Hospodářská Politika, červenec-září 1928 (II/27-39)

1928-07-06 / No. 27

Peněžní trh a konjunk­tura. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 6. července 1928 474 Dobré vy­svědčení česko­sloven­skému textil­nímu prů­myslu. Nejbližší a nejtěžší úkoly naší obchodní politiky jsou nyní — smlouva s Německem a s Jugoslávií. V těchto úmluvách se musí vyřešiti poměr průmyslu a zemědělství u nás a v nich se rozhodne o dalším směru naší obchodní politiky. *1* Při posuzování stavu našeho peněžního trhu a zvlá­ště vývoje bursy setkáváme se u našeho veřejného mí­nění a také často v tisku s názory, které nevystihují správně souvislosti mezi peněžním trhem a mezi ho­spodářským vývojem. Tak na př. v poslední době čte­me velmi často, že na burse není zájmu pro akcie, ač­koliv zaměstnanost většiny průmyslu jest dobrá. Za­pomíná se při tom především na to, že bursa eskonto­­vala již dříve příznivý vývoj průmyslu a že v každém hospodářském cyklu jest to nejprve bursa, na které se jeví očekávaný vzestup. V tomto prvním stadiu každé konjunktury jest stav peněžního trhu příznivý, trh jest plynulý. V dalším stadiu s rostoucím vzestupem hospodářské aktivity zpevňuje se peněžní trh a kursy papírů dále nestoupají. Tuto starou zkušenost seznali jsme také opět u nás. Peněžní trh byl loni u nás v mi­mořádném stavu, neboť prodělával strukturální změnu. A proto měli jsme na př. v II. pol. loňského roku ne­obyčejnou plethoru na peněžním trhu v době vysoké aktivity hospodářské. To však nebyl zjev pravidelný, nýbrž mimořádný, a nyní se vracíme k normálním po­měrům. Musíme proto zvyknouti si na to, že vzestup hospodářské aktivity musí způsobiti větší poptávku po penězích a vzestup sazeb a musíme si dále zvyknouti na určitou elastičnost peněžního trhu, který bude stále více pod vlivem cedulové banky. * Výroční zpráva společnosti Chemnitzer Aktien-Spin­­nerei za rok 1927 věnuje mezi jiným také pozornost nynějšímu stavu německého trhu textilního a pro nás je zajímavá, že rozhodující význam připisuje českoslo­venské soutěži. Jde tu sice o průmysl usazený takřka na českých hranicích, takže československá soutěž je mu velmi blízko, ale zároveň je to průmysl s velmi sta­rou tradicí a velmi starými zkušenostmi, které kdysi ze Saska přecházely teprve k nám. Zmíněná společnost uvádí, že československá soutěž se uplatňuje na němec­kém trhu zvláště citelně po tom, co ujednání německo­­francouzské obchodní smlouvy přineslo výhody také československému textilnímu vývozu do Německa. Ze zahraničí docházejí podle uvedené zprávy vesměs pří­znivější nabídky příze a tkanin, než může podat ně­mecký průmysl a výrobky společnosti jsou tím stále více zatlačovány, z domácího německého trhu. I když přičteme část těchto vývodů na vrub známého „prů­myslového pesimismu“, který je v Německu právě tak rozšířen, jako u nás i v jiných státech, přece jen vy­čteme z toho dobré vysvědčení pro československý tex­tilní průmysl, což je tím významnější, že tento obor je u nás jedním z nečetných, které se nebojí zahraniční konkurence a který je vždy v předních řadách bojov­níků pro snižování zdejší celní ochrany. * Již několikrát měli jsme příležitost poukázat na úžas­ně špatnou organisovanost naší organisační práce, ze­jména v oboru hospodářském. Proto vřele vítáme po­zornost, které se dostalo této otázce na plenární schůzi Ústředny obchodních a živnostenských komor v Brně dne 