Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1929 (III/40-52)
1929-10-05 / No. 40
754 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 5. října 1929 kursem měny, nýbrž také na peněžním trhu a že diskontní sazba jest opravdu effektivní. V zemích s dobře organisovanými peněžními trhy je však všude snaha, aby oficielní sazba diskontní se neodchýlila od skutečných poměrů na peněžním trhu. Různé jsou také methody, jak působiti na peněžní trh. Někde nastupuje na místo zvýšení sazby přísnější censura úroková, nehledíc k jiným možným prostředkům. Další vývoj trhů peněžních závisí v nejbližší době na tom, zda Londýn opanuje situaci, aneb zda bude nucen ještě dále sazbu zvýšiti. Situace našeho peněžního trhu obráží se částečně ve výkazu Národní banky, avšak jen částečně, hledíc k poměrně malému rozsahu jejich úvěrových obchodů u srovnání s celkovým oběživem. Srovnejme výkaz Národní banky k 30. září 1929 a 1928. 30. 9. 1929 30. 9. 1928 Z tohoto srovnání lze vyčisti zajímavé přesuny. Oběh bankovek a žirové pohledávky věřitelů jsou celkem menší o 224.2 mil. Kč, úhrn úvěrových obchodů se součastně zvětšilo 674.7 mil. Kč. Vysvětlení k tomu nalezneme částečně v poklesu státovkového dluhu o 217 mil. Kč, v poklesu devis (po odečtení vzestupu zásob zlata) o 207.7 mil. Kč a v poklesu různých aktiv, ve kterých jsou také devisy o 365 mil. Kč. Bankovky, které byly kryty jednak státovkovým dluhem, jednak devisami, byly nahraženy z největší části bankovkami vydanými na podkladě obchodů úvěrových. Další zajímavé srovnání jest financování zářijového' ultima cedulovou bankou letos a loni. Oběh bankovek stoupl loni k 30. září o 859.6 mil. Kč, takže po odečtení 526.2 mil. Kč, o které se zmenšily žirové pohledávky věřitelů, zbývalo hraditi 333.4 mil. Kč. Letos stoupl oběh bankovek o 855.2 mil. Kč, u žira vzato 304.4 mil., zbývá 550.8 mil. Kč. TJvěrové obchody stouply loni o 101.6 mil. Kč, letos o 399.5 mil. Kč, devisy loni o 95.3 mil. Kč, letos o 57.4 mil. Kč, (méně o 47.9 mil.), jiná aktiva loni o 72.2 mil. Kč, letos -j- o 84.7 mil. Kč. Pokud jde o otázku výše naší oficielní diskontní sazby, jest viděti, že s hlediska čistě měnového — pohyb kursů Kč, zásoby devis a valut — není ke změně důvodu. Jiná jsou hlediska úvěrová a hospodářská, při kterých dlužno velmi podrobně uvážiti všechny příznivé i nepříznivé důsledky změny sazby a uvědomiti si i okolnost, do jaké míry jest naše diskontní sazba effektivní. Jak bylo v posledních dnech v denních listech sděleno podle autoritativních informací, není u nás důvodů k zvýšení sazby, jest ovšem nutno velmi pozorně sledovati vývoj poměrů mezinárodních peněžních trhů a také skutečného stavu našeho trhu peněz. Hypoteční banka česká zbořila na Příkopech přece jen zakoupený jí rozsáhlý rohový palác. Bude na něm stavět? Budova taková může stát 60 milionů Kč. A postačí to? Když již Hypoteční banka chce se dostat na Příkopy, proč si raději nekoupí palác po Bankovní jednotě, který stojí 35 milionů Kč? Ty zlaté doby zemských peněžních ústavů jsou ty tam. Je po onom dobrém depositním obchodě z dob, kdy k určitým obchodním kruhům nebylo důvěry a je v době nedostatku dlouhodobého kapitálu i po obchodě emisním. Na režii