Československý Sport, leden-březen 1974 (XXII/1-76)
1974-03-28 / No. 74
Hospodárnost rozhodufe Z referátu na III. plénu CÜV ČSTV, který přednesl místopředseda J. MUDRUŇKA V první části hovořil místopředseda ŰÜV ČSTV o návrhu plánu činnosti, rozpočtu a investiční výstavby ČO ČSTV. • Úkoly stanovené v plánu Činnosti na rok 1974 potvrzují další zvýraznění poslání naší společenské organizace jako složky Národní fronty, sledují další rozvoj politickoorganizační a tělovýchovné základny ČO ČSTV. Významné oslavy, které se v letošním roce uskuteční, jako např. 25. výročí PO, 30. výročí SNP, 25. výročí socializace vesnice a další, nám poskytují možnost prohloubení konkrétní spolupráce s ostatními partnery tělovýchovného hnutí v péči o mladou generaci i při dalším masovém rozvíjení tělesné výchovy v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ. Jak ukazují výsledky statistického šetření ČO ČSTV za rok 1973, je v naší tělovýchovné organizaci evidováno 1 068 000 členů, což představuje 14,6 % organizovanosti z počtu obyvatel v ČSR ve věku 5—59 let. Mládeže je v našich řadách 442 000, tj. 22,4 % z počtu populace v ČSR ve věku 5—18 let. Dosavadní pozitivní trend v rozvoji členské základny ukazuje, že zájem o činnost v naší tělovýchovné organizaci S3 neustále zvyšuje. Proto stanovený úkol na rok 1974, získat 74 600 nových členů včetně mládeže, vidíme jako úkol reálný a mobilizující. Aby toto poslání mohla naše společenská organizace úspěšně plnit, bude třeba i nadále účinně rozvíjet vlastní organizační základnu. V současné době máme v ČSR ještě 298 obcí nad 500 obyvatel, v nichž není ustavena TJ. Nehovořím o této skutečnosti proto, že bychom snad chtěli za každou cenu zvyšovat počet TJ. Jde nám spíš o to, aby jejich síť byla co nejúčelnější a poskytovala možnosti tělovýchovy sportu co nejširšímu okruhu našich a občanů. Chceme-li stabilizovat a rozvíjet členskou základnu a produkovat stále aktivnější a přitažlivější čin nost, neobejde se to bez širokého aktivu dobrovolných tělovýchovných kádrů. V přípravě nových tělovýchovných kádrů a zvyšování jejich počtu musíme vidět jeden z předních úkolů naší činnosti. • Zvýrazněné poslání naší tělovýchovné organizace, zvláště po IV. sjezdu ČSTV, a úkoly, které před námi stojí, vyžadují, abychom na všech stupních řízení všemi dostupnými prostředky ovlivňovali myšlení našich spoluobčanů ve smyslu jejich pozitivního vztahu k tělovýchovné a sportovní činnosti. Vyžaduje to od nás zkvalitnit propagandistickou a agitační práci zvýšit její účinnost. Uvnitř vlastní a tělovýchovné organizace pak dů slednější uplatňování systému politickovýchovné práce, a to především v jejich základních článcích, a tím přispívat k výchově socialistických mezilidských vztahů, výchově člověka nového typu. K plnění plánovaných úkolů je třeba napomáhat také zkvalitňováním organizátorské a řídící činnosti. V této oblasti působení je třeba dotáhnout rozpracování závěrů sjezdů do konkrétních úkolů, metod a forem práce na všech stupních řízení, prohloubit spolupráci se složkami tělovýchovného hnutí přehodnotit, případně upřesnit s nia mi uzavřené dohody. Dále místopředseda ČÚV ČSTV zdůraznil význam pravidelné a účinné kontroly. Poté hovořil o rozpočtu české organizace ČSTV, jehož návrh je o 6 % vyšší proti plánu z roku 1973, a komentoval jednotlivé části rozpočtu. Pak se zaměřil na údržbu a provoz tělovýchovných zařízení, jejich' hospodárnost a efektivní využívání, řekl, že nejde jen o pojem efektivnost, tj. nejde jen o ekonomická hlediska, ale především o uspokojování potřeb tělovýchovné a sportovní činnosti. • Otázka rozvoje iniciativy aktivity členstva na údržbu a zdoa konalování tělovýchovných zařízení je jedním z významných faktorů, který je nutné aktivně