Hlas Revoluce, 1955 (VIII/7-11)

1955-07-01 / No. 7

Strana 2 Na frontách boje proti fašismu © Rakouští odbojári pro upevnění přátelství. K podepsání státní smlouvy s Rakouskem vy. dal rakouský Svaz odbojářů a obětí fašismu prohlášení, vítající uzavření státní smlouvy, kterou se obnovuje rakouská státní svrchova­nost, a zdůrazňující zásluhy protifašistických bojovníků, kteří za nacistické okupace se po­stavili proti anšlusu a houževnatě bojovali a kladli oběti za obnovu samostatného nezávis, lého Rakouska. Prohlášení vyzdvihuje dále ze­jména závazek rakouské spolkové vlády o ne­utralitě Rakouska a úkol, jemuž rakouští pro. tifašističtí bojovníci chtějí sloužit především: upevňovat přátelství se všemi mírumilovnými národy a zejména se všemi sousedy Rakouské republiky. • Bývalí političtí vězni v Belgii varují. 22. května se konal v Lovául X. celonárodní sjezd Sdružení bývalých belgických buchenvaldských vězňů. Delegace sjezdiu byla přijata v historic­ké radnici městskou radou a od radnice byl uspořádán městem průvod k pomníku padlých odbojářů. Ve veřejném projevu, který zde pro­mluvil předseda sdruženi Henri Glineur, byla belgická veřejnost varována před nebezpečím, které se skrývá ve znovuvyzbrojeni německých militaristů, a byl vyhlášen neúprosný boj proti německému militarismu. © Protesty proti osvobozování válečných zlo­činců. Na celonárodním sjezdu Sdružení bývalých mauthausenskýeh politických vězňů ve Francii, konaném 23. května v Avonu, bylo bouřlivě protestováno proti propouštění dalších válečných zločinců v západním Německu a pro­ti obnovování bývalé nacistické wehrmacht. • Přívrženci pařížských dohod nežádoucí na odbojářských slavnostech. Francouzský ministr vnitra a poslanec za obvod Seine Palewski, který v parlamentě hlasoval pro znovuvyzbro­jeni německých revanšlstů, chtěl předsedat slavnosti přejmenování ulice ve Fontenay-sous- Bois jménem Pierra Demonta, odbojáře padlé­ho za svobodu Francie. Proti tomu však vznes­li protest náměstkové starosty města i všichni městští radní bez rozdílu politického přesvěd­čení a svůj protest odůvodnili tím, že ministr Palewski byl z hlavních iniciátorů odhlasová­ni pařížských dohod francouzským senátem. — V Nancy a v Lilie zabránily odbojářské orga. nisace projevům politika Xaviera Vallata, kte­rý za nacistické okupace kolaboroval s Vichy jako komisař pro věci. židovské. V Lilie byly ohlášeny proti příjezdu Vallatovu demonstra­ce lidu. • Mohutné manifestace odbojářů v Lucem­bursku. Lucemburští odbojári uspořádali osla­­vy 10. výročí osvobození v mohutném měřítku. Kromě odbojové výstavy a festivalu odbojo­vých filmů, o nichž jisme již přinesli zprávu, konala se na památných místech odboje řada manifestací, jichž se zúčastnila delegace FIR v čele s předsedou plk. Manhesem, gen. taj. A. Leroy a odbojári ze zahraničí. Po celém Lucembursku se konaly rozhlasové přednášky o boji proti nacistům a u hrobů, pomníků a pamětních desek padlých odbojářů bylo vzpo­menuto hrdinů lucemburského odboje pietními vzpomínkovými slavnostmi. Odbojářští lékaři lucemburští i zahraniční se sešli ke konferen­ci, na níž bylo referováno o následcích vězněni v nacistických, žalářích a koncentračních tábo­rech. © Velké slavnosti odbojářské