Hospodářské Noviny, leden-červen 1959 (III/1-26)
1959-01-04 / No. 1
NEPODCEŇUJTE NÁZVOSLOVÍ Používání správného jednotného názvosloví pro materiály i výrobky je důležité ve skladním hospodářství a skladní evidenci, je mnoho případů, že týž materiál, přípravek, strojrH součást nebo přístroj má několik různých označení, kterých je užíváno současně v různých podnicích a dokonce někdy i v témže podniku různými odděleními či pracovníky. Jestliže nejsou všude odborníci, kteří znají všechny tyto názvy a jsou si vědomi toho, že jde stále o tutéž věc, dochází snadno k tomu, že týž materiál nebo výrobek je opětovně opatřován a skladován, nebo zas je odmítána jeho dodávka s odůvodněním, že není na skladě. Potíže s používáním různých názvů pro týž materiál nebo výrobek se prakticky ukázaly v nedávno provedené reorganizaci kde při slučování závodů bylo často nutno provádět při inventurách prověrky, aby materiál a výrobky, vedené dosud pod různými názvy, byly soustředěny ve steiných skladech a sjednoceny na skladních kartách. Tam, kde se tak nestalo, mohlo snadno dojít k vytvoření nadměrných zásob. Důsledné používání správného Jednotného názvosloví má ovšem širší ekonomický význam. Pomáhá se lim rychlejšímu zavádění normalizace a typizace materiálů i výrobků, nedochází k nesrovnalostem mezi skladním hospodařením a evidencí, usnadňuje se iím identifikace dodávky podle hospodářská smlouvy a tím i přejímka. předchází se iím reklamace odběratelů. popřípadě i zákazy úhrady faktur pro odůvodnění, že dodávka neodpovídá původní technické dokumentaci. v níž' bylo užito odlišného označení. Názvoslovná nekázeň má často velmi závažné ekonomické následky .Proto le nutno snahy techniků po jednotném názvosloví a Jeho důsledném používání ve školách, ve výrobě i technické literatuře a publicistice podepřít a jejich propagaci doplnit stálým poukazováním na dalekosáhlé hospodářské následky, které z názvoslovné nekázně plynou. Ludvík J e h 1 ZÁVAŽNÉ NEDOSTATKY DPLNÉ MECHANIZACE LESNI EVIDENCE Státní lesy jsou uceleným výrobním oborem a v průběhu minulých let, zejména po reorganizaci provedené k T. 1. 1956, učinila hlavní správa lesnílió hospodářství a samostatná strojně početní stanice »Lesočet« veliký kus práce na zmechanizování evidence. V roce 1956 byla zřízena vývojová stanice u Krajské správy lesů Jihlava, která sehrála velkou roli při vypracování a ověření projektu kom- K,RJ~p KA plexní mechanizace lesní evidence. Projekt je vypracován a v praxi s velkým úspěchem ověřen, takže není projekčních ani organizačních překážek k rozšíření mechanizace na celou činnost v lesnictví. Začleněním hlavní správy lesů do ministerstva zemědělství a lesního hospodářství však došlo k vážnému narušení dalšího rozvoje. Přesto, že se očekávalo rozšíření komplexní mechanizace na celý obor lesního hospodářství, zejména po stránce strojového vybavení strojně početní stanice, došlo k pravému opaku. Zásahem ministerstva došlo k radikálnímu snížení [přesunuj strojových souprav pro jiné sektory ministerstva, kde však dosud zdaleka není vypracován a ověřen projekt komplexní mechanizace. Tak došlo k velmi vážnému roztříštění prostředků a sil. Velmi namáhavě vypracovaný projekt úplné mechanizace zůstává nevyužit, respektive svým využitím omezen pouze na kraj Jihlava, kam se sjíždějí delegace lesníků z jiných krajů, aby získali zkušenosti a ověřili si výhody, avšak jejich oprávněné nadšení z výsledků v tomto kraji je vzápětí zchlazeno zjištěním, že další rozšíření nepřipadá v úvahu, neboť SPS Lesočet nemůže v žádném případě převzít další kraje pro nedostatek strojního vybavení. Tak zůstává nevyužit zájem techniků a ekonomů lesního hospodářství o další rozšia využití strojního zpracování lesní evidence, zatímco v jiných