Hospodářská Politika, červenec-září 1928 (II/27-39)
1928-07-06 / No. 27
Peněžní trh a konjunktura. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 6. července 1928 474 Dobré vysvědčení československému textilnímu průmyslu. Nejbližší a nejtěžší úkoly naší obchodní politiky jsou nyní — smlouva s Německem a s Jugoslávií. V těchto úmluvách se musí vyřešiti poměr průmyslu a zemědělství u nás a v nich se rozhodne o dalším směru naší obchodní politiky. *1* Při posuzování stavu našeho peněžního trhu a zvláště vývoje bursy setkáváme se u našeho veřejného mínění a také často v tisku s názory, které nevystihují správně souvislosti mezi peněžním trhem a mezi hospodářským vývojem. Tak na př. v poslední době čteme velmi často, že na burse není zájmu pro akcie, ačkoliv zaměstnanost většiny průmyslu jest dobrá. Zapomíná se při tom především na to, že bursa eskontovala již dříve příznivý vývoj průmyslu a že v každém hospodářském cyklu jest to nejprve bursa, na které se jeví očekávaný vzestup. V tomto prvním stadiu každé konjunktury jest stav peněžního trhu příznivý, trh jest plynulý. V dalším stadiu s rostoucím vzestupem hospodářské aktivity zpevňuje se peněžní trh a kursy papírů dále nestoupají. Tuto starou zkušenost seznali jsme také opět u nás. Peněžní trh byl loni u nás v mimořádném stavu, neboť prodělával strukturální změnu. A proto měli jsme na př. v II. pol. loňského roku neobyčejnou plethoru na peněžním trhu v době vysoké aktivity hospodářské. To však nebyl zjev pravidelný, nýbrž mimořádný, a nyní se vracíme k normálním poměrům. Musíme proto zvyknouti si na to, že vzestup hospodářské aktivity musí způsobiti větší poptávku po penězích a vzestup sazeb a musíme si dále zvyknouti na určitou elastičnost peněžního trhu, který bude stále více pod vlivem cedulové banky. * Výroční zpráva společnosti Chemnitzer Aktien-Spinnerei za rok 1927 věnuje mezi jiným také pozornost nynějšímu stavu německého trhu textilního a pro nás je zajímavá, že rozhodující význam připisuje československé soutěži. Jde tu sice o průmysl usazený takřka na českých hranicích, takže československá soutěž je mu velmi blízko, ale zároveň je to průmysl s velmi starou tradicí a velmi starými zkušenostmi, které kdysi ze Saska přecházely teprve k nám. Zmíněná společnost uvádí, že československá soutěž se uplatňuje na německém trhu zvláště citelně po tom, co ujednání německofrancouzské obchodní smlouvy přineslo výhody také československému textilnímu vývozu do Německa. Ze zahraničí docházejí podle uvedené zprávy vesměs příznivější nabídky příze a tkanin, než může podat německý průmysl a výrobky společnosti jsou tím stále více zatlačovány, z domácího německého trhu. I když přičteme část těchto vývodů na vrub známého „průmyslového pesimismu“, který je v Německu právě tak rozšířen, jako u nás i v jiných státech, přece jen vyčteme z toho dobré vysvědčení pro československý textilní průmysl, což je tím významnější, že tento obor je u nás jedním z nečetných, které se nebojí zahraniční konkurence a který je vždy v předních řadách bojovníků pro snižování zdejší celní ochrany. * Již několikrát měli jsme příležitost poukázat na úžasně špatnou organisovanost naší organisační práce, zejména v oboru hospodářském. Proto vřele vítáme pozornost, které se dostalo této otázce na plenární schůzi Ústředny obchodních a živnostenských komor v Brně dne 27. m. m., kde předseda A. Grossman přímo řekl: „Při úpravě komorního zákona bude nutno upravit i poměr k nově zakládaným zájmovým organisacím nejrůznějšího druhu, které by nejraději viděly, aby otázky obecného zájmu národohospodářského upravovaly se podle úzkých a jednostranných hledisek jednotlivých skupin a sdružení. Ve svém radikalismu — někdy hodně sobeckém 1— jdou tak daleko, že chtí být výlučnými mluvčími ve svém oboru, zapomínajíce, že národní hospodářství naše je nerozlučný celek a že jen synthesou zájmů opatří se dobro obecné. Hlásá-li se dnes racionalisace nejen v podnikání soukromém, ale i ve správě veřejné, je nutno, aby i v tomto organisačním hnutí nastala jistá racionalisace, aby tytéž věci nebyly projednávány několikráte na nejrůznějších fórech.“ Že jde tu skutečně o velmi vážnou bolest našeho veřejného života, ukazuje i jiný projev téže schůze Ústředny, kde se mluví o nutnosti soustředění propagace cizineckého a lázeňského ruchu. Obchodní komory velmi správně doporučují sloučení veškerých dosavadních organisací až dosud samostatně na propagaci cizineckého ruchu pracujících přímo nebo nepřímo tak, že by ony organisace, které se až dosud povšechně propagací cizineckého ruchu zabývaly (cizinecké svazy), úplně splynuly v ústředně, vzdavše se v zájmu věci své dosavadní samostatnosti a ostatní organisace odborové (svazy lázeňské a turistické) přistoupily by za členy této ústřed ny a pracovaly by nadále jako její pododbory, zachovávajíce při tom svou samostatnost. Je-li nutno se domáhat racionalisace organisací v tak určitě vyhraněném oboru jako je propagace cizineckého ruchu, pak ovšem je to doklad velmi nezdravé naší přeorganisovanosti. Sloučení by bylo nejvýš žádoucí v tomto oboru i v oborech jiných, ač ovšem si netajíme, že to bude věc velmi obtížná. Obecné zájmy národohospodářské jsou sice pěkná věc, ale v praksi jsou důležitější zájmy osobní. A je jisté, že jedna ústřední organisace by nemohla mít deset předsedů a deset generálních tajemníků. V tom bude asi kámen úrazu. * Spor o kontingentaci výroby piva, který se vleče již Rozkol od loňského podzimu, vyvrcholuje nyní v důsledcích v pivoponěkud překvapujících. Z Ochranného svazu pivo- pomyslu varů v Čechách, kterážto organisace se bila pro kontingentaci ve správně pochopeném zájmu celkového průmyslu pivovarského, vystupují jednak německé pivovary severních Čech, jednak pražské velkopivovary s pivovarem ve Velkých Popovicích, který se k nim do jisté míry počítá, a snad vystoupí také plzeňský Světovar. Severočeské pivovary zakládají svou vlastní organisací, o pražských pivovarech zatím není ještě známo, jak se zachovají. Jejich výpověď z Ochranného svazu nabude platnosti až koncem tohoto roku. Tyto události jsou příznakem malého organisačního smyslu v průmyslu pivovarském a místo kontingentace, která by byla snad přinesla určité uklidnění, jeví se nyní na obzoru pravděpodobně daleko divočejší konkurenční boj mezi pivovary, než byl dosud. Na úterní plenární schůzi správní komise pražské ob- Celní chodní komory připomněl předseda A. Grossman pre- slevy na sidentova slova, že demokracie nepanuje, nýbrž spra- g^Y?za vuje a že správa musí mít na mysli zájem celku. Jako živelní příklad, jak to u nás vypadá s tímto zájmem celku, pojišfovuvedl: Celní slevy na dovoz strojů a zařízení u nás ne- na- Pro lepší organisaci organisací. 2