v Římě. Z inicia­tivy odbojářské italské organisace ANPI kona­la se v Římě 22. května mohutná vlastenecká manifestace před římským Koloseem, na níž promluvil poslanec Et.tore Viola, nositel Zlaté medaile za odboj a předseda Národního sva­zu bývalých bojovníků a obětí války. Davy italského lidu protestovaly proti znovuvyzbro­­jování západního Německa. Za týden, 29. květ­na, byl pak v Římě odhalen pomník hrdinům, kteří padli při obraně Ríma proti nacistům v záři r. 1943. Pomník byl vybudován péěí rady města Rima a slavnost byla demonstrací Rí­ma proti německému militarismu. • Francouzští odbojári proti ponecháni arol­­senských archivů v Německu. Odbojářské or­ganisace ve Francii uveřejnily společné komu­niké proti ponecháni arolsenských archivů, usvědčujících nacistické zločince, v Německu. V komuniké se m. j. praví: »S rozhořčením odsuzujeme dohodu 6 arolsenských archivech, uzavřenou s bonnskou vládou, aniž byli poli­tičtí vězni dříve požádáni o míněni. Neschva­lujeme, aby tyto archivy zůstaly v Německu a žádáme, aby byly v době co nejkratší převeze­ny do některého ze spojeneckých států. Máme za to, že pouze představitelé býv. politických vězňů jsou oprávněni uchovat a spravovat ty. to archivy. Konečně jsme toho názoru, že zá­stupcem Francie v mezinárodni komisi, pově­řené vypracováním archivního statutu, má být pouze býv. politický vězeň, pověřený touto funkcí všemi organisacemí, zastupujícími býv. francouzské politické vězně. Obrátíme se v té­to věci na parlament.« © Z dopisu francouzského odbojáře našemu Svazu. »Nacisté činili vše, aby v nás Francouzech vypěstovali náladu poražených a v tomto svém počínání méli silného spojence v Pé­­tainově a Lavalově vládě, ve vládě zrádců a ná. rodních odrodilců. Vojenská katastrofa, kterou Francie zažila, jenom posílila názor, že jsme ztra­tili svůj prestiž velkého národa. Právě proto nám byly tak cenné všechny důkazy sympatie a přátel­ství našich kamarádů jiných národností: vracely nám víru v budoucnost a v lepší osud naší vlasti. Nezapomeneme tohoto přátelství a přisaháme, že za všech okolností si zasloužíme uznání a důvěru, kterou k nám chovají nejlepší synové národů, kte­ré byly obětmi nacismu. Maurice Grinberg.« Pokračujeme v boji a zvítězíme Na dopis, který v MPDO poslali naši plzeňští bra­tři francouzským odbojářům, s nimiž byli vězněni r Německu, došla nyní odpověď podepsaná za fran­couzské odbojáře A. E. Collinem: „Moji drazí bra­tři z boje proti ciacistům, ujišťujeme váis. že vedeme a povedeme svůj boj proti znovuvyzbrojeni Německa právě tak, jako jsme Jej vedli doposud. Strana Mau­rice Thoreza je hrda na svůj boj proti nacistům a je rovněž hrda na svůj dnešní boj proti znovuvy­zbrojeni hitlerovských generálů. Budeme s vámi pokračovat ve společném boji a navzdory všem vá­lečným paličům podaří se nám jistě v dohledné bu­doucnosti vybudovat v celém světě pevný a trvalý mír. Ať žije československo-francouzské bratrství!