentokráte jsme vyslali do Mexika tři výškařky. Jejich výkony je k tomu opravňovaly. Vždyť všechny se umístily v letošní světové tabulce mezi nejlepšími deseti. Rezková s Valentovou skočily 182 cm, Faithová měla u svého jména výkon o čtyři centimetry horší. Budou opakovat své nejlepší výkony? A co je důležitější — mohou s těmito výkony počítat na přední umístění? Odpovědi na tyto otázky nám dalo čtvrteční odpoledne. Na výšce 14 závodnic Z kvalifikačních bojů postoupilo do finále 14 výškařek. Byly mezi nimi všechny papírové favoritky v čele se Schmidtovou z NDR, která má letos na kontě 187 cm, Okorokovová (SSSR) — 184 cm a Schulzeová (NDR) — 183 cm. V této plejádě výškařek jsme měli tři zástupkyně, stejně jako SSSR. Soutěž začínala na 168 cm k překvapení se přes tuto výšku nea dostaly Inkpenová. z V. Británie Hrepevniková z Jugoslávie. Na výšce a 171 ztroskotaly další závodnice. Náš trojlístek v soutěži pokračoval. Na této výšce měla však Rezková jeden nezdařený pokus. Čs. trojlístek mezi posledními šesti Závodnice bojovaly nejen s výškou, ale i s ostrým sluncem, které svítilo neúprosně do očí. Laťka povyskočila na 180 cm a k naší velké radosti na ní zůstaly všechny tři naše reprezentantky. První se na tuto výšku rozběhla Němka Schmidtová, po ní byly na řadě dvě naše — Faithová s Valentovou. Ani při jejich skocích nezůstala laťka na stojanech. První se dostala přes tuto výšku Okoro>kovová ze Sovětského svazu. Po ní se připravovala ke svému pokusu ve výškařském sektoru 181etá Miloslava Rezková. Chvilka soustředění, krátký rozběh, prudký odraz, dobré nabalení na laťku, a hrstka Čechoslováků vstala ze sedadel. Výška 180 cm zdolána! jako poslední se z této skupinky připravo• Dokončení na str. 8 Svět se ptá: Kdo je Miloslava Rezková Novináři nás obklopili a jedinou otázkou na rtech: Kdo je nová olympijská vítězka ve skoku vysokém? Miloslava Rezková, pražská zlatnice, narozená 22. července 1950, vysoká 169 cm, váží 61 kg, mistryně CSSR 1968. Výkonnostní růst — 1966 — 160 cm, 1967 — 166 cm, 1968 — 182 cm. Závodnice RH Praha, trenér Hübner. V zimě se přiznala, že o Mexiku vůbec nesní, že je po každém závodě velice unavená. Na jaře byla dvakrát v nemocnici, ještě v květnu jí to vůbec nešlo. Teprve při startu v Itálii skočila 170 cm, pak vyhrála v Mnichově a Baselu. Olympijský dres si zajistila vítězstvím a čs. rekordem na mistrovství republiky v Jablonci. Půlnoční telefony do mateřského oddílu první olympijské vítězky ČSSR v Mexiku — do sportovní roty RH Praha. Výškař Tesařík. »Je to senzace, máme strašnou radost, ale taky ohromný dopal: takový úspěch a my to v televizi neviděli!!!« Jiřina Bohdalová: »úplně fantastické. Mám už zase celý palce rozmačkaný, ale stálo to za to. A jsem ukrutně namíchrťutá. Ten u té televize je úplný idiot. Člověk kouká do diváků a na všechno možné, a . . . Ale hlavně že to fa’chle dopadlo. Taková malá náplastička.« Neoficiální bodová klasifikace zemí na XIX. OH po 22 ukončených disciplínách (po čtyřech dnech). V závorce uveden počet medailí. 1. USA 2. SSSR 3. MAĎARSKO 4. POLSKO 5. NSR 6. KEŇA 7. Británie 24 (1 — 2 —1), 8. NDR 22 (0 — 1 — 1). 9. Japonsko 21 (1 — 1 — 1), 10. Rumunsko 20 (2 — 1 — 0), 11. Austrálie 20 (1 — 1 — 0), 12. Francie 20 (1 — 0 — 1), 13. Írán 13 (1 — 1 — 0), 14. Ra kousko 9 (0 — 1 — 1), 15. Mexiko 8 (0 — 1 — 0), 16. Holandsko 7 Cl — 0 — 0). 