podporovat. V tomto směru jsme docílili význačných úspěchů a získali mnoho cenných zkušeností. V roce 1971 po vyhlášení výzvy Straně na počest — tělovýchově ku prospěchu se rozvíjela tvůrčí aktivita členstva. Její odezva a přínos předčily všechna očekávání. Ročně bylo do výzvy zapojeno přes 2000 TJ a členové ČSTV odpracovali v letech 1971—1973 ročně 3—3,5 miliónu brigádnických hodin. • Další skupinou problémů Je problematika Investiční výstavby a vlastní materiálně technická základna ve vlastní výrobě. Stav a úroveň materiální základny tělovýchovy, především tělovýchovných zařízení, doposud výrazné limitují masový rozvoj tělovýchovy a pohybové rekreace v ČSR. Je známo, že dosavadní počet tělovýchovných zařízení představuje zhruba necelou polovinu potřeb se značnými teritoriálními výkyvy i výkyvy v účelovém zaměření jednotlivých zařízení (naprostý nedostatek zařízení pro dobrovolnou neorganizovanou tělovýchovu — hřiště na sídlištích, areály zdraví ve městech a rekreačních oblastech). Proto pokládáme za nezbytné zabezpečit postupně stanovení celkových potřeb tělovýchovy v oblasti výstavby tělovýchovných zařízení. Jde zejména o zajišťování územních rezerv v jednotlivých městech, ale také stanovení optimálního rozsahu výstavby tělovýchovných zařízení a odstranění doposud se vyskytujících disproporcí. • Politika naší organizace bude nadále zaměřena na prohlubování spolupráce a maximální podporu národních výborů v této oblastí investiční výstavby tělovýchovných zařízení. • V tomto směru je významná pomoc od stranických orgánů. Např. MV KSČ v Praze posoudil projekt výstavby do roku 1980 např. 30 ba• Členka ÜV ČSTV s. Eva Stýblová z TJ Sokol Ostroměr (okr. Jičín), se dnes 28. 3. dožívá 50 let. Pří této příležitosti jí bylo uděleno veřejné uznání za zásluhy o rozvoj tělesné výchovy II. stupně. Blahopřejeme! • Konečný termín přihlášek k tematickému zájezdu na atletické mistrovství Evropy v Římě je 10. duben. Zájemci mohou poslat přihlášky, doporučené TJ, na adresu dr. O. Semecký, ČSAS, Na poříčí 12, Praha 1. zénů, 20 hal, 20 otevřených ledových ploch a desítky otevřených hřišť pro další masový rozvoj tělesné výchovy a výkonnostního sportu v rozsahu více než 750 mil. korun. V závěru hovořil místopředseda CÜV ČSTV o některých problémech naší výrobní základny, která by také měla napomáhat výstavbě tělovýchovných zařízení i jejich údržbě. llllllllllllllllllliillllillllllllllllllllllillllllillllllllllllllll &4&CSlcV€Mk*r vydává ústřední VÝBOR ČSTV. Vychází šestkrát týdně kromě neděle. Šéfredaktor JAROMÍR NEK, zástupce šéfredaktora TOMÁJAROSLAV JAROŠ. Adresa redakce: Praha 1, Na poříčí 30, poštovní směrovací číslo 115 23. Telefony: ústředna 24 98 51, sekretariát 24 77 98, sportovní Odděleni 24 95 21, kopaná 22 79 91, organizační 24 10 03, zahraniční 24 11 56, dopisů 24 77 96, hospodářské, archív a informace 24 77 90. - Dálnopis 12 15 14. — FILIÁLNÍ REDAKCE: BRNO, náměstí Rudé armády 13—15, telefon 584 46, 584 38. Poštovní adresa: Poštovní schránka 314, 658 48 Brno. — OSTRAVA 1, Novinářská 3, telefon 521 TI, 524 31, dálnopis 052502. Poštovní adresa: Pošt. schránka 18, 709 18 Ostrava 9 Mar. Hory. — TELEFONY KRAJSKÝCH ZPRAVODAJO: PLZEŇ 243 42, PARDUBICE 317 83, BRATISLAVA 550 26. — Měsíční předplatné 15 Kčs, čtvrtletní 45 Kčs. — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice tisku, oddělení vývoz tisku, Jindřišská 14, Praha 1. — NEVYŽÁDANÉ PŘÍSPĚVKY SE NEVRACEJÍ. iiiiiiiiiiiiMimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiii Společné úsilí společné programy Dokončení ze str. 1 k řešení a podpoře masového rozvoje tělovýchovy a tu skutečnost, že v této fázi je nejdůležitější sjednocení názorů a představ našeho celého tělovýchovného hnutí na rozhodující otázky masového