“ Výzva k našim sestrám Žádáme sestry, bývalé politické vězeňkyně Ravens - brücku, odbočky v Nenorla u Karlových Var a tá­bora u Teplic-Šanova, které znaly SS dozorkyni Ch. Jankowskou, narozenou r. 1919 v Kagnitoi v býv. vý­chodním Prusku, aby nám bezodkladně poslaly^ své svědecké výpovědi o jejích zločinech ve formě místo­­přísežného prohlášení. Jankowská je obviněna z čet­ných zločinů, jež na uvězněných ženách spáchala nebo se na nich podílela, a hledají se svědci. Své vý­povědi pošlete zahraničnímu oddělení SPB v Praze II, Leger o va 22. STATEČNÝ BOJ PROTI REMILITARISÄCI PO SPEIDELOVI VON MALTZAN Čím vratší se stávají posice bonnské vlády v západoněmeckém lidu, jak to dokumentují těžké ztráty Adenauerovy vládní strany, tím nervosněji se Bonn utíká k bývalým sloupům hitlerovského fa­šismu a opírá o ně svou móc zejména v připravo­vané wehrmacht a v diplomacii. Americkým impe­rialistům musí být přece dokázáno, že západní Ně­mecko je stejné fašistické, jako bylo Německo hit­lerovské, aby tak mohli s větší důvěrou strkat do Bonnu své dolary. A tak po bývalém náčelníku Tom. melova štábu Speldelovl, který zaujal místo v ge­nerálním štábn Atlantického paktu, dodal nyní Bonn spolehlivého nacistu na významné místo svého vel­vyslance v Paříži. Je jím jeden z vedoucích che­mického trustu I. G. Farben, který dodával cyklon B do osvětimských a jiných plynových komor, známý hitlerovec baron von Maitzan. A aby bur­­žoasní vláda ve Francii tuto provokaci proti fran­couzským vlastencům přijala bez odmluv a s podě­kováním, byla von Maltzanovi připravena cesta do Paříže tím, že stavba 400 tryskových stihačů F 86, které mají být počátkem nové Luftwaffe pod ve­lením válečného zločince Gallauda,. byla zadána francouzské kapitalistické Jihovýchodní letecké kon­­struktérské společnosti v Marignane u Marseille . . . DODAVATEL CYKLONU B. PETERS PROPUŠTĚN NA SVOBODU... Věznice válečných zločinců, „střežené“ vojáky amerických, anglických a francouzských „spojenců“, dodávají Bonnu stále nové nacistické posily. Ne­jsou to jen takoví obyčejní vrahové jako nedávno propuštěný Solms VVittig, odsouzený v roce 1947 k láletému žaláři pro účast na vraždě státních pří­slušníků spojeneckých velmocí. V těchto dnech opu­stil vězení ve Frankfurtu býv. ředitel chemické společnosti I. G. Farben, jeden z největších váleč­ných zločinců dr Peters, kterému byla dokázána pravidelná měsíční dodávka 300 kg cyklonu B jen do Osvětimi a přímá spoluúčast na 300.000 vraždách. Jeho advokát měl ještě tolik drzosti, že požádal o náhradu škody a náhradu ušlých zisků za dobu vyšetřovací vazby. Je patrno, že Petersův advokát i jeho klient jsou učelivými odchovanci monopolistů. Akcionáři I. G. Farben, kteří si zvolili do dozorčí rady válečného zlo­činci Augusta von Knieriema, vznesli požadavek, aby podniku I. G. Farben byly vráceny závody na území Německé demokratické Republiky, které přešly z rukou válečných zločinců do vlastnictví německého lido, a západní mocnosti tento drzý požadavek do­­"konce podporují. Petersovo osvobození vzbudilo v západoněmecké veřejnosti velké rozhořčení. List „Deutsche Woche“, který vychází -v Mnichově, napsal přímo na adresu bonnské vlády ŕ „Skutečnost, že západoněmecký sond mohl takto rozhodnout, je důkazem, jak pokročila renacifikace naší justice. Podle ní- není tedy Zlo­čincem Peters, ale patrně ty desetitisíce deportova­ných lidí, které v období od června do prosince 1943 nacházely každou noc smrt v plynových komorách Osvětimi . . Žápadoněmečtí odbojári (VVN) vznesli jménem svého ělehstva a jménem padlých bojovní­ků proti nacismu nejosíř.ejší protest proti skandál­nímu rozsudku frankfurtského soinju a požadují re­visi procesu. Protestuje také Ústřední rada židov­ská, která současně žádá ministerstvo spravedlnosti v Bonnu o zodpovědění dotazu, jaká opatřeni byla učiněna proti osobám, které se provinily výrobou a prodejem prostředků masového ničení. NOVÁ WEHRMACHT SBÍRKOU NA­CISTICKÝCH GENERÁLU BEZ VOJSKA Fašistické štáby připravované wehrmacht, znovu a znovu najevo vycházející kupčení německých, ame­rických, anglických a francouzských monopolů, ja­ko poslední objednávka tryskových letounů ve, Fran­cii, fašističtí diplomaté;' a politicis ‘ fašističtí Soud­cové, stále nové nacistické, veličiny povolávané Bonnem k moci .— to vše prohlpbnie. pr&past mezi bonnskoii vládou a západoněníeckym lidem. Hnut» proti nacistické wehrmacht, která se má stát ná­strojem cizích zájmů, jsoucích v rozporu s život­ními zájmy německého lidu, se stává stále jasněji hnutím masovým. V jeho čele stojí západoněmecká mládež, odborové organisace, pokroková veřejnost a odbojári, ale hnutí strhává i konservativní ele­menty, střední buržoasli a ty hospodářské kruhy, které s netajenými obavami se dívají na břemeno, které jim přináší právě Blankem předkládaná první část nákladů na vyzbrojení wehrmacht, činící 5,2 miliardy marek ... A tak Blank má dosud jen štáby bez vojska, sta nacistických generálů a válečných zločinců, ale žádné vojáky a tone v starostech, zda dnešní sněm, aě je v rukou Adenáuerových, odváží se mu povolit násilné prostředky, když se západo­německá mládež dobrovolně do wehrmacht nehlásí. Ale západoněmecký lid nejen odmítá dávat vojáky, západoněmecké obce nechtějí se propůjčit za posád­ky nové werhmacht. Tak městské rady v Ludwigs­­hafenu a ve Frankenthalu vydaiy prohlášeni, jímž odmítají se stát posádkovými městy, a stejně ener­gicky protestuje řada falckých měst. Starosta obce Auenhausen u Paderbornu podepsal • výnos, zakazující zřízení americké radarové stanice na katastrálním I území obce. Obyvatelé odmítli rázně náhradu, nabí­­zenou za pozemky, a ozbrojeni kosami, zahnali bonn­ské agenty. VÍTĚZSTVÍ JEDNOTY NÉMECKYCH VLASTENCŮ V DOLNÍM SASKU Jak odpor proti nacistům zachvacuje i ty vrstvy, v nichž bonnský režim hledá pro svou fašisnjící politiku oporu, ukazuje porážka, kterou Bonn utrpěl v Dolním Sasku. Tam byl ministrem osvěty jmeno­ván bývalý vydavatel nacistických tiskovin a známý hitlerovec Schlütter. Toto provokativní jmenování vyvolalo bouři odporu v celém Dolním Sasku. — K dělnictvu, mládeži a odbojářům se připojily i li­berální ltruhy a inteligence, zejména profesorský sbor a studentstvo university v Göttingen. Na -ý­­zvu k solidaritě, kterou vydala universita v Göttin­gen, odpověděly protestní akcí také západoněmecké university v Mnichově, Heidelbergu, Oídenburgu a jinde. S rozhořčenými protesty vystoupily proti SchliitterQvi západoněmecké filmové společnosti, di­vadla a řada předním kulturních osobností.