sektorech bývá zpravidla nezájem hospodářských pracovníků první a největší překážkou rozvoje. V zájmu splnění závažného úkolu mechanizace evidence je proto nutno, aby na jedné straně nebyla tlumena Iniciativa podniků, na druhé strané aby byla celostátně vyjasněna otázka jasného perspektivního plánu rozvoje úplné mechanizace, ať již po oborové (podnikové) linii, anebo po linii územní, aby nedocházelo k tříštění sil. Inž. Karel Rybníček, Krajská správa lesů, Liberec KDO A CO BRZDI ROZVOJ PALETIZACE Přestože vládní usnesení o paletizaci ukládá národním podnikům značné úkoly, její uskutečňování se nerozvíjí tak, aby co nejdříve přispěla ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Nejsou to však pouze překážky hmotné, jako nedostatek paletizačních prostředků, které brzdí její rozvoj, ale 1 špatná organizace v používání dosavadních dopravních prostředků. Významným dopravním prostředkem, kterým může být dosaženo značných úspor, jsou přepravní skříně. Všeobecně je známo, že používáním přepravních skříní proti bednám nebo jiným dosavadním obalům je možno dosáhnout zhospodárnění dopravy, zvýšení kapacity přepravovaných nákladů a usnadnění lidské práce. Všechny tyto skutečností jsou známy a přesto používání přepravních skříní je nedostatečné. Jedním z hlavních nedostatků při používání přepravních skříní je jejich regulace a nedodržení zásadních ustanovení vyhlášky Úředního listu 266/1956. Přepravní skříně jsou majetkem ČSD a jejich regulaci mají provádět okrskoví dispečeři ČSAD. Praxe je však taková, že regulaci přepravních skříní více méně provádějí řidiči ČSAD, kteří nejlépe znají potřqbu jednotlivých podniků a mají nejlepší přehled o tom, kde se přepravní skříně nacházejí. Dispečeři ČSAD tento přehled nemají. Tato iniciativa řidičů je pochopitelná, poněvadž doprava přepravních skříní se jim příznivě projevuje ve výplatní listině. A protože přepravních skříní je v některých okrscích nedostatek, jsou podniky odkázány na libovůli zaměstnanců — řidičů ČSAD, přestože podniky přepravní skříně včas požadují. Nepřehlednost, neukázněnost a neorganlzovanost jsou příčinou toho, že dosavadního počtu přepravních skříní se dostatečně nevyužívá, což nepřispívá k tomu nejdůležitějšímu — k dosažení efektivnosti, jakož i k uskutečňování příprav pro paletizaci. Je proto nutno učinit taková opatření, aby v každém přepravním okrsku byly vytvořeny podmínky pro plnění plánů požadovaných přepravních skříní, a^y podniky mohly uskutečnit co nejrychlejší postupný přechod k dokonalejším formám přepravy jak ve vnitropodnikové dopravě, tak i v dopravě výrobků po dráze. A konečně i k lepší organizací svých skladů. Luděk Záhora, Závody Boženy Němcové, Teplíce 2SÜM 9ÜÜ1 Číslo 1 • 4. ledna 1959 MÁTE PŘEBYTEČNĚ STROJE A ZAŘÍZENI? Jak známo, lze podle vyhlášky ministerstva financí č. 247 z 28. 12. 1957 uskutečňovat mezi hospodářskými orga nizacemi socialistického sektoru prodej přebytečných základních prostředků získávat tak fondy k úhradě neplánoa vaných investic. Tímto způsobem podniky současně získávají stroje a zařízeni k plněni plánovaných úkolů. Redakce Hospodářských novin ve snaze zajistit komplexní přehled o stavu nabízených základních fondů pro Široký okruh zájemců projednala tuto otázku se všemi příslušnými resorty. S jejích souhlasem a podporou budou ské noviny uveřejňovat podle Hospodářpotřeby I pravidelně zvláštní přílohu »Služba Hospodářských novin výrobním hospodářským jednotkám*, ve které budou ve formě inzerce otiskovány nabídky, poptávky, případně výměny základních prostředků z podniků celé CSR. jsme přesvědčeni, že tento způsob přispěje k realizací a plnému využiti uvedené vyhlášky ministerstva financí, resp. toho, co vyhláška sleduje, a to tím spíše, te Hospodářské noviny odebírají