rozvoje. Letošní a příští rok je rokem slavných výročí, které mají v sobě silný ideový podnět, a proto i rozvoj tělovýchovné aktivity tomu jednoznačně musí odpovídat. ČO ČSTV proto také vyhlásil akci pod heslem Tělovýchovnou aktivitou ke slavným výročím. Záleží nyní na tvorbě společných programů, na konkrétním přístupu každého člena ČO ČSTV. Na závěr pak také poděkoval všem učitelům u příležitosti nadcházejícího svátku za dobrou práci, kterou dělají pro rozvoj tělovýchovy. V závěru pak přijali účastníci plenárního zasedání prohlášení a usnesení. (Tkz) Usnesení III. pléna ČÚV ČSTV Český ústřední výbor ČSTV na svém III. plenárním zasedání ve dnech 26. a 27. března 1974 projednal v souladu s usnesením III. pléna ÜV ČSTV Postupový plán České organizace ČSTV k realizaci usnesení II. sjezdu CTO a IV. sjezdu ČSTV; Realizační směrnici k zabezpečení úkolů masového rozvoje tělesné výchovy v ČO ČSTV do konce roku 1975; Nástup do příprav Československé spartakiády 1975; Plán činnosti, rozpočet a plán investiční výstavby České organizace ČSTV na rok 1974. Postupový plán České organizace ČSTV obsahuje hlavni úkoly, které je třeba v průběhu funkčního období řešit a rozpracovat tak, aby plnění usnesení II. sjezdu ČTO a IV. sjezdu ČSTV bylo systematicky zabezpečeno. Vychází z postupového plánu ÚV ČSTV, přijatého na jeho III. plenárním zasedání, a stává se závazným a výchozím podkladem pro zpracování ročních plánů činnosti i 6. pětiletého plánu rozvoje tělesné výchovy v ČO ČSTV; přitom zůstává otevřeným dokumentem, který bude upravován a doplňován o další úkoly, vyplývající ze zásadních usnesení stranických a vládních orgánů i usnesení plén ÜV ČSTV. Masový rozvoj tělesné výchovy považuje Český ústřední výbor ČSTV za svůj hlavní a trvalý* úkol. Smyslem úsilí o masový rozvoj tělesné výchovy je učinit tělovýchovnou činnost stálou součástí životního stylu maximální části naší populace a postupně vytvářet podmínky, aby přiměřené tělovýchovné vyžití bylo nejen právem, ale reálnou možností každého občana ČSSR. Realizační směrnice k zabezpečení úkolů masového rozvoje tělesné výchovy v České organizaci ČSTV do konce roku 1975 vychází z Podílu ČSTV na masovém rozvoji tělesné výchovy v CSSR, přijatého III. plánem ÚV ČSTV, dále jej konkretizuje do podmínek České socialistické republiky a je proto závazná pro všechny-orgány České organizace ČSTV. Český ústřední výbor ČSTV zdůrazňuje především závažnost úzké součinnosti s ostatními Členskými organizacemi NF a státními orgány na všech stupních, především s SSM, ROH, Svazarmem, se školami a NV, a jejich společného postupu pro dosažení rychlého, výrazného obratu v dalším rozvoji péče o zdraví, tělesnou zdatnost i brannou připravenost, zejména mládeže. Realizace úkolů v masovém rozvoji tělesné výchovy klade vysoké nároky na celý široký aktiv funkcionářů, cvičitelň, trenérů a členů ČSTV. Český ústřední výbor ČSTV je přesvědčen, že svým angažovaným, odpovědným a tvůrčím přístupem výrazně přispějí k jejich úspěšnému splnění a že využijí nástupu do příprav Československé spartakiády 1975 k dalšímu rozšíření vlivn a působení socialistické tělesné výchovy na děti a mládež i pracující naší socialistické společnosti. Český ústřední výbor ČSTV v duchu provolání ÜV ČSTV k Československé spartakiáde 1975 vyzývá všechny orgány ČO ČSTV a jejich funkcionáře, aby věnovali plnou pozornost přípravám, zajištění a průběhu této významné politické události jako nedílné součásti oslav 3U. