Československý Sport, leden-březen 1971 (XIX/1-76)
1971-02-25 / No. 47
Ten pruni byl v lednu 1921, kdy spatfil svétlo svéta u hornické ko- Ionii o Ostravé . . . Tésné pfed slavnyml htstortckyml dny února 1943 se vracela oypraua prvollgového jotbalového mulstoa SK Slezská Ostrava (nyní Bánik OstravaI ze zimního zájezdu ve Svțjcarsku a Belgii. Pro Spatné po- Casi zűstalt o jeden den déle v Belgll — a tam jim hostitelé pfekládall élánky z nouin. Mezt kolektlvem hráéű se objevoualy rüzné názory na vjjvoj poltttcké sltuace u nás. Kdyl o 24 hodin pozdéji sédéit ve staré dakcté, silná námraza právé nad jdchymovem pftnutila posádku vyletét al do vySe pét tlsíc metră. Náhle se vSak propadli a bez motorú se fitilt dőld jako JxoJjL fi tz.KO.dL OLDRICHA FOLDYNY kämen. Pfece vSak se podaftlo zapnout motory a s námahou doletéli k nouzovému ptlstání do Prahy misto do Otrokovlc, kam méll dosednout. Teprve pák se dovédéll, ie se podruhé narodtli ... Praktlcky o tfl dny pozdéji se narodila nová, soclalistlcká republika. A pH jejim zrodu stál také komuntsta, hráé tehdejsího SK Slezská Ostrava, pravjj obránce Oldfich Toldyna. Od détstvl neméi na rüilcfi ustláno. Vyrostl v délnlcké rodtné, nadrobeny chléb u kávé byl jeho kaldodennim jídlem, chleba pomazanij margarínem jídlem sváteénim. Nelze se tedy dtvlt, ie spoleiné s dalSim komuntstou u oddíle kopané. Karlem Radtmcem, byli mezi prvnimi, kdo stúll v akCním ojjboru tehdejsího SK Slezská Ostrava. Onorovjj aktiv pracujicích vSak prolii u svého zaméstnavatele, v lelezáfském podnlku Ferra. Tehdy vystouplla na schüzl fada zaméstnancú a al na nékteré fídké vtjjlmky z fad úfednikú sdílell vStchnl leden názor, spontánnl nadSeni, se slovy .nechceme se vrátlt ke kapttallsmu . ..« postavlli se celou svou vahou za Klementa Gottwalda, za jeho stranu. Anl se Oldflehu Foldynovt, slavicímu letos v lednu jil abrahámoviny, nelze dlvlt. Póznál na vlastní kúli bldu prvni republiky, pozdéji zkusil, co to je pracovat dvanăct hodin a dostâvat mzdu ten za osm hodin. V lé dobé st na proollgovțj fotbal vybtral svou vlastní dovolenou, v nejlepSím pfipadé pfeséasové hodiny. Proto kdyl se v revoluéním roce 1948 naSe télovjjchova sjednotila, stal se Clenem pléna obrozeného Sokola. Pfipadalo mu, le se v Onoru narodil potfetí. Do păi roku po ănorovț/ch dnech 1948 se poloóina hrálű ligového mulstva rvypafila« — Síi za lepsiml .jotbalovymi vQdélky«, do jinfjch oddllú, protole v SK Slezská Ostrava razlli heslo *z a sokolské nazdarlc. Tim vlastné zaéala nová éra prvni jotbalooé Itgy, zaéala nová dóba sportovcú ve sjednocené télesné vychové. (er) VYZNAMNÂ KAPITÖLA BOJÜ ZA SJEDNOCENOU TfiLOVtfCHOVIJ Je tomu jiz ctvrt století, co Komunistická strana Ceskoslovenska pristupovala k praktické realizaci úkolű obsazenych v Kosickém vládním programú. Jedním z dűlezitych problémű budování nového politického systému osvobozené Ceskoslovenské republiky v tehdejsí dobé bylo i probojovávání jednotné ceskoslovenské telovychovy. HnutI za ]ednotnou télovychovnou organlzacl bylo nedllnou souőástl celkového úsill o novou náplfi práce 1 organlzaCnl strukturu spoie-Censk^ch organlzacl. Nová