Hlas Revoluce, 1962 (XV/1-24)
1962-01-11 / No. 1
Strana Ž f*fZOTi FAŠIS/Ml/ Podporují uznáni hranice Odra-Nisa PAŘÍŽ (z. z./. — Výzva, kterou vydalo v těchto dnech 159 významných osobností francouzského veřejného života na podporu hranice „Odra—Nisa“, vzbudila široký ohlas ve veřejnosti. Lidé, kteří podepsall toto prohlášeni, vytvořili Sdružení Odra—Nisa, a požadtíjí, aby byla hranice na Odře a Nise uznána za definitivní, a to cestou diplomatickou, právní. Problém Odra—Nisa patří k základním prolémům německé otázky a „domníváme se, že definitivní uznání této hranice“ — píše se v provolání — „přispěje v rozhovorech Východ— Západ k pozitivnímu jednání a Usnadní řešení ostatních sporných otázek“. Prohlášení podepsall četní odbojářští pracovníci, kulturní činitelé, mezi jinými bývalí ministři E. ď Astier a P. Cot, bývalý předseda Národního shromáždění Cerf-Ferriere, senátor J. Debu-Bridel, člen byra FIR, poslanec P. Villon, čl,en byra FIK a další. Zajímavé je, že se mezí podpisy objevilo i jméno nechvalně známého mnichovana Ed. Daladiera. Je významné, že mezi podepsanými jsou přední představitelé francouzských odbojářů, např. předseda ARAC F. Brun d další. • POLITIKA NATO JE ZRADOU NA BELGII. Belgické odbojéřské organizace spolu s obránci míru a s Národní belgickou unií vydaly plamenné provolání k belgickému lidu, v němž jej vyzývají k nejrozhodnějšímu boji proti západoněmeckému militarismu. Provolání znovu vznáší rozhořčený protest, že pokojná města Arendonck a Baronville se stala základnami bundeswehru, a prozrazuje, že nedávná „návštěva“ bonnských militarists (v civilu) v kasárnách Wijler v Saint-Niklaas nasvědčuje dalšímu pokusu Bonnu o získání nové základny NSR v Belgii. „Nechceme být podřízeni veleni německých militarists — taková politika se rovná národní zradě I“ V závěru se provolání vyslovuje pro uzavření mírové smlouvy s Německem. • VYDAT GENERÁLA-SS LAMMERDINGA žádali francouzšti odbojári na protifašistických manifestacích, uspořádaných 9. a 10. prosince v Marseille, Montrouge, Neuves-Maisons, Clermont-Ferrand, Montpellier, St. Etienne de Rouvray, Limoges, Toulouse, Dijon, Bordeaux, Lyon, St. Brieuc, - Mylhúzách, Nantes, Tours, Lille a dalších městech. Organizace býv. ódbojářů ANACR vydala ^prohlášení, v němž připomíná výrok býv. ministra obrany Plevena, který v parlamentě prohlásil: „Už podpis Lammerdlnga na rozhodnutí, které zpeěetilo osud 90 Francouzů v Tulle, je absolutním důkazem hromadné vraždy, kterou Lammerding spáchali“ • NECHŤ PARMA ZNOVU VARUJE SVĚT PŘED FAŠISMEM! Přední představitelé italského politického a kulturního života vydali výzvu, aby nebyl opravován partyzánský pomník, který italští fašisté v listopadu těžce poškodili výbuchem třaskavin. „Nechť je před celým světem demaskována zběsilost fašismu, nechť rány pomníku varují!“ S všeobecným uspokojením bylo přijato gesto presidenta Itálie G. Gronchiho, který přijel do Parmy, osobně položil k poctě padlých partyzánů u poškozeného pomníku věnec a v projevu odsoudil „hanebný vandalský zločin“. • FAŠISTICKÁ „EVROPSKÁ LEGIE“ ZNOVU NA SCÉNĚ. Rakouští odtiojáři ostře protestují proti rozhodnutí rakouského ministerstva vnitra, které znovu povolilo v Rakousku činnost fašistické tzv. „Evropské legie“, rozpuštěné' před rokem pro neonacistické rejdy. Na dokladech z orgánu „Legie“, vyšlého pod názvem „Der Angriff“, rakouští odbojári upozorňují, že „Legie“, kterou vede rakouský neonacista Alfred Borth, je v otevřených stycích s francouzskou fašistickou „tajnou armádou“ (OAS) a hlásá fašistickou „jednotnou Evropu od Brestu do Bukurešti“. V „Evropské legii“ se spolčují býv. hitlerovští esesáci z Holandska, Belgie, Norska a Francie spolu s fašisty z Francovy býv. „Modré