Hlas Revoluce, 1975 (XXVIII/1-26)

1975-01-04 / No. 1

ff^ KOMENTUJE... Ve svém novoročním projevu řekl generální tajemník OV KSC a před sedá ÜV NF ČSSR dr. Gustáv Husák, že pro náš stát, který leží v centru Evropy, je neobyčejně důležitý i mezinárodni vývoj. Při svém relativ ním optimismu v tomto směru ovšem nepodceňujeme a nepřehlížíme některé úkazy, které na počátku nového roku 1975 charakterizuji tvář současného světa a nejsou vždy potěšující. Zrcadli se v nich třídní po vaha a kontrasty rozdílného hospodaření a společenského života naší planety. ■ Je to mosaika, v níž hřmí dosud výbuchy válečných konfliktů, národy mnoha zemí musí bojovat o svou národní a státní samostatnost, jiné úpějí pod terorem fašismu, další jsou ohrožovány otevřenou DO DALŠÍCH ZÁPASŮ agresí zvenčí. Tyto zápasy jsou plny sociálních rozporů a předznamenány bojem za práci, za chléb, za mír a důstojný život člověka. Země socialistického světového tábora ve svých ročních bilancích vykázaly dobré plnění svých plánovaných úkolů. Ale i na ně dopadá ozvěna . y Krizových jevů, které vyplývají z prohlubující se krize celé ka pitalistické soustavy. Avšak pevnost pozic a nezvratnost vymožeností reálného socialismu ukazuje dělnické třídě a všem pracujícím v kapiahsttckých zemích perspektivy i pro jejich zápas. ■ Třicáté výročí vítězství nad fašismem, kterého v nadcházejícím roce budeme vzpomínat je zároveň i výročím vzniku světového socialistického tábora. Socialismus zde zbavil navždy značnou část evropského kontinentu naddy vykořisťovatelů, která je vždy zdrojem militarismu a válek, fasvěT" a rozeš*v/>vání národů. Není proto náhodou, že v čele boje za iZnnh ý ml za bezPeiín°s‘ a s^iální pokrok stojí dnes právě tyto země. hn^« ?0l,t!ck.á lBdnota- hospodářská i obranná síla představují rozľtžtí 'ľ autoritu v procesu uvolňování mezinárodního napětí, které se reáí."ou Pjfiformou rozvoje mírového soužití národů s odlišným 'avľnt2aľdn^nfrnn.Zením i " N“ V“0 zák,adně se i** dnes formuje společná neocolonialism?. N Pk ,lmper,a,ismu’ mezinárodnímu monopolismu a ioc^iii Cokrnk" i ^ ýľ? ? em *0h0t0 b0|B Za m,r' bezpečnost a ociálni pokrok jsou i reálne projevy solidarity se silami které čelí fašismu a neofašismu kdekoliv ve světě. Tato mezinárodní’ autorita6 ie s to prosazovat další pozitivní vývoj ve světě a zabraňovat monopolistickému kapitálu, aby hledal tradiční východisko z krize cestou milita rismu a vytváření fašistických diktatur. B Tento další vývoj neproběhne uVŽ0rn,>ad ?mC'?kyí? ‘a,° f-8*8 Se neobeÍde bez mnoha nových zápasavadnf6 uvnlňnvá T*dy m“sí sP°Íenfm avantgardním silám: aby doh?m . uvolňování v mezinárodních vztazích nebylo vrženo zpět k dósé”^*1; vtehYh n 8 aľyhby,'° ZajÍŠtěno že v^s)edky Práce miliónů lidí se vrátí v jejich prospěch. I v této nadcházející etapě pokroku sehrají sporné svoji pozitivní roli zkušenosti a neúnavnost bojovníků proti fašismu a za výstavbu socialismu v Československu. Ďr. GLOSATOR Ředitel Friedrich Binder, člen představenstva Daimler Benz odelej do Chile, aby navrhl šéfovi junty generálu Pinochetovi výstavbu továrny na nákladní auta. Koncern Daimler-Benz, který náleží k Flickovu impériu a k Německé bance, chce pro tento účel exportovat ze Spolkové republiky čtvrt miliardy - 250 miliónů marek. To potvrdil mluvčí koncernu, k jehož představenstvu potři též boss BDA a ex-esesmann Schleyer. Stíhání válečných zločinců Z Varšavy přichází zpráva, že příslušné polské úřady provádějí v současné době šetření asi v 2000 případech, týkajících se nacistických válečných zločinů, které byly spáchány během druhé světové války na územi Polska. Vyšetřování se v přítomné době především soustřeďuje na zločiny, spáchané nacisty v souvislosti s varšavským povstáním. Zvláštní pozornost se věnuje popravě 794 vězňů, kteří byli zastřeleni 2. 