Československý Zpravodaj, 1957 (No. 149-187)

1957-01-08 / No. 149

- 2 - východní Rámeско, jež bylo v některých základních surovinách do značné míry odkáeáno na polské dodávky, je v hospodářských potížích« Remá uhlí, projevuje se nedostatek proudu a výroba je podvázána» Počátkem ledna se tecý vypravila východoněmecká delegace do moskvy, aby žádala Sověty o hospodářskou pomoc« 0 sovětskou pomoc žádalo také Bulharsko - prý к překonání nezaměstnanosti« Albánie byla vžcý slabým článkem v hospodářství sovětského bloku, na který dopláceli všichni ostatní satelite0 Satelitní režimy, jež nebyly přímo ži/otnč ohroženy hospodářskými důsledky polských a maSarských událostí, jsou přece nuceny přepracovávat původně sta­novené plány«-Československo ohlásilo již počátkem prosince, že bude třeba ” uskutečnit některé změny v plánu na rok 1У57”« Důvodem je nedostatek su­rovin, polotovaru a strojních součástí, jež měly být československému průmyslů dodány zejména z r0lska a ,.aSarska« V této souvislosti bylo také oznámeno, že Četné zahraniční zakázky nebudou moci být včas splněny, protože CSIí bude muset teprve shánět materiál, к jejich výrobě potřebný. Rumunsko - zřejmě pod vlivem sociální nespokojenosti, jež v maáarsku ústila do revoluce - oznámilo změny v plánu na rok 1>Í7, a to ve prospěch spotřebitele« Bude se vyrábět méně v těžkém pr-nyslu a více pro distribuci, Fodobný kurs, jak se zdá, nastupuje také Cína0 Základní příčinou tohoto vývoje je, j k jsme se zmínil;3, zhroucení plánování hospodářství celého bloku« áoskvou řízená společná pětiletka totiž vypadala tak, že jednotlivé země se měly specialisovat na určité druhy výroby a státi se tak vzájemně na sobě závislé, -ioskvu zřejmě ani nenapadlo, že by n která země mohla vybočit z řady, přetrhnout řetěz výrobní specialisace a ohrozit tak hospodářství celého bloku. Kyní к tomu došlo jak v případě Folska, tak i „laäarska. -oskva sice muže zastírat politické porážky, překrucovat jejich význam a zakrývat politickou skutečnost propagandou« Ale to nelze činit v ho­spodářství, kde problémy jsou příliš hmatatelné a m<jí také hmatatelné důsledky« dění pochyby o tom, že hospodářská fronta, o které zde hovoříme, je rozhodují­cím úsekem, na kterém nyní moskva zápolí o udržení svého impéria, i když po­míjíme důsledky, jež hospodářská krise sovětského bloku buae mít zcela určitě pro j-ho zahraniční obchod a hospodářskou expansi v málo vyvinutých zemích nsie a Afriky, z^tmvá pro Kreml stále ještě mnoho v suzce. bila sovětského bloku byla dosud v poslušném integrovaném hospodářství, na jehož podkladě SSSR mohl provádět imperialistickou politiku, protože vykořisťoval porobené národy, které posly tovaly finanční prostředky a vyráběly zbraně pro různá po­litická dobrodružství Kremlu - jako v Koreji, /ietnamu, Guatemale, severní Africe a vůbec na 3tředním východě« Rozklad hospodářství bloku nyní ohrožuje samotné základy této politiky0 má se tedy očekávat, že Sovětský svaz učiní vše, co je v jeho silách, aby nejen zarazil hospodářský rozklad svých satelitu, nýbrž, aby znovu stmelil dohromady dříve jednotné hospodářství. To se ovšem neobejde bez nátlaku - a to j'k nátlaku moskvy na porobené národy, tak i ná­tlaku satelitních režimu na lid v jednotlivých zemích. Fujde o jakýsi hospo­dářský stalinismus, ktexý bude také mít politické důsledky« J

Next