situace nedovolovala uskuteCnlt mecbanickou obnovu dfívéjih'ho spolkového Zivota a politlcké organizace spoleőnostl. Naopak plnéní novycli nároőnych polltlck^ch úkolö vyzadovalo odstranit tradlCnl spolkovou rivalitu a roztfíSténost, která v CSR — Jak známo — byla znaíná, a feäit vystavbou spoleCensk^ch organlzaci ve formé . lntegrovanych celkfl, stmelenfch spoleCnfml cili a zájmy pfl budování nového Zi Jedním z pfíkladü cílevédomé snahy Ludvíka Svobody o vybudování Jednotné ős. télovychovné organizace bylo 1 jeho expozé v branném vyboru Prozatímního národního shromáZdéní dne 12. 12. 1945 pfi zdüvodfíování vytvofení nővé branné organizace. Ve svém vystoupojení mj. uvedl: ... »Zde bych chtél upozornit na dúlelitou roll, kterou by pfl vjjchové k brannosti a provádéní brannostl v párodé vűbec mohly míti sjednocené télovychovné organizace. jest jen lítovati, le poöáteéní nadSení a vűle ke sjednocení vSech télovychovnych a sportovnich organizací pozdéji ochabla, ba dokonce se objevuji tendence, které tomuto sjednocení chtéji bránit. Dovolujt sl upozornit brannțj vijbor na tuto skuvota v osvobozené republice. . .... Linii tvorby Jednotnfch masovfch íeen°st a Pr°sím■ fVff spolefienskjch organlzacl v^stiZné co ^y sjednocení télovychovnych vyjádfll KLEMENT GOTTWALD ve svém pro)evu na lidové manilestacl ve Zlíné dne 10. 6. 1945: *Musíme dokázat, le náS ltd dovede jednotné postupovat ve vSech télovjchovného hnutí a Její vyjádfenl ve formé Jednotné télovychovné Pozdéjsí v^vo) sltuace do února oblastech livota, le sl vytváfl jed- 1948 ukázal, Ze uskuteénénl Jednoty notné orgány, které budou zastupovat a prosazovat jeho jednotné zájmy a le tyto orgány budou stelné jednotné. Mám na mysll jednotné odborové organizace, jednotné drulstevnl hnutí, jednotné hnutí pracujicích zemédélcű, jednotné hnutí mládele, jednotné hnutí sportovni a jiné vSenárodní zájmové anebo kulturní organizeze... Psechny tyto organizace jsou dnes prakticky jednotné a must zástat && jednotné i nadále, v éeml je jedna ze záruk, le celková jednota naseho m lidu bude udrlena.« Üsllí za jednotnou és. télovychovnou organlzacl, podobné Jako hnutí za Jednotu odborü, mládeZe 1 za vytvofenl Jednotné branné organizace, meló hluboky politick^ ubsah a smysl. Bylo podloZeno pouéenlm z mtnulého obdobl, kdy roztfís- m ténost soclálních, národnlch, nábo- Zenskych a Jlnych zájmú, éasto or- |§ ganlzaéné zakotvena v rílznych organlzaénlch spolclch a spoleéclch, znaéné ztSZovala proces sjednocování Slrokych vrstev lidu na Jednotné demokratlcké platformé. Cerstvé poznatky a zkusenostl ze sjednocovánl rűznych soclálních vrstev na bázi NárodnI íronty v obdobl národné osvobozeneckého bője nabádaly k tomu, aby tato draze dosaZená Jednota byla zachována nadále prohlubována 1 v obdobl lia dové demokratlcké republiky. Pfi této pflleZltostl nelze nevzpomenout pevného a dflrazného úsllí dnesního presidenta CSSR Ludvlka Svobody, ktery od poéátku po osvobozenl Ceskoslovenska celou vahou osobnostl Jako tehdeJSI minlstr národni obrany poZadoval a prosazoval uskuteénénl Jednotné télovychovné organizace a osvédéil tak 1 v tomto pfipadé svou prozlravost a státnlckou moudrost. organizact urychlilo a uskuteénílo. NaSe télovjjchova patti do jednotné, uvnitf rozumné rozélenéné celostátnt organizace.