v dnešních dobách se těžko vydělává, pense zřízenectva a úřednictva jsou takové, že je výhodnější jít do výslužby než zůstat v aktivitě. Fuse zemských peněžních ústavů v Čechách dozrává k svému řešení, jde jen o to, aby se našel ten, kdo by ji provedl. Píše se nám: Před třemi lety zřízeno bylo u nás intervenční konsorcium pro ukládací hodnoty. Jeho úkolem bylo v prvých letech zabrániti poklesu, který mohl vzniknouti z likvidace spekulačních položek ukládacích papírů, neboť při zhodnocení našich papírů státních v r. 1926—27 (6% z kursu 78 až na 102) hrála spekulace jednu z hlavních rolí a její posice byly značné. V dalších letech bylo intervenční konsorcium zachováno proto, aby majitel cenných papírů mohl v případě kapitálové potřeby své papíry státní hladce zrealisovati. Tím vzrůstala důvěra ve státní papír, neboť jeho majitel věděl, že kdykoliv beze ztráty se dá prodati, takže způsobu ukládání části jmění v papírech státních bylo u nás v minulých letech velmi používáno. Pro banky, které se zúčastnily financování konsorcia, měla účast na něm tu výhodu, že v době abundance peněžní poměrně výhodně mohly uložiti část svých volných peněz. Tato výhoda obrátila se však v letošním roce peněžní tísně v nevýhodu, která na zúčastněné banky dolehla tím více, ježto vzrostly zásoby konsorcia pro napětí na peněžním trhu. Ačkoliv založení konsorcia bylo myšlenkou velmi šťastnou, je otázka, zda naprostá ztrnulost v regulování kursu bez ohledu na peněžní trh a na určité posice je vždy a v každém čase nejsprávnější. Při dalším vzrůstu napětí na peněžním trhu můžeme se případně dostati do situace, že by jeho zásoby vzrostly do takové míry, že bude třeba při posuzování vývoje oficielní úrokové míry bráti ohled na skoupené zásoby, ačkoliv by jinak bylo správnější, aby intervence konsorcia dála se za kursů odpovídajících peněžnímu trhu a úrokové míře. Intervenční konsorcium udržuje kursy 6% papírů na pari a ostatních státních papírů níže zúročitelných na rentabilitě 55/8—5%%. Kromě toho regulují emisní ústavy zemské samy papíry svých emisí, jejichž rentabilita pohybuje se v sazbách 5 %%—6%. Máme ovšem papíry nikým neregulované, jichž kursový vývoj ponechán je volnému trhu a které mají rentabilitu podstatně vyšší. (Na př. 5% státní železniční dluhopisy Ústecko-teplické dráhy stojí 88%, mezitím co 5% půjčka z roku 1928 stojí 93.) Je přirozeno, že interesenti o státní papír vyberou si při koupi raději hodnoty, kde při stejných zárukách mají vyšší zúročení, takže se dá očekávati spíše zájem o papíry neregulované, nehledě k tomu, že disparita kursová nabádá k výměně papírů dražších za levnější. P. Velké peněžní napětí, jež bylo nejvíce pociťováno ke konci září, přináší s sebou několik nežádoucích zjevů, o kterých nutno uvažovati. Jest to především • Zemská a Hypoteční banka zásoba drahých kovů 1205.4 1159.2 + 46.2 devisy 1838.2 2092.1 —253.9 Eskont. směnky 631.7 236.6 +395.1 eskont. cenné papíry 399.9 206.9 + 193.0 záp. na cen. papíry 115.7 29.1 + 86.6 1147.3 472.6 +674.7 Jiná aktiva 360.4 725.4 —365.0 Státovkový dluh 3928.1 4145.07 —217 Oběh bankovek 7697.3 7806.4 —109.1 žirové pohledávky věř. 475.2 590.3 —115.1 2 Regulací ukládaeího trhl Peněžn kartel