Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1965 (IX/26-52)
1965-12-03 / No. 48
ÚZEMNÉ HĽADISKO v plánovaní CO In ž. J. BALÁŽ, ŠURP Bratislava Územné plánovanie (hlavne v rajónoch), ako spájajúci článok medzi národohospodárskym plánovaním a technickým projektovaním, má zabezpečiť komplexné a harmonicky zviazané, teritoriálne rozmiestnenie výrobných síl. Vytvára teda predpoklady pre komplexné riadenie výstavby v rajóne jednotným plánom pre celé riešené územie, určuje aj potrebu a rozsah vyvolaných Investícii. Tieto plány by sa mail stať neodde^elnou súčasťou rozmiestňovania výrobn síl. Plánovacie orgány sa často uspokojujú iba geografickým rozmiestňovaním výrobných síl, bez predchádzajúceho vypracovania územných plánov, v dostatočnom časovom predstihu. To spôsobuje, že dosial nemáme súborný, vzájomne skĺbený systém rozmiestňovania výrobných síl, v ktorom by sa všetky prírodné a ekonomické faktory « rozhodujúce pre umiestnenie výrobných Investícií — priamo overili v území. Niekoľko prípadov ukazuje, že tam, kde sme sa riadili územným plánom, nedochádzalo k vážnym chybám v rozmiestňovaní velkých priemyselných investícií. Na základe územného plánu rajónu Žilinskej oblasti, vypracovaného v roku 1964, ukázala sa neúnosnosť úvahy Ministerstva chemického priemyslu a Chemoprojektu v Prahe, umiestniť do Žiliny vláknarenský kombinát. Realizovaním pôvodne] úvahy znečistil by sa tok Váhu od Žiliny do takej miery, že by prestal vo vode akýkoľvek život. Dopravné pomery v Žiline by sa ešte viac stiesnili a život obyvatelstva mesta stal by sa neznesitelným v dôsledku kumu/■^»vaných a koncentrovaných exhalácií i' imických závodov Wilhelma Piecka, celí ky, teplárne a viskózového kombinátu. Teraz sa posudzuje vypracovaná štúdia na umiestnenie tohto kombinátu vo vyhovujúcej oblasti. Naproti tomu územné plány VSŽ a Východoslovenskej nížiny riešili umiestnenie hutníckeho kombinátu pri Košiciach a veľkej tepelnej elektrárne pri Vojanoch. V oboch prípadoch realizácia výstavby potvrdzuje správnosť a ekonomickú efektívnosť navrhnutých riešení. V prípade Vojan územným plánom navrhnuté predĺženie železničnej trate so širokým rozchodom na prepravu sovietskeho uhlia je súčasťou trasy budovanej širokorozchodnej železnice do Košíc. Pripravovaný nový model plánovitého riadenia národného hospodárstva počíta s eko' nomickým využitím predností územného plánovania a Iste jeho postavenie v československej ekonomike posilní. Svedči o tom aj skutočnosť, že vláda zverila Štátnemu ústavu pre rajónové plánovanie ^ ako hlavnému spracovávateľovi územných plánov v Československu ^ vypracovať za celé ■ Zvláštní příloha: nova účetní evidence ■ A znovu o kvalitě ■ Exaktní nástroj řízení ■ Automobilový průmysl I2Q v západní Evropě ■ Z čeho se bude odměňovat na oborových ředitelstvích? rsi ■ Výzkum a chozrasčot územie republiky významnú štúdiu »Územnotechnické podklady pre perspektívnu koncepciu investičnej výstavby«. Obsah a zameranie tejto rozsiahlej a významnej práce bol popísaný v 45. čísle HN. Zmyslom práce je umožniť včasné a komplexné riešenie problematiky najefektívnejšej lokalizácie investícii z hľadiska kritérií a metód územného plánovania. REŠPEKTOVAŤ CELOSPOLOČENSKÉ POŽIADAVKY ,V novej sústave riadenia sa žiada doceniť význam územného plánovania v celkovom systéme plánovacej činnosti a v príprave investičnej výstavby. Význam územného plánovania mal by sa hodnotiť podľa ekonómie riešení. A práve v tomto smere zhospodárňovanie výstavby nadobúda v územnom plánovaní mimoriadne postavenie, nakotko projekt územia, alebo celého sídliska, prípadne jeho ucelenej časti, dotýka sa hodnôt niekoľkonásobne väčších, ako je projekt jednotlivého objektu alebo stavby. Preto považujeme za nutné zakotviť v legislatívnych predpisoch o územnom plánovaní povinnosť investorov