- Ozvala se i řadaj universitních profesorů z Francie. Anglie, Itálie, Švédská, Švýcarska, ba i ze Spojených států. Jednotná akce západoněmeekých vlastenců a mezi­národní solidarita pokrokových lidí v zahraničí vedly k vítěznému konci: Nacista Schlütter se musel své­ho jmenování vzdát. Mezinárodní federace protifa­šistických bojovníků (FIR) zaslala západoněmeckým pdbojářům, rektorovi, profesorům a studentstvu university v Göttingen pozdravný připiš z blaho­přáni k dosaženému vítězství. LID V ZÁPADNÍM BERLÍNE RjOZEHNAL »BÄRENDIVISION« V západním Berlíně ohlásila pod ochranou ame­rických imperialistů veřejnou schůzi nacistická bý­valá „Ba^endivision“.'A aby si zajistila účast i ochra­nu, pozvala si také všechny militaristické organisace a esesácké formace. Na pomoc pořadatelstvu této provokace! byla mobilisována i bonnská policie. Ale všeehna tato opatření byla marná. 28. května, kdy mělo dojít v západním Berlíně k fašistické provokaci, Berlin se stal místem obrovských manifestací západo­­německého lidu proti válce a fašismu. Nepřehledné davy dělnictva, mládeže, odbojářů a žen ovládly zá­­padoberlíijské ulice a za bouřlivých protestů „Pryč s fášistylr „Fašisté ven z Berlína!“ „Pryč s pa­řížskými smlouvami!“ vyhnaly esesáky z Berlína. Fašistům nepomohl ani zákrok policie, která se po­kusila přispět fašistům na pomoc. Musela z ber­línských ulic zmizet za esesáky, Berlín patřil proti­fašistickým bojovníkům. ANI »STAHLHELM« NESMÍ PRED NEMECKÝ LID Jako lid v Berlíně proti „Bärendivision“, sjed­notil se také západoněmecký Emsland proti nacistic­ké „Stahlhelm“. Západoněmečtí odbojáři v Ems­­landu uspořádali k X. výročí osvobození smutně známého koncentračního tábora Esterwěgén, jednoho z prvních, jež nacisté zřídili v Německu, pouť do vřesovišť Esterwegenu; zúčastnila se jí kromě býv. politických vězňů s rodinami a pozůstalých po umu­čených i veřejnost města Papenburgu, kterou vřele vyzvala k účasti na pouti také místní katolická far­nost. Velká manifestace na lesním hřbitově, kde leží pochované oběti Esterwegenu, skončila -důraznou vý­strahou proti sjezdu „Stahlhelm“, připravovanému v Goslaru. V resoluci adresované starostovi města Gos­­»iavn bylo řečeno m. j.v,*Stahlhelm učinila v xnintilosti . yvše, aby se .áae^sté doptali k moci,, aby byla ubita v. demokracie,Az^hi,i)(>eny. miliony lidských bytostí $ ně­mecký náťrfď uvrŽén ďo nesmírného utrpení. To se nesmí už více opakovat a proto jménem našich mrtvých a jménem demokracie žádáme, aby sjezd „Stahlhelm“, který se má konat v Goslaru, byl za­kázán.“ Přes varování odbojářů byl sjezd povolen. Ale 11. června Goslar přesto „Stahlheímu“ nepatřil. Dělnic­tvo Goslaru se zvedlo a jemu na pomoc přijeli děl­níci z odborových organisací ze Severního Porýní- Vestfálska, Šlesvicko-Holštýnska a Bavorska. Kessel­­ring, ktcTý na sjezd „Stahlheímu“ přijel, musel se svěřit ochraně silné policie, a když se jí nepodařilo demonstrující dělnictvo rozehnat, nezbylo než „stahl­­helmisty“ uzavřít několika kordony a bezmocně poslouchat bouřlivé „Pryč s fašisty!“ a „Fašisté z Goslaru ven!