27. m. m., kde předseda A. Grossman přímo řekl: „Při úpravě komorního zákona bude nutno upravit i po­měr k nově zakládaným zájmovým organisacím nejrůz­nějšího druhu, které by nejraději viděly, aby otázky obecného zájmu národohospodářského upravovaly se podle úzkých a jednostranných hledisek jednotlivých skupin a sdružení. Ve svém radikalismu — někdy hod­ně sobeckém 1— jdou tak daleko, že chtí být výlučnými mluvčími ve svém oboru, zapomínajíce, že národní ho­spodářství naše je nerozlučný celek a že jen synthesou zájmů opatří se dobro obecné. Hlásá-li se dnes racio­­nalisace nejen v podnikání soukromém, ale i ve správě veřejné, je nutno, aby i v tomto organisačním hnutí nastala jistá racionalisace, aby tytéž věci nebyly pro­jednávány několikráte na nejrůznějších fórech.“ Že jde tu skutečně o velmi vážnou bolest našeho veřejného života, ukazuje i jiný projev téže schůze Ústředny, kde se mluví o nutnosti soustředění propagace cizineckého a lázeňského ruchu. Obchodní komory velmi správně doporučují sloučení veškerých dosavadních organisací až dosud samostatně na propagaci cizineckého ruchu pracujících přímo nebo nepřímo tak, že by ony organi­­sace, které se až dosud povšechně propagací cizineckého ruchu zabývaly (cizinecké svazy), úplně splynuly v ústředně, vzdavše se v zájmu věci své dosavadní sa­mostatnosti a ostatní organisace odborové (svazy lá­zeňské a turistické) přistoupily by za členy této ústřed ­ny a pracovaly by nadále jako její pododbory, zachová­vajíce při tom svou samostatnost. Je-li nutno se domá­hat racionalisace organisací v tak určitě vyhraněném oboru jako je propagace cizineckého ruchu, pak ovšem je to doklad velmi nezdravé naší přeorganisovanosti. Sloučení by bylo nejvýš žádoucí v tomto oboru i v obo­rech jiných, ač ovšem si netajíme, že to bude věc velmi obtížná. Obecné zájmy národohospodářské jsou sice pěk­ná věc, ale v praksi jsou důležitější zájmy osobní. A je jisté, že jedna ústřední organisace by nemohla mít deset předsedů a deset generálních tajemníků. V tom bude asi kámen úrazu. * Spor o kontingentaci výroby piva, který se vleče již Rozkol od loňského podzimu, vyvrcholuje nyní v důsledcích v pivo­­poněkud překvapujících. Z Ochranného svazu pivo- pomyslu varů v Čechách, kterážto organisace se bila pro kon­tingentaci ve správně pochopeném zájmu celkového průmyslu pivovarského, vystupují jednak německé pivovary severních Čech, jednak pražské velkopivo­­vary s pivovarem ve Velkých Popovicích, který se k nim do jisté míry počítá, a snad vystoupí také plzeň­ský Světovar. Severočeské pivovary zakládají svou vlastní organisací, o pražských pivovarech zatím není ještě známo, jak se zachovají. Jejich výpověď z Ochran­ného svazu nabude platnosti až koncem tohoto roku. Tyto události jsou příznakem malého organisačního smyslu v průmyslu pivovarském a místo kontingen­­tace, která by byla snad přinesla určité uklidnění, jeví se nyní na obzoru pravděpodobně daleko divočejší konkurenční boj mezi pivovary, než byl dosud. Na úterní plenární schůzi správní komise pražské ob- Celní chodní komory připomněl předseda A. Grossman pre- slevy na sidentova slova, že demokracie nepanuje, nýbrž spra- g^Y?za vuje a že správa musí mít na mysli zájem celku. Jako živelní příklad, jak to u nás vypadá s tímto zájmem celku, pojišfov­­uvedl: Celní slevy na dovoz strojů a zařízení u nás ne- na- Pro lepší organi­­saci orga­­nisací. 2

Next