pracovníci všech sektorů. Proto doporučujeme všem výrobním hospodářským jednotkám, výrobním družstvům a ostatním podnikům národních výborů, aby nám zasílaly nabídky, poptávky, výměny a pod., pokud možno pravidelně. Redakce Zákony a hospodářská nařízení Co vyšlo v minulých dnech V OŘEDNlM LISTE: Částka 99 — (179) Vyhláška mlntstarstva vnitřního obchodu, kterou se vy- 1 dávají základní podmínky dodávky prací Početnické služby. Částka 100 — (180) Směrnice ústředního geologického úřadu o evidencí stavu a pohybu ložisek nerostných surovin. Částka 101 — (18Í) Vyhláška ministerstva spotřebního průmyslu, kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků spotřebního průmyslu. Částka 102 — (182) Vyhlášky ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků, kterými se vydávají základní podmínky dodávky výrobků podnikům státního velkoobchodu a jiným odběratelům, dále dodávky a odběr olejnín pro průmyslové zpracování, dodávky chovných zvířat a skotu, Jakož 1 dodávky jatefiných zvířat. SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL V ROCE 1959 JDokončení ze str. 1.) Výroba kvalitního zboží v dostatečném množství je zásadním úkolem i pro náš vnitřní trh. Klademe přitom důraz na to, aby mělo vysokou kvalitu i zboží- levnějších druhů. Předpoklady pro tento požadavek máme vytvořeny. Povedeme nyní podniky a k tomu, aby jich dostatečně využívaly zajistily tak spokojenost našich spotřebitelů. Dalším velkým úkolem je přestavba mezd, která povede k důslednému uplatnění socialistické zásady odměňování podle množství a jakosti vykonané práce. V celé šíři využijeme zkušeností, které získáme ve vybraných závodech při přestavbě dělnických mezd, a vyvarujeme se chyb, jichž isme se dopouštěli v minulosti. Podmínkou pro správné zavedení nové mzdové soustavy a spravedlivého odměňování vůbec je zájem co nejširšího okruhu pracovníků o mzdový pořádek. Věnujeme proto dobrému, ekonomicky zdůvodněnému zavádění nové mzdové soustavy největší péči. Současně musíme ukazovat pracujícím důležitost zvyšování produktivity práce a srozumitelně jim vysvětlovat možnosti jejího zvýšení. Naším nejvyšším cílem je dosáhnout mzdového pořádku za nejůčelnějšího využití dosavadní výše mzdových fondů. S tím úzce souvisí i naše snaha zvýšit všemi možnými prostředky odborné i politické znalosti všech pracujících a za pomoci nejlepších pracovníků vést zaostávající na úroveň těch, kteří svými výkony stojí v popředí plnění našich plánů. Poslední ze stěžejních úkolů je vytvoření dobrých předpokladů pro budoucí růst výroby. Na tomto úseku jsme zaostávali hlavně v plnění investičních úkolů. Toto zaostávání značně zmenšuje naše úspěchy v ostatních částech plánu. Abychom tento nedostatek odstranili, učiníme v průběhu roku 1959 opatření, která zabrání tříštění investičních prostředků zvyšováním rozestavěnosti, a soustředíme prostředky na hlavní akce. Současně budeme dbát o to, abychom urychleně uváděli do provozu všechny existující kapacity. Z prověrky efektivnosti jsme uěiníll trvalou formu řízení a kontroly našich závodů a podniků. Přesvědčili jsme se znovu při diskusi k dopisu ÜV KSČ, že iniciativa našich pracujících je obrovská. To mne opravňuje k tomu, že mohu již dnes říci: pracující závodů a podniků ministerstva spotřebního průmyslu splní a překročí úkoly, které jim ukládá státní pián rozvoje národního hospodářství na rok 1959, a při jejich plnění vytvoří předpoklady i pro splnění posledního roku druhé pětiletky. racovník Cifra byl člověk zásadový. Jako ekonom si zvykl žít jen v číslicích. Proto se také stal abstinentem, neboť si vypočítal, že požívání alkoholu přes všechna tvrzení jeho obhájců není pro člověka rentabilní. Hřeje, ale nesáti, říkávali už naši otcové, jejichž moudrost Cifra ctil. K vánocům