Dikobraz, 1960 (Anul 16, nr. 1-52)

1960-01-07 / nr. 1

POVĚTRNOSTNÍ ZPRAVA dikobrazího CELOSVETOVÉHO CENTRA C. 01 Do otepluj (čího se ovzduší na mezinárodním poli zasáhla v posledních dnech studená vlna západních směrů, nebot USA si dělá opět vyhlídky na radioaktivní mraky. Naopak v Africe zavanul přízniví} vítr a v Kamerunu se po mnohaletém koloniálním dusivém povětří volně dýchá. Nejmenší teplota — hluboko pod bodem mrazu — byla naměřena v Bonnu. V západním Německu se rozpoutaly živly, které se ukázaly jako krajně nekalé. Napáchaly řadu škod v četných městech, m. j. i na synagóze v Kolíně nad Rýnem. Tyto živly způsobují mírumilovným občanům ne­­dýchatelné ovzduší, kdežto fašisté jsou ve svém živlu. Předpověd: Očekává se další zmirňování studené fronty. CO 9HIHL4L IVOVY ROK NA NOVY ROK Karel Bradáč Nový rok teď na Nový rok mumlá jen a kleje: Tenhle to a tenhle ono ode mě si přeje! Kdybych já byl jako Perun, starý hromovládce, poslal bych je prostě kamsi jadrně a krátce. Jeden by chtěl kyprou vdovu, druhý štíhlou pannu, ten chce letos brázdit moře, tenhle spravit vanu. Tamten nechce nacvičovat, zakázat chce bradla, chce jen, aby Slavie mu z ligy nevypadla. Dívka chce víc zkušeností, omládnout chce babka, děd chce koupit hřiště Spárty, pěstovat tam jabka. Jeden by chtěl sedět stále na svém teplém místě, druhý na studený Měsíc doletět chce jistě. Tuten na byt prachy nemá. Dává na výměnu za kompletní byt a garáž špajzku v suterénu. Ten chce být střed pozornosti, vf si rady se vším, onen, aby jako dosud, nikdo si ho nevšim. On chce, aby ona měla trochu více sexu, ona, aby on měl vice bonů do Tuzexu Tamten chtěl by ženu stálou, pevnou v charakteru, ať pečuje o babičku, tři syny a dceru. Téhleté se líbí letos zas už jistý jiný, proto chce mít s tamtím rozvod. Ovšem z jeho viny. Onen zhmotnit ideál chce veliký a světlý, aby místo alkoholu lidé básně četli. Požadavek na básníky též tu není malý, aby místo alkoholu lepší básně psali. Prozaika chce mít jedna, má však další přání: Ať má třeba jednu knížku, sto tisíc však na ní! Tak máme nový rok, rozjímal pan Votipera, začíná nový život. Vše bude jiné a lepší a také my budeme lepší. Jenže jak tak na tebe, Votipero, kou­kám, ty máš podstatné rysy starého a nevím, nevím, kamaráde, jestli se vů­bec do nového roku hodíš. Každý se obrodí, každý se napraví a v tobě, Voti­pero, nemám záruky, že budeš nový úměrně k novému roku. Jsi starý člověk, abys věděl, Votipero, jsi pln přežitků minulosti a myslím, že tě budu muset odvrhnout. Jen si vzpomeň na vše, co jsi páchal v roce_ starém! Vezmi život doma, vezmi i tu zarmucující okolnost, že jsi své věrné a kdysi i milující ženě odepře! ukázat výplatní pásku právě tehdy, kdy jsi dostal o dvě stovky víc. S tímhle že bys mohl jen tak přejít práh roku no­vého a kochati se v krásách roku šede­sátého? Silně pochybuji. A jděmež dále. odhalujme směle tvé staré ledví, Votipero! pokračoval v úva­hách pan Votipera, zíraje smutně na svou vlastní tvář. Tvůj pracovní profil! Vždyť je to hanba! Jenom si vzpomeň, ty trosko minulých přežitků, ty produkte mi­­nuvší společnosti, jak často tvrdíš Jistý divák avantgardu od filmu prý čeká. Na širokém plátně chtěl by slyšet zpívat Beka. Jedna babka suverénně . v novém roce žádá: V dramatech ať mládež tápe, já se chechtám ráda! Jak bych moh sám splnit tyhle různorodé touhy? 