« organizace nebylo iehkym úkolem, a to 1 pfesto, ze historické zkuéenosti a nová objektivní situace potvrzovaly nezbytnost vytvofení této jednotné télovychovné organizace Hfebík, Provazníková a taktéZ rüzní »Hfebíékové« a rüzné »Provazníőkové« byli toho vymluvnym dűkazem. Za témito figurami stály temné sociální proudy a skupiny, které i touto cestou — tj. znemoZ- fiováním jednoty télovychovnych organizací — usilovaly o zvrácení pokrokového vyvoje nasí spoleőnosti k socialismu. Nelze vzpomínat této dávnéjsí historie bez spojitosti s nedávnou minulostl. Nelze vzpomínat a nepouőit se pfitom z toho. 2e liberallsticky netfídní pfístup k fesení jednotné Cs. télovychovy musel mit zákonlté pfímy dosah i na oslabo-Myslenky Klementa Gottwalda a Ludvíka Svobody prednesené pred őtvrt stoletím o vyznamu jednotné télovychovné organizace jsou platné a aktifáim i dnes vánl branné v^chovy íeskoslovenské mládeZe a vseho Cs. lldu. Praxe potvrzuje, Ze samotné úsllí 0 tzv. proleslonalitu v télesné 1 branné pflpravé obéana sociallstlcké spoleénostl nevede k cíll, není-li uskuteéfiována na bázl úélnné marxlstlcko-lenlnské vychovy. Organizovánl 1 prakticky pröbéh télovychovnych, turlstickych 1 vyhranéné brannych akcí a soutéZl a celková permanentul télovychovná élnnost dávajt znaéné moZnostl k űéinné vychové v duchu sociallstlckého vlastenectvl a proletáfského lnternaclonallsmu. Politickovyehovná práce podstatné ovlivfiuje koneénou efektivnost vysledkü télovychovné 1 branné élnnostl. Cílevédomé uplatftovánl téchto zásad ]e nerozlucné spjato se sociallstickym obsahem pojmu sjednocená télovychova 1 s Jeho praktickou reallzacL E. DJUBEK SVOU PRACl PRETVÁRlME SVET — symbolickp název fedné ze skladeb III. CS. Spartakiády se staly fedním z nejpresvédéivép Sich v^razu správné cesty, kterou nastoupila télovtjchova slavnym únorem 1948. ééá&osicveMktf Vydávö UV Ceské télovychovné orga2502. — Krajátí zpravodajové: Plzen, Kfííkovy sady 3. tel. 243 42, Pardumeue, Zimni stadión, tel. 79 94, Bra tislava, Volgogradská 1, tel. 550 28. — Mésíőní pfedplatné 12,80 Kős, őtvrtletní 38,40 Kős. — Tlskne Rudé právo, ______ ___,__.,.r_______ ___ tiskafskő závody, Praha. — Rozéifuje Î vybér do reprezentace. Není jisté ui PNS. Informace o pfedplatnéra podá dnes düleZité, jak se kdysi vybér pro Q öatosüvcitiktf Sfiött Z víjroöní konference Spartaku Zilkov Oslavy letos i napresrok V télocviőné Spartaku 2iăkov Tesla se ve stredu se§la skoro stovka delegátü na v^roőní konferenci jednoty. Mezi hosty byli prítomni pfedseda ÚV CTO dr. Miroslav Hlavácek, podnikov^ feditel Tesly StraSnice VI. Marysko a zástupci ONV. Zizkovská jednota, ve které je 13 odborü a oddílű, má zájem o girokou spolupráci se Skolami, SSM, aby opravdu co nejvíce mládeze sportovalo. Vedle vlastní őinnosti pripraví jednota fadu akcí k oslavám 50. vyroCí zalození KSC a FDTJ. Na rekonstrukci a údrzbé zarízení se bude podílet brigádami sv^ch eienü. V príStím roce oslaví ziZkovská jednota 100 