8. 1944 příslušníky 3. náhradního praporu pancéřových grenadýrů SS ve Varšavě. Další komplex vyšetřování je zaměřen na nacistické zločiny, které byly spáchány příslušníky 1. motoristického četnického praporu v oblastech Lublin, Kielce a Rzeszów. Další šetření se provádí o zločinech spáchaných v koncentračních táborech Osvětim, Stutthof a Gross-Rosen a o zločinech spáchaných během evakuačních pochodů. Rozsáhlý usvědčující materiál byl polskou komisí již odevzdán příslušným orgánům v Německé spolkové o republice, zvláště rozsáhlé materiály zločinech německých okupantů v oblasti Starogradu. Podle již zaslaných podkladů bylo zde zavražděno 7000 osob, z toho mnoho polských kněží a učitelů. Většina z nich zahynula v září a říjnu 1939. Materiál obsahuje jména a charakteristiky 75 podezřelých, 274 protokolů svědeckých výpovědí a 143 úmrtních oznámení, znějících na jména zavražděných. B. antifaschistische Wochenzeitung fhmkfui ier Rundschau Vůdce opozice Carstens, v poslední době také specialista pro nucenou výživu, upletl již před nějakým časem, když se jednalo v bundestagu o radikálech ve veřejné službě, následující politicko-agitačnl řetěz argumentů: radikálové, extrémisté, anarchisté. Zde hodil všechny do jednoho hrnce - a nejen slovy a ne náhodou - a kdo vystupuje pro obezřetnost, kdo jenom naznačí jakoukoliv pochybnost o tom, že se dají všechny problémy tohoto světa urovnat jen klackem - je hned přibalen, orazítkován, a to nejméně jako neodpovědný živel či naivní blouznivec ... Sto sedmdesát pět žen z patnácti zemí dlelo nedávno v Rukousku na slavnostním mezinárodním setkání „ravensbrůček”. Za druhé války si tyto ženy odpykaly světové v koncentračním táboře Ravensbrück celkem 550 let a 6 měsíců vazby. Bylo na co vzpomínat, o čem vyprávět, oživaiy vzpomínky i staré přátelské svazky, které byly kdysi ukovány za těžkých podmínek pobytu v KT Ravensbrück. Přátelská atmosféra panovala i při oficiálním přijetí u vídeňského starosty a spolkového kancléře, který je přijal za přítomnosti spolkového prezidenta. Hi 0 Hlas revoluce 1/75 Soudní řízení v Hamburku Sociálně demokratický poslanec hamburského senátu Wolfgang Kurilla vznesl dotaz, kolik soudních řízení se připravuje proti nacistickým zločincům a kolik odsouzených v takovýchto procesech bylo z lékařských důvodů propuštěno na svobodu. Odpověď senátora pro spravedlnost zněla: U hamburské prokuratury se připravuje ještě 55 soudních řízení proti asi 700 obviněných. U zemského soudu bylo loni podáno 9 žalob, jedna ještě má být podána do konce roku. Podle zprávy senátu bylo v roce 1972 připraveno 58 soudních řízení, z toho byla v 8 případech podána žaloba, 36 řízení bylo zastaveno, 17 postoupeno jinam. 