divize“ a z rumunské „Železné gardy". • PRYČ S SS-KRYSAMI HINAG Z HOLANDSKA. Holandská odbojárská organizace „Verenigd Verzet“ pokračuje v odhalování holandských fašistů, kteří se sdružili v maskovaném spolku „invalidů“ HINAG, vydržovaném západoněmeckými militaristy. Vydala dokumentární leták „HINAG jsou SS-krysy", který odhaluje, že tajemník HINAG, býv. esesák A. P. Hoeben byl Bonnem pověřen uspořádat v Oud-Valkeveen shromáždění holandských zrádců se západoněmeckými esesáky, jemuž bylo zabráněno jen díky bdělosti odbojářů. „Verenigd Verzet“ požaduje, aby SS-krysy byly z Holandska vyhnány. • DVA AMERIČTÍ SPISOVATELÉ VARUJI PŘED NACISTICKÝM MOREM. Spisovatel T. H. Tetens vydal v newyorském nakladatelství Random House hnihu „Nové Německo a staří nacisté“, v níž konstatuje: „Bývalí nacisté obsadili v zář padním Německu hlavní klíčové pozice od kancléřského úřadu až do ministerstev, bonnskéhp landtágu a zemských parlamentů a sedí pevně v politických stranách, policii, školství a tisku a v různých hodnostech i v zemských vládách NSR“. — Autor knihy „Vzestup a pád třetí říše“ W. L. Shirer v přednášce v San Francisku pranýřoval státního tajemníka H. Globka jako intelektuálního původce „renaclfikace Německé spolkové republiký“, která se stává nebezpečím pro celý svět. Americká policie slouží rasistům NEW YORK [p. z.) — V prosinci došlo k velkým demonstracím proti rasistům a proti nezákonné segregaci na amerických školách ve státech Georgia a Louisiana. Americká policie se postavila do služeb rasistů a brutálně zakročovala proti Černošskému lidu. V Baton-Rouge, hlavním městě Louisiany, bylo zatčeno 70 mladých lidí při demonstracích. Poněvadž přes všechny intervence policie odmítla propustit zatčené z vazby, vyhlásili hladovku. Masové rozměry' nabyly demonstrace v ' Albany ve státě Georgia, uspořádané Výborem boje proti segregaci. Policie zatkla 753 manifestantů, mezi nimi i předsedu Výboru, reverenda Martina Luthera Kinga. King se obrátil otevřeným dopisem na presidenta USA Kennedyho s výzvou, aby vláda chránila ústavu a zamezila perzekuci černošského lidu. K velkým demonstracím došlo také v New Orleans, kde americká policie zatkla na 300 černošských studentů. Za svobodu M. Glezose a jeho druhů ské MOSKVA (p. z.) — Výbor sovětparlamentní skupiny vyzval Meziparlamentní unii a parlamenty všech zemí, aby protestovaly proti zvůli vládnoucích kruhů Řecka, které nezákonně pronásledují M. Glezose, zvoleného poslancem řeckého parlamentu, postavily se na obranu všeobecně uznávaných parlamentních zásad a usilovaly o okamžité propuštění M. Glezose z vězení. ATÉNY (z. z.) — Řečtí političtí vězni vydali novoroční poselství k řeckému lidu, ve kterém protestuji, že mnpzí z nich Jsou vězněni již osmnáctý rok pouze za to, že bojovali za svobodu vlasti. Poselství, které podepsali M. GlezOs a řada dalších známých politických vězňů, ujišťuje, že vězňové budou pokračovat ve svém boji za národní 'nezávislost, demokracii a mír. LONDÝN (z. z.) — Do Londýna došel dopis řeckých demokratů, uvězněných na ostrově Evstratios s výzvou o pomoc. Jsou vězněni již 17 let zá svůj boj proti nacismu. a nebyli vůbec souzeni. Nový sovětský památník obětem fašismu KOPIŠČE (p. z.) — V prosinci byl v ukrajinském Poles! v obci Kopišče slavnostně odhalen nový památník oběteih fašismu. Kopišče byly za Velké vlastenecké války jedním ze středisek partyzánských bojů proti nacistickým okupamtům. Odtud vyšly legendární partyzánské oddíly hrdinů Fjodorova, Kovpaka a Saburova, odtud se jim dostávalo pomoci sovětského obyvatelstva. Hitlerovci rozběsněni nezdarem všech svých akcí proti těmto partyzánským oddílům Kopišče vypálili a povraždili a za živa tam upálili na 3000 sovětských