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou. Rok 1974 se tak stává rozhodujícím obdobím nástupu k bezprostřední realizaci základních úkolů II. sjezdn CTO a IV. sjezdu ČSTV. Plán činnosti, rozpočet a plán investiční výstavby České organizace ČSTV na rok 1974, navazující na plán činnosti a rozpočtu ÚV ČSTV, přijatý na jeho III. plenárním zasedání, zvýrazňuj! především intenzívní rozvoj masové tělesné výchovy nejen v rámci tělovýchovné organizace, ale i ostatních složek tělovýchovného hnutí. Český ústřední výbor ČSTV po projednání schvaluje: a) postupový plán České organiace ČSTV po II. sjezdu ČTO a IV. sjezdu ČSTV; b) Realizační směrnici k zabezpečení úkolů masového rozvoje tělesné výchovy v České organizaci ČSTV do konce roku 1975; c) plán činnosti, rozpočet a plán investiční výstavby České organizace ČSTV na rok 1974; d) socialistickou soutěž České organizace ČSTV k 30. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou; ukládá: 1. VŠEM ÚZEMNÍM A SVAZOVÝM ORGÁNŮM ČO ČSTV a TJ: a) seznámit funkcionářský aktiv s Realizační směrnicí k zabezpečení úkolů masového rozvoje tělesné výchovy v České organizaci ČSTV a k tomu: — svolat pléna KV, OV a MV ČSTV do 31. 5. 19/4 a dodržet zásadu, že pléna KV ČSTV budou vždy předcházet plénům OV a MV ČSTV; — v TJ využít členské schůze (konference) TJ v průběhu letošního roku; b) přistoupit neprodleně k plnění úkolů, které vyplývají z Realizační směrnice; c) projednat a důsledně zabezpečovat úkoly související s přípravami Československé spartakiády 1975 podle schválené koncepce a dalších směrnic ČÚV ČSTV; d) plně propagačně a agitačně využít socialistickou soutěž České organizace ČSTV k 30. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou, pro masový rozvoj tělesné výchovy a pro zaměření ~ 'olečenské angažova nosti členu ^aské organizace ČSTV; e) zabezpečit v plném rozsahu akce masového charakteru, k 25. výročí Pionýrské organizace, 25. vý ročí socialistického zemědělství, k 30. výročí Slovenského národního povstání, k 30. výročí osvobození a Československa Sovětskou armádou Československou spartakiádou 1975. 2. KRAJSKÝM, MESTSKÝM A OKRESNÍM VÝBORŮM ČSTV: a) v úzké spolupráci se státními orgány a společenskými organizacemi na své úrovni projednat připravené konkrétní náměty společného postupu k zajištění Realizační směrnice do 15. 10. 1974; b) ustavit při KV, MV a OV ČSTV komise pro masový rozvoj tělesné výchovy do 31. 5. 1974. 3. PŘEDSEDNICTVU ČÚV ČSTV: — řešit operativně v průběhu roku účelné úpravy a přesuny v rámci schváleného plánu činnosti, rozpočtu a plánu investiční výstavby ČO ČSTV na rok 1974; — usměrňovat plnění Realizační směrnice k zabezpečení masového rozvoje tělesné výchovy v České organizaci ČSTV do konce rokv 1975 a podrobnějšími pokyny a opatřeními zajišťovat jednotný a systematický postup všech orgánů; — využít pro řešení problematiky masového rozvoje tělesné výchovy všechny závažné připomínky z diskuse na plenárním zasedání. český ústřední výbor čstv V Praze dne 27. března 1974 28. 3. 1974 Komentujeme, probíráme, glosujeme události kolem fotbalu 0 Komentujeme, probíráme H lavním bodem Jednání pátečního předsednictva ČSFS byl návrh na zajištění většího rozvoje mládežnické kopané u nás. Na první pohled zdánlivě nic nového, ale předsednictvo se tímto úkolem zabývalo velmi podrobně a vzešlo z toho mnoho úkolů, které se musejí okamžitě řešit. rychlejší postup MEZI DOSPELÉ Situace v mládežnická kopané se za posledních 40 let podstatně změnila. Tehdy oddíly braly pod ochranu svých mládežnických mužstev )en chlapce, kteří se už totbal naučili hrát někde na louce, pláccích čl kdekoliv Jinde. Výběr byl bohatý, zdaleka se nedostalo na všechny fotbalové adepty. Dnes Je situace absolutně jiná. Náš fotbal nezbytně potřebuje úzkou spolupráci se školskými orgány 1 s Pionýrskou organizaci SSM. Jen tak zřejmě může zajistit hraní kopané u mládeže předžákovského věku. Nedá se říct, že bychom měli v oddílových mládežnických družstvech nedostatek hráčů, ale horši je, že většina z nich