17. Švédsko 6 (0 — 1 — 0), 18. ČSSR 6 (0 — 0 — 1). 19.—21. Etiopie, Jamajka, Finsko vše5 chny 5 (0 — 1 — 0), 22. Kuba (0 — 0 — 0)» 23.-24. Tunisko a Itálie, oba 4 (0 — 0 — lj, 25. jižní Korea 4 (0 — 0 — OJ, 26.-28. Dánsko, Řecko a Trinidad po 3, 29. Norsko 2, 30.—32. Portoriko, Jugoslávie a Bulharsko po 1 b. Od toho roku 1915, kdy jsem začal s pořádnějším atletěním, jsem toho tedy viděl již dost, ale stále člověk objevuje novější, poučné věci. Tak, jak dovedou »zahrabávat« neodrazovou nohu za překážku ti američtí barevní reprezentanti, to jsem v takové dokonalosti dosud neměl příležitost sledovat. Bylo mně líto dlouhonohého sprintera Smitha. V semifinále dokulhal poslední metry do cíle a vypadalo to, že přijde o zlatou. Ze do finále vůbec nenastoupí. Nakonec se tam objevil. Zpočátku to vyhlíželo, že běží krajně opatrně. asi se bál obnovy zranění. Ale potom, když se ty jeho pavouci nohy dostaly do plných obrátek, doslova letěl. Posledních deset metrů si dokonce rozpažil ve vítězném opojení ruce a připravil se nejméně o desetinu vteřiny — a přece to byl takový úžasný světový rekord 19,2. Běhá ještě zdokonalenou technikou starého Metcalf a a má rychlost a výbušnost Owense. Spojit obojí dohromady při té jeho vysoké postavě, to je kumšt! Skoda, že jsme neviděli více z oštěpu. Ty poslední hody, zrovna rozhodující, však stály zato. Vítězný hod Lusisův, to byl skutečný blesk, jakým po zátahu tělem vyšlehl oštěp rukou k devadesátce. Sídlo má snad techniku ještě lepší — ale ta Lusisova dynamika, to je marné, Sidlovi již chybí. ZAVOLALI - NAPSALI RUDOLF TOMÁŠEK »středeční finále olympijské tyčky pokládám za definitivní nástup „nové vlny“ v taktice závodníků ve velkých soutěžích. Dá se charakterizovat zdánlivým riskováním jednotlivých aktérů boje, ale není tomu tak. Zdolá-li závodník zcela bezpečné např. 520 cm, ví že na to „má“. V takové soutěži pak mnoho nepomůže zdolání výšky 525 cm.. jedině zatěžuje svoje konto větším počtem pokusů, které mohou rozhodovat o konečném umístění a raději vynechává. Takto se závodí v USA při každé příležitosti. Řada evropských tyčkařů, studujících na amerických universitách (Finové Alarotu a Mustakari, Řek Fapanicolau, Švéd Blomquist), přenesla tento způsob boje í do Evropy. Podporuje jej i současná veliká vyrovnanost světové špičky. Středeční finále ji přesvědčivě demonstrovalo (bylo vytvořeno šest národních rekordů — pozn. red.). Seagrenovi jsem vítězství přál, je to - dobrý kamarád. Osobně se domnívám, že velmi brzy bude překonána hranice 550 cm. Seagren a ďEncausse (prodá-li, to co umí) jsou největšími aspiranty.« Začal cyklistický lov na světové časy Dalerovi zatroubili »halali« K bronzová medaili z Tokia přidal Pierre Trentin zlatou v Mexiku 0 Navíc překonal světový rekord, olympijský zdolala většina účastníků! 0 Mistr světa Fredborg skončil druhý, o třetím místě rozhodly dvě setiny vteřiny Již předolympijské závody napověděly, že na pružné dřevěné dráze olympijského velodromu nastane lov na světové časy. Nikdo však netušil, že soupeři při tomto lovu zatroubí olympijskému vítězi z Tokia Jiřímu Dalerovi halali, že pro něj boj skončí v prvním kole. Byl vylosován proti švýcarskému reprezentantu Xaveru Kurmannovi, muži, který letos zaznamenal největší výkonnostní progresi a našeho mistra koncem července v Brně porazil. V závodě, kde nezáleží na vítězství, ale na dosaženém čase, byl silný soupeř bezesporu výhodou. Jenomže . . . Do třetího kola ...... . - —. získal Kurmann ^ dvacetimetrový náskok, má přece je- Cih"" fT nom rychlejší start, rovnoměrné Dale- f / j rovo tempo však V7 závod šest okruhů před koncem vy- k rovnalo. 