“ Prázdninová akce pra odbojářské děti Letošního roku nabyla prázdninová akce pro odbojářské děti dosud největšího rozsahu. Z li­dových demokracií bude hostit děti západo. evropských odbojářů kromě Československa, kam SPB pozval 100 dětí z Francie, Itálie, Bel­gie, Dánska, Norska a Rakouska, a z nichž nyní v červenci přijedou děti z Norska a Dán­ka, Bulharsko, kde bude hosty protifašistických bojovníků rovněž 100 dětí z různých západních zená, Rumunsko, kde protifašističtí bojovníci budou pečovat o 60 dětí z Francie a Německá demokratická republika, db níž pozvali němečtí kamarádi 440 dětí ze západních zemí a z Ra­kouska. . i Ale také odbojáři francouzští zvou k sobě letos děti z Itálie, západního Německa a Bel­gie, rakouští holandské, holandští francouzské, dánští západoněmecké a norské a západoně­mečtí budou hostit děti z Itálie, Rakouska, Bel­gie, Dánska, Francie a Lucemburska v počtu 105. Děti budou ubytovány v rodinách němec­kých antifašistů. Akce bude jistě velkým pří­nosem k dalšímu upevnění mezinárodní odbo­­jářské solidarity a k prohloubení přátelství a spolupráce mezi národy. r. Solidarita čs. a belgických odbojářů Svaz protifašistických bojovníků zaslal bel. gioké odbojové organisaci »Front de ľlndépen­­dance« na bazar pořádaný ve prospěch obětí na­cismu umělecké dárky, které vzbudily velký zájem belgické veřejnosti. Belgická »Front de ľlndépendance« poslala našemu SPB dopis, v němž mimo jiné praví: .»Děkujeme vám z ce­lého srdce za tento projev solidarity. Jsme pře­svědčeni. že tyto umělecké předměty přispějí k úspěchu našeho festivalu a pomohou nám ukázat belgickému lidu přátelství, které váže vlastence obou našich zemi, vedoucí společný boj za obranu míru a svobody«. V boji za nové Rakousko V patek 24. června koriala se večer v zasedací síni t)V, SPB v Praze beseda pražských funkcionářů SPB s rakouskou odbojářkou, s. Antonií Brůho­­vou z Vídně, která byla v II. světové válce vězněna pro svoji odbojovou činnost. Sestra Brů­­hová promluvila o poměrech, které v Rakousku nastaly po uzavření státní mírové smlouvy a neutrálisad Rakouska. Neutra­­lisace Rakouska byla'rakouským lidem uvítám s nepopsatelným nadšením a je stále předmětem ovací a manifestací rakouského lidu pro Sovětský svaz Rakous­ký lid nechce a nebude krvácet a umírat za zájmy imperialistů. Na četné dotazy s. Brůhová odpověděla: Je čirým nesmyslem a výmyslem lživé nepřátelské propagandy,, že by bylo v. Ra­kousku došlo po uzavření státní mírové smlouvy k pronásledová­ní komunistů, nebo dokonce k jejich útěku z Rakouska. Právě naopak. Po uzavření státní mí­rové smlouvy a neutrálisad Ra­kouska lid poznal, že jeho příte­lem je Sovětský svaz, poznal, Že Sovětský svaz usiluje o světový mír a vidí v Komunistické stra­ně Rakouska obhájce a mluvčí­ho svých zájmů. Sympatie širo­kých mas pracujících jsou proto na straně KS Rakouska-a Sovět­ského svazu, neboť KSR vyjad­řuje a hájí zájmy převážné vět­šiny rakouského lidu. Jsou sice v Rakousku stále ještě mocné síly reakce, předsta­vované statkáři, kapitalisty, býv. nacistickými důstojníky buržoa­zií a příslušníky nacistických or­ganisací, které stále pracují pod různými krycími jmény a ne­mohou se vyrovnat se svou po­rážkou. Ale proti těmto silám stojí a bojuje všechen pracující lid. Poměry by nabyly jiný ráz, kdyby reakční síly nebyly pod­porovány představiteli rakouské. sociální demokracie, která zrazu­je zájmy pracujících. Rakousko trpí silnou nezaměstnaností, kte­rá má zejména zhoubný vliv na mládež. Dělnická třída Rakous­ka je v těžkém třídním boji se svými vykořisťovateli. Bojuje