zaobstarať alternatívne územnoplánovacie riešenia ešte pred realizovaním vlastnej výstavby. Bez územnoplánovacieho dokumentu by sa nemalo začať s technickým projektovaním. To však nutne vyžaduje prehĺbiť náväznost územných plánov na perspektívne plány jednotlivých oblastí, ktoré by aspoň orientačne určili proporcie ich komplexného národohospodárskeho rozvoja. V tomto smere má územné plánovanie veľmi ťažkú pozíciu, lebo doteraz perspektívne plány jednotlivých oblastí neexistujú. V súčasnom období sú už väčšinou spracované a v prevažnej miere aj schválené územné plány pre tie územia, do ktorých sa sústreďuje investičná výstavba. Problémy sú však v použiteľností spracovaných územných plánov pre realizovanie navrhovaných riešení. Dôvody tohto stavu sú jednak v nedostatočnej ujasnenosti národohospodárskych výhľadov jednotlivých územných celkov a jednak v pasívnom ponímaní územného plánovania, ktoré sa prejavuje hlavne v chápaní bežnej praxe staticky a teda ako činnosť smerujúca výhradne pre spracovanie podkladov pre rozhodnutia o umiestnení Investícií, na základe »nemenného« národohospodárskeho plánu. Takéto ponímanie plánovacej činností je nutné opustiť a prejsť na plánovanie dynamické preto, lebo výhľadové koncepcie rozvoja jednotlivých odvetví bude neustále korigovať prax a vývoj. V novom systéme riadenia chceme dosiahnuť aj v územnom plánovaní takú operatívnosť, aby sa zmeny v národohospodárskom pláne mohli premietať a zvažovať-v dostatočnom predstihu pred konečným rozhodnutím. Jeho hlavná funkcia však zostane aj naďalej v preverovaní všetkýčh nárokov, súvislostí a dôsledkov hlavných politických a hospodárskych zámerov na danom .území, a to v priamej náväznosti na vyvíjajúce sa spoločenské a hospodárske podmienky. Význam územného plánovania posudzovaný z týchto hľadísk v novom systéme riadenia vyžaduje si tiež zvážiť organizačné začlenenie územného plánovania do celkového systému plánovacej činnosti štátu a uvážiť vytvorenie jedného centra pre riadenie a metodické vedenie všetkých plánovacích činností. Ďalej sa žiada zabezpečiť metodickú jednotnosť spracovania územných plánov, deľbu výrobných programov medzi všetky výrobné organizácie územného plánovania a usporiadanie ich vzájomných výrobno-kooperačných vzťahov, nakoľko terajší stav nie je uspokojivý, / Tradičnf listopadové valné shromáždění členů Československé akademie věd se letos konalo v atmosféře příprav naší vědecké obce na XIII. sjezd Komunistické strany Československa a stanovení perspektiv čs. badatelského výzkumu a rozvoje naší vědy na období příští pětiletky. Jednání valného shromáždění vyšlo ze zjištění, že výsledky dosažené v některých oborech vědy v ČSSR významně obohatily obecné vědecké znalosti a zařadily naše pracovníky do přední fronty světové vědy. Tato skutečnost je mezinárodně plně uznávána a ČSSR je mezi státy se středním počtem obyvatelstva pokládána za jednu ze zemí s nejlépe vyvinutým a organizovaným badatelským výzkumem. ff Nejpozoruhodnějších výsledků by- / lo dosaženo v tradičních oborech přírodních věd. Velmi cenné poznatky zaznamenaly i některé společenské vědy, zvláště archeologie. Náš^ " badatelský výzkum však přispěl znamnou měrou i k rozvoji praxe, Lze jmenovat např. přínos pracovníků v oboru teorie automatizace k řešení některých otázek regulovaných soustav, vypracování nových metod (PHH výroby základních surovin pro po- ■■■■■ lyesterová vlákna aj. V oblasti společenských věd byla zvláště rozsáhlá a významná účast našich ekono mů na přípravě teoretických podkladů pro novou soustavu řízení —^ národního hospodářství. % jK V uplynulém období bylo dosaže- CD no určitého úspěchu v úsilí o koncentraci problematiky badatelského výzkumu a podařilo se soustředit 3K* převážnou část výzkumné kapacity na perspektivní, hospodářsky a společensky