let svého trvání, a proto uz letos chce patrit mezi nejlepăi nejen na obvodé, ale v célé Praze. (pSj Slevy pro dálkové pochody Fond slev a vyhod Ceského svazu turistü umoznuje svym usnesením z ledna 1971 poradatelüm dálkovych a dálkovych etapovych pochodü, kterí uzavrou s Fondem smlouvu, aby poskytli slevy kazdému clenu Ceského svazu turistü, kter^ se na startu prokáze Prükazem turisty s vylepenou platnou známkou. Sleva ze startovného müze cinit az 50 procent celkové cástky, nejvySe vsak 10 Jtcs za osobu. Zbytek startovného az do vyse 80 procent muze pák startující uhradit turistickymi kupóny TUS. Slevy se budou poskytovat jen na téch pochodech, kterym to na doporucení okresního vyboru CST a sekce pésí a vysokohorské turistiky Fond slev povolí. Pochody, kterych se to bude tykat, postupné uverejníme, poradátelé pák mohou tuto okolnost uvést -V pozvánkách V zájmu poradatelű je, aby co nejrychleji podali pfisluănou zádost sekci péSí a vysokohorské turistiky CST, nejpozdeji tri mésíce pfed usporádáním pochodu. V letoSním roce ve zvlâătních prípadech bude tato Ihüta prominuta (tyká se pochodü v dubnu). Pfedpokládaná úcast na pochodu je alespon 80 startujících. 2ádost doporucují okresní vybory CST. Povolení bude platné jen letos, napresrok se musí obnovovat. Zádosti o devizy Státní banka öéskoslovenská prijímá Zádosti o devizové prísliby na soukromő cesty do kapitalistickych státü a do Jugoslávie u svych poboéek príslusn^ch podle místa bydliSté Zadatele nejpozdéji do 15. brezna t. r. Zádosti se podávají na tiskopisech, které jsou v prodeji u văech pobocek SBÖS. Na Zádosti se vyZaduje téz souhlas s cestou od zaméstnavatele, prípadné Skoly, NV nebo prísluSného svazu, Jejich doporuöení ke kladnému vyrízení jejich potvrzení o pravdivosti údajü. a Zásady pro vydávání devizovych prí síibe jsou stejné jako v roce 1970, prí padné dotazy na podrobnosti sdélí po bocky SBÖS O kladném vyrízení Zá dosti vyrozumí banka zadatele nej pozdéji do 15. dubna 1971, zamítavé odpovedi zasílány nebudou. Hromadné zádosti podnikű resp. ZV ROH o devizovy príslib na cesty do kapitalistickych státü se nepfijímají. Podávání hromadnych Zádosti podnikű a organizací, které mají rekreaőní zarízení v Jugoslávii, bude vyhlâăeno dodatecné. • Ghránénym prírodním vytvorem se stal Lom na Kobyle u Koneprus na Berounsku a Cerná rokle mezi Kosorí a Radotínem u Prahy. V Lomu jsou ctvrtohorní usazeniny se zbytky pravéké lidské cinnosti, Cerná rokle mj. poskytuje ukázky vymrelé fauny. Tretím chranénym územím je Spicaty vrch —Barrandovy jámy u Lodénice na Berounsku se zachovaiymi zkamenélinami. • Krosnu na déti a návod k její verőbe najdete ve 2. éísle éasopisu TURISTA, magazin na cesty. Z komise vrcholovélio sport u Tri sporty o Sapporu Ve stredu se konala v Praze 55. schüze komise vrcholového sporlu, která v úvodu jednala o formách a metodách své őinnosti. Dále őlenové predolympijském turnaji v Sapporu chtéji predstavitelé svazu získat dostatek informací od ős. trenéra Brábníka, ktery byl v Japonsku jako treposoudili zádosti trenérű o pűsobení nér norského reprezentacního celku v zahraniőí. I nadále se