se teprve v oddílech učt fotbalovým základům. To dřfve rozhodně nebylo. JAK S TRENÉRY MLÄDEZE? Heslo: NejlepšI trenéři k mládeži Je zatím opravdu Jen heslem, protože nikdo nezajistil jejich ekonomické ohodnoceni. Zatím jen s lítostí konstatujeme, že se nám doslova ztratila polovina vyškolených trenérů I. třídy, ale můžeme těmto trenérům zatím zajistit existenci u mládežnických družstev. A znovu Je tu ono optimistické slůvko zatím, protože ČSFS chce 1 s tímto problémem pohnout. Zatím se hovoří 0 trenérech mládeže u I. a II. ligy, ale Jsou 1 vynikající dorostenecká družstva u některých oddílů třetí ligy. MÄME DOSTATEK HŘIŠŤ? To je dost nalvnf otázka, protože se s tímto problémem potýkají všechny naše oddfly. A zvláště ty, které vykazuji nejméně tři žákovská a tři dorostenecká družstva. Kde hrát, kde trénovat, když na volné hřiště čeká po každodenním tréninku A-mužstva dospělých 1 béčko? Jsou oddíly, které musejí pro své žáky a do-rostence s velkým nákladem obstarávat autobus a odvážet je na kraj města na některé z menších a Jim propůjčených hřišť. To všechno představuje obrovské výdaje, práci, časovou zátěž. U nás jsme ten fotbal kdysi vzali za špatný konec a naši předkové opravdu neudělali víc než jedno, nanejvýš dvě hřiště u Jednoho klubu, a to bylo vše. Snem u nás zůstávají desítky fotbalových hřlšt vedle sebe, Jako Jsou vidět kdekoliv jinde, nechť už v Anglii nebo Skotsku, Itálii, Holandsku nebo Dánsku. To se to klukům roste a hraje fotbal, když mají kdei Nedávno na Spartě s radosti oznámili funkcionáři novinářům, že po dlouholetém boji vybojovali přece Jen tři plochy na letenské plánt pro svá mládežnická družstva. Aby nerušila pohled od Sparty na Hradčany, nesměji mtt plot, nanejvýš Jen živý, ale zaplať za to, patrone fotbalu, že kluci nemusejí Jezdit po všech čertech ... JE DOROSTENECKÁ LIGA VŠECHNO? Fotbalový svaz chce pro mládežnickou kopanou udělat 1 v trenérské a metodické komisi určitý kolektiv, který by se mládežnickými otázkami zabýval. Je to nutné z nejrůznějších potřeb. Potřebujeme například dobře zpracovat metodiku tréninku chlapců v nejrůznějšlm věku, tak aby vedl k postupnému zdokonalováni fyzickému 1 fotbalově technickému. Při té příležitosti se hovořilo 1 o soutěživosti. Na Jedné straně bychom potřebovali 1 pěkné soutěže pro žáky, na druhé straně se znovu konstatuje, že celostátní liga nepřináší to, co se od nt čekalo. A pokud Jde o věkovou hranici, zde už Je vše rozhodnuto, protože do určitého sporu zasáhl ČSTV svými Jasnými směrnicemi o sportováni mládeže. V soutěžích 1975—1976 už bude Jednotná hranice 18 let na celém našem území. A přlpomeneme-li Ještě skutečnost, že dnes už 171etý nadějný dorostenec může hlásit technický přestup do oddílu I. ligy, vidíme; že se v přestupech musíme brát především tímto směrem. Ligové oddíly vědí dobře ze zkušenosti, že získáváni hotového, dospělého hráče, který by mužstvu opravdu pomohl, už nikam nevede a Je to Jen přehlídka ztraceného času t celý svazek nejrůznějších potíži. Mládežnická kopaná dá novému předsednictvu ČSFS a také národním svazům Ještě hodně starosti, ale Jsou to starosti o budoucnost naši kopané, a proto není možné Je přehlížet! ( __4__ á , FRANTIŠEK ŽEMLA Fotbal patří mladým II XI pin zim Vai 2551 lice —s Stři 274’ 251! Hře ry- Sj 2321 Pra ha-RH 275! Č. Var 264( Trii 245! Ion ce-Lok 2451 AKl VTŽ tov bicí 2485 řiče Biž. Děč Sp. ce AKT SOŤ tov nici jov lup kov tov ry- Ber Bra Čel. sn Met Lok Pet Hra Bia Got don Žižl Kor 1:5 Hra Bia wal Hoc Žižl Kor. 80: f D Krá —K 79:2 řov Ost dec nov Ždá 35:4 B. V ním v i sku těž vé slet pod nov roz! Sl K. 186£ Žižl 1461 134! vice Sl 222: ma: ver Bru 1741 165( Lok dec se C ND siVZá\ baž lot« ky 1. hoc jez Icb Hai 7.nei 2:4 pin ( L tur tov (Z£ Č. K (17 3 mo