poskytoval svým nejmilejším jen dárky odpovídající jeho zásadám. Matce pět lahví Pribinky, tchyní tří láhve sirupu ze směsi lesních plodin, otci ovocný mošt a ženě hybridovou šťávu v originálním balení. Člověk nemá vynechat jediné příležitosti k přesvědčování nevěřících a odpůrců svých zásad. Proto se Cifra rozhodl vyjít do ulic právě na Silvestra, kdy akumulace při prodeji lihovin slaví své velké hody. Začal v automatu, kde si poručil skleničku minerálky. Zprvu si ho nikdo nevšímal a teprve na důraznou urgenci ho prodavačka energicky odbyla s tím, aby si šel tam, kde se zpil. Naštěstí se ho ujal jiný host, který si dával už po čtvrté rum s čajem: »Nesmíš to tak dávat na sobě znát. To víš, kdo chce na Silvestra vodu, ten je buď provokatér, nebo zvrhlík.« A hned mu kamarádsky radil, aby si dal Kej-rum, který prý ho postaví na nohy. Cifra znechucen odešel, aby vyhledal jiný lokál. Z opatrnosti si tam poručil jedno malé obyčejné pivo. Dostal velké — a při napití se mu zdálo trochu silné. Při placení pak zjistil, že to byla dvanáctka. »Dneska přece nebudu mazat pípy takovou bryndou, jako je sedmička — jsem poctivý výčepník,* odbyl jeho námitky pohrdavě hostinský. K dosažení horečky stačí rozdíl několika desetin stupně. Cifroví stačilo dvanáct stupňů ke zvýšení nervové činnosti. Mozek mu začal pracovat na nejvyšší obrátky, Cifra nabýval sebevědomí a ztrácel rovnováhu. Vrazil do nejbližši restaurace a mocným hlasem si poručil dvě deci ovocenky. A když na jeho výzvu nikdo nereagoval, praštil pěstí do stolu: »Bude to nebo ne — jsem tu hostem nebo nejsem?« zařval a vytáhl se na židli. Vzápětí ho však přitiskla zpět ruka vrchního: »Jsi tu host, ale nevítanet — a nehulákej, nemusí každý vědět, že jsi namazanej.« Cifra sice trochu zkrotí, ale hrdě se hájil: »Jsem anti — absti — jsem zásadním odpůrcem alkoholu. Piji pouze ovocné nápoje.« — »Tak jsi šmelinář nebo jsi vyhrál ve Sportce, protože jinak by sis nemohl dovolit takový přepych, jako je opice z těch ovocných břeček.« A bez dalšího meditování postavil před Cifru sklenici s Prelátem. Jaká to urážka pro abstinenta — pomyslil si ekonom. Ale zauvažoval, že tu zřejmě musí někde být chyba. Chtěl bojovat proti alkoholu, ale cítil se nyní bezmocným. Rád by svými ekonomickými výpočty dokázal úsporu, ale poznával, že pivo je skutečně levnější než všechny ty nealkoholické nápoje. A tak se v beznaději chopil sklenice a urážku vypil až do dna. »Ještě Jednu.« poručil a za chvíli se s ním točil nejen lokál, ale celý svět. Položil svou těžkou hlavu na stůl a zasnil se. Pak se zdvihl a vyšel do novoroční noci. Pocítil žízeň a zaslavil se u kiosku. Po získaných zkušenostech nesměle žádal něco k pití. »Co to má být — miněrálka, sodovka, ovocný střik, šabeso nebo ledová voda?« přívětivě nabízela prodavačka. Cifra si protřel oči a nechtěl věřit sluchu. Pak v duchu radostně zajásal. Přece tedy není ještě všechno ztraceno — a znovu nabýval sebedůvěry. Pokračoval v procházce Prahou — a co krok, to nové překvapeni, na jaké nebyl připraven. Zašel na černou kávu — a v kavárně mu vrchní nabídl čerstvé noviny, přinesl bez říkáni skleničku čerstvé vody — a při placent mu dokonce dodal na haléř nazpět. V uzenářském krámě mu navážili přesně žádanou váhu bez ptaní, zda »to mají nechat tak«. A venku při rozbalení zjistil, že obsah odpovídá přesně objednanému druhu salámu a není tu vpašováno ani kolečko jiného podřadnějšího zboží, ani slupka s provázkem. U pekaře si koupil malé housky, Jež byly čerstvé a prodavačka mu dokonce vybrala chřupavé, jaké měl rád. A těch druhů dortů a zákusků, co tu bylo. Zašel do restaurace, a když si ani v nepřehledné řadě jídel nemohl vybrat podle chuti, číšník mu sám nabídl teplé vuřty, které obratem přinesl. Ve správkárně