Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1932 (VI/39-52)

1932-10-01 / No. 39

Snížení úroko­vých zaseb 1. října 1932 Vydávají a řídi: Or. Frant. Fousek a M. Bitterman Ročník VI. Číslo 39 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA OTÁZKY TÝDNE Národní banka snížila dne 24. t. m. diskontní sazbu z 5 na 4)4%> sazbu lombardní státních papírů na 6%. S hlediska cedulového ústavu byla dána situace ke sní­žení sazby, neboť při příznivější bilanci devisové v po­sledních měsících (za tuhé ovšem vázanosti devisové), činěny byly na banku poměrně malé úvěrové nároky soukromé; poněkud neúměrným zjevem jest sazba lom­bardní, která jest nižší než výnosnost státních papírů, avšak může býti nesena vzhledem k tomu, že v našich poměrech nemůže sazba sama regulovati roz­sah nároků na cedulový ústav, nýbrž že z povahy posta­vení cedulové banky na trhu vyplývá už určitá hranice, až kam se může jiti při poskytování úvěru. Byly četné hlasy žádající snížení sazby o celé procento, jak to uči­nilo Německo v rámci svého Ankurbelungsprogramu. Národní banka zůstala u postupu povlovného snižování, přihlížejíc k tomu, jak se její snížení projeví v snížení úrokových sazeb vůbec. Tentokráte konečně dosaženo bylo snad po prvé toho, že se snížení diskontní sazby přizpůsobují směrodatné sazby na našem trhu. Stalo se to usnesením Poradního sboru ve věcech peněž­nictví ze dne 26. t. m., takže dochází ke snížení sazeb do­hodou všech kategorií peněžnictví, nikoliv cestou autoritativn ě-n ormativní, jak se porůznu žádá. Ovšem tato dobrovolná dohoda jest výsledkem del­šího jednání, které bylo vedeno též pod vlivem projevů vlády a některých jejích členů, že musí dojiti ke snížení sazby; to však na věci nic nemění, neboť málokdy vzni­kají takové dohody zcela dobrovolně a spontánně. Poradní sbor ve svém usnesení počíná konstatováním, že i když trvající poměry na peněžním a zvláště vklado­vém trhu nejsou takové, aby činily naléhavou úvahu o snížení sazeb, soudí, že k tomu nutí celková dnešní hospodářská situace a že snížení jest v určitých hrani­cích a za určitých předpokladů také možno a provedi­­telno. Poradní sbor dotýká se tím názoru porůznu též zastávaného, že poměry na peněžním trhu nejsou zralé pro snížení, které se automaticky dostaví s vývojem po­měrů. Nesmí se však přehlížeti okolnost, že při naprosto nedokonalé organisaci našeho peněžního trhu a jistém nepořádku v peněžnictví bychom na takové spontánní snížení přirozené po případě dosti dlouho čekali. Snížení sazeb podle dohody, které nahrazuje normu, vychází od snížení úrokových sazeb a to v zásadě o %%• Tato dohoda může býti označena za dobrovolný zásah a normu; v době kdy státní interven­­cionismus se šíří a také oblast dirigovaného hospodářství se zvětšuje, je těžko vyjmouti peněžnictví a úrokové sazby z jakéhokoliv zásahu; nutno ovšem žádati, aby se postupovalo tak, aby zásahy byly organické, aby nešlo se dále, než kolik jest možno a snesitelno. Podle zkušeností a statistik lze tvrditi, že pohyb vkladů jakožto celek — tedy nabídka uspořených peněz — jest poměrně málo citlivý na změny úro­kových sazeb, při čemž ovšem jen zřídka šlo o změny prudké a velikého rozsahu. Opravdu citlivou jest po­ptávka po penězích. Jde však o pohyb vkladů en bloc v celém národním hospodářství na rozdíl od pohybů u různých kategorií peněžních ústavů; právě proto bylo nutným dosáhnouti dohody celého peněžnictví o snížení sazby. Docílená dohoda jest velmi důležitá nejen jako krok ke snížení úrokových sazeb, nýbrž jako důležitý krok k zlepšení poměru soutěže v peněžnictví ak z a v e d e n í ž á d o u c í h o p o ř á d k u v n ě m . Bylo dosaženo něčeho, po čemž bylo již dlouho voláno a jest si jen přáti, aby na této základně se mohlo orga­nicky dále budovati. Zmíněná dohoda snižuje vkladovou sazbu zásadně c y2%, při čemž se však sazba u vkladů na knížky vyšší než 5% považuje za odporující dobrým mravům v sou­těži na trhu vkladovém. Sazby ze vkladů na knížky bu­dou podle úmluvy v z á s a d ě tyto: obchodní banky . . . 4)4% zemské ústavy peněžní . 4% spořitelny...........................33Á% u vkladů s nejdelší výpovědí nejvýše 4%% záložny...........................4% (sazby u záložen smějí převyšovati sazby u spořitelen nejvýše o /i%) u vkladů s nejdelší výpovědí nejvýše 5%. Rovněž sazby u vkladů v běžných účtech budou sní­ženy u bank o /2% a u zemských peněžních ústavů bu­dou o )4% nižší než u bank obchodních. Dohoda při­nesla odstupňování výše úroků, placených různými sku­pinami peněžních ústavů, a přibližuje se v tom směru poměrům předválečným. Zvláště jest zaznamenati, že změněno bylo postavení zemských peněžních ústavů, které platí nyní tytéž sazby, jako obchodní banky, kdežto napříště budou platiti méně o resp. o J4%. Veškerá úspora vzešlá ze snížení těchto úroků při­padne na snížení sazeb debetních, které podle soudu Poradního sboru může býti u některých druhů úvěrů větší než snížení úroků vkladových. (Soudí se, že banky sníží debet o 94%.) Úroková úleva dlužní­ků bankovních (počítána ovšem čistě schematicky) by činila z této úspory ročně asi 1 3 0—1 5 0 m i 1. Kč, dluž­níků ostatních asi stejnou částku. I když tyto číslice nejsou zvláště vysoké, znamenají přece ulehčení výrobě. Poradní sbor vyslovil názor, že další snižování de­betních sazeb by bylo možné jen při snížení účtu režie peněžních ústavů. Nemůžeme sice souhlasiti s názorem takto apodikticky vysloveným, neboť nelze /

Next