ukazuje, te svazy velmi necitlive rozhodují. Napríklad házená navrhla uvolnit trenéra do zahraniőí, ktery v souőasné dobé püsobí v dűlezité funkci v samotném predsednictvu Cs. svazu házené. Svaz dokonce prehlédl skutecnost, te uvolríuje trenéra do zeme se silnou vykonností. Navrhovany trenér mél püsobit u reprezentacního celku (Dánska), ktery bude aspirovat na olympijskou medaili. V odpolední őástí svého jednání őlenové komise vyslechli ínformace 0 stavu olympijské pfípravy v ledním hokeji, lyZování a v krasobruslení. Stézejním problémem pfípravy hokejistü v pfíátL sezóné budou dva vrcho- 1 ly — olympijské hry a MS v Praze. prés neúcast naéich hokejistü na Mají byt uplatnény zkuéenosti z letosního roőníku ügy, má se zlepsit spoluj)ráce i s trenéry ligovych tymű. Cs. hokejovy svaz uvazuje o krátkodobé pfípravé pfed odjezdem do Sappora v SSSR. ní O pfípravé lyzarű hovorili odpovédtrenéri za jednotlivé disciplíny. U skokanü se jeví nutnost prodlouzení letosní sezóny, ukazuje se podstatné zlepéení u béicü a bézkyft, vykonnost sdruáenárű byla letos znaőné ovlivnéna zranéním Spiőkovych závodníkű. V následující pfípravé chtéji i lyiari vyuiít zkuăenosti trenéra Cillera a dalsích zahraniőních trenérü. ktefí byli v minulych dnech v déjiéti OH 1972. Krasobnislari udélají podstatné závéry aí po skoncení mistrovství svéta ve Francii. (vei) Pfedsednictvo Ceskoslovenského svazu ledního (jpkeje schváülo na návrh ústfední trenérské rady nominaci reprezentaőního muístva . . . Touto vétou, jako kazdym rokem, oznámil őtvrteőní tisk sportovní vefejnosti dvacet »vyvolenych« pro le- stal se tam Jen hráő tak vyrazny, ktetosní mistrovství svéta ve Svycarsku. Uz to nasvédcuje, ze daléi hokejová moinost reprezentace prazskym hrá- tak byly doporuőeny nékterym hráőüm, ktefí byli od roku 1933 jedinymi őüm prestupy. Podruhé zase vznikla s umélym ledern. Tehdejsí LTC Praha myălenka tvofit kádr národního muztvofil * pfedváleőny základ národního stva z mistra ligy. Byla dóba, kdy se muistva, cesta do reprezentace pro pfecenovaly vysledky letních provérek. mimoprazské byla velmi svízelná, do- Hlavné se véak v téchto letech ménili aby se jen podle vysledkü tohoto hodnocení sestavilo národní muistvo. Pomücka je to văak nezbytná. Navíc byl letoéní SirSí vybér pravidelné sledován nékolika pozorovateli, takze o kaídém je nasbíráno faktü dost. Nejsympatictéjsí na célé véci vsak mi je upravdová spolupráce oddílovych trenérü, coz minulosti nebyvalo. Ti vlastné po sezóna se nám chylí ke konci. Po jeSté véisí popularitu, vystavbu dal- ve svété zkvalitnovala se postupné cely rok pripravují hráce, a proto je ry ui k pfehlédnutí nebyl Poválecná dóba prinesía s úspéchy a 1 príli? rychle trenéfi. Já sám jsem jich u národního muîstva zaăil osml Souőasné s rychiym vyvojem hokeje správné, ze se konecné norainace také zúcastnují. Pfítomnost véech deseti na poslední schüzl trenérské rady to jen potvrdila Ligová rivaüta i oddilová prisluéncst züstaly stranou, trenéfi mluviü o svych svéfencích se véí objektivitou. Vyzdvihü jejich pfednosti, nezakryvali văak ani jejich nedostatky Mluviü o jejich zdravotním stavu i o