9 obžalovaných bylo pro nemoc nebo stáří ponecháno na svobodě. V roce 1975 se počítá s 30 novými soudními procesy. JB POMNÍK francouzsko-polského ODBOJE V Paříži byla podepsána dohoda mezi zástupcem poUkých účastníků války generálem m. Grudzienen a André Bordem, státním sekretářem pro záležitostí bývalých francouzských účastníků války o tom, že ve Francii bude postaven památník těm polským vojákům a účastníkům odboje, kteří padli v boji za svobodu Francie. Pomník má býti odhalen na jaře r. 1975 v rámci oslav 30. výročí vítězství nad fašismem. VlDEŇ — BUDAPEST Na pozvání maďarského svazu partyzánů jednala v Budapešti delegace pracovního sdružení svazů KT a odbojových pracovníků Rakouska. Předmětem porady byla rozprava o plnění dohody o spolupráci mezi oběma protifašistickými organizacemi. Obě strany vyjádřily spokojenost s průběhem spolupráce. Rakouská delegace byla přijata v Budapešti prvním náměstkem vrchního starosty hlavního města a členem výboru maďarských partyzánů Lajoséra Kelemenem. domov pro přestárlé v polsku Na základě návrhu „Akce znamení smíru“ a evangelické nabídky západoněmecké církve bude v Polsku postaven domov pro přestárlé oběti bývalých koncentračních táborů. Tento domov bude mít 154 míst a bude umístěn v Zielone Gore ve Slezsku. STOPY VEDOU DO TORONTA Bývalý velitel ghetta, které bylo za doby nacistické nadvlády zřízeno v maďarském Szegedu, Imre Finta, byl konečně vypátrán. Je majitelem restaurace v kanadském městě Toronto. Finta je odpovědný za transporty židů ze Szegedu do Osvětimi, při kterých přišlo o život tisíce lid! Hi V blízkosti argentinského hlavního města Buenos Aires byla nalezena těla dalších obětí argentinských extrémistů, proti jejichž řádění se konala řada protestních shromáždění Koncentrák na pláži Ritoque Tři hodiny cesty autobusem ze Santiaga je mořská pláž Ritoque. Místo, jež znají tisíce ChUanů, kteří zde trávili svoji dovolenou a prázdniny. Za vlády Lidové jednoty tu byla pláž pro pracující. Dnes na pláži Ritoque vyrostly ploty z ostnatých drátů a věže obsazené vojáky s kulomety. Sem v nedávných dnech dopravili chilští jašisté generálního tajemníka Komunistické strany Chile Luise Corvalána, bývalého ministra zahraničních věcí Allendovy vlády Clodomlra Allmeydu, představitele Radikální strany Anselmo Suleho a dalších 29 vlastenců. Koncentrační tábory na pláži Ritoque s dřevěnými baráky jkaždý s osmi místnostmi) jsou tedy další zastávkou na odysee blízkého spolupracovníka prezidenta Allenda chilskými věznicemi. Po čtrnáct měsíců jimi procházel Luis Corvalán než z pekla ostrova Dawsonu, kde byl vězněn v nelidských podmínkách, přešel do tábora na břehu moře. „To, že Corvalán žije,“ řekl jeden známý právník, „je jen důsledek mezinárodní solidarity pracujících.“ Pak proběhla tiskem zpráva: „Corvalán zavlečen na neznámé místo!“, kam, to dosud není vysvětleno. jOdajně do sklepního vězení San Bernardo, j A teď přišla zpráva, že generální tajemník Komunistické strany Chile je v táboře Ritoque. V táboře, který se nacistickým koncentrákům podobá jako vejce vejci. Ostnaté dráty, strážní věže, apely ráno, v poledne i večer, řvaní fašistů. Ale na rozdíl od nacistů také vztyčování vlajky. Vězňové jsou zcela vydáni zvůli strážního mužstva, které se každých 14 dní střídá. S vězni z tábora byly zahájeny procesy, aniž měli jedinkrát možnost se poradit se svým advokátem. V den výročí fašistického puče všichni vězňové demonstrovali proti juntě Ani ostnatý drát, ani strážní t,Sže s kulomety je nemohou umlčet. J. M. Do nového roku ■f... j . t. Náš boj proti fašismu a válce, za mír a demokracii v novém roce pokračuje. Přejí všem čtenářům a přátelům Hlasu revoluce veselý a úspěšný rok 19751 KARL SAUER, Frankfurt a. M., býv. přísl. 129. Mezin. brigády, bat. T. G. M. ★ „Jako svůj osobní příspěvek k boji proti fašistům a všem nepřátelům demokracie“ — napsal mladý západoněmecký čtenář STEFAN HINZ z Hanau redakci týdeníku „die tat“ — „vám posílám k zveřejnění linorez s námětem proti teroru v Chile.