se za nové Rakousko, které bude stát ve světovém táboře míru a zúčastní se tvořivou prací budo­vání nového, lepšího světa. Ra­kouští odbojáři stojí v tomto bo­ji v jedné frontě s pracujícím li­dem a všemi pokrokovými sila­mi Rakouska. Sledují i práci Svazu protifa­šistických bojovníků v ČSR a máji radost z našich úspěchů. Rakouští odbojáři stojí š námi v jedné frontě v boji za světový mír, vítězství pokroku a socialis­mu na celém světě.”, Besedu uzavřel doslovem kraj­ský tajemník br. Rud. Kokšiejn. S. Brůhová byla požádána, aby rakouským odbojářům tlumočila naše bratrské pozdravy, bv, HLAS REVOLUCE Poselství z Marzabotta Otevření sadu v Lidicich se účast­nila též italská delegátka Maria Z a­­n i n i z obce Maivabotto, která laska­vě napsala čtenářům našeho listu ně­kolik pozdravných řádek: „Jménem obyvatel Marzabotta přináším obča­nům Lidic a celého Československa poselství přátelství a míru. Naše země byla stejně jako Československo oběti strašlivé války, která nelítostně pustošila naše kraje a neušetřila ve své ničivé zuřivosti statky ani lidské životy. Mnoho tisíc mužů, žen, starců a nevinných dětí bylo barbarsky zavraž­děno. Nacističtí vrazi je postříleli z kulometů, děl nebo je upálili v jejich domovech. My. kteří jsme zůstali na živu, máme dosud v živé paměti hrůzy válečných zvěrstev. Neoddáváme se však . bezvýchodnému zármutku, neskládáme ruce v klín a neoplakáváme jen své mrtvé spoluobča­ny, kteří zahynuli rukou nacistických katů. Při­pojujeme svůj hlas k hlasu Lidic, Českosloven­ska a celého světa v upřímné touze po míru a přátelství. Naši mrtví nepadli nadarmo a-jejich věčný klid nesmí být rušen novými válkami. Lidé nechtějí umírat, ale žít v míru. Válečná hrozba však dosud trvá. Reakční sily se připravují již k nové válce a pokoušejí se vzkřísit fašismus. Fašističtí vrazi iiž drze zdví­hají hlavu a spřádají nové zločiny. Obýváteté Marzabotta a všichni Italové však příliš trp>3li v dvaceti letech fašistické diktatury, než aby dovolili její opakování. Proto bojují proti re­­vanšistickému fašismu na všech frontách, na venkově, ve městech, ve školách a úřadech. De­mokratická jednota všech italských antifašisti neustále sílí. Nejlépe to dokazuje náš každodenní boj za respektování občanských práv a demokratických svobod. Náš lid houževnatě a neúnavně bojuje za dodržování republikánské ústavy a na obranu míru proti všem válečným blokům. V tomto boji se k nám stále častěji připojují i konser­vativ^ vrstvy, což vede k stále zjevnější isolaci nejreakčnějších sil země. Potvrzuje nám to i pád největšího nepřítele italského lidu, podaře­ného nástupce De Gasperiho, ministerského před­sedy Scelby. Náš boj je nejjistější zárukou, že fašismus nezvítězí^v Itálii ani jinde ve světě. Je nás mnoho a všichni jsme pevně rozhodnuti postavit se mu do cesty a zabránit opakováni jeho starých zločinů, které jsou dosud tak. bo­lestně živé ve vzpomínkách na naše padlé spolu­občany.” Hessenský ministr vnitra odpovídá Jménem ŰV SPB byl poslán protestní tele­gram ministru vnitra zemské vlády hessenské v západním Německu proti rejdům nacistic­kých militaristických organisací na výstavě zahradní kultury, zahájené 30. dubna v Kasse­­lu, kde po schůzkách bývalé