1500 metrů před cílem však začal tokijský vítěz ztrácet krok se soupeřem, jeho jízda ztratila tradiční lehkost a výsledný čas (sedm vteřin horší než jeho nejlepší loňský mexický výkon) znamenal konec nadějím na postup. Opravdu prvořadá senzace. Z favoritů vypadl ještě výborný Rodriquez; z dalších pak polský silničář Zielinski, nejstarší člen družstva švédské rodiny Petterssonů Gösta. Dvacet jezdců překonalo olympijský rekord Ursiho (4:56,56 z Tokia), Daler skončil až na 14. místě, padlo devět národních rekordů, nejspokojenějším rekordmanem byl starý známý ze Závodu míru Ole Wackström (Finsko), který výborným časem 4:50,76 oslavil své 36. narozeniny. OCENIL SE SPRÁVNĚ Den před startem závodu na pevný kilometr prohlásil exmistr světa 241etý Francouz Pierre Trentin: »Jezdí se mi tu lehce, dám si těžší převod, v tréninku jsem dosahoval skvělých časů, vyhraji!« Ocenil přesně své síly, získal zlatou medaili, překonal navíc i světový rekord Sartoriho o sedm desetin vteřiny! soutěž měla fantastickou úroveň, většina účastníků si lehce poradila s olympijským rekordem Itala Gaiardoniho (1:07,27 z Říma), poslední z 36 startujících — Filipínec Guavez — dosáhl času 1:10,02, který by měl v Evropě poměrně solidní úroveň. Švédský silničář Rippell (vítěz etapy ZM 1968), který nikdy na dráze nejel, dosáhl skvělého času 1:08,65. To snad mluví za všechny komentáře. Trenér Cihlář na poslední chvíli poslal na start i našeho Miloše Jelínka, který jel do Mexika k soutěžím ve sprintu a na tandemech. Jed tedy ve čtvrtek jaksi v nadplánu, vytvořil nový čs. rekord 1:06,52 (dosud Pecka 1:09,0 z roku 1965} a skončil ve druhé desítce. Vzhledem k tomur že je až pátým naším kilometrárem, je jeho umístění dobré. ZRCADLO VÝSLEDKŮ Stíhačka jednotlivců (28 jezdců) — postoupili: Kurmann (Švýc.) 4:40,41, Bilsma (Austr.) 4:41,10, Rebillard (Fr.) 4:42,15, Frey (Dán.) 4:42,30, Chemello (It.) 4:43.58, Kratzer (NSR) 4:43,84, Trevino (Mex.) 4:44,12, Crapez (Bel.) 4:44,93, vyřazeni: Rodriquez (Kolům.) 4:45,38, Zielinski (Pol.) 4:46,03, Knutsen (Nor.) 4:46,70, Merlos (Arg.) 4:47,81, Yuste (Šp.) 4:50,36, DALER 4:50,50 a další. Pro zajímavost: před měsícem jsme v Čs. sportu zveřejnili v rubrice Slovo má expert tip na osm postupujících. Šest jsme jich odhadli správně, nevyšel nám pouze Daler a Rodriquez. Pevný kilometr: 1. Trentin (Fr.) 1:03,91 (SR a OR). 2. Fredborg (Dán.) 1:04,61, 3. Kierzkowski (Pol.) 1:04,63, 4. sartori (It.) 1:04,65, 5. Gibbon (Trinid.) 1:04,66, 6. Loevesijn (Hol.) 1:04,84, 7. Lovell (Kan.) 1:05,18, 8. Kravcov (SSSR) 1:05,21, 9. Pittaro (Argent.) 1:05,57, 10. Honz (NSR) 1:05,61, Jelínek výkonem 1:06,52 skončil neoficiálně na 15. místě. Čtvrtfinále: Kurmann 4:45,94 — Crapez 4:49,99; Revillard 4:39,87 — Kratzer 4:41,43 (velké překvapení), Frey 4:37,54 (nejlepší světový čas všech dob) — Chemello 4 42,29, Bilsma 4:41,66 — Trevino 4:42,40. V semifinále se utkají: Frey—Kurmann, Rebillard—Bilsma. BOB SEAGREN, kterému se jen menším počtem oprav podařilo výkonem 540 cm zvítězit v předlouhém maratónu olympijské tyčkařské soutěže.