Filosofický Časopis, 1972 (XX/1-6)

1972 / No. 1

FILOSOFICKÝ ČASOPIS S„l?Г1 Ročník XX., 197 2, číslo 1 Karel Marx KRITIKA NĚKTERÝCH BURZOAZNÍCH INTERPRETACÍ MODERNÍ VĚDY A TECHNIKY JINDŘICH FILIPEC — JAKUB NETOPILÍK > Cílem této stati je podrobit kritickému rozboru některé hlavní ten­dence a pokusy současné nemarxistické filosofie a sociologie, směřující к interpretaci jednoho z klíčových fenoménů naší doby, jímž je beze­sporu vztah člověka, vědy a techniky. Nejde nám přitom o školský či encyklopedický výčet všech duchovních směrů a odstínů současného buržoazního myšlení, a tím méně o určení jejich historické provenience. Jde o naznačení typických příznaků duchovní a společenské krize tzv. pozdního kapitalismu, která se právě v pokusech o interpretaci vědecko­technického fenoménu projevuje zvlášť výrazně. Teoretické rozpaky a chronické potraty západní filosofie a sociologie jsou tu zřetelným myšlenkovým projevem praktické nemohoucnosti státně monopolního kapitalismu ovládnout trvale ve svém rámci pohyb a důsledky vědecko­technické revoluce naší doby. Samo konstatování této krize a jejích průvodních jevů v podobě mo­rálního a duchovního rozkladu není zajisté objevem marxistů. Tak na­příklad R. Aron paralelně s poukazem na některé údaje o růstu hrubého národního důchodu a určité projevy vzestupu disponibilního příjmu ze­jména některých vrstev současné americké společnosti konstatuje, že přesto nikdy nepociťovalo „americké vědomí takový stupeň nejistoty a rozervanosti“.1 V podobném duchu se vyjadřují o mentální situaci právě technicky a ekonomicky nejvyspělejších zemí kapitalistické části světa její přední ideologičtí představitelé. Je ovšem pozoruhodné, že tyto charakteristiky dnes již formulují nejen odpůrci kapitalismu, ale také jeho čelní ideologičtí zastánci. Nicméně samo citování těchto cha­rakteristik není dostatečným argumentem, byť se dá soudit, že milující asi sotva bude o milovaném předmětu vypovídat tolik zlého bez nějakého příliš zjevného objektivního podkladu, který by ho к tomu přímo nutil. 1 Raymond Aron: Les désillusion du progres (Essais sur la dialectique du progres), Paris 1969, s. IX. 1

Next