hitlerovské 29. obrněné graiiátnieké divise a štábu 56. pěší divise mělo dojít v červnu lse schůzce milita­ristické organisace »Kyffhäuserbund« a k de­monstraci bývalého Rommelova »atrického sboru«. ' ' - -■ -Na protest TTV SPB došla nyní odpověď hes­­senského ministra vnitra, v níž se tvrdí: »V Kasselu, kde se koná výstava zahradní kul­tury, nebyla dosud zjištěna veřejná shromáž­dění nebo schůzky militaristických organisaci. Příslušným orgánům byl dán pokyn zakročit danými prostředky proti jakýmkoliv akcím na­mířeným proti ústavnímu pořádku nebo proti dorozumění mezi národy. Wiesbaden. 8. červ­na 1955.« Výstava v Kasselu potrvá do 15. říj­na. Budeme sledovat, zda za slovy hessenské­­n® ministra vnitra budou následovat činy. Pro záchranu řeckých vlastenců V národním osvobozeneckém hnutí řeckého lidu proti* nacistickým okupantům hrál velkou úlohu řecký vlastenec Charilaos Florakis. V r. 1942 stál v čele stávky teleíonních a telegraf­­nich zaměstnanců a byl jedním z vůdců řec. kého odboje, v němž velel 2. divisi ELAS. Pro­tože se Florakis se svými druhy odbojári po­stavil proti politice sloužící zájmům americ­kých imperialistů, byl spolu s nimi uvržen do žaláře a celé skupině nyní hrozí osud, který Stihl řeckého odbojáře Christa Karandaise, po­praveného v Řecku 2. května. Tomuto zločinu musí být zabráněno. Odbojářské organisace z celé Evropy varují odpovědné, řecké činitele před justiční vraždou a žádají propuštění FIo­­rakise a jeho spolupracovníků z vězeni. Také náš Svaz poslal předsedovi řecké vlády Papa­­gosoyi telegram, v němž jménem svých 130.000 členů, aktivních účastníků národně osvobozo­vacího boje protestuje proti věznění Ch. Flo. rakise a odbojářů Mitasose, Dalase a ostatních. »Českoslovenští odbojári, kteří za poslední vál­ky s hlubokou účastí a bratrskými pocity sie­­dováli hrdinský boj řeckých vlastenců proti nacistickým armádám«, praví se v depeši, »s rozhořčeným odporem přijímají zprávy o věznění a popravách nejlepšich představitelů řeckého lidu, kteří nasazovali své životy v boji za osvobozeni své země od hitlerovského útla. ku a získali tak úctu a lásku všech svobody­milovných národů celého světa, a žádají pro ně spravedlnost a svobodu«. Hrůzná bilance hákového kříže varuje Hrůznou bilanci hitlerovského fašismu a hit­lerovské války jako výstrahu před dobrodruž­stvím nové války zaznamenávají v západním Německu cdbojářské lísrtty a listy, bojující proti remilitarisaci: 62 milionů lidí přišlo o život a z nich celých 26 milionů mužů, žen i dětí bylo zastřeleno, oběšeno, zaplynováno. umučeno ne­bo jinak zavražděno v koncentračníčh táborech, věznicích a káznicích. Jenom západní Německo samo má dnes do Hitlerovi 556.369 válečných invalidů, neschopných práce úplně nebo téměř úplně. Bilance hmotných škod, jež utrpělo jen Německo, činí 1900 milionů marek. Jediný den Hitlerovy války stál 390 milionů marek. Z řad německých antifašistu bylo nacisty popraveno 32.000 německých mužů a žen. pří čemž len od ledna do dubna 1945 bylo v Německu pro­vedeno 8000 rozsudků smrti. Celkem 250.000 německých komunistů, sociálních demok'ratű, odborářů, vědců, studentů atd. bylo v době od ledna 1933 do vypuknutí války odsouzeno cel­kem k 600.000 lot vězení. ’

Next