mu na počkání opravili botu v a v žehlírně v několika minutách vyžehlili kabát. Cifru pojal takový pocit blaženosti, že pak už jen klukovsky zkoušel postupně všechny druhy obchodů a služeb, aby se přesvědčil a utvrdil o skutečnosti té obrovské přeměny a zázraku novoroční noci. Rozběhl se k rozjíždějící elektrice — a řidič zastavil, aby počkal, až nastoupí. Prodavač tabáku mu ochotně vybral měkké cigarety, řezník mu uřízl právě z toho kusu masa, na který Cifra ukázal, vedle si koupil pomeranče, aniž je musel vzít v sáčku spolu s jablky — prostě — s novým rokem nastal nový obrat, který mohl ocenit jen ten, kdo se dosud všude přesvědčoval o pravém opaku toho všeho, čeho byl nyní svědkem. Cím to je? — tázal se sám sebe. A protože nenacházel odpověď, zeptal se nesměle v jednom z obchodů staršího prodavače, proč je nyní všude tolik ochoty, dobré vůle a úslužnosti. Ten pohlédl nechápavě: »Což by to mohlo být jiné? Jsme tu přece pro zákazníky a nikoliv oni pro nás. Snažíme se každému vyhovět, aby byl spokojen a přišel k nám znovu.« Bylo to příliš mnoho dojmů — a Cifra unaven usedl na lavičku v parku. Přemýšlel o tom, jak je to krásné, mají-li lidé dobrou vůli vyhovět jeden druhému, kolik nesnází, nedorozuměni, hádek i svárů je tím odstraněno. Uspokojením a štěstím zavřel oči... Z jeho snění jej probudilo pořádné zacloumání. Procitl — a nechápavě se rozhlížel, kde to je. Ležel na kovové nemocniční posteli s bílými polštáři. Stalo se mu neštěstí — napadlo jej, a rukou sjel po nohou, pak si ohmatal ruce, sáhl na hlavu: »Co je to se mnou?« vydechl. »Ted už nic,« slyšel děvče v bílém, které k němu přistoupilo. »Ale když vás sem přivezli, to jste vypadal. Proč jste se tak zřídil — vždyť i to hovádka ví, kdy má dost!« pokyvovala vyčítavě hlavou. »To víte, pro nic a za nic byste se na záchytnou stanici nedostal!« Záchytná stanice pro alkoholiky! Marné bylo vysvětlování Cifrovo i personálu, marně Cifra zdůvodňoval svůj zásadní odpor k alkoholu. Nikdo mu nevěřil. Byl propuštěn s výstražným napomenutím a složenkou, kterou měl vyrovnat vzniklé náklady. Nechápal, nerozuměl tomu. Rozběhl se, aby stihl vůz stojící na nedaleké stanici elektrické dráhy. Ale ještě než doběhl, spatřil jej řidič, prudce zapnul motor a ujel mu před nosem, poťouchle se usmívaje. Nastoupil tedy do příštího vozu, ale tam mu průvodčí odmítl proměnit bankovku a nechal jej vystoupit, aby si sehnal drobné. Cifra se štípl do tváře. Co ty noční dojmy, což to byl opravdu jen sen? Zkusil si ověřit skutečnost, ale zesmutněl. V automatu si ho prodavačka pohrdlivě změřila, když chtěl minerálku — a nakonec mu dala grenadinu, která ve skutečnosti byla jen obarvenou vodou. V kavárně mu číšník zapomněl dát nazpět a zákusek mu počítal dvakrát. Marně sháněl u pekaře malou housku a venku pak zjistil, že zakoupený rohlík je včerejší. Uzenář mu místo žádaných 10 deka salámu ukrojil 12 deka a počítal mu je za 15 deka. A odpadek sekané mu tam přiložil tak šikovně, že to Cifra poznal až při rozbalení. Krabice čerstvých sušenek nesla datum tři čtvrti roku staré. Prostě co krok — to nová zkušenost a nové zklamání. Rozčarován ze své novoroční idyly vracel se Cifra domů. Náhle ho však napadlo, že to všechno bylo vlastně krásné, neboť mohl alespoň v opojení poznat slast toho, jaké by to bylo, kdyby ... a napadla ho hříšná myšlenka: nestálo by to za to zkusit to ještě jednou? Vždyt to poznání mu dalo prožít nejkrásnější chvíle, jaké může obyčejný kupující poznat zjištěním, že za své peníze je skutečně svědomitě obsloužen. Ovšem — alkoholové opojení trvá jen chvílí! Zatím je Cifra rozhodnut o příštím Silvestru to opakovat. Do té doby je ovšem daleko — a možná, že se toho snu dožije ve skutečnosti. To ale už nezáleží na něm. Jan O s t a š