vlastenců. Italská reakce zradila ústavu Klerikální většina senátu proti rozpuštění MSI ŘlM (p. z.) — Po posledních fašistických provokacích v Itálii podal čelný odbojářský pracovník Parri jménem odbojářských senátorů v italském parlamentě návrh, aby byla rozpuštěna neofašistická politická strana MSI („Movimento sociale italiano“, „Italské sociální hnutí“), jejíž účast na fašistických rejdech byla nesporně prokázána. Návrh podporovaly všechny italské opoziční strany, ale postavila se proti němu křesťánsko-demokratícká strana, která je u vládní moci, a její těsnou mechanickou většinou byl návrh zamítnut. Postup křesťansko-demokratické strany, kde zřejmě zaséhl Vatikán ve prospěch reakční pravice, obávající se rozchodu s fašisty, je ostře odsuzován v celé italské veřejnosti. Senátor Banfi komentoval stanovisko křesťanských demokratů jako zradu ústavy, výslovně zakazující jakékoliv obnovování fašistických organizací a fašistické činnosti. Senátor Lpsso v rozhovoru s redaktorem odbojářského listu „Patria indipendente“ konstatoval, že už nařízením ministerstva vnitra z června 1952 byl fašismus v Itálii postaven mimo zákon. Vydal je sám tehdejší křesťanskodemokratický ministr vnitra S célba. Globkova pozice otřesena? Vzrůstající odpor i v Adenauerově straně BERLIN (p. z.) — 25. prosince oznámil „Deutscher Fernsehfunk“ NDR nové dokumenty proti státnímu tajemníku H. Globkovi, které odhalily, že Globke měl účast na první velké vražedné Hitlerově akci, které byla provedena 30. června a 1. a 2. července 1934. Nacisté tehdy využili tzv. Röhmova puče, aby sé hromadnými vraždami vypořádali nejen s Hitlerovými soupeři v řadách nacistů, dle 1 se svými odpůrci zejména v táboře tehdejších občanských stran. Globke vypracoval dokument, který v protikladu s tehdy platnými předpisy přikazoval matričním úředníkům, aby pro potvrzení úmrtí považovali za „postačující“ pouhé sdělení gestapa, nikoliv dobrozdánl lékařů ... Mezi Hitlerovými oběťmi byli tehdy i mnozí čelní představitelé dnešní Adenauerovy CDU strany, jako dr. E. Klausener,: vůdce katolické mládeže a předseda „Katolické akce“. Jeho spolupracovníci by-, li zavlečeni do koncentračních táborů a tam vesměs zavražděni. Tak zahynul 1 šéfredaktor Fritz Göhrllch, býv. bavorský min. předseda G. Kahr, a mnozí jiní. Toto zjištěn! vyvolalo v Adenaeurově straně hotové zděšení nad špinavou a odpornou úlohou, Wtornii ninhkp ktprú sp dnes thlésf ke „katolíkům“, ve vražedné akci nacistů hrál. Jistě k tomu přispělo i nové odhalení o zločinné Globkově účasti na deportaci a vyhlazení 110.000 židovských občanů v Rumunsku. Ořady Rumunské lidové republiky zjistily, že Globke v březnu 1942 jako člen delegace říšského ministerstva vnitra, vedené generálem "SS Stuckartem, jednal s předsedou tehdejší rumunské vlády Antonescem a s předáky fašistické policie o „řešení“ židovské otázky v Rumunsku, a bezprostředně potom následovaly deportace a počalo vyhlazování židovských občanů. V západoněmeckém tisku se už objevily první „pokusné“ zprávy, které sdělují, že by bylo žádoucí, aby Globke byl dán na „zasloužený“. odpočinek, a jsou patrny snahy v této „linii“ zpracovat veřejné mínění. Proti takovému řešení Globkovy otázky vystoupil 4. ledna Výbor pro jednotu Německa. Vydal prohlášení, v němž konstatuje, že „zasloužený“ odpočinek H. Globka by byl výsměcheiji obětem fašismu. Globke musí být stejně jako Elchmann postaven před soud, aby se odpovídal z napomáhání k největším masovým vraždám v dějinách a byl za to náležitě potrestán. HLAS REVOLUCE Žádáme vydání válečných zločinců Úurčanského a Hory PRAHA (čtk.) —r V červnu 1958 požádalo Československo vládu Argentiny o vydání válečných zločinců Jána Ďurčanského a Vojtěcha Hory. Oba