“ I my jej otiskuje—e na této stránce. „Pomáhejte obětem faSlsmut" Linořez Stefan Hinz, Hanau Jugoslávie vyznamenala čs. partyzány V předvečer 33. výročí Dne Jugoslávské lidové armády — 21. prosince 1974, se konala v Praze slavnost, na které mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Socialistické federatívni republiky Jugoslávie v CSSR Milan Venišnlk předal sto třiceti bývalým čs. partyzánům, účastníkům osvobozeneckého boje národů Jugoslávie proti nacistickým okupantům, pamětní medaile, které jim v uznáni a vděku udělil prezident SFR Jugoslávie Josif Broz-Tito. Soudruh velvyslanec ve svém úvodním projevu vysoce ocenil významný podíl Čechů a Slováků na vítězství, kterého lid Jugoslávie společně s ostatními protifašistickými silami, především se Sovětským svazem, dosáhl v boji proti hitlerovskému Německu. Bojovali oddaně a statečně, nelitujíce ani svých životů. Československý prapor a později brigáda Jana Žižky z Trocnova, jejíhož komisaře Josefa Vojáčka — Tarase soudruh velvyslanec na shromáždění zvlášť srdečně pozdravil, od svého ustavení až do konce války úspěšně působila na území Slavonie. Mnoho příslušníků brigády obětovalo své životy, mezi nimi 1 dva její velitelé — Antonín Doležal a Josef Růžička, který byl prohlášen národním hrdinou Jugoslávie. Válečné vítězství je daleko za námi — pokračoval soudruh velvyslanec — a my zde v rámci nové brigády patříme k nové ještě větší armádě, armádě světových pokrokových sil, která má neméně odpovědný úkol, to je boj za zachování světového míru, za rovnoprávné vztahy mezi národy světa. Národy Jugoslávie i Československa jsou spjaty dlouholetou tradicí přátelství, které bylo zvlášť zakaleno v krví jejích nejlepších synů a dcer, padlých v boji proti společnému nepříteli. Nezapomínáme na ně, avšak jako partyzáni a jako komunisté si dobře pamatujeme na hrůzy války, a proto musíme dnes stát v čele toho co si přejeme, aby bylo uskutečněno zítra. Češi, Slováci, Jugoslávcí i všichni naši váleční spolubojovníci jsme pevnými sloupy mostu přátelství, který spojuje národy obou našich zemí. Dovolte mi — končil soudruh velvyslanec — abych jako bývalý partyzán a dnes jako představitel Socialistické federatívni republiky Jugoslávie, vyjádřil přání své a svého lidu, aby tento most byl stále širší a pevnější. Poté jménem prezidenta SFR Jugoslávie Josifa Broze-Titá předal pozvaným partyzánům Pamětní medaile a dopisy s podpisem prezidenta. Mezi vyznamenanými byli z ústředních orgánů SPB soudruzi: Josef Vojáček — Taras, ing. Vladimír Ptáček a Vladimír Hořký. Slavnostnímu aktu byla přítomna i delegace Čs. svazu protifašistických bojovníků, vedená úřadujícím místopředsedou doc. ing. genpor. Jaroslavem Maškem, CSc., který blahopřál všem vyznamenaným, poděkoval soudruhu velvyslanci za vysokou poctu, Jaké se československým odbojářům dostalo a vyslovil přesvědčení, že ze strany Jugoslávie to není pouze projev vděčností, ale konkrétní výzva k dalšímu společnému budování socialismu. Ubezpečil soudruha velvyslance Milana Venišnika, že federální ŰV ČSSPB udělá vše pro to, aby naše dobré přátelství a spolupráce s jugoslávskými odbojáří se ještě více upevňovaly. Na závěr tohoto krásného a srdeč-, ného setkání si naši bývalí partyzáni spolu s jugoslávskými soudruhy zavzpomínali na bojové bratrství při střetnutí se společným nepřítelem a zazpívali si české, slovenské i jugoslávské partyzánské a národní písně. V. P.