momentální sportovní formé fyzické kondid. Nepadla ani u jedi- a ného hráce obava z únavy nebo pfetrénovanosti. Váichni oddíloví trenéfi se shodli na tóm, le po krátkém odpocinku snesou, néktefí dokonce nutné potfebují, opét tvrdy trénink. A to je jisté radostné zjiáténí. Padala samozfejmé také k nékterym hrácüm kritická slova, dokládalo se fakty, a nakonec byl jednotny názor na pfedlo- 2eny návrh nominace. Touto shodou véech není pochopitelné jeété nie vyhráno. Jedno vsak z toho vyzafuje: Düvéra obéma trenérüm a rovnou mérou také düvéra véem nominovanym hrácüm! TecT uz zbyvá jen őas ke klidné pfípravé, chtít hrát národního muZstva. To opravdu uZ ne- - A , zálezí jen na vlzuálnlíi dojmu. Ze P6kn^ chlapsky hokej a .pravé ak . . . . - . ‘ . .v.. 1 wt/ctiinrumt A nvonnmit ci 70 hOkej .govjlch zápasű se provádéjí J vystupoyat. A uyédomit si, le hoke hráfi je po celou sou- ?, sP“rt; ,1 „“j?. Jd? tál To platí vsak i pro nás, ktefí se budeme jen divat . . . ukoncenf prvni őásti ligy budeme tedy úctovat i na mezinárodníra kolbiéti. Vsechna aktíva i pasiva nám pák definitivné zbilancuje Bern a Zeneva. Touha po reprezentaci nasí zemé v hokeji je tak stará, jako náé hokej sám Nedlouho po zalození Ceského hokejového svazu odjelo v roce 1909 sedm musketyrü do Chamonix, aby poprvé reprezentovaü őesky hokej. Nevadilo jim, ze si na cestu museli vynizace Vycházi Sestkrát tydné mimo brat — jak se fíká — do »klobouku«. nedéli. Séfredaktor GUSTAV VLK, zá- *“x‘x “ -1 stupce ééfredaktora JAROSLAV JAROS. Rada z nicb, tehdy jeété studenti, si dávali dokonce krycí jména, aby se Redakce Praha 1, Na pofíőí 30. Te- Páni. profesofi ve ékole nedozvédéü, lefony: ústfedna 24 98 51, sekretariát 24 77 98, informace 24 95 21, sportovní 2e jejich záci se zvrhlí a sportují. Néktefí z nich byli souőasné i funkoddélenl 24 95 21, oddélení kopané cionáíi. Tak se také stalo, te prvni __„. . V . _ . __ . r, AZ. -------1 ____ . „ u ,1.. 22 79 91, organlzaőní 24 10 03, zahra niőní 24 11 56, dopisü 24 77 96, hospodáíské 24 66 70. — Dálnopls 314. — náé brankáf prof. Grus, tehdy jeáté jako student medicíny, nemohl hrát v jednom utkání, protoze se pfipravo-FILIÁLNl REDAKCE: Brno, nám. Rudé va| na kongres LIHG. Ty vzpomínky stadiónü, a tak se vykonnostní práce i na tomto poli. Nechtél bych oi-máriu ii_ik ♦«! coo io coi no 7.ni nrn n»<ii ppnprar lakn nnhart^w — ... . . 1 r , F. ...... 3 armády 13—15, tel. 538 18, 584 38. — Ostrava 2, Ndvináfská 3, telefon zni pro naéi generacl jako pohádky. Umíte si pfedstavit, ze by si dnes 521 71, 524 31, dálnopis 052502, místní napfíklad Pepik Cerny jako kapitán téziété hokeje rozplynulo postupné i do jinych mést. Ostup ze slávy praătvrdit, ze je véé ideální. V takovou samolibost nechce jisté nikdo upad-ského hokeje a vznikající vyrovnanost nout. Chtél bych jen napfíklad proti vyzadovaly váak i jiné poZadavky na minulosti zdűraznit rozdíl pfi tvofení véech 1 záznamy se stala urőitym pomocníkem trenéra let őeskoslovenského hokeje se národního muZstva. Byla snaha o sy- ______________, ____ _________ vystrídalc y národním muzstvu jiá 267 stematickou práci, ale dlouho jsme se téz