5 Na to nemám tolik času, ač jsem obzvlášť dlouhý. | Udělám, co budu moci, 2 mohu slíbit s klidem. Postoupím vše k vyřízení £ zase zpět těm lidem. 3 v úřadě, že jdeš k lékaři, a přitom jdeš kam? Jdeš do páry, jdeš si své hříšné tělo pařit a oddáváš se svému zdraví. A kdo vyplnil špatně poslední výkaz, takže byl zmatek v celé účtárně? Voti­pera, člověk minulosti. A také jsi tvrdil, že máš housera, abys nemusel jít na brigádu, jo, člověče, tohle je pěkný smysl pro kolektiv, takové ako­rát můžeme v novém roce potřebovat! A když s tebou mluvím, tak nekou­kej do výkladní skříně Pramene, je mi jasné, že tě nevzrušuje ani filé, ani ta­vený sýr, ale obhlížíš flašky. Myslíš si, když je Silvestra, že musíš pokračovat v tom, co jste už načali v úřadě! Ale tví kolegové jdou nyní domů k rodi­nám, a ty okouníš před obchodem a dumáš, jestli si máš koupit Tesavelu nebo Saperavi či zda máš přímo při­kročit k ničení těla borovičkou. Věz, že pro tyto mrzké vlastnosti jsi ve vel­kém nebezpečí, starý člověče Votipero, a že spíše projde velbloud uchem jehly nežli bys ty vešel do nového roku, kamž smí pouze ti, kdo se oprostili od starých přežitků . . . Hergot, tak si jdi pro ten vermut, jdi si, ale věz, že já, člověk nový, v němž se probouzí lítost, tebou opovrhuji.., A kam máš teď namířeno? Vidím ti na očích, starý člověče, že chceš jít k Zlatému pavoučkovi. A proč tam chceš jít? Snad proto, že tam je útulno a že tam v družné i ušlechtilé zábavě spolu obcují lidé plní dobrých předse­vzetí? Nikoliv. Jsi v zajetí minula a chceš tam jít proto, že tam je v po­kladně ta blondýnka. Tak vidíš, odhalil jsem tě! Jo, kama­ráde, s takovými vlastnostmi, jakými ty přímo oplýváš, můžeš tedy jít k Pavouč­kovi, ale ne do roku šedesát. A sakra, nepij ten vermut v průjezdě a neříkej, že piješ kvůli pokání. Kajíc­­nfci pijou vodu právě proto, že není zdravá a zebe po ní v břiše. Skončil jsem s tebou, starý a minulý Votipero, odcházím od tebe v kraje jiné a utěšené, odcházím přímo do bu­doucnosti, abys věděl, a tebe tady ne­chám samotného, motej se kudy chceš ... A jak se tak na tebe koukám, nějak tě to, člověče, zlomilo, ty už ani nedojdeš k tomu Pavoučkovi. No, to jsi to dopracoval! Ale abys věděl, že já nejsem špatný člověk, že já jsem ochoten pomoci, já tě tam tedy, Votipero, dovedu a tam tě opustím. A možná, že si s tebou i připiju, protože se dneska musíme rozloučit. Dobrá, rozloučíme se u Pa­­voučka, jenom se mnou nestrkej, jak to vypadá! A abys věděl, ty kluku votiperovská, já sice vím, že je s tebou konec, ale jinak tě mám docela rád. Já jsem člověk, aby se tak řeklo, nový, já se nemohu zlobit na ty, kdož chybují. A proto ti připíjím. Do nového roku nevejdeš, jelikož jsi starý člověk, ale co na tom, já mám rád, když je ve mně nějaký ten starý člověk. Protože kdyby nebyl, jakpak já bych se -mohl vždycky na konci roku pln dobrých předsevzetí loučit s tlm sta­rým, co je ve mriě? Jakou já bych měl na konci roku zábavu? Já tě každý rok jakožto starého člo­věka odvrhnu a ty zase za rok ve mně zestárneš a já tě zase odvrhnu, a tak jsem vlastně pořád lepší a lepší... Ilustroval V. Hlaví n DO NOVÉHO ROKU - NOVÝ VOTIPERA tu <cc Z XK Jelínek & Born 2

Next