Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1935 (IX/40-52)
1935-10-05 / No. 40
Ročník IX. Číslo 40 5. října 1935 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA OTÁZKY TÝDNE Jvropa a při vší podobnosti se situací z r. 1914 jsou patrny Itálie ur£ité rozdíly. Roku 1914 se každý z obecenstva války bál, politikové po ní volali, roku 1935 západoevropské veřejné mínění přeje si konflikt a státníci se mu brání. Tlak voličstva v Anglii i Francii žene vlády proti jejich vůli na Mussoliniho, chce jeho porážku, lhostejno, zda diplomatickou, vojenskou nebo hospodářskou a přeje si silnou Ženevu. Západní demokracie volá po zdolání italského fašismu a tím nepřímo i fašismu německého. Západ si najednou říká: srážku nelze odkládat a čím dřív, tím lépe. Mussolini narazil v Evropě na větší odpor než čekal. Britské válečné přípravy vytvořily pro jeho podnik zcela nový stav. Italofil Laval proti své vůli musel se od Itálie odklonit. Pro Řím dnes už není ústup možný. Zahájení nepřátelství znamená začátek hry va banque. Šance její nejsou příznivé. Ať však již sázka dopadne jakkoli, Itálie zůstane Itálií, velkou samostatnou zemí. Může případně ztratiti na prestiži, na bohatství, na lidech, ale zůstane obdivuhodnou a svou. Nepoměrně vitálnější problémy mohou se otevřít tím pro stabilitu evropských poměrů a zvláště malé státy, které musí zachovat neutralitu. Jaké štěstí při vší naší špatné geopolitické posici, že jsme vnitrozemským státem, že naše hranice nejsou na Adrii a že nejsme bezprostředně dotčeni. Oč delikátnější je postavení Jugoslávie, oč víc interesováno je Řecko a Turecko. Konflikt habešský sám o sobě je spor o věc podružnou a takřka nezajímavou, ale rozvíjí se z něho proti vůli všech dramatický kus prvého řádu, jehož, i když Anglie se teď zaručuje za pořádek ve střední Evropě, chceme se zúčastnit pouze jako pozorní diváci. Vnitřní Kdo pozorně sleduje všechno to, co se odehrává na politika naší vnitropolitické šachovnici, neubrání se dojmu, že česko- se z(je schyluje k tvoření dvou bloků, pravého a levého, a zahra- Socialisté pod vlivem svých voličů chtějí vyjít z polinični tické pasivity, sbližují se vzájemně, politicky i odbonapětí rově, neagrární a nesocialistické skupiny hledají teprve svou orientaci, řada momentů je žene blíže k socialistům, jiné opět k straně republikánské. Někteří vidí už socialisty v oposici a nástup vlády spojené produkce. Kdyby zahraničně politická situace byla normální, kdybychom stáli už po presidentských volbách, nemuseli bychom se dívat na tyto tendence tragicky. Občasná výměna vládních garnitur je prospěčná, ba nutná. Mimo to při známé naší národní povaze, která vyniká smyslem pro kompromis a nechutí k jakémukoli radikalismu, by se pravděpodobně boj dvou bloků neodehrával nijak urputně. Leč napětí v zahraničí zakazuje nám, abychom se dnes pouštěli do nějakých zásadnějších řešení, i když by jich jinak bylo velmi naléhavě zapotřebí. Nyní potřebujeme především klid. Nechceme od stran, aby přestaly být stranami, to by byl naivní požadavek, ale velice bychom je prosili, aby uvažovaly o tom, zda by neměly na dobu půl roku uzavřít aspoň příměří.• Před týdnem jsme na tomto místě poukázali na to, Sníženi že přes četné dílčí potíže, s nimiž je spojeno snížení úrokoúrokových sazeb, musí k tomuto kroku dojiti co nejrychleji, poněvadž jeho národohospodářský význam je hospodatak značný, že se při jeho uskutečnění nelze říditi jen ření ohledem na řadu dílčích zájmů, i když na některé sar“°" z nich nutno brát zřetel (jako na př. finanční rovno- |,ých váhu sociálně pojišťovacích ústavů atd. atd.). svazků Úlevu, již přinese snížení úrokových sazeb všem dlužníkům, nelze podceňovati, stejně nutno počítati s jeho příznivým vlivem na další investiční činnost. Přes tyto a řadu dalších příznivých účinků, s nimiž lze počítati po snížení úrokových sazeb, neměl by nikdo zapomínati, že toto snížení nesmí pro dlužníky býti důvodem pro to, aby otáleli se zavedením dalšího pořádku do svého hospodaření. o všech veřejných dlužnících. To platí nejvíce také Tedy nejen o státu, nýbrž také o svazcích územní samosprávy. Z nich hlavně okresy jsou dnes ve finanční situaci, jež skoro znemožňuje každý další úvěr. Je známo, že poslední úprava financí samosprávy byla jen torsem, protože nepřinesla žádnou novou úhradu a převalila ji k tíži státní pokladny. Snížení úrokových sazeb přináší podstatnou úlevu v povinnostech samosprávy, což je zjevno již z toho, že úhrn zadlužení samosprávy je dle odhadu asi 12 miliard Kč, takže jen l%ní snížení úrokových sazeb způsobí rozpočtovou úsporu ve výši 120 mil. Kč. Přes tuto značnou úlevu bude ovšem zapotřebí další pomoci hlavně u některých předlužených svazků. Ani úleva plynoucí ze snížení úrokových sazeb, ani další pomoc by však nakonec nepomohla, kdyby s těmito zásahy nedošlo zároveň k přísnějšímu způsobu v hospodaření v celé řadě samosprávných svazků. Samospráva i v budoucnu bude potřebovati úvěru. Proto musí i nadřízené úřady dbáti o to, aby v hospodaření samosprávy došlo k odstranění všech těch vad, jež ohrožují její úvěruschopnost. K tomu je nejen zapotřebí pořádku v běžném hospodaření, nýbrž i nápravy v poměru k věřitelům, jenž v době dnešního moratória byl silně zkalen. Jde o to, aby výhod moratória užívaly Vydávají a řídi: Dr. frani• Fousek a M. B Iller mao 1