zločinci, žijící nyní v Argentině, zosnovali a prováděli koncem druhé světové války na území Československa, zejména v oblasti Banské Bystrice, různé teroristické akce proti civilnímu obyvatelstvu. Argentinské úřady odmítly vyhovět čs. žádosti s odůvodněním, že podle argentinského zákona je trestní stíhání obou zločinců promlčeno a že mimo to mezi Československem a Argentinou není smlouvy o vydávání zločinců. Cs. vláda předala 22. prosince argentinské vládě novou nótu, v níž vyslovuje podiv nad stanoviskem argentinské vlády. Zdůrazňuje, Se jde o typické válečné zločince, jejichž činy nemohou být podle všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva promlčeny. Tato zásada vyplývá zejména z ustanovení moskevské deklarace z r. 1943. Podle ní mají být váleční zločinci souzeni a potrestáni v těch zemích, kde své zločiny spáchali, a to podle zákonů těchto zemí. Tato zásada byla později potvrzena v rezolucích OSN 13.-II. 1946 a 31. X. 1947. Námitka argentinské vlády o promlčení nemůže obstát ani z toho důvodu, že čs. žádost o vydání byla odeslána 11. června 1958, tedy v době, kdy ještě 15 let, stanovených argentinským zákonem, neuplynulo. Rovněž důvod, žé mezi Argentinou a CSSR není smlouvy o vydávání zločinců neobstojí, protože vydávání válečných zločinců je upraveno mezinárodním právem. Čs. vláda proto trvá na vydání obou válečných zločinců a doufá, že argentinská vládá zreviduje své první zamítavě rozhodnutí. Odpor proti Straussovi i v bundeswehru BERLIN (p. z.) — Právě ve dnech, kdy bonnský ministr vojenství Strauss na zasedání rady NATO v Paříži prosazoval atomové vyzbrojováni bundeswehru, pronikly do veřejnosti zprávy o zatýkáni některých vyšších důstojníka v západním Německu. Byl zatěen plukovník von Hinckelday z velitelského štábu bundeswehru, nejmenovaný vyšší důstojník z II. vojenského okruhu v Hannoveru, vrchní vládni rada Fuhrmann téhož okruhu a další zatčeni byla provedena v Mnichově. Straussova tzv. vojenská zpravodajská služba (MAD), která mj. také „kontroluje“, jaký je „duch** v armádě, rozeslala nejvyšším velitelským místům bundeswehru tajný dopis, konstatující, že byly zjištěny „těžké ideologické projevy změkfiilosti a komunistické změny smýšlení“ v bundeswehru. V bundeswehru jsou generálové a vyšší důstojnici, kteří nesouhlasí s atomovou a proamerickon orientancí Straussovou a Heusingerovou. je tu zřejmá souvislost s linií, kterou zastával vysoký důstojník, plukovník von Bonin, který pracoval v bonnském ministerstvu vojenství v době, kdy v jeho čele stál ministr Blank. Von Bonin byl sesazen, když se ukázalo, že se staví proti agresivní politice a je proti atomovému vyzbrojováni bundeswehru. Izraelští odbojári: Vykořenit fašismus JERUZALÉM (p. z.) Všechny organizace odboje, bývalých bojovníků proti nacistickému wehrmachtu, politických vězňů nacistických koncentračních táborů, pozůstalých po obětech fašismu a válečných invalidů v Izraeli vydaly „výzvu k svědomí lidstva a k vládám zemí celého světa“, aby byly vyvozeny všechny důsledky z procesu s válečným zločincem Adolfem Eichmannem, ukazujícího, kam až vede rasová a šovinistická nenávist. Tento proces nesmí zůstat izolovaným varováním pro příští generace, naopak, musí být zdrojem každodenní snahy o vykořenění fašismu, nepřítelj lidstva. Je, žel, faktem, že většina těch, kteří jsou odpovědni za zločiny spáchané proti lidstvu, zůstala nepotrestána. Viníkům obou světových válek musí být zamezeno rozpoutání nové světové války, nacističtí váleční zločinci musí být pohnáni všichni před soud a po zásluze potrestáni. Proces s Eichmannem nutně vede k tomu, aby byli souzeni také Globke, Heusinger a ostatní nacističtí zločinci proti lidstvu a spravedlivě potrestáni. Španělský