nejdůiežitěiší otázky pří- f rodních, technických a společenskýcb věd. V této základní tendenci —— pokračuje i schválený návrh pětiletého plánu badatelského výzkumu na léta 1306—1970, který orientuje síly naší vědecké fronty na řešení vybraných tematických úkolů a vy- tiD cházi přitom i z potřeb, tradic a —j možností naší země a z reálných možností mezinárodní spolupráce a £/) dělby práce. K uspokojování základních perspektivních potřeb našeho hospodářskóho a společenského rozvoje směřuje výzkum surovinových zdrojů, výzkum nových typů materiálů, studium teoretických základů strojíren- £f%é ské, cher-ické a stavební výroby, výzkum metod komplexní automatizace, automatického řízení a kon- ."T * roly, základní výzkum zemědělský, výzkum v oblasti lékařských věd a páče o zdraví a studium komplexní problematiky rozvojových zemí. Zvláštní část plánu bude tvořit problematika společenských věd, kde se výzkumné práce soustředí na studium kvalitativních stránek rozvoje čs. národního hospodářství a životní úrovně, hlavních cest sbližování mezi městem a vesnicí, mezinárodně politického a ekonomického postaveni ČSSR, stavu a tendencí vývoje třídní a sociální struktury naší společnosti a problematiky kulturní revoluce. I když přímé provádění a celostátní koordinace tohoto rozsáhlého programu badatelského výzkumu zůstává jádrem činnosti ČSAV, nevyčerpává se tím ani zdaleka její společenské poslání v příštím období. Stála většího významu nabývá i aktivní účast naší vrcholné vědecké instituce při řešení všech zásadních společenských problémů a úkolů, při vlastním řízení našeho hospodářského a společenského života. K této důležité stránce ^své činnosti přistoupila Akademie již v uplynulém období např. vypracováním více než třiceti kritických vědeckých rozborů aktuálních otázek našeho hospodářského, společenského a kulturního života, z nichž většina byla využita při rozhodování o některých důležitých otázkách celostátního významu. V souvislosti s uplatněním nové soustavy řízení našeho národního hospodářství a s novým uspořádáním orgánů centrálního řízení bude však třeba vliv a úlohu vědy v plánování národního hospodářství a v řízení naší společnosti podstatně zvýšit. Důležité je zde zejména, aby tato činnost Akademie a jejích řídících orgánů byla ještě těsněji a nlánovitěji než dosud spjata s prací orgánů centrálního řízení naší společnosti a státu. Tyto odpovědné úkoly ovšem vyžadují, aby ČSAV nadále posilovala svůj kontakt a spolupráci s ostatními složkami naší vědecké fronty, zeiména s vysokými Školami a výzkumnými pracovišti resortů a podniků. Jako zvláště nadějnou a perspektivní cestu zde valné shromáždění vyzdvihlo přímou spoluoráci Ah^demie s nejdůležltěišími podniky hlavních průmyslových odvětví. Bvlo doporučeno abv no první smlouvě o spolupráci, ktemn Akademie uzavřela s oborovým podnikem Škoda Plzeň, byly obdobné smlouvy uzavřenv 1 se skupinou dalších předních čs. průmyslových podniků. Vážným problémem zůstane I do dalšího období kádrové a hospodářské zajištění badatelského výzknmu. V příštích letech bude třeba noložit důraz především na kvalitativní hlediska dalšího rozvoje vědeckých pracovišť, zlepšit úroveň1 á využití existujících kapacit a možností a v případě nutnosti přikročit i k rušení méně závažných výzkumných úkolů, vyvstanon-II úkoly dů- Iežitěiší. Zároveň ie i na teoretických prncovištích třeba řešit otázku, Jak by v rámci nové soustavy řízení mohla alespoň některá ž nich vlastními silami přispět k rychlejší a bezprostřednější rentabilitě výzkumné nráce, zejména prodejem určitých dosazených vědeckých výsledků doma I zá hranicemi. MIROSLAV SMIDAK Vypadá to jako záběr z nějakého fantastického filmu, ale je to pohled na jednu ze staveb našich dnů — na montáž padesát metrů vysoké spalovací komory elektrárrty v Ledvtcích.