bodován. Sleduje se jeho stfelecká hráőü. Svül vyvoj prodélal konecné nembhü zbavit Zivelnosti. Tak se moh- úspéánost, spolupráce na brankách, * wakx« j0 napfíklad stát, Ze koneőná nomina- úőast pfi vstfelnych i obdrZenych brance byla v poslední chvíü ovlivnéna vy- kách. Vi se, jak őasto a s jakym úspé a _K i„j_ í I x«-- < 1 - , , _' --------- ------------J — "“j — • » |n/uivuui omni uiiiinouu * j tuiul, vi se, jan oosiu a a I c* ív v in uauc a objednávky pfljimá kaZdá poéta a vádéi. Jisté véak ie, Ze to bylo snad- konem hráőe z jednoho nebo dvou chem hraje v pfesilovce i oslabení. nnrnrnvft tPl nhiOftnäuli-x» Ho fuheanlM a ----.._x___f____~ . .. \ r . - w. dorucovatel. Objednávky do zahraniőí néjéí a Ze pro urőení nominace staőil vyfizuje PNS, ústfední expedlce tlsku, tfeba i jediny vybérovy zápas »őerve utkání. Byly názory, ze by napfíklad je známa i jeho »trestná őinnost«. Nedvojice z národního muZstva mély Ize samozrejmé ani toto sledování pfe_ j , i ,, , ti.. _ . .' —------- > ---------J a ~ . j " M.uj.vu •> iiuiuumuu IUUI.OUU iiioi j 1Z.C aaiiiuii c jmc ani luiu Oicuuvaiii uicoaa. vyvoz tisku, lindflsska 14. Praha 1. ni—modfl«. Daleko vice se otvirala hrát spolu 1 » ligovych oddílech, a ceftovat. Natolik objektivní zase není, odskoőil místo hry na zasedání LIHG? Od té doby uteklo váak hodné vody soupefűm dva a pül tisíce branek. Za 62 ' ................................................... Q hokej B (21) zpüsob vybéru hráőű pro reprezentaci - ' - -------------------------J — — - *■ ..ww — w - v- — * j * j u it. UUM VJ I bUl UfaVlI kUUi bice. Staftkova 1373, tel. 317 83, Olo- a nastfílell jsme naáim zahraniőním i na jejich pfípravu. Trenérská rada mnin 7imnl rti AiAn Tn n * n _______.. ^ •, , . . _ ' -} . r I. hók d< (PO S k u p i n —Motor C. 0:1). Zivnűs pátek 2, Prí nov—Chomui 2:3). Za Zemanovic, de Sparta—Plze 1:0). Tikal sky, Kostet SONP—Slavi. 3:0). Novoti rek, Siedlet — Jakes, Ai 1. SONP 2. Motor 3. Litvinov 4. Sparta 5. Slavia 6. Plzen 7. Pisek 8. Chomutov S k u p i n Boleslav 2:! Dyn. Jihlav« (0:1, 3:2, 1: Ián, Mérti, vácek 2, Ko CLTK—Havi. 3:1, 3:1). Ki Serák po dv — Pavlícek PS Pardubic ce 5:3 (0:1, bal 2, Brtnícky — E votny. 1. Jihlava 2. PZ Kladno 3. Tesla 4. CLTK 5. PS Pard. 6. Ml. Bol. 7. Havi. Brod 8. Hradec Do rosti v k Chlapci: Ostí 86:65, 1 57:" ?fíbr. BOi ans - Sp. Tesla fice 59:68, 5 2 Láb. pfístr Uh. Brod—1 Brod—OU N ni vysledky Dívky: K. 95:32, Üstí 52:42, Lók. ce Praha 127:17, 30:1 Orbis 28:1 Aritma Pral PaC Praha —Domazlice —PaC Prahi Aritma Pra Praha—T. Sr vífov—Uh. Ostrava—Uh Ki K Sl 1. Ekonom 2. Vysehrac 3. Sk. Plzef 4. ZiZkov 5. ' raha 6. néfit 7. Lutí 8. Liberec 9. Décín 10. Strakonii 11. Kladno 12. Vyéehrac 1. Zbrojovk 2. Dejvice 3. Blansko 4. Vyéehrac 5. I. brnéns 6. Technika 7. Lipník 8. Hradec K 9. Karlín 10. V2KG 11. Pferov 12. Meteor 200 hoc 1. Zbrojovk 2. Lók. Bra 3. Lók. Lib£ 4. Dyn. Bra 5. Sp. Karlí 6. Mór. Sl. 7. Skoda Pl 8. Slovan H 9. MZ Ólom 10. Inter Br£ 11. Spartak 12. Lok. Hra d Ctvrti odbIjenA zi: Chem. Voda (17). KRASOBR1 nu — volr TELEVIZE modo revü 10.50. 21.30 leni — vo gram: 21.3C léhí — vol barevné vj sí