lid proti válce (Psáno pro Hlas revoluce) OD ROKU 1953, po podepsäní americko-frankistických smluv, je španělské území poseto severoamerickými základnami a vojenskými objekty. Jmenujme např. hlavní letecké základny Torrejún de Ardoz, Valenzuela-Sanjurjo, Morún de la Frontera a Ibiza, odpalovací raketovou základnu v Elizondo — a desítky dalších míst po celé zemi. Američané nezastírají účel těchto základen. Šéfredaktor časopisu „Energineering News Record“ Baumann napsal o americko-frankistických smlouvách: „Co se týče nás, zfskali jsme za úctyhodnou sumu vojenské základny, které jsou považovány za nezbytné. Španělsko dostane penize, ale na druhé straně se stane vojenským terčem pro naše nepřátele.“ Frankistická propaganda se neustále snaží, aby se v zemi vytvořila válečná psychóza pod záminkou komunistického nebezpečí. Frankisté mluvi každodenně o válce a celá jejich literatura se snaží představovat válku jako projev boje o život, boje, který je nutný k rozvoji civilizace. Správně však řekla Dolores Ibárruri na XXII. sjezdu KSSS: „Španělský lid nesouhlasí s militarismem a začíná chápat strašné nebezpečí, které představuje pro život a bezpečnost Španělska existence amerických základen v naší zemi.“ Vážná situace, způsobená množícími se americkými základnami na španělském území, byla také řešena na zasedání ÜV Komunistické strany Španělska ve dnech 10.—12. řfjna 1981. Ústřední výbor prohlásil, že stejně důležité a stejně naléhavé jako osvobodit Španělsko ze jha Francova režimu je osvobodit je od nebezpečí, které představuji severoamerické válečné základny. „Nejsme odpovědni“ — zdůraznil OV KSŠ — „za to, co dělá Franco, ale jsme odpovědni za to, co uděláme nebo neuděláme my, abychom zadrželi ruku agresorů.“ V rezoluci, která byla přijata plánem OV, se pravi: „V těchto vážných hodinách, kdy agresivní politika západních mocností ohrožuje svět termonukleárni válkou, která by znamenala zničení Španělska, vyzývá ústřední výbor Komunistické strany Španělska všechny komunisty, aby se postavili do první řady v organizováni národní mobilizace za mír, proti válečné Francově police a za odstranění amerických základen z naší země.“ Další otázka, projednávaná GV KSŠ, byl boj za amnestii. V poslední době zvýšily frankistické orgány pronásledování všech těch, kteří bojuji za obnovení svobodného zřízeni, demokracii a mir ve Španělsku. Tato teroristická kampaň odpovídá také požadavkům vlády USA, která s obavou pozoruje rozvíjející se boj Španělů proti závislosti jejich země na agresivní politice amerického imperialismu. aby Frankisté mají daleko k tomu, udělili amnestii politickým vězňům a emigrantům. Denně posflajf po strašném mučeni nové a nové vlastence dováženi, V poslední době bylo např. zatčeno 150 dělníků v Madridě a dalších 140 v Barceloně a jejím půmyslovém oko« li, stejně tak, jako 80 mladých katolíků a nacionalistů v zemi Basků. Před tím bylo pozatýkáno mnoho desítek pracujících v provinci! Badajoz. Koncem roku 19B1 dostala mezinárodní kampaň za amnestii ve Španělsku nový impuls: sekretariát Konference západní Evropy za amnestii rozhodl vyhlásit měsíc boje za amnestii ve Španělsku. Proto se konaly v mnoha západních zemích — ve Francii, Belgii, Itálii, Švýcarsku, Velké Británii i jinde — veřejné schůze, kterých se zúčastnilo mnoho občanů. Na španělská vyslanectví a velvyslanectví byly posílőny delegace, které žádaly propuštění politických vězňů, byla organizována pomoc vězňům atd. Měsíc boje za amnestii — konaný v listopadu 19B1 — byl podporován v mnoha zeitlich jiných kontinentů, zvláště v Latinské Americe, i mezinárodními organizacemi, jako je SOF. Věříme, že boj španělského lidu proti fašistické diktatuře bude nakonec vítězný. Z. MUNOZ